Od převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu uplynuly již necelé 4 roky a i nadále v této zemi dochází k institucionalizovanému útlaku žen spolu se snahou o postupné odstranění jejich působení ve veřejném životě. Toto představuje fenomén zvaný ,,genderový apartheid”, který by mohl být brzy kodifikován jako mezinárodní trestný zločin.

 

Aktuální situace v Afghánistánu

Od roku 2021 přetrvávají v Afghánistánu rozsáhlá a systematická omezení týkající se lidských práv žen a dívek. Během posledních několika měsíců vydal Talibán téměř 100 nařízení a dekretů, které do velké míry omezují každodenní život žen a dívek ve všech aspektech veřejného i soukromého života. 

Podle genderového indexu vypracovaného organizací UN Women se za minulý rok Afghánistán zařadil mezi nejhorší země v oblasti rovnosti pohlaví a posílení postavení žen. Téměř 80 % mladých dívek a žen je odepřena možnost se vzdělávat, zastávat jakoukoliv funkci v kabinetu vlády či se angažovat v místních regionálních orgánech. Společně s přísným oděvním kodexem jsou jejich práva podle Talibánského režimu omezena pouze na roli nositelek a pečovatelek dětí a zejména žen vykonávající domácí práci. 

Richard Bennett jako zvláštní zpravodaj OSN pro Afghánistán upozorňuje, že situace v zemi je natolik závažná, že ji lze téměř klasifikovat jako zločin proti lidskosti. Mezinárodní organizace jako např. OSN nebo Amnesty International společně s několika právníky bojující za práva žen se domáhají tzv. „genderového apartheidu“. Podle nich by tento pojem měl být uznán jako zločin proti lidskosti podle mezinárodního práva.

Historie Apartheidu

Ve většině případů pojem apartheid souvisí s Jihoafrickou republikou a její historií, kde bělošské koloniální vlády vytvořily a brutálně uplatňovaly systém segregace a útlaku založený na rasové příslušnosti. Tato politika apartheidu určovala, kde lidé mohli žít, pracovat nebo se pohybovat. Tento útlak nejvíce dopadal na černošské obyvatelstvo.

Jako reakce na tuto historickou událost reagovala mezinárodní scéna přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačení a trestání zločinu apartheidu (Apartheid Convention) z roku 1973, která definovala apartheid jako celosvětový a univerzálně stíhatelný zločin proti lidskosti. Díky tomu byl nejen v roce 1994 systém apartheidu v Jihoafrické republice formálně zrušen, ale byl i přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (1998) a založen Mezinárodní trestní soud (ICC). Toto je i ukázka toho, jak se mezinárodní právo vyvíjí skrze reakce a snahy o vytvoření globální odpovědi za nejhorší porušování lidských práv. 

Systematizovaná dominace a utlačování osob nesoucích rasovou odlišnost v jižní Africe vedlo k vytvoření mezinárodního zločinu zvaného rasového apartheidu, avšak nynější situace v Afghánistánu podněcuje již dlouho dobou diskuzi o kodifikaci rovněž genderového apartheidu.

Co to konkrétně znamená “genderový apartheid”

Tento koncept byl poprvé formulován afghánskými ochránkyněmi lidských práv a jejich feministickými spojenkyněmi. Jednalo se o reakci na podrobování žen a dívek společně se systematickými útoky na jejich práva ze strany hnutí Tálibán v 90. letech. Od znovudobytí moci Tálibánem v Afghánistánu v roce 2021 se tento pojem začal opět více diskutovat. 

Podle Voelkerrechblog by se dal tento pojem vysvětlit jako systém vládnutí, který prosazuje systematickou segregaci a vylučování žen. V roce 2023 dva odborníci z OSN společně s kampaní End Gender Apartheid definovali základní znaky genderového apartheidu, mezi které patří nelidské činy spáchané v kontextu institucionalizovaného režimu systematického útlaku, nadvláda jedné genderové skupiny nad jinou genderovou skupinou a úmysl spáchání činů za cílem udržení daného režimu.

I když stíhání na základě pohlaví je kodifikováno, genderový apartheid má specifický rys samostatného systému vládnutí. Jedná se tedy o systém, ve kterém je udržovaná mužská dominance vylučováním a odstraněním žen z veřejného života. Genderový apartheid představuje strukturální systém porušování práv zakotvený v různých institucích. Náboženské a kulturní normy jsou často používány k ospravedlnění podřízenosti žen jako je tomu v islámských společnostech.

Islámská republika Írán a Talibán v Afghánistánu jsou často označovány jako režimy genderového apartheidu z důvodu svého zacházení se ženami jako s občankami druhé kategorie prostřednictvím právních předpisů a politických opatření. Navzdory celosvětové podpoře ze strany odborníků a aktivistů tento pojem dosud postrádá formální zakotvení v mezinárodním právu.

Řešení v podobě kodifikace 

Dosud žádné odsouzení, sankce, ani tlak mezinárodního společenství neměly dostatečný vliv na Tálibán, ani na neustálý útlak žen a dívek v Íránu. Specifický trestný čin genderového apartheidu není v současné době uznán mezinárodním právem, ani neexistuje žádný smluvní či zvykový právní základ pro uznání takového trestného činu.

Z tohoto důvodu obhájkyně práv afghánských žen předkládají přesvědčivý argument, že vytvoření samostatné kategorie mezinárodního zločinu genderového apartheidu je nezbytné k vyplnění mezery v mezinárodním právu v oblasti ochrany práv žen a k zajištění odpovědnostních mechanismů za celkový rozsah zločinů spáchaných na ženách a dívkách pro jejich gender. 

I organizace Amnesty International podporuje právní uznání genderového apartheidu jako prostředku k řešení zásadní mezery v mezinárodním právu. Podle generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard je ostudné, že mezinárodní právo dosud neuznalo systematický genderový útlak jako zločin.

Pokud by byl genderový apartheid začleněn do návrhu úmluvy OSN o zločinech proti lidskosti, státy by byly teoreticky povinny genderový apartheid kriminalizovat a přijmout opatření k ochraně integrity mezinárodního práva. Členské státy OSN v současnosti formulují své postoje k navrhované úmluvě o prevenci a trestání zločinů proti lidskosti. Toto vše se poté bude projednávat a představovat před lednovým zasedáním přípravného výboru uskutečněný v roce 2026. 

V průběhu následujících čtyř let budou členské státy na půdě Valného shromáždění OSN předkládat pozměňovací návrhy a vést rozpravu o navrhované úmluvě. Proces má být ukončen v roce 2029. Výsledný dokument by měl být koncipován jako zásadní příspěvek k mezinárodnímu právu, bohužel se však nebude vztahovat retroaktivně.

Zdroje:

Adams K. (2024, 18. listopad). Progress on Gender Justice Continues as States Consider Next Steps on Draft Crimes Against Humanity Treaty. Just Security. Získáno z https://www.justsecurity.org/104884/gender-progress-crimes-against-humanity-treaty/

Ashraph S., Nia G., Radhakrishnan A., Sarkarati N., Yamamoto A. (2023, 5. říjen). Why the Crimes Against Humanity Treaty Should Codify Gender Apartheid. Just Security. Získáno z https://www.justsecurity.org/89193/why-the-crimes-against-humanity-treaty-should-codify-gender-apartheid/

Afghanistan’s women are still fighting: Inside the fight for rights under Taliban (2025, 25. červen). UN Women. Získáno z https://www.unwomen.org/en/news-stories/feature-story/2025/06/afghanistans-women-are-still-fighting-inside-the-fight-for-rights-under-taliban

Barr H., Sáez M., Manuel S.-L. (2025, 14. červenec). Gender Apartheid Should Be an International Crime. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2025/07/14/gender-apartheid-should-be-an-international-crime

Crawford J. (2024, 20. červen). Crimes against Afghan women drive push to recognize “gender apartheid”.Justice Info. Získáno z https://www.justiceinfo.net/en/133408-crimes-against-afghan-women-drive…   Justice Info.

Fetrat S. (2025, 27. červenec). Afghan Women Continue to Fight for Bodily Autonomy

Recent Arrests Highlight Need to Confront ‘Gender Apartheid’. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2025/07/27/afghan-women-continue-to-fight-for-bodily-autonomy

Gender Apartheid (2023). Gender Apartheid. Získáno z https://endgenderapartheid.today/

Global: Gender apartheid must be recognised as a crime under international law (2024, 17. červen). Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.org.uk/press-releases/global-gender-apartheid-must-be-recognised-crime-under-international-law

Iran’s proposed hijab law could amount to “gender apartheid”: UN experts (2023, 1. září). UN. Získáno z https://www.ohchr.org/en/press-releases/2023/09/irans-proposed-hijab-law-could-amount-gender-apartheid-un-experts

Kelly N. (2024, 9. říjen). What is gender apartheid – and can anything be done to stop it?. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/global-development/2024/oct/09/what-is-gender-apartheid-activists-international-law-women-girls-rights-afghanistan-iran

Mohammadi N. (2024, 25. leden). Gender Apartheid must be declared a crime. Nobel Peace Center. Získáno z https://www.nobelpeacecenter.org/en/news/gender-apartheid-must-be-declared-a-crime

Rome Statute of the International Criminal Court (2021).  The International Criminal Court. Získáno z https://www.icc-cpi.int/sites/default/files/2024-05/Rome-Statute-eng.pdf

https://www.icc-cpi.int/sites/default/files/2024-05/Rome-Statute-eng.pdf

Sathy A. L. (2025, 4. březen). Is Gender Apartheid the New Forced Marriage?: An Analysis of Gender Apartheid as an 'Other Inhumane Act' before the ICC. Völkerrechtsblog. Získáno z https://voelkerrechtsblog.org/24234-2/ 

Taylor L. (2024, 6. březen). Should 'gender apartheid' be an international crime?. Context. Získáno z https://www.context.news/socioeconomic-inclusion/should-gender-aparthei…