Metal. Pro někoho hluk, který se nedá snášet déle než do prvního tónu elektrické kytary. Pro jiného zase pomocná ruka v nejtěžších chvílích anebo též cesta k sebevyjádření a přiblížení se k samotnému lidství hluboko v nás. Niterně undergroundový hudební žánr i dnes naráží na občasné nepochopení ze strany širší veřejnosti a veřejných autorit. Dění v Bělorusku však ponouká k zamyšlení se nad pevným sepětím metalu se svobodou projevu. Oč se jedná a proč věc stojí za naši pozornost?

Pro širší kontext je nezbytné nejprve poukázat na zprávu Anaïs Marin (zpravodajka OSN), ve které upozorňuje na zneužívání protiteroristické a protiextremistické legislativy Běloruskem, a to již od roku 2020. Dochází zde k omezování svobody projevu, přičemž klíčovým jsou snahy zbavit se jakékoliv politické opozice. Zpravodajka OSN informovala o trestání umělců a spisovatelů za, běloruskými trestními předpisy předpokládaný, „extremismus“.[1] 

Ani jedinci, kteří se odebrali do exilu, však v tomto směru nejsou z obliga, jelikož soudní řízení proti nim mohou být a jsou vedena i tzv. in absentia.[2] Rozhodnutí o prohlášení vybraného materiálu za extremistický navíc nabývají vykonatelnosti již jejich vyhlášením, přičemž odvolání proti nim nemá odkladný účinek.

Nastíněné „antiextremistické“ předpisy se v dnešní době stávají klíčovým faktorem v tzv. Digitální represi. Right Defenders Initiative tak celou situaci charakterizuje následovně: „vágně formulovaná ustanovení právních předpisů a administrativní blacklisty dovolují veřejným autoritám v podstatě jakoukoliv formu disentu, jako např. sociální média či odběr různých kanálů, označit za projev extremismu či terorismu“.[3] Celá věc je závažnější vzhledem k možnosti trestat jedince za aktivity v online prostředí, které byly toho času legální, avšak následovně již nejsou (např. připojení se k určitému kanálu na Telegramu).[4]

Masové protesty proti Lukašenkovi v roce 2020 vedly mimo jiné i ke státnímu útlaku vůči hudbě – od kapel, jejich log a jednotlivých písní až po stránky na sociálních sítích. Materiál z uvedené škály, který je jednou označen za extremistický se stává zakázaným, přičemž v úvahu připadá sankce v podobě pokuty, krátkodobé detence či trestu odnětí svobody. Tyto sankce mohou hrozit  i za pouhý „lajk“, sdílení obsahu, odběr kanálu či držení digitální kopie (v jejich zařízení) v online prostředí, ale také klasicky za poslech na veřejnosti.

Dobrou zprávou je, že Evropská unie se hlásí k podpoře Běloruského lidu a již přislíbila jeho podporu v momentě přechodu (návratu) k demokracii. Vyjádřeno v číslech, jedná se o finanční podporu ve výši až 3 miliardy EUR.

Dymna Lotva

Dymna Lotva, původem běloruská (momentálně v emigraci v Polsku) depressive doom post-black metalová kapela, se během loňského prosince střetla s tím, že běloruské soudy jejich hudbu a záznamy z koncertů označily za „extremistický materiál“. Za extremistický materiál tak byly označeny skladby, společně s videoklipy, Смерць Цалуе Ў Вочы (Smrt líbá oči tvé) a Жыві! (Žijme!).[5] Tzv. republikánský seznam extremistických materiálů čítající tisíce položek vede a vydává běloruské Ministerstvo informací spolu s běloruským Ministerstvem kultury, přičemž obsahuje i odkazy na YouTube.

V rámci své tvorby se kapela věnuje tématům běloruské historie a kultury (v rámci novější tvorby zejm. druhé světové válce), přičemž klíčovým okamžikem jejich působení bylo podpoření, již zmíněných, masových protestů v roce 2020. V návaznosti na to následoval odchod kapely do exilu vzhledem k hrozícímu trestu odnětí svobody pro její členy. Nejprve na Ukrajinu a v návaznosti na další dění pak do Polska.

Celá věc je z pohledu právního státu a práva na svobodu projevu, jinými slovy z úhlu pohledu, ke kterému jsme v rámci demokratické společnosti přivyklí, o to bizarnější, když přihlédneme ke skutečnosti, že již pouhé projevení obliby k jedné z výše uvedených písní prostřednictvím pouhého „lajku“ může vést k trestnímu postihu. Věc je o to ponurejší, když zohledníme i již zmíněnou retroaktivitu, a tudíž možnost postihnout takové gesto léta nazpátek. Dymna Lotva však není první a nejspíš ani poslední kapelou, které se takto antiextremistické a antiteroristické předpisy dotkly a ještě dotknou.

Dymna Lotva však i přes tyto neblahé skutečnosti vyjádřila jistou míru potěšení nad tím, že představuje znepokojení pro stávající režim v Bělorusku.[6] Obavy však její členi mají o blízké osoby, které po jejich odchodu do exilu zůstaly v Bělorusku. Za kapelu Dymna Lotva se postavilo i německé vydavatelství Prophecy Productions, které počínání běloruských autorit vůči tvorbě kapely  odmítlo jako politický útlak a omezování uměleckého projevu.

Pussy Riots a Twisted sisters coby střípky ke srovnání odjinud

Pro příklad undergroundové hudby ve střetu s veřejnou mocí nemusíme chodit v rámci judikatury ESLP daleko. Ve věci Mariya Alekhina a ostatní proti Rusku, ruská feministická punková skupina Pussy Riot namítala zásah do svobody projevu jednak z důvodu trestního stíhání za jejich vystoupení v katedrále a dále z důvodu zákazu přístupu k záznamu z vystoupení na internetu, jelikož jej soudy označily za extremistický. Klíčovým prvkem soudy shledaly skupinou zvolené prostředí pro uplatnění svobody projevu, přičemž „extrémní“ charakter záznamu ve výsledku posuzovali jazykovědci, nikoliv samotné soudy z libovůle. Především zde však nešlo o postih posluchačů v online prostředí.

Významnou událostí v historii rockové, a tedy i metalové hudby, bylo slyšení vybraných umělců (mezi nimi i Dee Snider, tehdejší frontman Twisted Sisters) před Parent Music Resource Center (PMRC), což byla organizace snažící se prosadit hodnotící systém pro hudbu (podobně jako v případě kinematografie). Jejich snahy vyvrcholily kompromisním zavedením nálepky „Parental Advisory“ pro hudební produkci s explicitním obsahem, což bylo mírnější řešení oproti původně zamýšleným více popisným štítkům, které by tak kategorizovaly explicitní texty písní.

Slyšení se konalo dne 15. září 1985 a v centru pozornosti byl seznam 15 písní, tzv. „Filthy Fifteen“, které PMRC vybralo jako sporné. Rozebíranými skladbami byly i Under the Blade a We´re Not Gonna Take It od Twisted Sisters. Dee Snider na otázku týkající se rozsahu, do kterého lze po rodičích požadovat, aby kontrolovali hudební obsah, který jejich děti přijímají, odvětil památnou myšlenkou: „Being a parent isn´t a reasonable thing. It´s a very hard thing. I´m a parent and I know“.[7] Rocková a metalová hudba tak dostaly historickou příležitost obhájit sebe sama v očích veřejnosti před jejími usilovnými kritiky.

Byť se jedná pouze o dva příklady, navíc desetiletí od sebe v čase, je zde možné ilustrovat dva možné směry, kterými se ochrana svobody projevu v kombinaci s (metalovou) hudbou může ubírat. Na jedné straně tak stojí ochrana spotřebitele, potenciálně i dětského, zatímco na té druhé se již jedná o vyvažování svobody projevu a možností státu sankcionovat (neakceptovatelné) formy projevování nesouhlasu se status quo prostřednictvím umění.

Střípky z české scény k zamyšlení

Pro zamyšlení v dnešním kontextu nemusíme brouzdat ani moc blízko k roku 1989, abychom se dostali k české metalové hudbě, kterou by bylo možné považovat za kritiku status quo (obecně žánr Thrash Metal je tímto přístupem osobitý). Aniž by bylo zapotřebí jakkoliv vyjadřovat své postoje k textům písní jako jsou např. Systém od Dogy, Kapitalistickej šit od Škworů, Pod vodou od Dymytry či legendární Proč? od Arakainů, je pro nás samozřejmostí, že za to, že si takovou píseň poslechneme a „dáme lajk“, či dokonce napíšeme pozitivní komentář, nám dnes trest odnětí svobody nehrozí.

Na závěr už je zapotřebí jenom shrnout následující. Buďme rádi, že máme svobodu slova a v kontextu celé věci i svobodu hudebního vkusu, protože i dnes se nejedná v globálním měřítku o samozřejmost. Jak se bude vyvíjet dění v Bělorusku, nelze s jistotou předpovídat. Neměli bychom však přehlížet, když jednomu berou, co je pro nás samozřejmé.

Poznámky

[1] Bod 82 zprávy přímo uvádí, že počet takto trestaných jedinců stoupá denně, přičemž ohrožená skupina zahrnuje: kulturní pracovníky a umělce, podnikatele, spisovatele, akademiky a mnohé civilní aktivisty.

[2] Aktuálnější otázkou z pohledu OSN bylo upírání přímého kontaktu matek vězněných na základě protiextremistické a protiteroristické legislativy s jejich dětmi. Viz zde: https://www.ohchr.org/en/press-releases/2025/09/belarus-un-experts-urge-authorities-allow-mothers-detained-extremism-charges.

[3] Překlad autora článku. Originál sdělení dostupný zde: https://rightsdefenders.org/digital-repression-in-belarus-through-anti-extremism-laws/.

[4] Řeč je tak o retroaktivitě právních předpisů v digitálním prostředí, a to navíc i v rámci trestního práva. Ústavní soud např. již v nálezu ve věci III. ÚS 611/01 shrnul, že obecný princip zákazu retroaktivity právních norem „platí zejména tehdy, mělo-li by se jednat o zpětnou účinnost právních norem trestní (sankční) povahy“. Jinými slovy, něco takového zásadně nepřipadá v úvahu; alespoň v českém právním řádu a dalších zemích, kde panuje právní stát, ne.

[5] Je zapotřebí zdůraznit, že tyto písně (a obecně tvorba kapely) jsou v běloruštině, nikoliv v ruštině. Pro ilustraci významu tohoto gesta je vhodné uvést jedno z Lukašenkových prohlášení z roku 2019: „Если кто-то хочет потерять разум, он потеряет русский язык, если он хочет потерять свое сердце, он потеряет белорусский язык. Что вы хотите потерять?“, neboli – Chce-li někdo ztratit rozum, vzdá se ruštiny, chce-li ztratit své srdce, vzdá se běloruštiny (překlad autora článku z ruštiny).

[6] Na své FB stránce v příspěvku z 15. prosince 2025 uvedli: „This means we're doing the right thing. And this also means that nothing is ended yet“ – To značí, že děláme správnou věc. A také to znamená, že nic ničemu ještě není konec. (překlad autora článku).

[7] „Na tom být rodičem není nic rozumného. Je to velice těžké. Jsem rodič, znám to“ (překlad autora článku). Záznam slyšení Dee Snidera před PMRC Senátu Spojených států amerických je ke shlédnutí např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=S0Vyr1TylTE.

Zdroje:

Arne. (2026, leden). DYMNA LOTVA videos banned in Belarus. MUSIC-SCAN.DE Dostupné z: https://music-scan.de/dymna-lotva-videos-banned-in-belarus. 

Belavusava, A. Vzájemné vztahy ruštiny a běloruštiny v současném Bělorusku po rozpadu SSSR (bakalářská práce). Dostupné z: https://theses.cz/id/g3as2b/BP_Belavusava.pdf.

Bowar, Ch. (2023, September). 38 years ago: Twisted Sister´s Dee Snider testified at the 1985 PMRC Senate hearing. loudwire.com. Dostupné z: https://loudwire.com/twisted-sisters-dee-snider-1985-pmrc-senate-hearing/. 

Evropská rada & Rada Evropské unie. (2026, [naposledy aktualizováno: 21. ledna 2026]). Bělorusko. www.consilium.europa.eu. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/en/policies/belarus/#support.

Fazlich, P. (2025, prosinec). DYMNA LOTVA´s materials are officially considered “Extremist“ in Belarus. The Void Journal. Dostupné z: https://www.thevoidjournal.com/2025/12/16/dymna-lotva-s-materials-are-now-considered-extremist-in-belarus/?fbclid=IwY2xjawPfKkxleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEeIZCCOk0o3L4qyYcjDbJakkTQFqjaKiMtCi_0lpSvrXTKL28nTtu07dOMjGE_aem_Jei3YBDxvGtv6r97NS3v5Q.

Grow, K. (2015, září). PMRC´s ‘Filthy 15’: Where Are They Now?. RollingStone. Dostupné z: https://www.rollingstone.com/music/music-lists/pmrcs-filthy-15-where-are-they-now-60601/judas-priest-eat-me-alive-180934/  .

Nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2002, sp. Zn. III. ÚS 611/01. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/iii-us-611-01.

OSN. (2023). Situation of human rights in Belarus. Dostupné z: https://documents.un.org/doc/undoc/gen/n23/251/37/pdf/n2325137.pdf?OpenElement.

Pavelka, M. (2024, 29. listopad). DYMNA LOTVA: “Patríme k black metalu – slobodnej hudbe bez hraníc“. Metalmania-Magzín. Dostupné z: https://www.metalmania-magazin.eu/2024/11/29/dymna-lotva-patrime-k-black-metalu-slobodnej-hudbe-bez-hranic/.

Right Defenders in Free speech. (2025, srpen). Digital Repression in Belarus through ‘Anti-Extremism’ Laws. rightsdefenders.org. Dostupné z: https://rightsdefenders.org/digital-repression-in-belarus-through-anti-extremism-laws/.

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mariya Alekhina a ostatní proti Rusku ze dne 17. července 2018, č. Stížnosti 38004/12. Dostupné z: https://mezisoudy.cz/databaze-judikatury/detail-rozhodnuti/1fa0783a-717c-11ee-8ac4-cced40779481_mariya-alekhina-a-ostatni?fqi=Pussy%20riots.

SHOUTS – MUSIC FROM THE ROOFTOPS!. (2025, 26. prosince). shoutsmusic.blog. [příspěvek na blogu]. Dostupné z: https://shoutsmusic.blog/belarus-expands-crackdown-on-musicians-through-extremism-laws/.

The Office of the High Commissioner for Human Rights (OSN). (2023, říjen) Belarus misuses counter-terrorism and anti-extremism legislation to stifle dissent: UN expert [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.ohchr.org/en/press-releases/2023/10/belarus-misuses-counter-terrorism-and-anti-extremism-legislation-stifle.

Wardlaw, M. (2015, září). The day Dee Snider took on the Senate with a ‘Famous Hair Flip’. Ultimate Classic Rock. Dostupné z: https://ultimateclassicrock.com/dee-snider-pmrc-interview-2015/.

[autor neuveden]. (2026, leden). Běloruský režim se bojí metalu. Za lajkování klipů kapely DYMNA LOTVA hrozí vězení. Spark ROCK MAGAZINE. Dostupné z: https://www.spark-rockmagazine.cz/belorusky-rezim-se-boji-metalu-za-lajkovani-klipu-kapely-dymna-lotva-hrozi-vezeni.

Fotografie:

[1] Metal a svoboda projevu k sobě niterně patří. Hřbitovní anděl, autor Jakub Dubják, 24. 01. 2026.