Olympiáda lidských práv je soutěž určená pro studenty středních škol, kteří se zajímají o ochranu lidských práv a nebojí se vyjádřit svůj názor, ať už písmem či ústně před publikem. Za několik měsíců započne čtrnáctý ročník soutěže, ve kterém budou otevřena další zajímavá témata, která v současnosti tíží naši společnost.
Příprava na školní kolo
Ačkoli soutěž pro středoškoláky oficiálně začíná školním kolem v prosinci, organizační tým Olympiády lidských práv, jehož jsem součástí, se vrhá na práci už na podzim. Je totiž třeba sestavit seznam témat, na která budou studenti ve školním kole psát eseje. Volba témat není jednoduchá a diskuze nad finálním zněním probíhají v několika kolech. Téma totiž musí splňovat několik požadavků – musí být aktuální, poskytnout dostatečný prostor pro argumentaci a nesmí být moc složité, aby mu studenti porozuměli. Zároveň musí spadat do jedné ze tří kategorií, a to společenské, politické nebo technické/klimatické.
Některá témata z posledního ročníku
„Měly by vlády a společnost reagovat na vzestup misogynních názorů mezi mladými muži? Pokud ano, jak? Měla by být na sociálních sítích cenzurována problematická vyjádření influencerů tzv. manosféry (např. Andrew Tate) nebo by to bylo v rozporu se svobodou projevu? Právo na svobodu projevu není absolutním právem a je možné do něho zasáhnout, pokud to sleduje legitimní cíl – co by tímto cílem bylo v tomto případě?“
„Měl by stát zasahovat do práva lidí používat nikotinové výrobky? Zvažte situaci, kdy v jiných státech dochází v právním úpravám, kdy bude možné prodat nikotinové výrobky pouze lidem narozeným do určitého roku, a bude tím tedy regulován přístup. Můžete taktéž zvážit situaci, kdy dochází k regulaci ochucených (sladkých) nikotinových výrobků nebo pouze jednorázových nikotinových výrobků.“
„Právo na digitální „zapomnění“ umožňuje lidem žádat o smazání starých nebo nevhodných informací online, což chrání jejich soukromí. V EU ho zajišťuje GDPR, zatímco jinde je toto právo omezené. Měla by být možnost odstranit online minulost dostupná všem, nebo hrozí cenzura a omezení práva na informace?“
Průběh školního kola
V prosinci se studenti z domu, anebo v rámci výuky registrují v portálu Moodle, kde si mohou vybrat jedno ze tří témat, na které mají za úkol napsat krátkou esej. Na esej nejsou stanoveny žádné specifické požadavky, takže studenti sami rozhodují, jakým způsobem svůj text pojmou. Členové organizačního týmu Olympiády následně každou esej vyhodnotí. Hodnotitel zejména posuzuje, zdali je argumentace logická a strukturovaná, jestli zohledňuje i protiargumenty, zda jsou informace v ní obsažené pravdivé a jestli je stanovisko soutěžícího jednoznačné a originální.
Jak probíhá příprava finalistů?
Autoři nejlepších esejí postupují do finále, na které je čeká náročnější příprava. Finalisté totiž dostávají na výběr z nové sady témat, která tentokrát navrhují porotci. Témata mohou být složitější než ve školním kole, protože se od soutěžících očekává několikatýdenní příprava a sofistikovanější esej, která je podpořena zdroji. Vedle psaní a odevzdání eseje se finalisté také musí připravit na ústní část, která je hlavní náplní finálového dne. Úspěšnému soutěžícímu tudíž nestačí esej jen napsat, ale také ji musí umět odprezentovat.
Průběh finálového dne
Finálový den je středobodem Olympiády lidských práv, a to i proto, že se se soutěžícími poprvé setkáváme, konkrétně v prostorách Magistrátu hlavního města Prahy. Přibližně 30 finalistů čeká náročné dopoledne, během kterého každý z nich dostane prostor představit obsah své eseje v pěti minutách. Po monologu soutěžícího následují otázky porotců. V řadách porotců pravidelně usedají největší experti v oblasti lidských práv – v předchozích letech například emeritní soudce David Uhlíř, emeritní ombudsmanka Anna Šabatová, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, bývalý ředitel pobočky Transparency International David Ondráčka nebo bývalý ředitel Amnesty International ČR Mark Martin.
Porotci ověřují nejen znalosti o tématu a schopnost svůj názor obhájit i pod náporem otázek, ale vytvářejí také dialog a poskytují vlastní pohled na danou tematiku. Následně porotci na základě hodnocení finálové eseje a ústní části vyberou osm nejlepších finalistů, kteří postupují do superfinále. Superfinalista si losuje dvě témata, z nichž si vybírá jedno na svůj poslední ústní projev. Na přípravu má 7 minut, na svou řeč dostává 2 minuty a ve zbývajících 5 minutách opět odpovídá na otázky porotců.
Soutěžící neodcházejí s prázdnou
Vítězové si z finálového dne neodnášejí jen jedinečné zážitky, ale i hodnotné ceny. Jednou z hlavních cen v posledním ročníku soutěže byla prohlídka Úřadu vlády a následná inspirativní diskuze s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, které se zúčastnilo pět superfinalistů. Účast v superfinále také soutěžícím zajistí prominutí přijímacích zkoušek na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Stejně jako lidská práva, i Olympiáda je pro všechny
Olympiáda lidských práv se pyšní zejména tím, že není omezena pouze pro určitou skupinu osob, ale může obohatit opravdu každého. Účastníky soutěže jsou studenti z různých koutů republiky, kteří jsou inspirováni přispívat k ochraně lidských práv i v budoucnu. Soutěž nezištně organizují vysokoškoláci, čímž dostávají příležitost navázat zajímavé kontakty a věnovat se smysluplnému projektu před vstupem do pracovního života. Z něj porotci nalézají únik účastí na hodnocení výkonu soutěžících a získávají náhled do smýšlení mladé generace. A ostatně kdokoli, kdo nespadá do jedné z již zmíněných skupin, se může o právu lidských práv dozvědět více skrze sociální sítě Olympiády, které se mimo jiné věnují i lidskoprávnímu vzdělávání.
Fotografie
Finálový den Olympiády lidských práv. Autor: Nga Thi Nguyen, 15. březen, 2025.