V Moldavsku, malém státu na pomezí Východu a Západu, se na konci září 2025 konaly parlamentní volby, které potvrdily hluboké geopolitické rozdělení společnosti. Proevropská prezidentka Maia Sandu s její stranou PAS v nich obhájila parlamentní většinu navzdory masivnímu ruskému vlivu, dezinformacím a kyberútokům. Výsledek voleb tak není jen domácím triumfem reformní vlády, ale i signálem, že Moldavsko se chce i nadále vydávat cestou evropské integrace – i když Moskva se svých ambicí v regionu rozhodně nevzdává.

Malá země v ruském obklíčení

Moldavsko je bývalá sovětská republika, která se po rozpadu SSSR v roce 1991 vydala složitou cestou za tím stát se samostatným státem. Tvoří ji mix etnických skupin a rozdílných regionů jako například Gagauzská autonomní oblast nebo separatistický region Podněstří. Politickou scénu Moldavska v posledních letech výrazně určují dvě osobnosti – současná prezidentka Maia Sandu a bývalý prezident Igor Dodon. Tyto dvě figury ztělesňují protikladné směry, kterými se může země ubírat: jeden směřuje k Evropské unii a demokratickým reformám, druhý k užším vztahům s Moskvou a k tradičnější, proruské orientaci.

Maia Sandu, bývalá ministryně školství založila v roce 2016 proevropskou stranu Strana akce a solidarity (PAS). Její politická kariéra vyrostla na silném prosazování boje proti korupci, transparentní státní správy a přiblížování Moldavska k EU. Jako prezidentce od roku 2020 se jí podařilo ukotvit roli Moldavska v mezinárodním prostředí a pozvednout tak její prestiž, a to zejména prosazováním energetické nezávislosti na Rusku a přijetím reforem, které měly Moldavsko posunout blíže k evropským standardům. Sandu se stala symbolem moderního, prozápadního Moldavska, které se snaží uniknout ze stínu postsovětské minulosti.

Na opačné straně stojí Igor Dodon, dlouholetý lídr strany Socialistická strana Moldavska (PSRM), jenž byl prezidentem v letech 2016–2020. Dodon se profiluje jako představitel proruského tábora – často se objevuje po boku ruských politiků a otevřeně hovoří o potřebě udržet Moldavsko v blízkém vztahu k Moskvě. Po ztrátě prezidentského úřadu se stal hlavní tváří proruské opozice a pro letošní volby spojil síly s dalšími menšími stranami v tzv. Patriotickém volebním bloku. Tímto krokem se mu podařilo sjednotit část proruského elektorátu, který by jinak zůstal roztříštěný.

Zatímco PAS Maii Sandu staví kampaň na reformách, právním státu a proevropské orientaci, Dodonův blok využívá proruské nálady ve společnosti, obavy z ekonomických problémů a regionální napětí – například v Găgăuzii či Podněstří. Volební soutěž mezi Sandu a Dodonem tak není jen střetem dvou stran, ale i symbolickým zápasem o to, zda se Moldavsko definitivně vydá cestou evropské integrace, nebo zůstane v gravitačním poli Moskvy.

Zářijové volby 2025

Parlamentní volby, které se v Moldavsku uskutečnily v neděli 28. září 2025, potvrdily pokračující rozkol země mezi dvě geopolitické orientace. Vítězem se stala proevropská PAS prezidentky Maiy Sandu, která získala něco přes 50 procent hlasů. Tento výsledek jí zajistil přibližně 55 křesel ve 101 členném parlamentu a umožnil sestavení stabilní většinové vlády bez potřeby koaličních partnerů. Druhým nejsilnějším subjektem se stal proruský Dodonův Patriotický volební blok, který dosáhl na zhruba čtvrtinu hlasů.

Samotné hlasování však probíhalo ve stínu ruského zasahování do volební kampaně. Nejviditelnější byla vlna dezinformačních útoků namířených proti Sandu a její straně. Podle analytiků šlo například o tzv. operaci „Matryoshka“, při níž proruské sítě šířily falešné články a pomluvy – od tvrzení o údajné závislosti prezidentky na drogách až po smyšlené skandály s financemi. Paralelně se objevily i kybernetické útoky, které cílily na státní instituce a volební infrastrukturu. V několika případech byly dokonce nahlášeny falešné bombové hrozby ve volebních místnostech, a to i v zahraničí, kde hlasuje početná moldavská diaspora.

Moldavské úřady upozorňovaly také na finanční tok z Ruska směrem k proruským politickým subjektům. Tyto prostředky údajně financovaly nejen kampaň Patriotického bloku, ale i skryté marketingové akce na sociálních sítích, jejichž cílem bylo podkopat důvěru ve vládu a posílit proruskou náladu. Neméně citelný byl vliv prostřednictvím církevních struktur – zejména části pravoslavného kléru napojeného na Moskvu, který ve svých kázáních otevřeně podporoval proruské kandidáty a varoval před „nebezpečím západních hodnot“. V oblastech, jako je Găgăuzie či Podněstří, se tento typ kampaně setkal s ohlasem a prohloubil regionální rozdíly.

Napětí před volbami bylo tedy mimořádně vysoké. Vláda hovořila o „hybridní válce“ vedené Ruskem, která kombinovala dezinformace, kyberútoky, nelegální financování i působení v menších komunitách. Přesto se proevropské PAS podařilo zvítězit a upevnit svou pozici. Výsledek je proto vnímán nejen jako volební úspěch strany prezidentky Sandu, ale i jako symbolické vítězství proevropské orientace Moldavska navzdory tlaku z Moskvy a oslabené opozici.

Budoucnost Moldavska

Vítězství proevropské strany PAS pod vedením prezidentky Maiy Sandu znamená potvrzení kurzu směrem k Evropské unii. Moldavsko se tak i po volbách z konce září 2025 profiluje jako země, která se chce odklonit od ruského vlivu a stát se součástí evropského prostoru demokracie a práva. Nová vláda získala silný mandát k pokračování v reformách, které by měly zefektivnit justici, omezit korupci a přiblížit legislativu evropským standardům. Zároveň však bude čelit náročným výzvám – od rostoucí inflace a energetické závislosti až po napětí v autonomních regionech, jako jsou Găgăuzie a separatistické Podněstří.

Moldavsko je od roku 2022 oficiálním kandidátem pro vstup do EU, avšak cesta k členství bude dlouhá a závislá na tempu reforem i schopnosti udržet vnitřní stabilitu. Odborníci upozorňují, že Moskva se svých nástrojů vlivu nevzdá – očekává se pokračování dezinformačních kampaní, kyberútoků i ekonomického tlaku. Přesto zářijové volby ukázaly, že většina Moldavanů si přeje pokračovat v evropském směřování. Pokud vláda dokáže naplnit očekávání voličů a zachovat sociální soudržnost, může se Moldavsko stát vzorem pro další postsovětské státy usilující o demokracii a integraci do EU.

Zdroje:

Al Jazeera. (2025). Moldova’s pro-EU party wins election hit by Russian interference claims. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2025/9/29/moldovas-pro-eu-party-wins-election-hit-by-russian-interference-claims  

Akhvlediani T. (2025). In Moldova’s election, the line held and a mandate was won – but the hard work is only just beginning. CEPS. Získáno z: https://www.ceps.eu/in-moldovas-election-the-line-held-and-a-mandate-was-won-but-the-hard-work-is-only-just-beginning/ 

Lawal S. (2025). Moldova election results: Who won and did the diaspora play a role? Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2025/9/29/moldova-election-results-who-won-and-did-the-diaspora-play-a-role 

Rainsford S. a Kirby P. (2025). Moldova's pro-EU party wins vote mired in claims of Russian interference. BBC. Získáno z: https://www.bbc.com/news/articles/cx2rdlj8ejgo 

Rankin J. (2025). The pro-European party won Moldova’s election but obstacles to join the EU remain. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/world/2025/sep/29/pro-european-party-won-moldovas-election-but-obstacles-to-join-the-eu-remain 

Thomas J. (2025). Russian propaganda swamps Moldova ahead of elections. Euronews. Získáno z: https://www.euronews.com/my-europe/2025/07/25/russian-propaganda-swamps-moldova-ahead-of-elections