Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s návrhem na posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách s ústavním pořádkem. Co nového tato smlouva přináší a jaká jsou její možná úskalí?
Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách (Vatikánská smlouva) předložila vláda Parlamentu počátkem listopadu 2024. Ačkoliv byl text Vatikánské smlouvy během debat v Poslanecké sněmovně a Senátu mnohými označován za problematický, obě komory s ratifikací nakonec vyslovily souhlas.
V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně byl podán návrh pirátských zastupitelů na posouzení Vatikánské smlouvy Ústavním soudem a prozatimní odložení ratifikace smlouvy. Ačkoliv byl tento návrh zamítnut, podobná iniciativa uspěla v horní komoře. Skupina 17 senátorů podala návrh k ÚS dle čl. 87 odst. 2 Ústavy. Vatikánská smlouva tak nemůže být ratifikována prezidentem, dokud o tomto návrhu nerozhodne plénum Ústavního soudu. Za zmínku také stojí, že k předběžné kontrole ústavnosti mezinárodní smlouvy došlo v historii českého ústavního soudnictví doposud pouze dvakrát, a to v řízeních o Lisabonské smlouvě [1]. Pro Ústavní soud tak bude současný návrh nepochybně představovat zajímavou výzvu.
Možná úskalí Vatikánské smlouvy
Klíčovou otázkou, se kterou se skupina senátorů na Ústavní soud ve svém podání obrátila, je možný lidskoprávní charakter smlouvy. Pokud by Ústavní soud potvrdil domněnku navrhovatelů, že Vatikánská smlouva má lidskoprávní charakter, znamenalo by to, že tvoří součást ústavního pořádku. V případě konfliktu se zákonem by tak měl obecný soud povinnost předložit projednávanou věc Ústavnímu soudu. Jestliže by se o lidskoprávní smlouvu nejednalo, obecný soud by případ vyřešil prostou úvahou o její aplikační přednosti.
Další vznesenou otázkou je možný rozpor Vatikánské smlouvy jako celku s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Vatikánská smlouva obsahuje rozsáhlé závazky České republiky vůči Svatému stolci, aniž by obsahovala jakékoliv závazky Svatého stolce vůči České republice. Samotnou podstatou mezinárodních smluv je však oboustranná dohoda stran o vzájemných právech a povinnostech. Vyvstává tedy otázka, zda jednostrannou smlouvu, z níž České republice neplynou prakticky žádná práva, lze ještě považovat za projev suverenity, či zda je s principem svrchovaného státu již v rozporu.
Skupina senátorů rovněž zpochybnila dikci čl. 4 odst. 2 Vatikánské smlouvy, který byl na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu předmětem, zřejmě, největšího sporu [2]. Ten stanovuje, že „pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem.“ Skupina senátorů však upozorňuje na skutečnost, že tento článek potenciálně rozšiřuje okruh osob, které budou moci vykonávat zpověď, což může v důsledku existence institutu zpovědního tajemství bránit efektivnímu vyšetřování trestné činnosti. Nadto hrozí také riziko, že bude interpretován šířeji, než současná zákonná úprava zpovědního tajemství.
Toto rozšíření práv katolické církve navíc může vést k privilegovanému postavení katolických věřících. Kupříkladu právě proto, že jim bude zajištěn vyšší standard přístupu k pastorační péči. Skupina senátorů tak upozorňuje, že smlouva může vytvářet nerovnost nejen mezi jednotlivými náboženskými společnostmi, ale i mezi jednotlivci při výkonu jejich subjektivního práva na náboženské vyznání. Nelze tak s jistotou určit ani to, jaký dopad bude mít smlouva pro ostatní náboženská společenství – je jen těžko představitelné, že by stát práva, která smlouvou přiznává katolické církvi, odpíral ostatním církvím.
Dále senátoři upozorňují například na skutečnost, že čl. 7 odst. 4, který stanovuje, že „církevní právnické osoby dají k dispozici a zpřístupní své kulturní dědictví za jimi stanovených podmínek všem, kdo je chtějí poznat a učinit z nich předmět studia“, by mohl být v rozporu s ústavně zaručenou svobodou vědeckého bádání. Katolické církvi by totiž poskytl státem nepřezkoumatelnou možnost stanovit si vlastní podmínky přístupu kupříkladu k archivům.
Závěr
V kontrastu s názorem skupiny senátorů vykládá Vatikánskou smlouvu Česká biskupská konference (ČBK), podle které jsou zmíněné obavy ohledně Vatikánské smlouvy nedůvodné. Ta ve svém prohlášení uvádí, že primárním adresátem Vatikánské smlouvy není církev jako instituce, ale věřící lidé, jejichž práva ratifikace Vatikánské smlouvy posílí. Současně ČBK odmítá úvahy o tom, že by mělo dojít k rozšíření zpovědního tajemství na další osoby, natožpak k institucionálnímu krytí trestné činnosti ze strany katolické církve.
Jak je z výše uvedeného patrné, otázka souladu Vatikánské smlouvy s ústavním pořádkem je mimořádně komplexní a dotýká se celé řady možných ústavněprávních nejasností. Konečné slovo tak bude náležet Ústavnímu soudu. Ať už bude výsledek řízení před Ústavním soudem jakýkoliv, na závěr se nabízí otázka: skutečně Česká republika Vatikánskou smlouvu potřebuje? A jsou její potenciální přínosy – byť obtížně uchopitelné a pojmenovatelné – natolik významné, aby v očích laické i odborné veřejnosti převážily nad kontroverzemi, které Vatikánská smlouva vzbuzuje?
Poznámky
[1] Nález Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2008 Pl. ÚS 19/08 a nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2009 Pl. ÚS 29/09.
[2] Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (2024). Čtvrtek 19. prosince 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze. Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/125schuz/bqbs/b07001301.htm.
Zdroje
Česká biskupská konference (2025, březen). Prohlášení ČBK k ratifikaci Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem [tisková zpráva]. Získáno z https://www.cirkev.cz/prohlaseni-cbk-k-ratifikaci-smlouvy-mezi-cr-a-svatym-stolcem_51009.
Ministerstvo zahraničních věcí. (2024). Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Dostupné z https://mzv.gov.cz/file/5612552/CESKY_2024_10_20_Agreement_CZ_Holy_See_CZ_version_clean_for_Czech_Republic_sanitized__sanitized__CLEAN_final.docx.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (2024). Čtvrtek 19. prosince 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze. Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/125schuz/bqbs/b07001301.htm.
Ústavní soud. (2025). Návrh Pl. ÚS 8/25. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Navrhy/2025/n%C3%A1vrh_Pl._%C3%9AS_8_25.pdf
Fotografie
Tzv. Vatikánská smlouva výrazně posiluje práva katolické církve v ČR. Katolička crkva, Ruma 011, autor: Cvetinovic Dejan, 14. březen 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.