Únorové číslo Bulletinu otevíráme textem Adély Horákové, která se věnuje rozhodnutí Soudního dvora EU o uznávání stejnopohlavních manželství napříč členskými státy. Ačkoli závěr působí jasně, vyvolává řadu otázek týkajících se hranic unijního práva a povinností členských států.
V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti přináší Lucie Pirklová analýzu přelomového rozsudku nad bývalým konžským ministrem Rogerem Lumbalou, který díky principu univerzální jurisdikce představuje významný krok v boji proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti. Lucie Bartáková pak shrnuje turbulentní rok 2025 pro Mezinárodní trestní soud, poznamenaný politickými tlaky, sankcemi i nutností obhajovat svou legitimitu na půdě OSN.
Evropský systém ochrany lidských práv zastupuje Adéla Krejčířová textem k rozhodnutí ESLP ve věci J. S. proti Slovensku, v němž soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v případu domácího násilí. Kryštof Urban doplňuje přehled o intervencích třetích stran, které umožňují státům, organizacím i občanské společnosti vstupovat do dialogu s ESLP a přispívat k jeho rozhodovací praxi.
V části Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Sýkorová věnuje hluboké institucionální krizi OSN, která vstupuje do osmého desetiletí své existence v jedné z nejtěžších konstelací od svého založení. Klára Čepičková se zaměřuje na rostoucí snahy o dosažení digitální suverenity Evropy. Přibližuje, jak EU i členské státy reagují na závislost na zahraničních technologiích a jaké kroky podnikají k posílení vlastní odolnosti v digitální oblasti.
