V německé Koblenzi v současné době probíhá řízení proti bývalým členům syrské vojenské rozvědky. Bývalý plukovník Anwar Raslan je souzen za zločiny proti lidskosti. Další příslušník rozvědky, Eyad al-Gharib, byl již odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši čtyři a půl roku za spoluúčast na zločinech proti lidskosti. Jedná se o první případ, ve kterém došlo k odsouzení člena Asadovy syrské správy na základě principu univerzální jurisdikce.

Oba muži stanuli před soudem v rámci širší snahy vícero zemí, přeživších obětí a nevládních organizací postihnout zločiny, kterých se dopustil Asadův režim při potlačování protestů v roce 2011 a v průběhu následné občanské války.

Na vyšetřování těchto zločinů se aktivně podílí vyšetřovací týmy z Německa, Francie, Švédska a Belgie. S vládními orgány aktivně spolupracuje nevládní organizace Komise pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (Commission for International Justice and Accountability – CIJA), která je financována Německem, Kanadou, Velkou Británií, Nizozemím a Spojenými státy. CIJA se zaměřuje primárně na získávání dokumentů, které mohou sloužit jako důkazy.

Univerzální jurisdikce

Kvůli ruskému a čínskému vetu v Radě Bezpečnosti OSN v roce 2014 nebylo možné postoupit situaci v Sýriik vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Jediným způsobem, jak postihnout pachatele těchto zločinů, tak zůstává princip univerzální jurisdikce (vnitrostátní terminologií princip univerzality), podle kterého mohou státy stíhat pachatele určitých zločinů bez ohledu na místo spáchání těchto zločinů a národnost pachatele.

V České republice je princip univerzality s výčtem jednotlivých trestných činů vymezen v § 7 trestního zákoníku,[1] který zahrnuje vedle různých forem zločinů podle mezinárodního práva i terorismus či padělání peněz. Německá úprava je rozdělena do dvou kodexů, konkrétně trestního zákoníku [2] a zákoníku zločinů podle mezinárodního práva [3].

Případ al-Gharib

Al-Gharib patřil v roce 2011 mezi hodnostně nižší důstojníky damašského oddělení syrské rozvědky. Byl obžalován z toho, že při rozhánění podzimních protestů v Damašku se podílel na zatčení 30 protestujících a jejich odeslání na „výslech“, což znamenalo, že byli ještě cestou v nákladních autech fyzicky biti a po příjezdu mučeni. Al-Gharib se tak dopustil účastenství na zločinech proti lidskosti.

Al-Gharib v roce 2012 zběhnul a strávil dalších pět let snahou dostat se do Německa, kde požádal o azyl. Během azylového řízení mluvil o svém postavení v syrské rozvědce a čeho byl svědkem. Azyloví úředníci kontaktovali federální policii, která jej začala vyšetřovat a následně obžalovala.

Al-Gharib se u soudu hájil tím, že plnil rozkaz nadřízených, že neuposlechnutím by se vystavoval ohrožení, a že brutalita při rozhánění protestujících ho vedla ke zběhnutí. Německý zákoník zločinů podle mezinárodního práva sice připouští vyvinění z odpovědnosti u případů plnění rozkazů, pokud pachatel nevěděl o protiprávnosti a nebyla zjevná, ale toto vyvinění je vyloučeno Římským statutem ratifikovaným Německem právě u zločinů proti lidskosti.

Soudkyně Kerber argument plnění rozkazu neuznala s tím, že al-Gharib neprojevil žádnou snahu se jeho splnění vyhnout, a to s plným vědomím, co se se zadrženými protestujícími stane. Dle Kerber se mohl al-Gharib vytratit vzhledem k chaosu a vysokému množství nasazených policistů, předstírat zranění nebo předstírat nemoc a zůstat doma.

Kerber v rozsudku zdůraznila, že al-Gharib není odsouzen jako představitel Asadova režimu, ale za specifickou a omezenou spoluúčast na jeho krutosti. Tomu odpovídá i výše trestu čtyři a půl roku odnětí svobody. Obhajoba po vyhlášení rozsudku oznámila, že se odvolá.

Z hlediska svého postavení v hierarchii rozvědky není al-Gharib považován za významného pachatele, ale je první osobou shledanou odpovědnou za zločiny spáchané Asadovou administrativou. Jeho případ tak má silný symbolický význam pro více než 700 000 uprchlíků v Německu.

Zároveň jeho případ potvrzuje reálnou možnost stíhat pachatele zločinů podle mezinárodního práva na bázi univerzální trestní jurisdikce.

Případ Raslan

Anwar Raslan v hodnosti plukovníka vedl vyšetřovací sekci damašského oddělení syrské rozvědky. Podle žalobce je zodpovědný za minimálně 4 000 případů mučení či jiného nelidského zacházení, 58 usmrcení a dva případy sexuálního napadení spáchaných mezi roky 2011 a 2012.

Anwar podobně jako al-Gharib v roce 2012 zběhnul a s rodinou utekl do Jordánska, kde se přidal k syrské opozici. V opozičních řadách získal dosti prominentní pozici, protože byl jako poradce vyslán s delegací na mírovou konferenci v Ženevě v roce 2014.

Právě díky své příslušnosti k opozici mu byl udělen humanitární azyl v Německu. V roce 2015 se začal obávat, že je sledován syrskou rozvědkou a požádal německou policii o ochranu. Při zdůvodnění žádosti podal velice detailní popis toho, co se dělo v damašském oddělení. Vedle jeho vlastního svědectví se podařilo získat i dva dokumenty ze Sýrie podepsané Raslanem, při domovní prohlídce byla objevena jeho identifikační karta příslušníka rozvědky.

V současné době probíhá řízení s Raslanem druhý rok. Soudkyně Kerber na základě získaných vládních dokumentů, fotografií a výslechu svědků určila, že syrský režim systematicky páchal zločiny proti lidskosti vůči vlastnímu civilnímu obyvatelstvu. Poté přistoupila k určení rozsahu Raslanovy odpovědnosti, k čemuž mají dopomoci výpovědi přibližně 70 svědků, často Raslanových vlastních obětí.

Světlá budoucnost?

V současné době probíhá ve státech EU okolo 500 vyšetřování založených na principu univerzální jurisdikce, mnohá z nich ale postupují pomalu. Velký problém představují jazykové bariéry mezi účastníky řízení a státními institucemi, sběr důkazů probíhá ve vícero státech, potenciální svědci neznají zákony a neví o možnosti využití některých ochranných institutů (anonymní svědek), či vysoká finanční náročnost vyšetřování.

Případ al-Gharib ve spojení s případem Raslan může vytvořit silný precedent, který bude následovat více zemí. Pro mnoho pachatelů zločinů tohoto typu obzvláště z nedemokratických zemí může jejich vyšetřování znamenat přinejmenším komplikaci. Smutným faktem ovšem zůstává, že vyšetřování se zaměřují jednak na pachatele níže či středně postavené, nikoliv na vysoké funkcionáře, a jednak na pachatele z méně významných států a nikoli z velkých mocností.

 

Poznámky

[1] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[2] Strafgesetzbuch in der Fassung der Bekanntmachung vom 13. November 1998 (BGBl. I S. 3322), das zuletzt durch Artikel 1 des Gesetzes vom 12. August 2021 (BGBl. I S. 3544) geändert worden ist.

[3] Völkerstrafgesetzbuch vom 26. Juni 2002 (BGBl. I S. 2254), das durch Artikel 1 des Gesetzes vom 22. Dezember 2016 (BGBl. I S. 3150) geändert worden ist.

Zdroje

Asymmetrical haircuts, Why the Koblenz trial is an exception? JusticeInfo.NET, 14. prosince 2020, (https://www.justiceinfo.net/en/46259-why-koblenz-trial-exception.html).

Hannah El-Hitami, Syrian trial in Germany: The orders that came from the very top, JusticeInfo.NET, 26. listopadu 2020, (https://www.justiceinfo.net/en/46100-syrian-trial-germany-orders-came-from-very-top.html).

Hannah El-Hitami, Germany: Lessons from the first conviction of an agent of the syrian regime, JusticeInfo.NET, 1. března 2021, (https://www.justiceinfo.net/en/74369-syria-germany-symbolic-importance-first-conviction-syrian-regime-official.html).

Hannah El-Hitami, They felt too safe: How two syrian agents ended up on trial in Germany, JusticeInfo.NET, 4. května 2020, (https://www.justiceinfo.net/en/44207-they-felt-too-safe-how-two-syrian-agents-ended-up-on-trial-in-germany.html).

Hannah El-Hitami, Syria: The man in Raslan’s shadow – was he just following orders? JusticeInfo.NET, 19. června 2020, (https://www.justiceinfo.net/en/44638-syria-the-man-in-raslan-s-shadow-was-he-just-following-orders.html).

Hannah El-Hitami, At the syrian trial in Germany, personal encounters with colonel Raslan, JusticeInfo.NET, 29. dubna 2021, (https://www.justiceinfo.net/en/76561-syrian-trial-germany-personal-encounters-colonel-raslan.html).

Jeremy Bowen, Syria torture: German court convicts ex-intelligence officer, BBC News, 24. února 2021, (https://www.bbc.com/news/world-europe-56160486).

Fotografie

[1] Bašár Asad, syrský diktátor. Bashar al-Assad, autor: Fabio Rodrigues Pozzebom / ABr, 30. červen 2010, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY 3.0 BR, editace: ořez.