Získávání prostředků pro terorismus se během posledních let výrazně proměnilo. Nové technologie umožňují rozkládat toky peněz do mikroplateb, využívat neformální infrastrukturu a kombinovat anonymní účty s běžně dostupnými platformami. Zpráva Finančního akčního výboru z července letošního roku ukazuje, že vzniká decentralizovaný systém převodů, který je zároveň rychlý, flexibilní a obtížně dohledatelný.
Proměna logiky finančních toků
Zpráva mezivládního orgánu s názvem Finanční akční výbor (FATF) [1] z letošního roku potvrzuje, že digitální prostředí zásadně mění podobu finančních toků napojených na terorismus. Financování, které dříve probíhalo prostřednictvím bankovních převodů, systému hawala [2] či zneužívaných charitativních sítí, se během poslední dekády posunulo ke hybridním modelům. Ty propojují hotovost, neformální převodní sítě a digitální kanály. FATF shrnuje, že teroristé tyto nástroje využívají flexibilně, kombinují je podle dostupnosti a rychle se přizpůsobují regulatorním změnám.
Adaptabilita extremistických sítí kontrastuje s pomalou reakcí dohledových orgánů. Podle údajů z posledního vzájemného hodnocení, které FATF shrnuje ve své červencové zprávě, vykázalo 69 % posuzovaných jurisdikcí zásadní nedostatky při vyšetřování a stíhání financování terorismu. K nejlépe hodnoceným zemím dlouhodobě patří například Spojené království, Kanada a Nizozemsko, zatímco největší nedostatky přetrvávají například u Afghánistánu či Mozambiku.
Tato nerovnováha umožňuje přesun prostředků do oblastí mimo přímý dohled. Finanční toky se přitom stále častěji štěpí na menší částky, distribuují se napříč více službami a rotují mezi účty bez jasně dohledatelné identity. Výsledkem je fragmentovaný, technicky nenáročný a geograficky rozptýlený systém financování, který zásadně komplikuje detekci i prevenci.
Platformy, sbírky a digitální monetizace
Digitální prostředí poskytuje extremistickým aktérům nové možnosti, jak získávat finanční prostředky bez dohledu tradičních institucí. Využívají především crowdfunding, streamovací platformy a přímé příspěvky v kryptoměnách. Často operují přes služby typu Patreon, BuyMeACoffee či vnitřní měny streamovacích platforem, které umožňují obcházet standardní ověření identity a sledovatelnost. Podle zprávy FATF z října 2023 se objevují čtyři typické vzorce zneužití: přesměrování výtěžku z legálních kampaní, fiktivní sbírky, využití neregulovaných platebních kanálů a šíření výzev v uzavřených online skupinách.
Příkladem této praxe je kampaň Gaza Now, která po říjnových útocích Hamásu v roce 2023 prostřednictvím sociálních sítí Telegram, X a Instagram šířila propagandu Hamásu a současně vyzývala k zasílání kryptoměnových darů i bankovních převodů. Podle analýzy Chainalysis obdržely napojené kryptopeněženky téměř 4,5 milionu dolarů. Část prostředků byla následně zmrazena díky zásahu izraelských úřadů a společnosti Tether. Spojené státy a Spojené království v březnu 2024 sankcionovaly samotný kanál Gaza Now.
Crowdfunding přitom v těchto případech neplní pouze finanční funkci. Kampaně často kombinují výzvy k poskytování darů s vizuály humanitárních krizí a narativy kolektivního ohrožení. Výsledný efekt propojuje materiální podporu s ideologickou mobilizací. V mnoha případech se navíc digitální sbírky propojují s využíváním kryptoměn, jejichž technické vlastnosti dále komplikují dohled.
Virtuální aktiva a ztráta transparentnosti
Virtuální aktiva, zejména kryptoměny, se stávají důležitým nástrojem pro financování terorismu. Patří sem i tzv. stablecoiny – kryptoměny, jejichž hodnota je navázána na běžná aktiva (například americký dolar) a které se vyznačují nízkým kolísáním hodnoty. Právě tato kombinace technické flexibility a stabilní hodnoty činí stablecoiny atraktivní pro nezákonné transakce.
Toky prostředků bývají často fragmentované, například pomocí tzv. layeringu, tedy přesouvání kryptoměn mezi několika peněženkami a směnárnami, aby se ztížilo sledování jejich původu a cíle. Často se přitom kombinují burzy, nehostované (self-hosted) peněženky a anonymní platební brány. Další běžnou praxí je chain-hopping, tedy převod kryptoměn mezi různými blockchainy [3] za účelem narušení transakční stopy.
Europol uvádí, že mezi lety 2021 a 2023 se počet takto anonymizovaných převodů výrazně zvýšil. Využívány jsou rovněž decentralizované směnárny, které nevyžadují ověření totožnosti, a tzv. mixéry, služby, které kombinují prostředky různých uživatelů a tím narušují sledovatelnost konkrétního převodu. Některé z těchto platforem fungují plně automatizovaně a bez centrální správy, což znemožňuje tradiční dohled.
Ačkoli kryptoměny stále nejsou objemově dominantním zdrojem financování terorismu, jejich technické vlastnosti, globální dostupnost a možnost kombinace s jinými nástroji z nich činí vysoce rizikový nástroj.
Propojení toků a obsahu
Moderní formy financování stále častěji splývají s provozem digitálních platforem. Získané prostředky slouží nejen k financování operací nebo náboru, ale i k produkci a šíření propagandy, zajištění provozu online komunit a technickému zajištění informačních operací.
Podle FATF se výrazně rozšiřuje i využívání hybridních kanálů – například herních platforem, streamovacích služeb nebo tokenizovaných systémů odměn, které působí jako součást běžného internetového provozu a unikají regulatornímu dohledu.
Zároveň zpráva FATF upozorňuje na prolínání s organizovaným zločinem. Extremisté využívají online podvody, falešné e-shopy nebo phishingové kampaně k získávání výnosů. Tyto prostředky mohou následně sloužit nejen k financování operací, ale i k budování paralelních struktur, napojených na ideologická centra.
Regulační reakce
Na rostoucí fragmentaci finančních toků a využívání technologií k obcházení dohledu reagují i státy a nadnárodní instituce. Evropská unie v roce 2025 zřídila nový Úřad pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Jeho úkolem je sjednotit dohled nad vysoce rizikovými finančními institucemi a koordinovat vymáhání pravidel v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu. AMLA bude mít přímý dohled nad vybranými subjekty, včetně poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy.
Současně vstupuje v platnost i nový legislativní balíček EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu [4]. Zásadní změnou, kterou nová pravidla přináší, je rozšíření požadavků na identifikaci uživatelů v oblasti virtuálních aktiv a přijetí tzv. Travel Rule, které ukládá poskytovatelům kryptoslužeb povinnost sdílet údaje o původu a příjemci transakcí. Cílem legislativy je omezit prostor pro anonymní přeshraniční převody a vytvořit rámec schopný reagovat na technologicky flexibilní podobu teroristického financování.
Poznámky
[1] Finanční akční výbor (Financial Action Task Force, FATF) je mezivládní orgán založený v roce 1989 a sídlící v Paříži. Působí jako globální dozorčí orgán v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu. Stanovuje mezinárodní standardy, které mají zabránit těmto činnostem a podpořit legislativní a regulatorní reformy v členských státech. FATF sdružuje 40 členů, přičemž více než 200 zemí a jurisdikcí se zavázalo jeho standardy uplatňovat.
[2] Hawala je neformální systém převodu finančních prostředků bez fyzického převodu měny. Je známá tím, že se opírá spíše o důvěru než o oficiální směnky. Funguje mimo tradiční bankovní systémy a je výhodná zejména pro osoby v regionech s omezeným přístupem k formálním finančním sítím.
[3] Blockchain je digitální databáze sdílená mezi účastníky sítě, v níž jsou informace ukládány do vzájemně propojených bloků. Každý nový blok potvrzuje předchozí záznam, což zabraňuje zpětným úpravám nebo manipulaci s daty. Tato technologie umožňuje bezpečný a transparentní přenos informací bez nutnosti centrálního zprostředkovatele.
[4] Legislativní balíček EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu přijatý v letech 2023–2024 tvoří tři klíčové předpisy: Nařízení (EU) 2024/1620, kterým byl zřízen Evropský úřad pro boj proti praní peněz (AMLA); Směrnice (EU) 2024/1640 (tzv. AMLD6), jež stanoví pravidla pro vnitrostátní systémy prevence praní peněz a financování terorismu; a Nařízení (EU) 2023/1113, které rozšiřuje tzv. Travel Rule i na převody kryptografických aktiv.
Zdroje
Comprehensive Update on Terrorist Financing Risks (2025, červenec 8). FATF Report. The Financial Action Task Force. Získáno z chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.fatf-gafi.org/content/dam/fatf-gafi/publications/Comprehensive-Update-on-Terrorist-Financing-Risks-2025.pdf.coredownload.inline.pdf
Crowdfunding for Terrorism Financing (2023, říjen 31). FATF Report. The Financial Action Task Force. Získáno z chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.fatf-gafi.org/content/dam/fatf-gafi/reports/Crowdfunding-Terrorism-Financing.pdf.coredownload.inline.pdf
Internet Organised Crime Threat Assessment (IOCTA) 2023 (2024, listopad 20). Europol. Získáno z: https://www.europol.europa.eu/publication-events/main-reports/internet-organised-crime-threat-assessment-iocta-2023
OFAC and OFSI Sanction Social Media News Outlet Gaza Now for Hamas Fundraising in Wake of October 7 Attacks (2024, březen 24). Chainalysis. Získáno z: https://www.chainalysis.com/blog/ofac-ofsi-gaza-now-sanctions/
The New EU AML Package (2025, červenec 2). Deloitte. Získáno z: https://www.deloittelegal.de/dl/en/services/legal/perspectives/eu-aml-paket-wendepunkt-geldwaeschepraevention.html
Terrorist Financing: Six Crypto-Related Trends to Watch in 2023 (2023, únor 15). TRM Labs. Získáno z https://www.trmlabs.com/resources/blog/terrorist-financing-six-crypto-related-trends-to-watch-in-2023
