Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě upozorňuje na netransparentní financování nevládních organizací napříč Evropskou unií. Ačkoliv zaznamenal zlepšení celkové situace od svého posledního auditu z roku 2018 v důsledku přijetí nařízení stanovující podmínky pro financování nevládních organizací, i nadále upozorňuje na přetrvávající nedostatky současného systému.

Postavení Evropského účetního dvora

Evropský účetní dvůr (EÚD) je instituce, která provádí kontrolu účetnictví, finančních prostředků a rozpočtového financování EU s cílem zvýšení transparentnosti a posilování důvěry občanů v EU a zvyšování odpovědnosti veřejných činitelů. V rámci své činnosti EÚD také úzce spolupracuje s příslušnými orgány EU na naplňování cílů a hodnot stanovených Smlouvou o fungování EU (SFEU). Ta ve svých úvodních článcích stanoví, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Jedním z hlavních cílů EU je přitom právě podpora těchto hodnot. Smlouva dále klade důraz také na transparentnost, a to především v souvislosti s otevřeností a pravidelností interakcí se zástupci sdružení občanské společnosti, kam se řadí také nevládní organizace.

Transparentnost financování v EU

Ačkoliv již samotná SFEU zakládá povinnosti transparentnosti při financování nevládních organizací a podobné činnosti EU, obrat v jejím prosazování přinesl korupční skandál známý jako „Katargate.” Jednalo se o rozsáhlý korupční případ, který v prosinci roku 2022 otřásl Evropským parlamentem; v rámci něj policie zadržela tehdejší místopředsedkyni Evropské parlamentu a další europoslance pro obvinění z praní špinavých peněz prostřednictvím nevládní organizace Fight Impunity a uplácení. V návaznosti na tento incident pak přijal Evropský parlament příslušná opatření k předcházení podobným situacím, týkající se zejména deklarování příjmů europoslanců, omezení výše přijímaných darů apod. Významným krokem na cestě k dosažení vyšší transparentnosti financování nevládních organizací v rámci EU bylo také přijetí nařízení 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví změny finančních pravidel EU, známe jaké tzv. finanční nařízení. Cílem nařízení je zajistit, aby finanční prostředky EU byly využívány transparentně, účelně a s důrazem na dodržování hodnot EU. Evropská unie tímto nařízení také přichází s definicí nevládní organizace, kterou definuje jako dobrovolnou, na vládě nezávislou, neziskovou organizaci, která není politickou stranou ani odborovým svazem; při žádosti o udělení grantu potom jednotlivé organizace musí uvést, zda jsou či nejsou nevládní organizací podle této definice.

Zpráva EÚD o transparentnosti financování

Evropský účetní dvůr zvláštní zprávou z dubna roku 2025 týkající se transparentnosti financování pro nevládní organizace navazuje na předchozí zprávu v této oblasti z roku 2018. V předchozí zprávě EÚD shledal významné nedostatky v transparentnosti, kdy kritizoval a upozorňoval zejména na absenci jednotné definice nevládní organizace v rámci EU, nerozlišování mezi příjemci finančních prostředků se statusem nevládní organizace a jinými příjemci a velmi omezené provádění kontrol řádné registrace subjektů. Nynější audit si tak kladl především za cíl zjistit, zda-li v oblasti transparentnosti financování nevládních organizací došlo v návaznosti na přijetí finančního nařízení a dalších opatření k požadovanému zlepšení.

Výsledky nejnovějšího průzkumu

Výsledky nejnovější zprávy lze shrnout slovy samotného EÚD, tedy že „navzdory pokroku není přehled stále spolehlivý.” [1] Ačkoliv EÚD sice uznává, že v oblasti rozdělování finančních prostředků EU nevládním organizacím k určitému zlepšení skutečně došlo, současně shledává, že celý systém stále není dostatečně transparentní. Kritizována je ze strany EÚD samotná definice nevládní organizace obsažená ve finančním nařízení; ta totiž podle expertů může být vykládána různě. Z průzkumu plyne, že Komise při udělování žádostí dále nijak nezkoumá, jestli nevládní organizace nesledují obchodní zájmy svých členů nebo zda je nevládní organizace skutečně nezávislou na vládě nad podmínku, že se jedná o soukromý subjekt. Napříč jednotlivými státy navíc nepanuje jednota v národních definicích nevládní organizace, kdy některé pro takovou organizaci používají definici vlastní, od evropské mírně odlišnou, zatímco některé státy žádnou vlastní definici vůbec nemají. Nedostatečně transparentní je dle EÚD také roztříštěnost systémů pro evidenci rozdělování finančních prostředků. Zavedení jednotného systému by tak mohlo přinést spolehlivý a jasný přehled finančních prostředků poskytovaných nevládním organizacím. Takové opatření je klíčové k  zabránění nadměrné nežádoucí koncentraci finančních prostředků pouze v malém počtu nevládních organizací. V neposlední řadě EÚD rovněž kritizuje skutečnost, že Komise a další prováděcí subjekty nedostatečně ověřují, zda nevládní organizace respektují hodnoty EU stanovené ve SFEU. Podobně jako u určení, zda se jedná o nevládní organizaci či nikoliv, je totiž i v tomto případě ponecháno pouze na prohlášení samotných organizací, že evropské hodnoty respektují.

Důležitost transparentnosti ve financování

Transparentnost ve financování představuje klíčový prvek, který spočívá v poskytování relevantních informací o příjemcích finančních prostředků a výši a účelu příspěvků; díky tomu mohou pak občané EU volat příslušné činitele k odpovědnosti, což vede k zajištění větší transparentnosti a důvěryhodnosti celého systému. Důležitost transparentnosti se pak ukazuje jako klíčový prvek k zajištění dodržování a respektování hodnot EU stanovených v zakládajících smlouvách. V posledních letech napříč Evropou sílí vliv ultrakonzervativních a pravicových sil, usilujících například o omezení reprodukčních práv žen, potratů či práv LGBTI osob. Aby Evropa této výzvě dokázala čelit, je zapotřebí mít jasný a jednotný přehled a kontrolu nad financováním jednotlivých nevládních organizací, jejich činností a dodržováním hodnot EU.

 

Poznámky:

[1] Evropský účetní dvůr. (2025). Transparentnost financování EU pro nevládní organizace: Navzdory pokroku není přehled stále spolehlivý. Dostupné z https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2025-11/SR-2025-11_CS.pdf.

Zdroje:

Finanční pravidla pro rozpočet EU (finanční nařízení). Získáno z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/LSU/?uri=CELEX%3A32024R2509.

Evropský účetní dvůr. (2018). Transparentnost prostředků EU prováděných nevládními organizacemi: je zapotřebí větší úsilí. Dostupné z https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_35/SR_NGO_FUNDING_CS.pdf.

Evropský účetní dvůr. (2025). Transparentnost financování EU pro nevládní organizace: Navzdory pokroku není přehled stále spolehlivý. Dostupné z https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2025-11/SR-2025-11_CS.pdf.

European Parliamentary Forum for Sexual & Reproductive Rights. (2018). Restoring the Natural Order. Dostupné z https://www.epfweb.org/sites/default/files/2021-03/rtno__EN_epf_online_2021.pdf.