Francie v březnu letošního roku vydala zprávu zkoumající svoji vlastní roli ve rwandské genocidě v roce 1994. Podle zprávy došlo ze strany Francie k pochybení a nese část odpovědnosti, není ale spoluviníkem. Rwandská vláda v dubnu tohoto roku zveřejnila vlastní zprávu, která má za cíl doplnit přezkum ze strany Francie.       

Téměř tisícistránková zpráva popisuje francouzské působení ve Rwandě mezi lety 1990 a 1994. Přezkum se zaměřoval především na roli Francie ve rwandské genocidě. Zpráva byla vytvořena na žádost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž v roce 2019 ustavil patnáctičlennou komisi, které zpřístupnil veškeré vládní dokumenty týkající se událostí ve Rwandě. Vedením komise byl pověřen historik Vincent Duclert, který vedl tým zahrnující odborníky na holokaust, genocidu Arménů či mezinárodní trestní právo. Kvůli zachování nestrannosti nebyli přizváni odborníci na rwandskou genocidu.

Zpráva popisuje především selhání francouzské zahraniční politiky, která podporovala rasistický hutuský režim ve Rwandě, což vyvrcholilo hromadným vyvražďováním Tutsiů v roce 1994. Podle zprávy byla Francie nevšímavá k přípravám genocidy a radikalizaci Hutuů. Další selhání, které zpráva popisuje, byla neschopnost Francie zastavit genocidu v jejím průběhu.

Bližší pozornost byla věnována tehdejšímu francouzskému prezidentu Françoisi Mitterrandovi, který podle zprávy nese část odpovědnosti za genocidu, protože podporoval rwandského prezidenta Habyarimanu. I přesto, že zpráva došla k závěru, že Francie nese velkou část odpovědnosti, nepotvrdila spoluvinu na genocidě. Vedoucí komise Vincent Duclert se k tomu vyjádřil slovy: „Neexistuje ani jeden dokument, který by poukazoval na to, že by měla Francie úmysl stát se spolupachatelem zločinů.“

V dubnu tohoto roku byla také zveřejněna zpráva, kterou nechala zpracovat rwandská vláda, a která se také zaměřuje na roli Francie ve rwandské genocidě. Rwandská zpráva se věnuje skutečnosti, že Francie pomáhala cvičit a vyzbrojovat Hutuy, kteří se později zapojili do genocidy. Oproti francouzské zprávě je ta rwandská důraznější a označuje Francii za kolaboranta. Podle rwandských dokumentů Francouzi o připravované genocidě věděli a přesto podporovali extremizující se Hutuy.

Nevyřešená křivda a složitý vztah Rwandy s Francií

Diplomatické vztahy mezi Rwandou a Francií po roce 1994 ochladly a nedořešené otázky ohledně genocidy mezi zeměmi vytvořily bariéru. Rwanda se navíc během posledních dvaceti let odvrátila od frankofonní části světa, zavedla angličtinu jako úřední jazyk a v roce 2009 se stala součástí Commonwealthu.

Překážkou k přátelským vztahům Rwandy a Francie byla především francouzská role ve rwandské genocidě a podpora hutuské rwandské vlády tehdejším francouzským prezidentem Mitterrandem. V roce 2008 vydala rwandská vláda zprávu, která označuje Francii za spoluodpovědnou za genocidu. V roce 2014 současný rwandský prezident Paul Kamage obvinil Francii ze spoluúčasti na genocidě. Ze strany Francie byla v roce 2015 snaha odtajnit vládní dokumenty a vytvořit zprávu popisující roli Francie ve Rwandě. Odtajnění dokumentů se ovšem nakonec nepodařilo, zpráva tedy nevznikla. 

Mimo Duclertovu zprávu bylo mnohokrát poukazováno na fakt, že Francie během let 1990 až 1994 pomáhala ozbrojit a vycvičit vládní vojenské síly Rwandy, které byly později zapojeny do hromadného vraždění Tutsiů. V konečné fázi genocidy Francie zahájila vojensko-humanitární operaci Turquoise, která byla schválena OSN. Došlo k vytvoření bezpečné zóny ve Rwandě, kde byla poskytována humanitární pomoc vnitřně přesídleným osobám. V Duclertově zprávě je poukázáno na skutečnost, že bezpečí této zóny využili i Hutuové podílející se na genocidě, kteří zde ovšem nebyli zadrženi, čímž se značnému množství zločinců podařilo ze země uprchnout.

Prezident Macron odtajněním dokumentů a vydáním zprávy učinil důležitý krok, o který se snažil i jeho předchůdce François Hollande. Zveřejnění zprávy ukázalo snahu Francie vnést světlo do událostí ve Rwandě, prověřit míru spoluodpovědnosti Francie na genocidě, pravděpodobně s vidinou opětovného navázání přátelských vztahů se rwandskou vládou. Ta se ke zveřejnění zprávy vyjádřila, že jde o důležitý krok směrem k pochopení role Francie ve rwandské genocidě.

Rwandská genocida: selhání Francie i OSN

Genocida ve Rwandě byla vyvrcholením krize, která byla způsobená rozdělenou společností, v níž se střetávala dvě odlišná etnika. Rwandská společnost od roku 1990 procházela občanskou válkou, ve které stáli Hutuové, v čele s prezidentem Habyarimanou, proti Tutsiům, kteří založili Rwandskou vlasteneckou frontu. V roce 1993 bylo sjednáno příměří, napětí mezi obyvateli ale přetrvávalo.

Ještě před vypuknutím genocidy docházelo k podporování nenávisti vůči Tutsiům na rádiové stanici RTLM, která o tutsijském obyvatelstvu mluvila jako o švábech a povzbuzovala k budoucímu útoku a vyvraždění tohoto etnika. Hutuové se několik měsíců před vypuknutím genocidy připravovali na útok, což bylo podporováno rwandskou vládou. V dubnu 1994 bylo sestřeleno letadlo, na jehož palubě se nacházel rwandský prezident Habyarimana a prezident Burundi Ntaryamira. Úmrtí prezidentů spustilo systematické vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů, které trvalo sto dní a při kterém zemřelo přes 800 tisíc lidí.

OSN měla ve Rwandě v době vypuknutí genocidy vojáky mírové mise UNAMIR, přičemž většina z nich byla koncem dubna stažena ze země. V červnu 1994 schválila OSN francouzskou misi Turquoise, která měla za cíl zajistit bezpečnou zónu pro Tutsie a umírněné Hutuy. Počet uprchlíků se odhaduje na dva miliony, většina uprchla do Demokratické republiky Kongo (tehdejší Zair).

Genocida ve Rwandě světu ukázala, že je takto rozsáhlé vyvražďování v současném světě nejen možné, ale navíc může nabrat ještě rychlejšího spádu, než tomu bylo u holokaustu. Je také důkazem toho, že některé mechanismy mezinárodních organizací jsou nefunkční a genocidě může přihlížet celý svět a přesto ji nezastavit. Duclertova zpráva je užitečná především z hlediska očištění pověsti Francie, které může vést k lepším vztahům se Rwandou. Tato zpráva může mimo jiné připomenout chybné kroky, kterých se mohou dopustit různé země, jako je vyzbrojování či podpora extremisticky smýšlejících skupin, a které mohou mít nezamýšlený a přesto zničující dopad.

Zdroje

BBC News. 2021. France was 'blind' to Rwanda genocide, French report says: https://www.bbc.com/news/world-europe-56536659.

Britannica. 2016. Rwanda genocide of 1994: https://www.britannica.com/event/Rwanda-genocide-of-1994/Genocide#ref1111308.

Burke, Jason. France ‘did nothing to stop’ Rwanda genocide, report claims. The Guardian. 2021: https://www.theguardian.com/world/2021/apr/19/france-did-nothing-to-stop-rwandan-genocide-report-claims.

France 24. 2021. 'Blind' France bears responsibility on Rwanda genocide, historical commission reports: https://www.france24.com/en/europe/20210326-france-braces-for-historian….

Kayinamura, Gideon. Why we want to join the Commonwealth. The Africa Report. 2009: https://www.theafricareport.com/9323/why-we-want-to-join-the-commonwealth/.

McNulty, Mel. French arms, war and genocide in Rwanda. Crime, Law & Social Change 33. 2000: http://www.francegenocidetutsi.org/McNulty.pdf.

Ndahiro, Kennedy. In Rwanda, We Know All About Dehumanizing Language. The Atlantic. 2019: https://www.theatlantic.com/ideas/archive/2019/04/rwanda-shows-how-hateful-speech-leads-violence/587041/.

Peace Palace Library. 2008. Rwandan Genocide Report: https://www.peacepalacelibrary.nl/2008/08/rwandan-genocide-report/.

Perelman, Marc. Historians' report on 1994 Rwandan genocide: 'France turned a blind eye'. France 24. 2021: https://www.france24.com/en/tv-shows/the-interview/20210405-historians-report-on-1994-rwandan-genocide-france-turned-a-blind-eye.

Yadav, Muskan. French commission on Rwanda genocide finds France bears responsibility but was not complicit. Jurist. 2021: https://www.jurist.org/news/2021/03/french-research-commission-finds-that-france-bears-responsibility-but-is-absolved-of-complicity-in-rwandan-genocide/.

Fotografie

[1] Rwandský prezident Paul Kagame. 23rd Commemoration of the Genocide Against the Tutsi | #Kwibuka23 | Kigali, 7 April 2017, autor: Paul Kagame, 7. dubna 2017, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0.