I přes nepopíratelný pokrok v oblasti genderové spravedlnosti disponují ženy globálně pouze 64 % práv, která náleží mužům. Ačkoli většina států přijala opatření na podporu rovnosti, současná data ukazují, že formální závazky bez důsledné implementace k odstranění nerovnosti nestačí.

Genderová segregace ve studiu i práci

Přestože ženy v mnoha světových regionech dosahují vyššího vzdělání než muži, na trhu práce přetrvává silná oborová segregace. Ženy dominují ve zdravotnictví či školství, naopak v oborech jako je IT nebo obchod jsou zastoupeny pouze minimálně. To ovšem vede k jejich nižším průměrným výdělkům.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stereotypy ovlivňují rozvoj dovedností od útlého věku. Dívky získávají náskok ve čtení, chlapci v matematice. Globálně se přístup ke vzdělání zlepšuje, avšak podle dat UNICEF dospívající dívky stále čelí dvakrát vyššímu riziku vyloučení ze vzdělávání než chlapci.

Bariéry netvoří pouze předčasná těhotenství a dětské sňatky, ale i tzv. menstruační chudoba. Nedostupnost hygienických pomůcek a tabuizace menstruace přímo omezuje docházku dívek do škol. Navzdory tomu je ve většině regionů světa častější, že střední vzdělání úspěšně dokončí více dívek než chlapců. Výjimku představují státy subsaharské Afriky a střední Asie.

Nedostatečné zastoupení žen 

Podle reportu UN Women jsou ženy v rozhodovacích pozicích stále ve výrazné menšině. Historicky stanulo v nejvyšší ústavní pozici státu pouze 87 žen. Na přelomu let 2024 a 2025 obsadily ženy jen 23 % pozic ve vedení ministerstev a 27 % členů parlamentů. Nedostatečné zastoupení ve vedoucích pozicích panuje v soukromém i veřejném sektoru.

Tato situace bývá popisována jako fenomén tzv. děravého potrubí. Ačkoliv je mezi absolventstvem dostatek kvalifikovaných žen, s postupem po kariérním žebříčku jejich počet klesá a na vrchol dosáhne pouze minimum. Příčiny zahrnují diskriminaci, předsudky, podnikové praktiky, zkušenosti s obtěžováním či mateřství.

Jedním z diskutovaných řešení jsou kvóty. Analýzy potvrzují, že státy s legislativně ukotvenými kvótami vykazují například větší podíl žen v parlamentu. Za nejefektivnější bývají považovány tzv. kandidátní kvóty, které stanovují minimální podíl žen na kandidátních listinách. Více žen na kandidátkách zvyšuje důvěru veřejnosti v jejich schopnosti. Tím se zvyšuje šance, že budou podporovány v politice.

Naproti tomu tzv. rezervované kvóty, vyhrazující určitý počet ženských mandátů, mohou vyvolávat negativní reakce veřejnosti. Jednou z negativní reakcí je tzv. backlash efekt, kdy část veřejnosti nebo voličů vnímá ženy v politice méně legitimně, protože jejich pozice je zajištěna kvótou, ne ‚‚přirozeně‘‘ volena.

Novou výzvu pro řešení genderové spravedlnosti představuje přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Očekává se, že nástup zelené ekonomiky vytvoří do roku 2030 až 100 milionů nových pracovních míst v odvětvích, která nyní mají jen nízké zastoupení žen. Podle UN Women hrozí, že pokud ženy nebudou nyní jakož i v budoucnu aktivně zapojeny do tvorby environmentálních politik, genderová nerovnost se ještě prohloubí.

Neplacená práce a propast v odměňování

Tradiční genderové role zásadně ovlivňují i ekonomickou aktivitu. Data OECD odhalují, že muži s dětmi mají vyšší zaměstnanost než jejich bezdětní vrstevníci. U žen je tomu naopak, neboť ty čelí tzv. sankci za mateřství. Matky proto vykazují k roku 2021 o 5 % nižší zaměstnanost než bezdětné ženy.

Hlavní příčinou nižší zaměstnanosti je neplacená práce žen spočívající v péči o domácnost a jejich blízké. Takové péči přitom ženy věnují až třikrát více času, než je tomu u mužů. V sedmi z deseti domácností bez přístupu k vodě jsou ženy a dívky primárně zodpovědné za donášení vody. To je přitom zásadně omezuje ve vzdělávání či výdělečné činnosti.

Tato skutečnost  se výrazně promítá do rozdílu v odměňování žen a mužů. V zemích OECD činí průměrný rozdíl příjmů mezi všemi plně zaměstnanými ženami a muži 11 %, globálně pak přibližně 20 %. Nižší celoživotní výdělky žen se následně propisují i do jejich nižších důchodů  a zvyšují u nich riziko chudoby ve stáří.

Ke snížení rozdílu by podle OECD a UN Women pomohla podpora sladění práce a rodiny, kvalitní a dostupná mimoškolní péče o děti a rovnoměrné rozdělení rodičovské dovolené. Kromě neplacené práce rozdíl v odměňování žen a mužů prohlubují nízké mzdy v profesích, v nichž dominují ženy. Jedná se často o nejistá povolání s nestabilním pracovním poměrem a mzdami.

Genderově podmíněné násilí

Genderově podmíněné násilí zasahuje převážně ženy. Nabývá mnoha forem, které zdaleka přesahují fyzické útoky. Zahrnuje i psychický nátlak, sexuální zneužívání či ekonomické násilí, jehož cílem je vytvořit finanční závislost oběti.

Od roku 2022 navíc vzrostl počet případů sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech o 50 %, přičemž drtivou většinu obětí tvoří právě ženy. Kvůli závažnosti a rozsahu nejen těchto činů prosazuje například Pracovní skupina OSN pro diskriminaci žen a dívek nebo Amnesty International ukotvení genderového apartheidu jako nového zločinu v mezinárodním právu. 

Statistiky odhalují i alarmující realitu, z níž vyplývá, že každá třetí žena se během svého života stala obětí fyzického nebo sexuálního násilí a každá pátá mu čelila již jako dítě. Zhruba každá třetí zaměstnaná žena potom zažila sexuální obtěžování na pracovišti.

Znepokojivý je i nárůst femicid, tedy vražd žen motivovaných jejich pohlavím. Tyto činy, páchané často partnery či rodinnými příslušníky, jsou nejčastější v Africe, Asii a Americe.[1] Vzestupný trend v roce 2023 zaznamenala západní Evropa a Jižní Amerika. Itálie jako čtvrtý stát EU v listopadu 2025 definovala femicidu jako samostatný trestný čin, za který hrozí až doživotní vězení. 

Závažný problém představují také nucené sňatky. Současně lze poukázat, že v roce 2023 byla každá pátá žena ve věku 20 až 24 let provdána ještě jako dítě. Závažné zdravotní následky způsobuje mnoha ženám ve zhruba třiceti zemích Afriky a Asie obřízka, která je v těchto zemích nicméně považována za společenskou a náboženskou normu.

Opomenout nelze ani to, že veřejně angažované ženy stále častěji čelí offline i online útokům. Násilí proniká i do digitálního prostoru. Kyberšikanu či obtěžování zažila již polovina žen. Takovéto útoky mohou vést k jejich postupnému vytlačování z veřejné debaty.

Zdraví a reprodukční práva

Ženská populace se sice dožívá vyššího věku, ale delší část života tráví ve špatném fyzickém i duševním stavu. Mají méně prostoru věnovat se sportu a častěji trpí chybnou nebo nedostatečnou diagnostikou jejich případných zdravotní obtíží. 

Zdravotnický výzkum často opomíjí specifika ženského těla, což prohlubuje neporozumění ženským potřebám. Problémem je nedostatek žen ve výzkumu, což ovlivňuje jak zaměření studií, tak interpretaci výsledků.

I když oblast zdraví matek a novorozenců zaznamenala významný pokrok, v posledních deseti letech postup zpomalil. Ročně zemře přibližně 4,5 milionů rodiček a novorozenců. Nejvíce obětí pochází ze subsaharské Afriky a jižní Asie. Alarmující je také situace ve východní Africe, kde mají dívky šestkrát vyšší pravděpodobnost nákazy virem HIV než chlapci.

Mezi úspěchy v oblasti zdraví žen naopak patří moderní antikoncepční metody. Lze poukázat na to, že v minulém roce Francie jako první stát světa explicitně zahrnula právo na potrat do tamní ústavy. Takový trend ovšem nelze nalézt všude. Jiné země se naopak vydávají směrem zcela opačným a omezují přístup k potratům či jiným zdravotním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.

Rovnost je nicméně přínosem pro zdraví nejen žen, ale i celé společnosti. Příkladem jsou svazující představy o maskulinitě, které poškozují i muže. Ti často podceňují prevenci a vyhledávají lékaře již pozdě. Pozdější diagnostika pak logicky zvyšuje rizika.

Vyhlídky do budoucna

Nerovnost mezi pohlavími zůstává jednou z nejpalčivějších výzev současnosti, a to i přes značný pokrok dosažený od Pekingské konference konané v roce 1995.[2] Země přijaly řady opatření na podporu rovnosti, nicméně ta jsou k dosažení spravedlnosti stále nedostatečná.

Svět dnes čelí závažným výzvám. Genderové rozdíly prohloubila pandemická krize způsobena onemocněním covid-19. Pokroku v oblasti genderové spravedlnosti brání i nárůst ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a současná klimatická krize. Tu až 54 % států označuje za překážku. Slábnutí demokracie a rostoucí odpor vůči rovnosti pohlaví ohrožují dlouhodobý konsensus o důležitosti ženských práv a zpomalují, či dokonce blokují nezbytné změny.

Nerovnost pohlaví představuje problém všude ve světě. Výjimkou přitom není ani střední Evropa, kde pro  ženy zůstávají omezené ekonomické a politické příležitosti. Nicméně nejkritičtější situace panuje pro ženy v zemích subsaharské Afriky a jihozápadní Asie včetně Egypta. Přitom dosažení skutečné rovnosti není jen otázkou spravedlnosti, ale jedná se o podmínku nezbytnou pro udržitelný rozvoj, efektivní fungování institucí a stabilitu celé společnosti.

 

 

Poznámky

[1] V roce 2023 bylo zaznamenáno podle dat UNODC 21 700 případů femicid v Africe, 18 500 v Asii a 8 300 v Americe.

[2] Pekingskou deklaraci a Akční platformu přijalo 189 států na 4. konferenci OSN o ženách v roce 1995. Stanovila dvanáct klíčových oblastí, kde vznikají systémové nerovnosti bránící ženám v plném uplatnění jejich práv. Tento rámec slouží dodnes k vyhodnocování pokroku jednotlivých států.

Zdroje

OECD. (2025). Pursuing gender equality in a changing world: Taking Stock and Moving Forward. Získáno z OECD: https://www.oecd.org/en/publications/pursuing-gender-equality-in-a-changing-world_e8d9869a-en.html.

UNICEF. (2025). Gender Equality: Global Annual Results Report 2024. Získáno z UNICEF: https://www.unicef.org/reports/global-annual-results-report-2024-gender-equality.

UN Women. (2025). Women’s Rights in Review 30 Years After Beijing. Získáno z UN Women: https://www.unwomen.org/sites/default/files/2025-03/womens-rights-in-review-30-years-after-beijing-en.pdf.

UNODC. (n. d.). Statistical Framework for Measuring the Gender-Related Killing of Women and Girls (Femicide-Feminicide). Dostupné z https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/statistics/crime/global_femicide_meeting_2025/session_1/Session1_UNODC_UNWOMEN_Femicide_Framework.pdf.

Janette Amer & Tanya Primiani. (2024). The crucial role of legal frameworks in advancing gender equality. Získáno z UN Women: https://www.unwomen.org/sites/default/files/2024-03/infographic-the-crucial-role-of-legal-frameworks-in-advancing-gender-equality-en.pdf.

Peretti, A. (2025, listopad). Italy breaks EU ranks by classifying femicide as a crime. Euractiv. Získáno z https://www.euractiv.com/news/italy-breaks-eu-ranks-by-classifying-femicide-as-a-crime/.

Amnesty International. (2025). The State Of The World’s Human Rights: April 2025. Získáno z: https://www.amnesty.org/en/documents/pol10/8515/2025/en/.

WHO. (2025). Female genital mutilation. Získáno z https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/female-genital-mutilation.

OHCHR. (2024). Gender apartheid must be recognised as a crime against humanity, UN experts say. Získáno z   https://www.ohchr.org/en/press-releases/2024/02/gender-apartheid-must-be-recognised-crime-against-humanity-un-experts-say.

Amnesty International. (2024). Global: Gender apartheid must be recognized as a crime under international law. Získáno z https://www.amnesty.org/en/latest/news/2024/06/gender-apartheid-must-be-recognized-international-law/.

WZB. (2024). How Gender Quotas Work. Získáno z  (https://wzb.eu/en/news/how-gender-quotas-work.

Fotografie

[1] Ženy stále dosahují jen na 64 % práv mužů, autor: Madlen Seibertová, 30. 11. 2025, zdroj: vlastní archiv autorky