Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí J. S. proti Slovensku rozhodl, že Slovensko porušilo článek 3 Úmluvy. Exmanžela stěžovatelky, který se na ní dopouštěl domácího násilí, slovenské soudy neshledaly vinným. Vnitrostátní soudy pochybily mj. v tom, že případ nezkoumali z hlediska genderově podmíněného násilí. 

Řízení před slovenskými orgány

V červenci roku 2014 podala stěžovatelka trestní oznámení na svého manžela z důvodu fyzického napadení. Její manžel byl za tento trestný čin odsouzen k trestu odnětí svobody na osm měsíců. 

Policie dále v září 2014 zahájila trestní řízení ohledně týrání osobou blízkou oběti podle § 208 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d) slovenského trestního zákoníku. V březnu 2015 byl pachatel (manžel stěžovatelky) propuštěn z vazby. Státní zástupce podal soudu žádost, aby proti pachateli vydal zákaz přiblížení ke stěžovatelce a jejich dětem z důvodu probíhajícího trestního řízení. Soud tuto žádost zamítl. 

Pachatel byl v červnu 2015 obviněn, že pod vlivem alkoholu opakovaně a dlouhodobě slovně a fyzicky napadal stěžovatelku, vyhrožoval jí smrtí a nutil ji k pohlavnímu styku. Svým jednáním způsobil, že se u stěžovatelky vyvinul syndrom týrané ženy [1] a jejich děti trpí posttraumatickou stresovou poruchou. 

V průběhu přípravného řízení byli vyslechnuti stěžovatelka, pachatel, 17 svědků (včetně jejich dětí) a také byly pořízeny znalecké posudky. Výpověď stěžovatelky byla potvrzena její matkou a jejími dětmi. Několik svědků uvedlo, že si všimli modřin a otoků na těle stěžovatelky a její dcery. Státní zástupce sdělil, že uvedené skutečnosti byly prokázány lékařskými zprávami. 

Rozhodnutí vnitrostátních soudů

Okresní soud v dubnu 2016 pachatele zprostil obžaloby. Podle soudu žádný ze svědků nepotvrdil, že se pachatel choval tak, jak bylo popsáno v obžalobě. Soud dále uvedl, že tvrzení stěžovatelky, že se pachatelova agresivita zvýšila po tom, co se dozvěděl o její nevěře na jaře roku 2013, je v rozporu s tvrzením jejího psychiatra, ke kterému stěžovatelka začala docházet od listopadu 2010 kvůli problémům s pachatelem. Podle soudu dále lékařská zpráva o vykloubené čelisti stěžovatelky neprokazuje, že zranění bylo způsobeno násilím. 

Krajský soud rozsudek v říjnu 2016 zrušil a vrátil okresnímu soudu. V roce 2021 soud pachatele opět zprostil obžaloby.  V lednu 2022 krajský soud rozsudek okresního soudu opět zrušil a vrátil mu ho, aby doplnil důkazy. V květnu 2022 okresní soud pachatele potřetí zprostil obžaloby. Nakonec slovenský Ústavní soud zamítl stěžovatelčinu stížnost jako nedůvodnou. Stěžovatelka se proto obrátila na ESLP. 

Řízení před ESLP

Článek 3 Úmluvy zakazuje mučení, nelidské či ponižující zacházení či trestání. Podle ESLP spadá pod článek 3 také špatné zacházení. Špatné zacházení je jednání, které zasahuje do důstojnosti člověka a vyvolává u oběti pocit strachu či úzkosti (viz body 86, 87 Bouyid proti Belgii). Aby se jednalo o špatné zacházení podle článku 3, musí být dosaženo minimální úrovně závažnosti. Stát má podle článku 3 ve spojení s článkem 1 povinnost zajistit, aby osoby podléhající jejich jurisdikci nebyly vystaveny špatnému zacházení. 

ESLP dále zdůrazňuje, že domácí násilí spadá pod tento článek (viz bod 98 Volodina proti Rusku). Také upozorňuje na to, že psychologický dopad je důležitým aspektem domácího násilí. Nakonec ESLP uvádí, že orgány při vyšetřování domácího násilí mají být zvlášť pečlivé a mají zohlednit specifickou povahu domácího násilí. Taková povinnost státu není splněna, pokud existuje pouze teoreticky, ale není účinná v praxi a kdy není prošetření případu rychlé. 

Pachatelovo ponižující jednání vůči stěžovatelce spadá pod článek 3, neboť dosahovalo požadované míry závažnosti podle ESLP. Proto je stěžovatelčina stížnost opodstatněná. Sám pachatel přiznal, že stěžovatelku příležitostně uhodil.

Dále se soud zabýval tím, zda stát porušil svou pozitivní povinnost, která vyplývá z článku 3. Povinností státu je mít legislativní rámec ochrany, neprodleně reagovat na oznámení o domácím násilí a přijmout opatření na ochranu konkrétních osob před špatným zacházením a účinně vyšetřovat takové případy. ESLP se v tomto případu věnoval konkrétně tomu, zda byl případ stěžovatelky podroben pečlivému přezkoumání v přiměřené lhůtě vnitrostátními soudy. 

Porušilo Slovensko článek 3 Úmluvy?

Soud prvního stupně příliš formalisticky přistupoval k hodnocení důkazů, neboť nevzal v potaz zvláštní rysy, které se týkají případů domácího násilí. Neprovedl posouzení případu z hlediska genderově podmíněného násilí a kontextové posouzení věrohodnosti různých výpovědí. 

Vnitrostátní soudy zprostily pachatele obžaloby, neboť žádný ze svědků nepotvrdil, že se pachatel choval tak, jak stěžovatelka popsala v obžalobě. Soudy proto bez jakéhokoliv vysvětlení ignorovaly důkazy, které naopak pachatelovo chování potvrzovaly. Soudy dále nesprávně posoudily znalecký posudek, který se týkal stěžovatelčina psychického stavu. Stěžovatelka začala navštěvovat psychiatra před tím, než se na ní pachatel dopustil násilí. Na základě této skutečnosti, soudy zpochybnily znalecký posudek, podle kterého stěžovatelčiny psychické problémy souvisely s konflikty s pachatelem.

Soud prvního stupně dále nevysvětlil, proč nepřičítal pachateli k tíži skutečnost, že stěžovatelku příležitostně uhodil a slovně obtěžoval. Naopak soud tuto skutečnost bral jako důvod zamítnutí obvinění, protože se jednalo o vzájemné chování manželů. Soud tímto odůvodněním ukázal nedostatek genderově citlivého přístupu. Nevzal v potaz konkrétní situaci, ve které byla stěžovatelka v podřízeném vztahu vůči pachateli. Také nepřihlédl k tomu, že se domácí násilí těžko prokazuje, neboť se často odehrává za zavřenými dveřmi. 

Stát dále pochybil v tom, že trestní řízení bylo velmi pomalé. Podstatné prodlevy nastaly v průběhu soudního řízení, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl dvakrát zrušen. Celkově řízení trvalo sedm let, což vystavilo stěžovatelku dlouhodobé nejistotě. Také musela kvůli opakování řízení prožívat bolestivé skutečnosti znovu. Tomuto se dalo zabránit, pokud by byly účinně a rychle uplatněny trestněprávní mechanismy.

ESLP proto rozhodl, že došlo k porušení článku 3 ze strany Slovenska. 

Porušení článků 8 a 13 Úmluvy

Stěžovatelka dále ve své stížnosti uvedla, že bylo také zasaženo do jejího práva na soukromý a rodinný život podle článku 8. Navíc tvrdila, že došlo k porušení článku 13, protože trestní řízení skončilo zproštěním viny pachatele.

ESLP považuje stížnost z těchto důvodů  za přípustnou. Nicméně ji nepřezkoumával, neboť nevznáší samostatnou otázku. 

Došlo k diskriminaci?

Stěžovatelka na závěr své stížnosti namítala porušení článku 14 ve spojení s články 3 a 8. Podle stěžovatelky neúčinné vyšetřování genderově podmíněného násilí představuje na Slovensku systémový problém. Nakonec také uvedla, že soudy bagatelizovaly násilí, kterému byla vystavena, a stereotypně posoudily důkazy. 

ESLP uvedl, že stěžovatelka se pouze obecně odvolávala na zprávy mezinárodních organizací. Neposkytla ale žádné informace nebo statistiky, které by prokazovaly, že slovenské orgány jednaly s oběťmi domácího násilí diskriminačně. Také neuvedla žádné důkazy, že by se orgány, které se zabývaly jejím případem, zachovaly diskriminačním způsobem. 

Soud proto neshledal, že došlo k porušení článku 14. Pomalý a málo pečlivý přístup soudu sice porušil článek 3, nicméně jej nelze považovat za diskriminační. 

Závěr

ESLP svým rozhodnutím poukázal, že při vyšetřování domácího násilí, je třeba vzít v potaz také rysy genderově podmíněného násilí. Zároveň upozorňuje na to, že v případech týkající se domácího násilí mají orgány postupovat co nejrychleji a nejúčinněji, aby oběti byly retraumatizovány co nejméně. 

 

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva (2026). Rozsudek ze dne 22. ledna 2026 ve věci  J.S. proti Slovensku. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-247914.  

Dvořáková, I. (2011, srpen). Z tisku: Týrání neohlásím, strašně se bojím! domacinasili.cz. Získáno z https://www.domacinasili.cz/z-tisku-tyrani-neohlasim-strasne-se-bojim/. 

Poznámky

[1] Ženy, které jsou oběťmi domácího násilí, mohou mít silný vztah ke svému tyranovi a jejich týrání odůvodňovat tím, že si za to mohou samy. Často jsou tyto oběti otupělé, netečné, bez dlouhodobějších plánů. https://www.domacinasili.cz/z-tisku-tyrani-neohlasim-strasne-se-bojim/  

Fotografie

[1] Staré Město, Bratislava, autor: Michaela Luzio Stenzel, 6. 10. 2018