Může být víra silnější hodnotou než ochrana života? Evropský soud pro lidská práva se v nedávné kauze Pindo Mulla proti Španělsku postavil za právo pacientů rozhodovat o vlastní léčbě i navzdory ohrožení života.  ESLP rozhodl, že v tomto případě zdravotnický personál porušil právo na respektování soukromého a rodinného života ve spojení s právem na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, když pacientce poskytl zdravotní péči i přes její nesouhlas. 

V roce 2017 byla stěžovatelce, která je svědkyní Jehovovou, doporučena operace. Paní Mulla ve svém písemném dříve vysloveném přání k poskytované zdravotní péči uvedla, že odmítá podstoupit jakoukoli transfuzi krve v jakékoliv situaci v oblasti zdravotní péče, a to i v případě ohrožení jejího života. Uvedla ale, že je ochotna přijmout lékařskou péči, která nezahrnuje použití krve. V roce 2018 byla přijata do místní nemocnice s vážným vnitřním krvácením. Když jí lékaři navrhli transfuzi krve, podepsala informovaný souhlas, ve kterém takovou léčbu odmítla.

Byla proto převezena do nemocnice v Madridu, o níž je známo, že poskytuje i formy léčby, které nezahrnují transfuzi krve. Vzhledem k závažnosti stavu stěžovatelky podali lékaři v madridské nemocnici faxem naléhavou žádost soudci, aby vydal pokyny, jak mají postupovat po jejím příjezdu. Uvedli, že je svědkyní Jehovovou, že ústně vyjádřila svůj nesouhlas se všemi druhy transfuze, a že její stav bude po příjezdu velmi nestabilní. Soudce, který neznal totožnost žalobkyně ani její přesná přání, povolil všechny lékařské nebo chirurgické zákroky potřebné k záchraně jejího života a tělesné integrity.

Vzhledem k tomu, že situace byla považována za naléhavou, nebyl v nemocnici dodržen obvyklý protokol o informovaném souhlasu. Při provedeném chirurgickém zákroku byla žalobkyni podána transfuze červených krvinek, ale o tomto rozhodnutí ani o zamýšleném zákroku zdravotní personál stěžovatelku neinformoval. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí služebního soudce a následná stížnost stěžovatelky byla španělským Ústavním soudem prohlášená za nepřípustnou.

Právní posouzení Evropského soudu pro lidská práva  

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve svém rozsudku ze září 2024 rozhodl, že ze strany zdravotnického personálu došlo k několika pochybením a nedostatkům, které způsobily, že stěžovatelka Pindo Mulla nemohla uplatňovat svou autonomii a dodržovat zásady svého náboženství. Tím bylo porušeno její právo na respektování soukromého života podle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech („Úmluva“) ve spojení s článkem 9 Úmluvy o svobodě vyznání a náboženského přesvědčení.

ESLP uvedl, že svoboda přijmout nebo odmítnout konkrétní lékařskou péči je zásadním prvkem práva na sebeurčení a osobní autonomii. Svéprávný dospělý pacient by podle ESLP měl mít možnost svobodně rozhodnout o operaci nebo lékařské léčbě, včetně transfuze krve. Rozhodnutí s takovými důsledky by podle ESLP mělo být výslovné, jednoznačné, svobodné a informované. Osoba by si měla být také skutečně vědoma důsledků toho, o co žádá a měla by být chráněna před jakýkoliv nátlakem, manipulací nebo zneužívání moci, které by mohlo ovlivnit rozhodnutí pacienta ohledně zdravotní péče nebo léčby.  

Dále ESLP konstatoval, že pokud mají lékaři v naléhavém případě rozumné důvody k pochybnostem o rozhodnutí pacienta, má zdravotnický personál vyvinout přiměřené úsilí k rozptýlení pochybností nebo nejistoty, které odmítnutí léčby provázejí. Až pokud by lékař nebo případně soud nebyl schopen i přes toto úsilí prokázat v potřebném rozsahu, že vůle pacienta skutečně směřovala k odmítnutí život zachraňující léčby, měla by v takovém případě převážit povinnost chránit život pacienta poskytnutím nezbytné péče.

Aplikace argumentace na případ

ESLP konstatoval, že klíčové bylo zapojení služebního soudce, protože žádost lékaře adresovaná soudci ve službě obsahovala nejen velmi omezené, ale také nepřesné informace. V žádosti zdravotnický personál uvedl, že žalobkyně odmítla všechny druhy léčby, a to v ústní, nikoliv v písemné formě. Stěžovatelka přijtom své předběřné přání písemně uvedla, jak to španělské zákony po informovaném souhlasu požadují. Nedostatek zásadních informací o přání pacientky měl podle ESLP rozhodující vliv na rozhodování soudu při udělování souhlasu pro poskytnutí zákroku.

ESLP dále zdravotnickému personálu vytkl, že žalobkyně ani nikdo z jejich blízkých nebyl seznámen s rozhodnutím, které přijal soudce, a proto nebylo možné tento nedostatek písemné formy odmítnutí ani teoreticky napravit. Přání pacientky tak nejen nebyla vzata plně v úvahu, ale pacientka se také navíc nemohla vyjádřit k postupu soudu a lékařů, či do něj zasáhnout.

Závěr

ESLP uznal, že cílem rozhodnutí soudce byla snaha zachránit život paní  Mully. Zároveň ale konstatoval, že nechat pacienta rozhodnout o přijetí léčby je základní a zásadní princip v oblasti veřejného zdraví, který má být chráněn díky požadavku svobodného a informovaného souhlasu. Podle ESLP se způsobilý dospělý pacient může a má svobodně rozhodnout, zda přijme operaci nebo léčbu, včetně transfuze krve. Současně by měly být v procesu rozhodování nezbytné důkladné právní a institucionální záruky, aby bylo zajištěno, že osoba si je skutečně vědoma toho, o co žádá.

ESLP ve svém rozsudku stanovil, jak má být v naléhavé situaci autonomie pacienta sladěna s jeho právem na život. Rozhodnutí o odmítnutí život zachraňující léčby by mělo být jasné, konkrétní a jednoznačné a mělo by představovat aktuální postoj pacienta v této věci. Pokud by však existovaly rozumné důvody k pochybnostem o některém z těchto aspektů, měli by mít zdravotničtí pracovníci povinnost vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby zjistili, co si pacient opravdu přeje. Pokud i přes toto úsilí by nebyl lékař nebo vnitrostátní soud schopen toto jednoznačně zjistit, bylo by jeho povinností chránit život pacienta poskytnutím základní péče.



Zdroje

[1] Evropský soud pro lidská práva. (17. září 2024). Pindo Mulla proti Španělsku (žádost no 15541/20). Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng#%7B%22itemid%22:%5B%22001-236065%22%5D%7D

[2] Evropský soud pro lidská práva.(17. září 2024). Pindo Mulla proti Španělsku. Tisková zpráva ECHR 215 . Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng#%7B%22itemid%22:%5B%22003-8038651-11229741%22%5D%7D

[3] Cranme, F. (18. září 2024). Jehovah’s Witnesses, emergency surgery and blood products: Pindo Mulla. Law & Religion UK. Dostupné z: https://lawandreligionuk.com/2024/09/18/jehovahs-witnesses-emergency-surgery-and-blood-products-pindo-mulla/

Fotografie

Stěžovatelka, svědkyně Jehovova, odmítla podstoupit jakoukoli transfuzi krve. Blutröhrchen, autor: Pflegewiki-User Würfel, březen 2007, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DEED.