Bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte stanul před spravedlností kvůli tisícům mimosoudních poprav během své nechvalně proslulé války proti drogám. Co vedlo k jeho zatčení a jak reaguje filipínská společnost i samotný Duterte?

Rodrigo Roa Duterte, někdejší starosta města Davao a především bývalý prezident Filipín, byl v březnu 2025 zatčen Mezinárodním trestním soudem (MTS). Obvinění, kterým čelí, souvisí především s jeho válkou proti drogám, která během jeho prezidentství vedla k tisícům mimosoudních poprav (podrobnosti k jeho případu viz Bulletin listopad 2021, s. 16, nebo Bulletin březen 2025, s. 16).

Když Filipíny v roce 2018 formálně odstoupily od Římského statutu, prezident Duterte to prezentoval jako obranu národní suverenity. MTS však poukázal na článek 127 Římského statutu, který mimo jiné stanoví, že odstoupení neovlivňuje povinnosti státu za období, kdy byl smluvní stranou. Stát je tak i po svém odstoupení povinen spolupracovat při vyšetřování a řízeních, která se týkají skutků, jež se staly v době, kdy byl ještě smluvní stranou. Zdá se tak, že MTS má cestu k vyšetřování a případnému stíhání Duterteho otevřenou. Interpretace článku 127 Římského statutu však není, jak tento článek níže ukáže, zcela jednoznačná. 

Politika jako zločin: V čem je Duterteho případ výjimečný

Případ Duterte je výjimečný hned v několika ohledech. Nejde jen o samotnou brutalitu protidrogové kampaně, ale i o právní a politické otázky, které se tím otevírají: otázka časové jurisdikce, osobní odpovědnosti nejvyšších představitelů, střetu principů mezinárodní spravedlnosti a státní suverenity.

Na rozdíl od většiny případů řešených MTS se Duterteho obvinění týká státní politiky uskutečňované v době míru, nikoli během války nebo povolebního násilí. V očích jeho stoupenců byl Duterte ochráncem veřejného pořádku – v očích MTS představuje činitele odpovědného za systematické zabíjení. Tento konflikt politické legitimity a trestní odpovědnosti bude klíčovým bodem celého procesu.

Co na to filipínská společnost?

Reakce filipínské společnosti na Duterteho zatčení jsou hluboce polarizované. Značná část společnosti – především liberální městské vrstvy – vnímá zásah MTS jako dlouho očekávaný akt spravedlnosti. Tito lidé upozorňují na systematické porušování lidských práv a beztrestnost, kterou drogová válka za Duterteho vlády umožnila. Oproti tomu chudší obyvatelstvo a venkovské oblasti mnohdy pohlíží na Duterteho jako na hrdinu, který sice vládl pevnou rukou, ale přinesl pocit bezpečí do ulic, byť za cenu tvrdých metod.

Důležitým faktorem je i nedůvěra vůči západním institucím. Mnozí Filipínci vnímají MTS jako nástroj západního vměšování, který ignoruje lokální kontext a kulturu. Tento odpor se často opírá o nacionalistické narativy, v nichž je kritika Duterteho zobrazována jako jakýsi útok na filipínskou suverenitu. Nemalou roli v rozdělení společnosti hraje i zkreslený mediální obraz.

Zatčení Duterteho zároveň odhalilo rostoucí napětí na domácí politické scéně, především mezi současným prezidentem Ferdinandem "Bongbong" Romualdezem Marcosem Jr. a viceprezidentkou Sarou Duterte, dcerou bývalého prezidenta. Jejich dřívější politická aliance, která jim pomohla vyhrát volby, se začala rozpadat pod tlakem rozdílných zájmů i reakcí na zásah MTS. Zatímco Marcos se snaží vůči MTS zaujmout umírněnější postoj a zachovat si diplomatické vztahy, Sara Duterte tvrdě kritizuje zásah jako útok na suverenitu Filipín a zároveň na čest svého otce.

Vzniká tak paradox: zatčení bývalého prezidenta má potenciál utvrdit pravidla odpovědnosti, ale zároveň může prohloubit rozdělení filipínské společnosti a posílit populistické až nacionalistické tendence.

Může se Duterte vyhnout odpovědnosti?

Kancelář žalobce MTS oznámila, že zahajuje předběžné šetření týkající se možných zločinů spáchaných v rámci tzv. války proti drogám na Filipínách, už v únoru 2018. Duterte v reakci na to oznámil odstoupení Filipín od Římského statutu, které nabylo účinnosti v roce 2019. Až v roce 2021 MTS formálně zahájil vyšetřování situace. 

Zahájení vyšetřování vychází z článku 127 Římského statutu [1], který uvádí, že odstoupení nemá dopad na již zahájená řízení ani na závazky státu z doby, kdy byl Římským statutem vázán. Výklad tohoto ustanovení však může být předmětem sporu – otázkou je, zda lze za „věc již projednávanou soudem“ považovat i fázi předběžného šetření, které probíhalo před odstoupením. Ačkoliv odvolací senát MTS v červenci 2023 potvrdil, že vyšetřování může pokračovat, meritornímu posouzení otázky časové jurisdikce se záměrně vyhnul a rozhodnutí padlo těsným poměrem hlasů 3:2. 

V březnu 2025 byl Duterte zadržen díky mezinárodní spolupráci a dopraven do Haagu. Nyní probíhá přípravné řízení, které má posoudit, zda existují dostatečné důkazy pro zahájení hlavního procesu. Před soudem se Duterte poprvé objevil v březnu 2025 prostřednictvím videokonference. Slyšení o potvrzení obvinění je stanoveno na 23. září. Do té doby má žalobce povinnost předložit důkazní materiál.

Duterteho postoj: Výsměch spravedlnosti

Bývalý prezident se ke stíhání staví s výsměchem. Lidská práva podle něj nejsou nic víc než výmluva Západu a MTS nazývá nástrojem koloniálního útlaku. V rozhovorech se netajil tím, že násilí považuje za legitimní politický nástroj, dokonce jej označil za službu veřejnosti.

Duterte je také známý svými kontroverzními výroky, v nichž například zpochybňuje ochranu novinářů, bagatelizuje hodnotu lidského života zločinců, přirovnává boj proti drogám k nacistickému vyhlazování, otevřeně odmítá lidská práva a vyhrožuje fyzickou likvidací kriminálníků.

Odstoupení od Římského statutu bylo Dutertem prezentováno jako projev národní hrdosti – ve skutečnosti ale pravděpodobně sloužilo jako obrana proti možné odpovědnosti. Duterteho obhajoba se tedy s největší pravděpodobností zaměří právě na suverenitu, veřejný zájem a popření přímé odpovědnosti za konkrétní činy.

Mezinárodní spravedlnost na křižovatce

Zatčení a stíhání Duterteho může představovat významný moment v dějinách mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejde však o první případ, kdy byl bývalý či úřadující prezident postaven před MTS – již v roce 2011 čelil obvinění ze zločinů proti lidskosti bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo, byť jej MTS nakonec zprostil viny. 

Pokud by tedy nyní došlo k odsouzení Duterteho, šlo by skutečně o zásadní zlom – nejen právní, ale i symbolický. Případ ukazuje, že ani bývalí prezidenti nejsou mimo dosah mezinárodního práva – zvlášť pokud jsou obviněni ze systematických zločinů proti lidskosti. MTS tím vysílá jasný signál: žádná funkce nezaručuje beztrestnost.

Na druhou stranu ale případ ukazuje i limity mezinárodního práva: závislost na spolupráci států, politizaci justice i riziko, že řízení prohloubí odpor filipínské veřejnosti vůči „západním institucím“. Na Filipínách tak může mít dění dvojí dopad – buď podpoří trend odpovědnosti a právního státu, nebo naopak vyvolá novou vlnu nacionalismu a popírání mezinárodní autority.

Je tedy případ Duterte symbolickou výjimkou, nebo začátkem nového trendu odpovědnosti ve světové politice? Odpověď zatím neznáme. Ale víme jedno: Duterte už není jen bývalým prezidentem – stal se symbolem střetu mezi domácí mocí a globální odpovědností. A jeho případ budeme sledovat i nadále.

 

Poznámky

[1] Článek 127 odst. 2 Římského statutu (Statut) stanoví, že odstoupením se stát nezprošťuje závazků, které vyplývaly z tohoto Statutu v době, kdy byl smluvní stranou Statutu, včetně jakýchkoli finančních závazků, které mu případně vznikly. Jeho odstoupením není dotčena spolupráce s MTS v souvislosti s vyšetřováními a řízeními v trestních věcech, při nichž byl odstupující stát povinen spolupracovat a která byla zahájena před datem účinnosti odstoupení, ani není jakkoli dotčeno další projednávání jakékoli věci, kterou se MTS zabýval již před datem účinnosti odstoupení.

Zdroje

Baroña, F. J. C.  & Ismael, J. J. (2025, duben 20). ICC order limits pre-trial evidence in Duterte case. Manila Times. Získáno z https://www.manilatimes.net/2025/04/20/news/icc-order-limits-pre-trial-evidence/2095329.

BBC. (2016, květen 10). Rodrigo Duterte: The man behind the shoot-to-kill policy. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-asia-36251094.

International Criminal Court. (2025). Philippines: Duterte Case. Získáno z https://www.icc-cpi.int/philippines/duterte.

International Criminal Court. (2025, březen 12). Statement of the Office of the Prosecutor on the arrest of former Philippine President Rodrigo Roa Duterte [tisková zpráva]. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-office-prosecutor-arrest-former-philippine-president-rodrigo-roa-duterte.

International Criminal Court. (2025, březen). Situation in the Philippines: Rodrigo Roa Duterte in ICC custody [tisková zpráva]. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/situation-philippines-rodrigo-roa-duterte-icc-custody.

Kersten, M. (2025, březen 12). Rodrigo Duterte’s Drug War Lands Him in The Hague: Some Initial Thoughts [příspěvek na blogu]. Získáno z https://justiceinconflict.org/2025/03/12/rodrigo-dutertes-drug-war-lands-him-in-the-hague-some-initial-thoughts/.

Opinio Juris. (2025, březen 11). Arrest of Rodrigo Duterte for War on Drugs in the Philippines [příspěvek na blogu]. Získáno z https://opiniojuris.org/2025/03/11/arrest-of-rodrigo-duterte-for-war-on-drugs-in-the-philippines/.

Opinio Juris. (2025, duben 17). Duterte, Netanyahu and Putin: The ICC’s Power Play [příspěvek na blogu]. Získáno z https://opiniojuris.org/2025/04/17/duterte-netanyahu-and-putin-the-iccs-power-play/.

Teehankee, J. C. (2025, březen). Polarized Opinion: The Arrest of Duterte. Carnegie Endowment for International Peace. Získáno z https://carnegieendowment.org/posts/2025/03/polarized-opinion-the-arrest-of-duterte?lang=en.