Bývalý ministr vnitra ČSSR Vratislav Vajnar čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby. Jelikož je tento zločin klasifikován jako zvlášť závažný, může soud Vajnarovi uložit trest odnětí svobody až na deset let.

Před rokem 1989 při nezdařilých pokusech československých obyvatel ze země emigrovat jich několik zahynulo nebo bylo zraněno. Přestože bylo již tehdy Československo jednou ze smluvních stran Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (MPOPP) [1], komunistický režim se pokoušel všemožnými prostředky zamezit osobám, aby republiku svobodně opustily. Systematicky tak docházelo k porušování základních práv, které z MPOPP vyplývají. Jednalo se zejména o právo na život (čl. 6 odst. 1) a právo svobodně opustit vlastní zemi (čl. 12 odst. 1).

Oznámení o podezření na spáchání trestného činu podala Platforma evropské paměti a svědomí (Platforma) [2] na 17 členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) již v září 2017. Ti totiž ponechali v účinnosti předpisy umožňující Pohraniční stráži, aby vůči emigrujícím osobám prováděla zákroky, které vedly nebo mohly vést až k usmrcení těchto osob. V návaznosti na to zahájil v listopadu 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu trestní stíhání někdejších členů ÚV KSČ. 

V současné době je trestně stíhán pouze bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar. U ostatních obviněných bylo trestní stíhání pozastaveno pro jejich úmrtí včetně Miloše Jakeše [3] a Lubomíra Štrougala [4]. Prošetřování trestní odpovědnosti bylo znemožněno u několika významných představitelů tehdejšího režimu, kteří zemřeli dříve, než je Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu mohl obvinit. Dalším důvodem zastavení stíhání bylo zhoršení duševního stavu u některých obviněných, a to v případě Františka Kincla [5] a Jana Fojtíka [6].

Dosavadní průběh trestního stíhání

V září 2020 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 (obvodní státní zastupitelství) trestní stíhání Vajnara zastavilo s ohledem na duševní onemocnění, kterým obviněný trpí. Přestože obvodní státní zastupitelství Vajnarovi společně se Štrougalem přiznalo spoluodpovědnost za zločin podle § 329 trestního zákoníku [7], pro neschopnost obviněných chápat smysl úkonů trestního řízení přestalo obviněné trestně stíhat.

Proti zastavení stíhání se však vymezili zranění a pozůstalí po obětech a obrátili se na Ústavní soud se stížností. Soudní znalci, kteří zpracovali posudek za účelem prošetření duševního stavu obviněných, byli stěžovateli označeni za podjaté kvůli své stranické i kariérní minulosti, což bylo následně Ústavním soudem potvrzeno. Na základě nálezu Ústavního soudu z listopadu 2021, který shledal porušení práva na účinné vyšetřování vyplývajícího z práva na život (čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), bylo trestní stíhání obnoveno. 

Obvodní soud pro Prahu 1 stanovil soudní jednání na 25. dubna a 24. května 2023. Je třeba zdůraznit, že žádný z jiných případů dosud nedošel do takto pokročilé fáze trestního řízení. Nejde jen o prokázání individuální trestněprávní odpovědnosti. Pozůstalí totiž trestní řízení vnímají tak, že působí výchovně v zájmu celé společnosti. Podobně se vyjádřil i Ústavní soud ve zmiňovaném nálezu, totiž že podstatou trestní věci je v širším smyslu i otázka legality a legitimity režimu ochrany hranic ozbrojenými složkami v době nedemokratického režimu. 

 

Poznámky

[1] Pro Československo byl Mezinárodní pakt o občanských a politických právech účinný od 23. března 1976. 

[2] Platforma evropské paměti a svědomí je nevládní nezisková organizace působící na mezinárodní úrovni, přičemž mezi její hlavní cíle patří právě zvyšování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy za účelem podpory lidských práv a důstojnosti. Webové stránky Platformy: www.memoryandconscience.eu/.

[3] Miloš Jakeš byl v letech 1987–1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ.

[4] Lubomír Štrougal působil jako ministr vnitra (1961–1965) a později rovněž jako předseda vlády ČSSR (1970–1988). 

[5] František Kincl byl ve funkci ministra vnitra ČSSR mezi roky 1988 a 1989.

[6] Jan Fojtík je bývalým tajemníkem ÚV KSČ (1971–1989).

[7] Jedná se o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.

Zdroje

ČTK. (2023). Ústavní soud odmítl stížnost proti zastavení stíhání komunisty Fojtíka. České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ustavni-soud-odmitl-stiznost-proti-zastaveni-stihani-komunisty-fojtika/2334165.

Hrbáček, J. (2022, červenec 4). Psychiatrické posudky na Štrougala a Vajnara kvůli úmrtím na hranicích nabírají zpoždění. Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/07/psychiatricke-posudky-na-strougala-a-vajnara-kvuli-umrtim-na-hranicich-nabiraji-zpozdeni/.

Hrbáček, J. (2023, únor 18). Komunistický expremiér Štrougal zemřel dříve, než v kauze jeho obvinění stihl rozhodnout Ústavní soud. Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2023/02/komunisticky-expremier-strougal-zemrel-drive-nez-v-kauze-jeho-obvineni-stihl-rozhodnout-ustavni-soud/.

Hrbáček, J. (2023, březen 9). Komunistický exministr vnitra stane před soudem kvůli úmrtím na československých hranicích. Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2023/03/komunisticky-exministr-vnitra-stane-pred-soudem-kvuli-umrtim-na-ceskoslovenskych-hranicich/.

Nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1886/21.

OHCHR. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), 23. března 1976. Získáno z https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/international-covenant-civil-and-political-rights.

Platforma evropské paměti a svědomí. Získáno z https://www.memoryandconscience.eu/about-the-platfor/about-the-platform/.

Fotografie

Miloš Jakeš obviněný v kauze úmrtí na československých hranicích. M Jakeš 2014, autor: David Sedlecký, 1. květen 2014, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0., úpravy: ořez.