Evropa se ocitla v situaci, kterou doposud ještě nikdy nezažila. Kvůli pandemii COVID-19 státy učinily různá opatření, která měla zabránit nekontrolovanému šíření nákazy, ale zároveň omezila chod normálního života. Některé ze států přitom využily možnosti přechodného odstoupení od svých lidskoprávních závazků plynoucích z Úmluvy.

Jak a kdy využít článek 15?

Evropská úmluva o lidských právech (Úmluva) v článku 15 umožňuje smluvním státům odchýlit se na přechodnou dobu od některých jejích ustanovení a „přijmout opatření k odstoupení od závazků“ obsažených v Úmluvě.

Je však nutné dodržet několik podmínek. Stát se musí nacházet ve stavu ohrožení z důvodu války nebo jiné mimořádné události a musí být v každém případě dodrženy ostatní závazky podle mezinárodního práva. Zároveň to však neznamená, že by stát mohl omezit práva a svobody bez jakýchkoliv pravidel. Všechna jím přijatá opatření musí být pouze v rozsahu nezbytně nutném a na nezbytně dlouhou dobu. Nemělo by tedy docházet k omezení práv či svobod, které přímo nesouvisí s mimořádnou situací.

Některá lidská práva však nemohou být omezena nikdy, a to ani při využití článku 15 Úmluvy. Stát musí vždy respektovat právo na život (čl. 2), zákaz mučení či jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání (čl. 3), zákaz otroctví a nucené práce (čl. 4 odst. 1) či pravidlo, že není trestu bez zákona (čl. 7). Obdobně musí dodržet také zákaz trestu smrti (čl. 1 Protokolu 6 Úmluvy, čl. 1 Protokolu č. 13) a pravidlo čl. 4 Protokolu č. 7 Úmluvy nebýt stíhán nebo potrestán dvakrát za stejný čin.

O úmyslu omezit své závazky musí každý stát informovat generálního tajemníka Rady Evropy. Musí také jasně zdůvodnit opatření, která přijal, a informovat o tom, kdy pozbydou platnosti a ustanovení Úmluvy tak budou opět prováděna v plném rozsahu.

V minulosti článek 15 Úmluvy využívaly státy především v souvislosti s ozbrojenými útoky či válečným stavem. Francie využila tohoto práva v roce 2015 z důvodu série teroristických útoků v Paříži a Ukrajina v souvislosti s okupací části jejího území a anexí Krymu Ruskou federací. Naposledy o odstoupení od závazků Úmluvy informovalo Turecko v roce 2016 při pokusu o převrat.  

Stav ohrožení pandemií

Kvůli pandemii COVID-19 došlo zatím k rekordnímu počtu odstoupení od závazků Úmluvy. K současnému datu se jedná o 10 ze 47 států. Jako první o úmyslu využít článku 15 informovala již 16. března Litva a v průběhu měsíce ji pak následovaly Rumunsko, Arménie, Moldavsko, Estonsko, Gruzie, Albánie, Severní Makedonie, Srbsko a San Marino.  

Aktuální situace je unikátní a odpovídají tomu i odlišné reakce jednotlivých států. Každý musel reagovat na jiné výzvy a proto zvolil jiný postup. Tuto nejednotnost můžeme nyní vidět i v přístupu k článku 15 Úmluvy. Zatímco možnosti odstoupení od závazků využil rekordní počet států, mnoho ostatních zemí zavedlo podobná opatření omezující práva a svobody svých občanů, aniž by tento krok udělaly také. V tomto případě se až časem ukáže, zda budou zavedená opatření napadena u Evropského soudu pro lidská práva a jaký výsledek budou řízení mít.

Odstoupit, či neodstoupit

S tímto postupem však vyvstala otázka, zda je vůbec nutné k odstoupení za současné situace přistoupit. Úmluva totiž dovoluje omezení některých svých práv i v situaci mimo výjimečný stav. V článcích 8 až 11, týkajících se práva na respektování rodinného a soukromého života, svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobody projevu či svobody shromažďování a sdružování, totiž Úmluva uvádí, že je lze omezit za účelem ochrany veřejného pořádku, zdraví či ochrany práv a svobod jiných. 

Většina přijatých opatření, která mají zabránit rozšíření nemoci COVID-19, by se dala pod tato ustanovení dle některých odborníků podřadit.[1] Musela by však být přijata ve formě zákonů. Musí tedy být splněna podmínka legality „běžných” omezení. Uplatnění článku 15 Úmluvy by v tomto případě mohlo pomoci státům překonat tuto nutnou podmínku a mohlo by mít za následek také mírnější hodnocení účelnosti a nezbytnosti přijatých opatření. Jaký ale bude skutečný dopad jeho využití v současné situaci, nelze dopředu říci.

Jeden čin: několik možných významů

V každém případě má ale zaslání informace o odstoupení dle čl. 15 Úmluvy jak faktický, tak i symbolický význam. Na jedné straně ukazuje respekt vůči Úmluvě a závazkům z ní vyplývajících, kdy stát dodržuje pravidla, informuje o změnách, zdůvodňuje je a zasílá pravidelné informace o vývoji situace Radě Evropy.

Na druhé straně se však například dle poslankyně Evropského parlamentu Ramony Strugariu z Rumunska může jednat o „nebezpečný precedent a politický signál“, že stát zamýšlí přijetí opatření v rozporu s Úmluvou a lidskými právy. Z minulosti totiž víme, že nejčastěji využívají možnosti čl. 15 především země, které dlouhodobě vykazují nižší úroveň dodržování lidských práv, jako například Turecko. Strugariu také kritizovala postup Rumunska, které odstoupení deklarovalo již 18. března, aniž by jeho vláda tento krok blíže vysvětlila. 

Z důvodu obavy ze zneužití současné situace k omezení základních práv, svobod a demokracie vydalo 1. dubna 2020 prohlášení původně 13 evropských zemí v čele s Nizozemskem, Francií a Německem. V krátkém textu zveřejněném na internetových stránkách nizozemské vlády podpořily Evropskou komisi při monitorování přijímaných opatření v rámci boje s COVID-19 a zároveň vyjádřily obavy, aby krizová opatření v takto bezprecedentní situaci nebyla zároveň útokem na právní stát, demokracii a základní práva. Chvíli na to se k prohlášení přidalo několik dalších evropských zemí včetně Maďarska, které je však za své kroky směřující k omezení lidských práv v průběhu pandemie pravidelně kritizováno a potvrzuje, že obavy ze zneužití moci v této situaci jsou oprávněné. 

Samotné omezení některých lidských práv a svobod za účelem ochrany zdraví obyvatelstva je v této situaci nutné, musí však být podloženo argumenty a konkrétním cílem, ke kterému mají opatření vést. Jen tak je možné zajistit jejich přiměřenost a odůvodnitelný rozsah, které jsou mimo jiné i podmínkou článku 15 Úmluvy. O to významnější roli nyní hraje jasné a konkrétní vysvětlení jakéhokoliv omezení, jak do rozsahu, tak do délky jeho trvání.

Krize jako zkouška lidských práv

Počínání některých států v době krize s ohledem na lidská práva nelze nyní přesně předvídat. Stále vyvstává více otázek než odpovědí. Každá nová bezprecedentní situace v sobě nese nejen potenciál změny, ale i možnosti zneužití, a to především ve státech, které dlouhodobě vykazovaly nižší úroveň dodržování lidských práv. Aktuální situace poslouží jako lakmusový papírek toho, jak země s lidskými právy a svobodami budou v průběhu pandemie zacházet při jejich vyvažování s ochranou zdraví obyvatel a veřejného pořádku. 

Využití odstoupení od závazků úmluvy dle článku 15 bude jen jednou z částí celé skládačky, která se celá ukáže až zpětně. Evropský soud pro lidská práva potenciální spory související s odstoupením od závazků nebo jinými opatřeními v kontextu lidských práv a svobod bude rozhodovat pravděpodobně až za několik let. Až tehdy se snad dozvíme, zda je pro situaci ohrožení života občanů pandemií ve smluvních státech nutné využít článku 15 Úmluvy a jaké právní důsledky jeho využití bude mít pro omezení práv. Mnohem dříve však pravděpodobně uvidíme, zda některé státy pandemie nezneužily k většímu a déle trvajícímu omezení lidských práv a svobod, než bylo skutečně nutné, a to ať už uplatnily možnosti článku 15 Úmluvy, či nikoli.  

Příklady kontroverzních opatření přijatých v souvislosti s bojem proti nemoci COVID-19

  • Maďarsko – zákon umožňující za určitých okolností časově neomezenou vládu kabinetu Viktora Orbána pomocí dekretů a bez souhlasu parlamentu (více informací v článku níže)
  • Maďarsko – možnost udělit trest až pět let vězení pro šiřitele „poplašné zprávy“
  • Ázerbajdžán – provozovatelům internetového zpravodajství byla uložena povinnost zabránit šíření „škodlivých informací“ online
  • Rumunsko – možnost správních orgánů odstranit obsah a blokovat webové stránky, které obsahují „špatné informace“ o vývoji COVID-19 a preventivních opatření bez možnosti odvolat se proti tomuto jednání
  • Arménie – přísná pravidla pro provozovatele zpravodajství, kteří smí zveřejňovat jen informace v souladu s oficiálními zdroji

 

Poznámky

[1] viz články autorů Antoine Buyseho nebo Kanstantsina Dzehtsiarou uvedené ve zdrojích k článku

[3] Makszimov, Vlagyiszlav. Coronavirus derogations from human rights send wrong signal, say MEPs. EURACTIV. 24. 3. 2020 (https://www.euractiv.com/section/justice-home-affairs/news/coronavirus-derogations-from-human-rights-send-wrong-signal-say-meps/?fbclid=IwAR2Wwoz3L5_RxdFu9aj6B9C3AgYm0NJtddUoCY5rc7AR9gvJxXlspJuxD-A).

[4] Government of the Netherlands. 2020. Statement by Belgium, Bulgaria, Cyprus, Denmark, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Ireland, Italy, Latvia, Lithuania, Luxembourg, the Netherlands, Portugal, Romania, Spain, Sweden. Government of the Netherlands portal (https://www.government.nl/documents/diplomatic-statements/2020/04/01/statement-by-belgium-denmark-finland-france-germany-greece-ireland-italy-luxembourg-the-netherlands-portugal-spain-sweden).

Zdroje

Buyse, Antoine. An Analysis of Covid-19 Responses and ECHR Requirements. ECHR BLOG. 27. 3. 2020 (https://echrblog.blogspot.com/2020/03/an-analysis-of-covid-19-responses-and.html).

Dzehtsiarou, Kanstantsin. COVID-19 and the European Convention on Human Rights. STRASBOURG OBSERVERS. 27. 3. 2020 (https://strasbourgobservers.com/2020/03/27/covid-19-and-the-european-convention-on-human-rights/)

Commissioner of Human Rights. 2020. Press freedom must not be undermined by measures to counter disinformation about COVID-19. Štrasburk: Council of Europe (https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/press-freedom-must-not-be-undermined-by-measures-to-counter-disinformation-about-covid-19).

Rada Evropy. 2020. Derogation in time of emergency. Štrasburk: Evropský soud pro lidská práva (https://www.echr.coe.int/Documents/FS_Derogation_ENG.pdf).

Rada Evropy. 2020. Notifications under Article 15 of Convention. Štrasburk: Council of Europe portal (https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/webContent/62111354).



Fotografie

Pandemie COVID-19 s sebou přináší nové výzvy, autor: PIRO4D, 16. 3. 2020, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.