OSN vstupuje do osmého desetiletí své existence, a to pravděpodobně v nejsložitější konstelaci od svého založení. V březnu 2026 oslavila své 81. výročí, ovšem očekávané oslavy úspěchů globální diplomacie byly zastíněny jednou z nejhlubších krizí v historii této instituce. Geopolitická situace a vznik paralelních mocenských struktur staví OSN před existenciální otázku, zda se dokáže reformovat a přežít v éře, kterou šéf humanitární pomoci OSN, Tom Fletcher, nazval „věkem lhostejnosti“.

Finanční krize a nástup paralelních struktur

Podstatou současné krize je dramatická proměna postoje USA vůči OSN. Donald Trump inicioval politiku masivního ústupu z multilaterálních struktur, což se projevilo pozastavením plateb a hromadění dluhu vůči OSN ve výši přibližně 1,57 miliardy dolarů. 

Financování OSN tvoří povinné členské příspěvky vypočítané dle ekonomické síly zemí a doplňkové dobrovolné dary. Příspěvky do společné pokladny, v rozmezí od symbolického minima 0,001% až po 22%, zajišťují základní administrativní chod a mírové mise. Klíčové humanitární a rozvojové programy však stojí na dobrovolných darech. 

USA pod vedením Trumpa v lednu 2026 ratifikovaly vznik tzv. „Rady míru“ (Board of Peace), nové mezinárodní organizace, ke které se prozatím připojilo 27 států, včetně Izraele a Turecka. Cílem je, dle článku 1 zakládající charty, “rozvoj a šíření osvědčených postupů, které mohou uplatňovat všechny národy a komunity usilující o mír.”

Řídící struktura se opírá o rotující předsednictví a sekretariát sídlící v Budapešti, který koordinuje komunikaci mezi členy. Maďarsko je přitom jediným členským státem EU, který se stal zakládajícím členem této rady, zatímco ostatní unijní země si od iniciativy udržují spíše odstup. 

Iniciativa UN80

V reakci na situaci spustil generální tajemník OSN v březnu minulého roku  iniciativu „UN80“, kterou řídí náměstek pro politiku Guy Ryder, jejímž cílem je reformace OSN Reforma je strukturována do tří hlavních pracovních toků, které mají organizaci transformovat zevnitř. 

První tok se zaměřuje na nazývá Zefektivnění a zlepšení. Opatření počítá s decentralizací svých struktur a jejich ústředí z New Yorku a Ženevy do regionálních středisek v Nairobi, Bangkoku a Entebbe s cílem snížit administrativní náklady a posílit efektivitu.  

Druhý tok se zaměřuje na revizi mandátů od rozsáhlých mírových misí, technické pomoci v rozvojových zemích, pravidelných zpráv o globálních hrozbách až po expertní programy pro monitoring stavu lidských práv. Za osm dekád existence OSN nashromáždila přes 4 000 mandátů a rezolucí, které se často překrývají. K jejich analýze je nově nasazena AI, která má identifikovat duplicity.

Nejradikálnější je však třetí oblast, a to strukturální přeskupení a změna programů. Interní dokumenty pracovní skupiny (UN80 Task Force) odhalují plány na slučování klíčových agentur s cílem odstranit jejich roztříštěnost. 

Mezi tyto kroky patří fúze klimatické agendy, a to sloučení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Dále také integrace zdravotních programů skrze začlenění programu UNAIDS přímo pod struktury Světové zdravotnickou organizaci (WHO). 

V neposlední řadě zefektivnění a sjednocení operačních odpovědností mezi velkými hráči, jako jsou Světový potravinový program (WFP), UNICEF a Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), aby nedocházelo k překryvům v terénu. 

Současná pravidla zavazují organizaci vracet členským státům „nevyčerpané prostředky“ na konci rozpočtového období. Problémem ovšem je, že nevyčerpané peníze OSN často nemá, neboť tyto peníze fyzicky nikdy neobdržela, protože je některé státy (v čele s USA) nezaplatily. V roce 2026 tak OSN čelí povinnosti „vrátit“ 227 milionů dolarů, které fakticky nemá a nikdy neměla. 

Paralýza humanitární pomoci

Institucionální a finanční krize OSN přestala být v letošním roce pouhým administrativním problémem a transformovala se do stavu, který Tom Fletcher, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti, definoval jako „věk lhostejnosti“. Tento termín popisuje jako novou geopolitickou realitu, v níž se mezinárodní společenství vědomě zříká odpovědnosti za nejzranitelnější jedince. 

Rozpočtový deficit je přímým důsledkem konkrétních politických rozhodnutí. Jeho legislativním ukotvením se stal zejména americký zákon Rescissions Act, podepsaný v půlce minulého roku, který zpětně zrušil téměř 9 miliard dolarů již dříve schválených fondů na mezinárodní pomoc. 

Konkrétně bylo odebráno 1,3 miliardy dolarů z účtů pro humanitární pomoc přes 496 milionů dolarů z fondů pro mezinárodní pomoc při katastrofách. Důsledkem je bezprecedentní propad zdrojů. Globální humanitární situace je podle přehledu OSN, Global Humanitarian Overview 2026, kritická. Původní žádost OSN pro prostředky na humanitární pomoc na rok 2025 ve výši 47 miliard dolarů musela být revidována na 29 miliard, přičemž ve skutečnosti bylo vybráno pouhých 12 miliard dolarů. To je nejméně za poslední dekádu. 

Pro rok 2026 tak byla OSN nucena snížit svou globální žádost o polovinu. Tato skutečnost může znamenat omezení  pomoci v oblasti vzdělávání a dětí (UNICEF), hladomoru (WFP) nebo uprchlíků (UNHCR). Fletcher oznámil, že současná krize posouvá humanitární práci od logistiky k přímému rozhodování o tom, koho nechat zemřít.

Nepostradatelnost OSN

Generální tajemník OSN António Guterres v únorovém projevu k Valnému shromáždění vyzval členské státy, aby plně respektovaly Chartu OSN, a uvedl: „Charta je pakt, který nás všechny zavazuje. Není to menu à la carte, je to pevně stanovená cena.“ Varoval, že vůdci, kteří selektivně dodržují mezinárodní právo, podkopávají globální řád a vytvářejí nebezpečný precedent.

Oslabování OSN v tomto kritickém momentě proto Tom Fletcher označil za „bezohledný akt sebepoškozování“ ze strany mezinárodního společenství. Problémy, od nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence přes klimatické šoky až po pandemie, nerespektují státní hranice a vyžadují koordinovanou globální odpověď. 

Iniciativa UN80, ačkoliv vynucená finanční nouzí, tak představuje pokus o záchranu nástroje pro řešení globálních výzev. Otázkou pro následující roky tedy není, zda svět OSN potřebuje, ale zda dokáže najít politickou vůli ji reformovat dříve, než se „věk lhostejnosti“ stane nevratným stavem.

 

Zdroje

DAVIES, Maia a FOULKES, Imogen. UN risks 'imminent financial collapse', secretary general warns. Online. BBC News. 2026. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/articles/cr579mdv4m7o. [cit. 2026-02-17].

Global Policy UN Watch: The UN80 Initiative (cont.). Online. In: The UN General Assembly. 2025. Dostupné z: https://www.globalpolicyforum.net/wp-content/uploads/2025/09/GPUNW13.pdf. [cit. 2026-02-17].

TROIANOVSKI, Anton. Trump’s ‘Board of Peace’ Would Have Global Scope but One Man in Charge. Online. In: The New York Times. 2026. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2026/01/21/us/politics/trump-board-peace-united-nations.html. [cit. 2026-02-17].

UN faces ‘brutal choices’ as it launches 2026 aid appeal. Online. In: Aljazeera. 2025. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2025/12/8/overstretched-under-attack-un-cuts-2026-aid-appeal-despite-great-need. [cit. 2026-02-17].

UN Chief's Priorities for 2026 - General Assembly [@United Nations]. Online. 2026. Dostupné z: United Nations, https://www.youtube.com/watch?v=LxByqNJl4kk. [cit. 2026-03-09].

UN80 Initiative: What it is – and why it matters to the world. Online. In: United Nations. 2025. Dostupné z: https://news.un.org/en/story/2025/06/1164836. [cit. 2026-02-17].

WATSON, Daniel a HERRERA, Fernanda Rios. The UN at 80: repairing the multilateral order. Online. In: The International Institute for Strategic Studies. 2025. Dostupné z: https://www.iiss.org/online-analysis/online-analysis/2025/11/the-un-at-80-repairing-the-multilateral-order/. [cit. 2026-02-17].

What is the UN80 initiative? Online. In: United Nations. 2025. Dostupné z: https://www.un.org/un80-initiative/en/news/what-un80-initiative. [cit. 2026-02-17].

WINTOUR, Patrick. UN faces $500m budget cut and 20% job losses after big drop in US funding. Online. In: The Guardian. 2025. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2025/sep/18/united-nations-un-2026-budget-job-losses-us-funding-cuts. [cit. 2026-02-17].

ZHANG, MINLU. UN to halve 2026 humanitarian funding appeal amid donor cuts. Online. In: China Daily. 2025. Dostupné z: https://global.chinadaily.com.cn/a/202512/09/WS6937807ca310d6866eb2d9d3.html. [cit. 2026-02-17].

Fotografie

[1] Pohled do sálu Valného shromáždění Organizace spojených národů. Valné shromáždění OSN 2, New York, autor: Michaela Luzio Stenzel, 2019. Úprava: snížení jasu.