Protesty v Peru, probíhající od začátku prosince minulého roku, si doposud vyžádaly nejméně 55 obětí a stovky zraněných. Peruánci protestují proti současné politické situaci a požadují propuštění odsouzeného bývalého prezidenta Pedra Castilla a rezignaci viceprezidentky Boluarte, která byla zvolena jako jeho nástupkyně.

Protesty v Peru vypukly na začátku prosince poté, co byl peruánský prezident Pedro Castillo odvolán po svém pokusu o nezákonné rozpuštění parlamentu (Kongres). Castillo byl následně zatčen a v současné době je držen ve vyšetřovací vazbě. Čelí přitom několika obviněním ze vzpoury a údajné korupce. Podle kanceláře generálního prokurátora je prezident podezříván z vedení zločinecké organizace, do níž má být zapojena i Castillova rodina. Skupina měla údajně kontrolovat zakázkové řízení s vidinou finančních zisků. Castillo však veškerá obvinění odmítá.

Po jeho odvolání byla jmenována prozatímní hlavou státu tehdejší viceprezidentka Dina Boluarte. Její jmenování vyvolalo demonstrace Peruánců, kteří požadují její okamžitou rezignaci. Boluarte v reakci na probíhající protesty dokonce v některých městech zakázala svobodu pohybu a zavedla zákaz vycházení.

Kdo je bývalý peruánský prezident?

Pedro Castillo je levicový politik a bývalý učitel, pocházející z chudé domorodé oblasti Cajamarca ležící na jihu země, který se stal peruánským prezidentem v roce 2021. Po svém zvolení byl kritizován za nedostatek politických zkušeností a nesplnění mnoha volebních slibů. Během jeho funkčního období jmenoval pět premiérů a přes 80 ministrů.

Zasedání Kongresu na začátku prosince loňského roku bylo již třetím pokusem o odvolání Castilla z funkce kvůli obvinění z korupce a jeho údajné neschopnosti vládnout. Castillo se na poslední chvíli rozhodl rozpustit Kongres a ustavit nouzovou vládu, aby tak obvinění předešel. To Kongres nedopustil, a Castillo byl tak zatčen u mexické ambasády, na níž chtěl požádat o udělení azylu, a následně obviněn ze vzpoury.

Proč Peruánci protestují?

Sesazení Castilla vyvolalo vlnu nevole mezi jeho příznivci zejména v chudých domorodých regionech na jihu Peru. Tamní obyvatelé požadují propuštění Castilla a rezignaci Boluarte. Další důvod k hněvu vyvolalo úmrtí převážně domorodých obyvatel po střetu s policejními jednotkami. Přestože Castillo nebyl celonárodně populární, jeho příznivci tvrdí, že mu politici kvůli jeho původu nikdy nedali šanci vládnout, odkazujíc se na dlouhodobou diskriminaci domorodých obyvatel.

Demonstranti při protestech blokovali silnice i letiště či zapalovali budovy, což mělo dopad na ceny a dostupnost základních komodit. Někteří lidé zemřeli v důsledku silničních blokád, které jim bránily v dosažení lékařské pomoci.

Propuštění Castilla je pouze jednou z příčin protestů v Peru. Za poslední roky nebyl žádný prezident schopen dokončit své funkční období. Dina Boluarte se stala již šestou hlavou země od roku 2018. Demonstrace jsou tak důsledkem mnoha let politické a ekonomické nestability, která přispěla k hospodářskému poklesu země. Ústava země je navíc nejednoznačná v tom, zda má větší moc prezident nebo Kongres, což pouze podporuje nestabilitu vlády. Dříve populární politické strany již neexistují, v důsledku toho je v kongresu zastoupeno více než tucet stran a prezident často postrádá podporu té své, což pouze poukazuje na mezery v uspořádání země.

Domorodí obyvatelé žádají změnu

Za nepokoji stojí také vysoká míra chudoby a diskriminace chudých domorodých regionů na jihu země. Zvolení Castilla mělo významnou symbolickou hodnotu v zemi, kde se domorodí lidé cítí dlouhodobě vyloučeni.

Třetina populace Peru žije v hlavním městě Limě, kde je soustředěna většina veřejných služeb, zatímco venkovské oblasti, ve kterých žijí domorodí obyvatelé, jsou výrazně chudší a sociálně vyloučené. Místním často chybí přístup ke vzdělání, bydlení a zdravotnickým službám, což se projevilo zejména během pandemie COVID-19, kdy Peru dosáhlo nejvyšší úmrtnosti na světě.

Navzdory mnoha nedostatkům průzkumy naznačovaly, že mnoho voličů věřilo, že Castillo, jakožto první domorodý prezident v zemi, představuje změnu. Voliči mimo jiné věřili tomu, že v prezidentském paláci konečně usedne někdo, kdo opravdu ví, jak těžký je život domorodých obyvatel. Jeho odvolání z úřadu bylo poslední kapkou, která vyhnala Peruánce do ulic.

Domorodí obyvatelé žádají o přijetí ústavy, která by podporovala jejich práva a zájmy. Demonstranti také požadují rezignaci prezidentky Diny Boularte, propuštění vězněného Pedra Castilla a předčasné prezidentské volby.

Ekonomický dopad na zemi

Protesty v zemi způsobily podle vládních odhadů škodu za více než 1 miliardu dolarů. Dopad je znatelný zejména v oblasti cestovního ruchu, který je pro peruánskou ekonomiku klíčový. Památka Machu Picchu, kterou denně navštíví tisíce turistů, musela být v důsledku nepokojů v lednu tohoto roku na několik týdnů uzavřena. Mnoho turistů pak bylo nuceno z bezpečnostních důvodů cestu do Peru zrušit.

Zasažena jsou také klíčová průmyslová odvětví, která poháněla jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik Latinské Ameriky. Pozastavena byla rovněž činnost měděných dolů, které z Peru činí druhého největšího producenta mědi na světě. Protesty narušily také těžební dopravu či způsobily konec některých malých podniků, kvůli čemuž je početná skupina Peruánců bez práce.

Konec protestů v nedohlednu

Klíčem k ukončení nepokojů v zemi může být rychlé uspořádání nových parlamentních a prezidentských voleb, jejichž dřívější konání schválil již i Kongres. Volby se pak měly uskutečnit v roce 2024, což je o dva roky dříve než ukládá ústava.

Boluarte však vyzvala k přesunutí voleb již na prosinec 2023. Podle průzkumu IEP (Institute of Peruvian Studies) ale v tuto chvíli není žádný jasný kandidát na vítězství. Podle některých lidskoprávních organizací lze očekávat, že protesty budou postupně utichat kvůli omezené dostupnosti základních zdrojů a potravin. Zdá se však, že ani konec protestů nezmění viditelnou propast mezi bohatou Limou a chudým zbytkem země.

 

Zdroje

Buschschlüter, V. (2023, únor 15). Peru's Machu Picchu reopens as protests shift to capital. BBC News. Získáno z: https://www. bbc.com/news/world-latin-america-64648641.

Collyns D. (2023, únor 8). Peru’s deadly protests: what is happening and why are people so angry? The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/world/2023/feb/08/peru-protests-president-e….

Dube R. (2023, leden 30). Peru Protests Hit Mining Sector and Impede Exports. The Wall Street Journal. Získáno z: https:// www.wsj.com/articles/peru-protests-hit-mining-sector-and-impede-exports….

Gamarra E. (2023, únor 4). Analysis: What to know about Peru- ’s ongoing, Indigenous-led protest movement. PBS News hour. Získáno z: https://www.pbs.org/newshour/world/analysis-what-to-know-about-perus-on….

Garcia D.A. & O'Boyle B. (2023, únor 1). Explainer: Why are there protests in Peru and what comes next? Reuters. Získáno z: https://www.reuters.com/world/americas/why-are-there-protests-peru-what….

Otte J. & Skopeliti C. (2023, leden 20). ‘We feel betrayed’: Peruvians on anti-government protests. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/world/2023/jan/20/we-feel-betrayed-peruvian….

Pedro Castillo: 3 claves detrás del caos político en Perú que llevó a la destitución y detención del mandatario. (2022). BBC News Mundo. Získáno z: https://www.bbc.com/mundo/noticias-america-latina-63896534.

Peru's President Castillo accuses prosecutors of a 'coup'. (2022, prosinec 10). Deutsche Welle (DW). Získáno z: https://www. dw.com/en/perus-president-castillo-accuses-prosecutors-of-a-coup/a-63410585.

SHAH S. (2023, LEDEN 31). Why Are There Protests in Peru? What to Know About the Deadly Demonstrations. Time. Získáno z: https://time.com/6251586/peru-protests-lima-castillo/.

Varela J.R. (2023, leden 27). The violence against Indigenous protesters in Peru deserves our attention. MSNBC. Získáno z: https://www.msnbc.com/opinion/msnbc-opinion/violence-perus-indigenous-p….

Fotografie

Demonstrující žena držící nápis požadující uzavření Kongresu a vyhlášení nových voleb. Protesta contra Dina Boluarte en Lima, 2023 (15), autor: Mayimbú, 10. leden 2023, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0., úpravy: ořez.