Navzdory novému politickému vývoji v zemi a částečnému uvolnění hospodářských sankcí ze strany některých států a mezinárodních organizací zůstává humanitární situace v Sýrii nadále velmi komplikovaná. Přestože změna režimu přinesla naději na vznik podmínek pro nezávislou humanitární činnost a obnovu klíčové infrastruktury, řada předchozích omezení i nadále přetrvává..
Představení nové vlády
Za vlády prezidenta Bašára al-Asada, který byl ve funkci posledních 24 let, byla veškerá humanitární činnosti striktně kontrolována syrskými úřady. Mezinárodní nevládní organizace byly nuceny koordinovat své aktivity a pro svou činnost musely získávat povolení. Organizace musely působit bud’ pod hlavičkou Syrského arabského červeného půlměsíce (SARC) nebo Nadace pro rozvoj Sýrie (STD).
To umožňovalo Asadově vládě zneužívat humanitární pomoc pro politické účely. Tento postup značně narušoval efektivitu nevládních humanitárních organizací působících v zemi. S nástupem nové vlády zástupce ředitele pro Blízký východ nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), Adam Coogle, naznačil možnost změny a vzniku prostředí, které by umožňovalo nezávislou humanitární činnost.
Současná vláda je od března tohoto roku vedena prezidentem Ahmadem al-Ša'ráem. Vládnout v zemi bude následujících pět let. Po této době se uskuteční volby na základě nové ústavy. Do nových voleb má však aktuální prezident plné pravomoci při formování zákonodárné, výkonné a soudní moci. Právě proto je vláda označována jako přechodná.
Nový prezident má jedinečnou příležitost se od minulého zřízení distancovat. Ukázkou snahy o změnu je i jmenování ženy ve vládě. Jedná se o ministryni práce a sociálních věcí Hind Kabavátovou, která patřila mezi silné odpůrkyně předchozího režimu. Kromě Kabatávové tvoří vládu řada nejbližších Šarových spolupracovníků.
Navzdory tomuto pokroku však al-Ša’rá budí kontroverze v souvislosti s otázkou zajištění ochrany menšin. V březnu se totiž rozpoutalo sektářské násilí v oblasti západního pobřeží, a to převážně vůči alavitské menšině , k níž patřil také Bašar Al Asad. Násilí a cílené zabíjení, které si vyžádalo stovky obětí, šokovalo celý svět a prohloubilo tamní humanitární krizi. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dokonce varoval, že události mohou vést k obnovení občanské války.
Ekonomické problémy: reakce v podobě zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii
Současná vláda se potýká s hlubokými ekonomickými problémy v důsledku desetiletého konfliktu, mezinárodních sankcí a zničené infrastruktury. Sýrie se spoléhá na zahraniční podporu. Té však nejsou nakloněny všechny země. Spojené státy americké například na začátku roku 2025 náhle ukončily financování organizací poskytujících humanitární pomoc a hájících lidská práva v zemi.
Pozitivní efekty by naopak mohlo přinést květnové zrušení hospodářských sankcí ze strany EU, k němuž Unie přistoupila v rámci podpory politické transformace a obnovy země po pádu bývalého režimu. Změna proběhla na základě politické dohody všech ministrů zahraničí členských zemí a představuje unijní podporu nové vládě.
Na sankčním seznamu však nadále zůstaly osoby a subjekty spojené s Asadovým režimem. V platnosti byla ponechána také opatření spojená s otázkami bezpečnosti. Nedochází však jen k rušení dříve uvalených sankcí, ale i přijímání nových. Ty směřují především proti jednotlivcům či subjektům zapojeným do vlny násilí, která zemi postihla v březnu tohoto roku.
Rozhodnutí EU a Spojeného království zmírnit sankce přivítala i Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta označila uvolnění sankcí za zásadní krok a příležitost pro Sýrii k obnově a budování míru. Dle generální ředitelky organizace Amy Popeové je zrušení sankcí pro milion vysídlených Syřanů poselstvím naděje.
OSN odhaduje, že syrská ekonomika přišla během čtrnáctileté občanské války o více než 800 miliard dolarů. Podle zprávy Rozvojového programu OSN (UNDP) by se při současném tempu růstu nicméně nemusela země vrátit na úroveň HDP z předválečného období dříve než v roce 2080.
Uvolnění sankcí, týkajících se přibližně 15 miliard dolarů ve zmrazených aktivech a obchodních opatřeních, by se podle IOM mohlo využít na klíčové investice. Ty by mohly směřovat do infrastruktury a podpořit oživení tamního hospodářství.
Přetrvávající problémy z minulého režimu
Od pádu Asadovy vlády se do vlasti vrátilo půl milionu uprchlíků a dalších 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob se přesunulo zpět do svých původních domovů. Lidé se však musí potýkat se zničenou infrastrukturou a s výraznou chudobou. Generální ředitelka IOM zdůrazňuje potřebu nejen možnosti návratu do země, ale také poskytnutí dostatečného množství finančních prostředků, které by napomohly navráceným lidem žít v bezpečí a důstojnosti.
Více než 16,5 milionu Syřanů je závislých na humanitární pomoci. To je přitom téměř 70 % populace této země. Důvodem může být pokračování obdobného postupu, jaký v minulosti uplatňovala i Asadova vláda. Podle vyjádření zástupce HRW působícího v Damašku, stávající systém i nadále negativně ovlivňuje nezávislost působení humanitárních organizací. Mohou za to i některé nové požadavky současné vlády.
Přísná registrační a provozní pravidla omezují schopnost humanitárních organizací rozšířit své aktivity. Ačkoli vláda vyjádřila ochotu spolupracovat se zahraničními nevládními organizacemi, administrativní a byrokratické překážky jejich činnost nadále ztěžují.
Mezinárodní nevládní organizace jsou nuceny koordinovat své aktivity a získávat povolení prostřednictvím organizací napojených na stát. Jedná se tedy buď o organizaci Syrského arabského červeného půlměsíce nebo pod nově přejmenovanou Syrskou rozvojovou organizací. Tento systém nejen že umožňuje využívat humanitární pomoc k politickým účelům, ale naskytuje se zde i možnost zasahování do humanitárních činností ze strany státu.
HRW zdokumentovala, že za vlády prezidenta Asada měly syrské bezpečnostní složky pravidelný přístup k těmto organizacím a mohly kdykoli nahlížet do seznamů příjemců pomoci i do obsahu jejich programů. Tento přetrvávající systém je úkazem, že je výrazně omezena činnost nezávislých organizací a podkopává jejich autonomii a transparentnost při přidělování pomoci.
Vláda má tímto způsobem také možnost zasahovat i do finančních darů od dárců. Humanitární pracovníci poukazují na návrat dřívějších registračních požadavků. Humanitární organizace tak nově musí sdělovat i velmi detailní informace spojené s jejich činností nebo uvádět zdroje jejich financování. To podle zástupce ředitele pro Blízký východ HRW Adama Cooglea jen dále prohlubuje humanitární krizi a přispívá k nárůstu utrpení obyvatel Sýrie.
Zdroje
Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády (2025, březen 9). ČT24. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/syrsky-prozatimni-prezident-sara-jmenoval-cleny-nove-prechodne-vlady-359529.
Syrian president al-Sharaa unveils transitional government (2025, březen 30). Aljazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/news/2025/3/30/syrian-president-unveils-transitional-government.
Sanctions relief for Syria offers ‘powerful message of hope,’ says UN migration agency (2025, květen 27). United Nations. Získáno z https://news.un.org/en/story/2025/05/1163736.
EU lifts economic sanctions on Syria (2025, květen 28). Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/eu-council-adopts-legal-acts-lift-economic-sanctions-syria-2025-05-28/.
Syria: New government must prioritize justice and truth measures to prevent further abuse (2025, květen 16). Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/05/syria-new-government-must-prioritize-justice-and-truth-measures-to-prevent-further-abuse/.
Syria: New Government Restricts Aid Operations Repressive Controls Over Relief Efforts Maintained (2025, květen 15). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2025/05/12/syria-new-government-restricts-aid-operations.
