Právní úprava kárné odpovědnosti soudců prošla po letech zásadní změnou. Novela mimo jiné zavádí dvojinstančnost řízení spojenou s možností odvolání a zřizuje sjednocující kárný senát. Změny, které vstoupily v účinnost na začátku letošního roku, reagují na dlouhodobou kritiku nedostatečné transparentnosti a právní jistoty v kárném řízení. Řeší novela  nedostatky dosavadní úpravy efektivně a zajišťuje větší spravedlnost pro účastníky? 

Se začátkem roku 2025 vstoupil v účinnost vládní návrh zákona, kterým se mění kárný řád. Právní úprava tak po letech prošla zásadní změnou, ke které se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Podle slov ministra spravedlnosti Pavla Blažka si vláda klade za cíl přijetí opatření posilující odpovědnost soudců a státních zástupců. Novelou kárného řádu i zákona o státním  zastupitelství tak vláda naplňuje jeden z cílů Národního plánu obnovy. 

Nově kárné řízení ve dvou stupních 

Asi nejzásadnější změnou kárného řízení je zavedení jeho dvoustupňovosti a možnosti odvolání. Dosud byl kárným soudem pouze Nejvyšší správní soud (NSS). Změna přináší rozdělení pravomocí do dvou úrovní. V prvním stupni jsou kárnými soudy vrchní soudy. Ve druhém stupni pak rozhoduje NSS o odvolání ve věcech soudců Nejvyššího soudu a soudců rozhodujících výlučně ve správním soudnictví mimo soudců NSS, dále státních zástupců a soudních exekutorů. A Nejvyšší soud rozhoduje o odvolání ve věcech ostatních soudců.

Dosavadní nemožnost přezkumu

Novela kárného řádu reaguje na kritiku nemožnosti dostatečného přezkumu rozhodnutí kárného soudu. V dosavadním systému byl možný pouze mimořádný opravný prostředek, a to návrh na obnovu řízení dle § 22 kárného řádu. Dále byla možnost podat ústavní stížnost. Ta však vedla k zahájení nového soudního řízení, nikoli k instančnímu přezkumu v  rámci řízení vedeného dle kárného řádu. Problematikou nepřezkoumatelnosti se zabýval jak Ústavní soud, tak i Evropský soud pro lidská práva. Ústavní soud opakovaně konstatoval, že jednoinstančnost není v rozporu s ústavním pořádkem (viz Pl. ÚS 33/09, I. ÚS 1019/20, II. ÚS 1019/20) a ani ESLP neshledal rozpor s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv (viz Grosam proti ČR stížnost č. 19750/13, Usnul proti ČR stížnost č. 31399/14). 

Zpět před rok 2008

Dvojinstanční kárné řízení přitom není žádnou novinkou, ale spíše návratem před rok 2008. Tehdy jej zákonodárce zrušil s paradoxně podobným úmyslem, s nímž dnes zavádí dva stupně. Cílem tehdejší úpravy bylo zpřísnění kárného postihu za účelem ochrany řádného výkonu soudní moci, státní správy a výkonu působnosti státního zastupitelství. Z důvodové zprávy k tehdejší změně zákona je možné vyčíst, že tehdejšímu zákonodárci vadila role kárného senátu NS, který před rokem 2008 fungoval jako „graciační“ orgán. To znamená, že nezpochybňoval skutková zjištění prvostupňového kárného soudu, spíše pouze zmírňoval kárná opatření udělená první instancí. 

Změna z roku 2008 měla řízení zrychlit a zpřísnit. Jak ale ukázaly výsledky výzkumu Ústavu pro otázky soudnictví, k přísnějším postihům nedošlo. Jednoinstanční systém naopak vedl k přílišné opatrnosti a zdrženlivosti kárných senátů, což ve výsledku znamenalo mírnější rozhodování. Kritici navíc upozorňovali na nižší procesní standardy, které nebyly dostatečně vyváženy legitimními cíli.

Nový sjednocující kárný senát

Další změnou v rozhodování o kárné odpovědnosti je zřízení sjednocujícího kárného senátu NSS. Tento senát je složen z předsedy senátu, jeho zástupce a čtyř soudců. Ve vedení senátu se střídají soudci obou soudů, Nejvyššího a Nejvyššího správního. Členy sjednocujícího kárného senátu jsou tři soudci z NS a tři soudci z NSS z řad kárných senátů těchto soudů. Sjednocující kárný senát rozhoduje, pokud odvolací kárný senát při své činnosti dospěje k jinému právnímu názoru, než jaký je vyjádřen v rozhodnutí Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu o kárné odpovědnosti. Jeho úkolem je sjednocování judikatury a z toho plynoucí posilování právní jistoty.  

Shrnutí

Mimo již zmíněné přináší novela řadu dalších změn. Zavádí kupříkladu možnost dohody o vině a kárném opatření [1], obdobu dohody o vině a trestu z trestního řízení. Dochází k prodloužení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu a posiluje se také regresní odpovědnost soudců ve vztahu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Celkově novela reflektuje nedostatky dosavadní úpravy, zejména nedostatečnou přezkoumatelnost kárného řízení. Nová úprava posiluje procesní práva účastníků, na druhé straně však zpřísňuje postih za kárná provinění. Zřízení sjednocujícího kárného senátu pak svědčí o snaze zákonodárce zajistit jednotnost judikatury a posílit právní jistotu. 

 

Poznámky

[1] NSS dospěl poprvé k možnosti využití této dohody ve své rozhodovací činnosti ještě před výslovným uzákoněním, a to rozhodnutím 13 Kss 5/2018.

 

Zdroje

Beck-online.cz. (2024, prosinec 12). Dvouinstanční kárné řízení. Právní zpravodaj. Dostupné z: https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgrpxa6s7ge2te&groupIndex=0&rowIndex=0

Beck-online.cz. (2025, leden 6). Změna právní úpravy, která stanoví kárnou odpovědnost soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, nabyla účinnosti. Ius Focus. Dostupné z: https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgvpwszs7geya&groupIndex=0&rowIndex=0

Bobek, M. (2011). Odpovědnost a disciplína soudce (v přerodu?). Právní rozhledy, 14(2011), 502 a násl.

Česká justice. (2019, únor 6). Dohoda o vině a trestu v kárném řízení se soudci. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/nazory/dohoda-vine-trestu-karnem-rizeni-se-soudci/

Důvodová zpráva k zákonu č. 438/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, č. 438/2024 Dz.

Epravo.cz. (2024, září 18). Návrat ke dvojinstančnosti kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/navrat-ke-dvojinstancnosti-karneho-rizeni-ve-vecech-soudcu-statnich-zastupcu-a-soudnich-exekutoru-118520.html

Kosař, D. & Papoušková, T. (2017). Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s.

Msp.gov.cz. (2025, leden 31). Vláda schválila novelu kárného řádu pro soudce, státní zástupce a soudní exekutory. Dostupné z: https://msp.gov.cz/web/msp/rozcestnik/-/clanek/vlada-schvalila-novelu-karneho-radu-pro-soudce-statni-zastupce-a-soudni-exekutory-kopirovat-

Pravniprostor.cz. (2025, leden 16). Novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/zmeny-v-legislative/vyslo-ve-sbirce-zakonu/novela-zakona-o-rizeni-ve-vecech-soudcu-statnich-zastupcu-soudnich-exekutoru

Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Znění účinné od 1. 7. 2024 do 20. 12. 2024.

Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Znění účinné od 1. 1. 2025.

Zákon č. 438/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.