Právo může fingovat naše právní jednání, jako se to děje u kvalifikované výzvy. Je tento nástroj ústavně konformní? Není zde omezeno právo na spravedlivý proces? A rozhodují soudy v této věci stejně? Neomezuje zde zákonodárce právo na spravedlivý proces?

Institut tzv. kvalifikované výzvy, upravený v § 114b občanského soudního řádu (o. s. ř.), byl do českého procesního práva zaveden jako nástroj, který má zefektivnit civilní řízení a přimět žalovaného k včasné a věcné reakci na žalobu. Pokud žalovaný nereaguje podle požadavků výzvy, soud může na základě fikce uznání nároku vydat rozsudek pro uznání bez dalšího dokazování. Pokud je kvalifikovaná výzva spojena s platebním rozkazem, může mít toto „jednání“ dalekosáhlé dopady. Tato procesní zkratka se ovšem pohybuje na hraně spravedlivého procesu, garantovaného čl. 36 Listiny základních práv a svobod, a opakovaně byla předmětem úvah Ústavního soudu.

Ústavní soud se problematice kvalifikované výzvy věnoval opakovaně. Ve věci Pl. ÚS 13/15 sice kvalifikovanou výzvu jako celek označil za ústavně konformní, ale zároveň zdůraznil potřebu citlivé aplikace s ohledem na práva účastníků řízení. Děje se tato aplikace?

Co se tedy stane, pokud například starší osoba, která žije sama a nemá přístup k internetu či k pomoci právníka, obdrží kvalifikovanou výzvu a odpoví formou ručně psaného dopisu s výrazem nesouhlasu, ale bez „kvalifikovaného odůvodnění“, může soud i tak vydat rozsudek pro uznání? Ano, může. Stane se tak? Těžko říct.

Judikatura Ústavního soudu je v této věci velmi rozdílná. Například ve věcech IV. ÚS 1252/16 a IV. ÚS 842/16 soud konstatoval, že i nedokonalé vyjádření stěžovatele, z kterého  vyplývá úmysl se bránit, musí soud vyhodnotit jako důvod k tomu, aby se řízení vedlo klasickou cestou. V nálezu IV. ÚS 842/16 soud konstatoval, že žalovaný reagoval na výzvu nekompletním podáním, Ústavní soud rozhodl, že soud musí žalovaného upozornit na nedostatky jeho podání, než vydá rozsudek pro uznání.

Na druhé straně je zde judikát Ústavního soudu III. ÚS 3207/20, který stanovuje že je důležité, aby “nekvalifikované” podání, obsahovalo věcný argument. Tedy popírá předešlé judikáty. Pokud si lidé vyzvednou kvalifikovanou výzvu, písemně se vyjádří, ale dostatečně nevylíčil rozhodující skutečnosti, soud i přesto vydá rozsudek pro uznání.

„Právo přeje bdělým“ nebo “tvrdý zákon, ale zákon” učí se na právnických fakultách. Jak jednoduše se tyto latinské formulky říkají právníkům a jak špatně se naplňují lidem ze sociálně vyloučených lokalit. ​Podle dostupných údajů se v České republice odhaduje, že každý šestý Čech nemá funkční gramotnost. Tedy nemá schopnost porozumět psanému textu a efektivně jej využívat v každodenním životě. Tento údaj zahrnuje nejen osoby, které neumí číst a psát, ale také ty, kteří sice základní čtení a psaní ovládají, ale mají potíže s porozuměním složitějším textům a jejich praktickým využitím. Jak těžké pro ně musí být zvládnout porozumět kvalifikované výzvě, a o to těžší na ni odpovědět. Myšlenkou stále zůstává, zda tito lidé věří na spravedlivý proces. A to i potom, co jim může být vydán rozsudek pro uznání, i když se dle svého nejlepšího svědomí a vědomí bránili.

Co teda od právního procesu chceme? Jsme pro rychlost v soudním řízení? Nebo je naší prioritou citlivost k jednotlivým případům i za cenu pomalejšího soudního procesu, kde dotyčného někdy opravdu držíme “za ručičku” ?

Jak píše Kateřina Šimáčková ve svém disidentu k věci Pl. ÚS 13/15: „Neměli bychom nikdy rezignovat na to, že přístup ke spravedlnosti a férový proces musí být zajištěn stejně všem, tedy i těm, kteří opravdu nemusí sofistikovaným soudní výzvám porozumět či chápat, co jsou ty relevantní argumenty, jichž se mají dovolávat. Každý, kdo se soudnímu řízení účelově nevyhýbá, by měl dostat šanci před soud předstoupit a vysvětlit své stanovisko…“

 

Zdroje

Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. PI. ÚS 13/15. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_n…

Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016, sp. zn. IV. ÚS 842/16. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2016/IV._US_842_16_na_web.pdf

Nález Ústavního soudu ze dne 6. září 2016, sp. zn. IV. ÚS 1252/16. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-4114-16

Každý šestý občan České republiky je funkčně negramotný, 6. ledna 2018, iDnes.cz https://blog.idnes.cz/turnerjiri/kazdy-sesty-obcan-ceske-republiky-je-funkcne-negramotny.Bg18010419?strana=7

Nález Ústavního soudu ze dne 21. leden 2021, sp. zn. III. ÚS 3207/2. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/III._US_3207_20_na_web.pdf