V důsledku šíření onemocnění COVID-19 zavedly členské státy Evropské unie hraniční kontroly a zákazy cestování a omezily cesty do EU ze třetích zemí. Některé státy využily současnou situaci jako záminku k pozastavení přijímání žadatelů o azyl, zatímco jiné zakázaly vývoz zdravotnického materiálu. Jsou tato opatření v souladu s právem EU?

Omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, měla původně trvat 30 dní. Evropská komise je ale už dvakrát doporučila prodloužit. Omezení se nevztahovala na cizince s dlouhodobým pobytem v EU, rodinné příslušníky občanů EU, zdravotnický personál či řidiče přepravující zboží. Kontroly na hranicích se až na výjimky postupně rušily během června. Od července chce EU umožnit vstup i občanům určitých třetích zemí v závislosti na epidemiologické situaci. 

COVID-19 a svoboda volného pohybu v schengenském prostoru

Většina zemí Schengenu zavedla i omezení na vnitřní hranici. Opatření jsou různého charakteru, od uzavírání některých hraničních přechodů až po téměř úplné uzavření hranic, zdravotní prohlídky, požadavek předložení negativního testu na COVID-19 nebo karanténu po příjezdu. K téměř úplnému uzavření hranic došlo v České republice, Polsku, Estonsku a Norsku. Při cestování do Německa, Dánska, Švýcarska a dalších států museli cestující prokázat, že se jedná o nezbytnou cestu. Omezení se nevztahovala na osoby s trvalým pobytem v zemi a vstup byl povolen i pendlerům.

Schengenský hraniční kodex dává státům možnost dočasně zavést hraniční kontroly, pokud se vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu. Nicméně hraniční kontroly v Schengenském prostoru nejsou novým jevem, některé státy je začaly znovu zavádět od roku 2015. Původním důvodem byla migrační krize, později státy prodlužovaly dočasné kontroly například kvůli obavám z teroristických útoků. Šíření koronavirové nákazy, jakožto vážné ohrožení veřejného zdraví, je vnímáno jako legitimní důvod pro dočasné zavedení hraničních kontrol. Opatření ale musí splňovat zásady určené právem EU.

Zvláště důležitá je zásada nediskriminace: pokud se členský stát rozhodne povolit cestu na své území, měl by tak učinit nediskriminačním způsobem, tzn. měl by umožnit vstup ze všech oblastí, regionů nebo zemí v EU, kde jsou podobné epidemiologické podmínky. Státy tedy mohou legitimně omezit cestování z rizikových oblastí, pokud je domácí situace lepší. Druhou zásadou, kterou státy musí dodržovat, je zásada proporcionality. To znamená, že opatření by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejich cílů.

Co to znamená pro uprchlíky?

Členské státy by nadále měly pokračovat v přijímání žádostí o azyl. I v současné době musí státy respektovat zásadu non-refoulement, tedy, že uprchlíci nesmějí být navráceni do země, kde jim hrozí pronásledování.

Nicméně některé členské státy zakázaly žadatelům o azyl vstup na své území. Došlo k tomu například na Kypru, kde pobřežní stráž odmítla přijmout loď s přibližně 175 Syřany. Maďarsko kvůli koronaviru zastavilo přijímání žadatelů o azyl do tranzitních zón na srbské hranici. Řecko v březnu nepřijímalo žadatele o azyl a řecká pobřežní stráž údajně nelegálně navrátila několik žadatelů k tureckému pobřeží. Itálie pozastavila proces přidělování statutu uprchlíka a zpracovávání nových žádostí o azyl.

Odmítání vstupu uprchlíků by mohlo přispět k šíření epidemie, například pokud uprchlíci využijí služeb pašeráků, a tím pádem nebudou pod zdravotním dohledem po svém příjezdu.

Kvůli rušení mezinárodních letů muselo mnoho států pozastavit navracení migrantů a není jisté, kdy bude jejich navracení pokračovat. Podle práva EU i Evropské úmluvy o ochraně lidských práv je možné zadržet migranty čekající na návrat, jen pokud existuje pravděpodobnost, že k navrácení v blízké době dojde. Pokud je ale navrácení v nedohlednu, zadržení migranta už není opodstatněné a musí být propuštěn.

Přelidněné uprchlické tábory mohou být časovanou bombou nákazy, jelikož v nich často nejsou odpovídající hygienické podmínky, sociální distancování je obtížné a lékařské vybavení chybí.

Omezení volného pohybu zboží

Volný pohyb zboží by neměl být omezen, protože neohrožuje veřejné zdraví, a je naopak zásadní pro minimalizaci negativních dopadů epidemie na ekonomiku. Některé členské státy zakázaly vývoz zdravotnických pomůcek, což se dotklo i vývozu do dalších členských států. Nicméně Smlouva o fungování EU zakazuje kvantitativní omezení vývozu do ostatních členských států. Zakázaná jsou všechna opatření, která by mohla mít horší dopad na vývoz než na vnitrostátní obchod. Pokud je ale v členském státě nedostatek určitých ochranných zdravotnických pomůcek, lze zákaz vývozu zdůvodnit ochranou lidských životů. V případě uplatnění této výjimky musí zákaz vývozu odpovídat zásadě proporcionality.

Je zřejmé, že stejně jako po migrační krizi i po skončení současné krize se část států nebude chtít vzdát hraničních kontrol. Je pravděpodobné, že koronavirová krize ovlivní nazírání veřejnosti na Evropskou unii a její budoucí postavení vůči členským státům. Až krize skončí, mnoho lidí bude připisovat zásluhu za zvládnutí krize především národnímu státu. Krize by tak mohla poskytnout nový impuls pro debatu o reformování EU.

 

Zdroje

Core Blog. 15. 3. 2020. Corona and EU economic law: Free movement of goods: https://coreblog.lexxion.eu/corona-and-eu-economic-law-free-movement-of-goods/Euroskop.

FRA. 2020. Coronavirus pandemic in the EU – Fundamental rights implications, bulletin #1. Luxembourg: Publications Office of the European Union: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2020-coronavirus-pandemic-eu-bulletin_en.pdf.

Thym, Daniel. Travel Bans in Europe: A Legal Appraisal (Part I). 13. 5. 2020. EU Immigration and Asylum Law and Policy: http://eumigrationlawblog.eu/travel-bans-in-europe-a-legal-appraisal-part-i/.

Euroskop. EK chce nechat vnější hranice EU zavřené do 15. června: https://www.euroskop.cz/8953/35002/clanek/ek-chce-nechat-vnejsi-hranice-eu-zavrene-do-15-cervna/.

Evropská Komise. Cestovní ruch a doprava: pokyny Komise, jak bezpečným způsobem znovu začít cestovat a jak oživit cestovní ruch v Evropě v roce 2020 a v dalších letech*: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_854.

Evropská Komise. Cestování a doprava během pandemie koronaviru: https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/travel-and-transportation-during-coronavirus-pandemic_cs.

Politico. 23. 3. 2020. Senior MEP calls for EU action to stop coronavirus spreading to Greek migrant camps: https://www.politico.eu/article/senior-mep-juan-fernando-lopez-aguilar-calls-for-eu-action-to-stop-coronavirus-spreading-to-greek-migrant-camps/?fbclid=IwAR2TSAT4QwVfpxAZFbAZG28-ivA2waVkyhoGDFUmgCZoVOuAq6cvzPnmK1Y.

Ní Ghráinne, Bríd. COVID-19, border closures, and international law. Institute of International Relations Prague: https://www.dokumenty-iir.cz/Publikace/Reflections/reflection_Br%C3%ADd….

European Council on Refugees and Exiles. 10. 4. 2020. Greece: Still no Access to Asylum, Second Camp Quarantined, First Relocations Ahead, Push Backs to Turkey: https://www.ecre.org/greece-still-no-access-to-asylum-second-camp-quarantined-first-relocations-ahead-push-backs-to-turkey/.

Fotografie

Loď s uprchlíky u řeckého ostrova Lesbos. Refugees Approach the Greek Island of Lesvos, autor: Steve Evans, 17. listopadu 2015, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0, editace: ořez.