Brazilská sněmovna projednává návrh zákona, jehož přijetí může vážně ohrozit nejen brazilské původní obyvatelstvo, ale i životní prostředí. Návrh má podporu prezidenta Bolsonara, který dlouhodobě usiluje o omezení práv tamních domorodých komunit.
Práva brazilských původních obyvatel jsou dlouhodobě potlačována, zejména pak jejich ústavní právo na tradiční způsob života a půdu, kterou obývají. Situace se ještě více zhoršila s příchodem administrativy Jaira Bolsonara.
Od svého nástupu v roce 2019 předložila vláda několik kontroverzních návrhů, které původní obyvatele znevýhodňují či jim upírají jejich práva. Obavy vzbuzuje zejména návrh zákona 490/2007 omezující pozemková práva původního obyvatelstva. O legislativním návrhu, který byl Bolsonarem představen již v roce 2007, nyní jedná brazilská poslanecká sněmovna.
Návrh zákona 490/2007 přichází s novými podmínkami pro zachování stávajících práv domorodých obyvatel. Ti by dle návrhu zákona museli nově prokázat, že dne 5. října 1988, kdy byla přijata brazilská ústava, byli fyzicky přítomni na území, které si nárokují, nebo do tohoto dne zahájili o nárokované území soudní řízení. Přitom je to právě brazilská ústava, která bezpodmínečně zakotvuje právo domorodých obyvatel na ,,zemi, kterou tradičně obývají”.
Kdo jsou původní obyvatelé Brazílie?
Brazílii za svůj domov považuje téměř 900 tisíc původních obyvatel, kteří se nachází převážně v Amazonii. Mezi původními obyvateli je evidováno až 305 etnických skupin, 115 z nich dokonce žije v úplné izolaci od okolního světa. Nejpočetnější komunitu představuje kmen Tikúna, který tvoří necelých 7 % brazilského původního obyvatelstva. Jednotlivé minority jsou kulturně velice roztříštěné a hovoří až 274 jazyky.
Brazilská ústava považuje původní obyvatele za první přirozené vlastníky půdy a přiznává jim právo na půdu ve svém článku 231. Práva původního obyvatelstva jsou zakotvena i v dalších závazných dokumentech. Brazílie je mimo jiné signatářem Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu a připojila se také k Deklaraci OSN o právech původních obyvatel.
Přijetí návrhu zákona 490/2004 by brazilské vládě umožnilo těžit nerostné suroviny na území původních obyvatel, zřizovat v těchto oblastech vojenské základny či budovat infrastrukturu. To vše, aniž by vláda musela usilovat o souhlas dotčeného obyvatelstva. Brazilská ústava přitom v článku 231 sice těžbu povoluje, ale pouze se schválením Národního kongresu, po předchozí domluvě s dotčenými domorodými komunitami a za předpokladu regulace těžební činnosti zákonem. Dle článku 15 Úmluvy MOP o domorodém a kmenovém obyvatelstvu jsou pak státy povinny konzultovat své záměry s původními obyvateli a usilovat o nalezení společného konsenzu.[1]
Prezident Bolsonaro proti způsobu života původních obyvatel Brazílie
Návrh zákona 490/2004 není ojedinělou snahou potlačit práva domorodých obyvatel. Jairo Bolsonaro je totiž veřejně známý svými výroky proti původnímu obyvatelstvu. Už během své prezidentské kampaně se vyjadřoval proti jakémukoliv rozšiřování jejich území. Volební kampaň vedl se slovy: ,,Pokud se stanu prezidentem, původní obyvatelstvo nebude mít ani o centimetr půdy navíc”.
Brazilská hlava státu je také příznivcem myšlenky asimilace domorodců, což by znamenalo zakázat domorodcům jejich tradiční způsob života. Dlouhodobě také podporuje těžbu nerostných surovin a využívání ploch původního obyvatelstva k zavádění komerčního zemědělství. Tyto kroky přitom obhajuje jako snahu o zlepšení životní úrovně tamních komunit.
Ekologický rozměr nové legislativy
Přijetí návrhu zákona by mělo také škodlivý dopad na životní prostředí. Vláda by na jeho základě mohla rušit domorodé rezervace a ty odlesňovat. Ztráta lesů deštného pralesa má již nyní vážné důsledky nejen pro tamní obyvatele, ale i ekosystém planety. Odlesňování totiž vede ke ztrátě biodiverzity a přispívá ke globálnímu oteplování.
V roce 2021 podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) rakouská enviromentální organizace Allrise, která Bolsonara viní z úmyslného poškozování životního prostředí, tzv. ekocidy. [2] Organizace před MTS tak postavila případ, v němž se propojuje zločin proti lidskosti a životní prostředí.
Odlesňování je od roku 2012 na prudkém vzestupu. Přestože míra odlesnění dle organizace Climate Observatory za poslední tři roky vzrostla o více než 50 %, finanční prostředky na záchranu pralesa se mezitím snížily o více než 27 %. Právě zachování území v rukou původního obyvatelstva může odlesňování zpomalit.
Omezené možnosti lidskoprávních organizací?
Na ohrožení domorodých obyvatel dlouhodobě upozorňují lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) či International Work Group for Indigenous Affairs (IWGIA). Odsuzují přitom kroky brazilské vlády a poukazují na to, že porušováním práv domorodých obyvatel jedná Brazílie v rozporu se svými mezinárodními závazky.
Do boje proti brazilské vládě se zapojila například Národní nadace (brazilských) indiánů, the National Indian Foundation (FUNAI). Nadace se však stejně jako mnoho dalších potýká s nedostatkem finančních zdrojů pro rozvoj dalších aktivit. Právě nadace představují pro domorodé obyvatelstvo často jedinou možnost, jak se proti vládním zásahům bránit.
Budoucnost brazilského původního obyvatelstva je tak nejistá. Případné přijetí nového zákona by přitom mohlo znamenat existenční hrozbu pro některé komunity původního obyvatelstva. ,,Zákonodárci by měli původním obyvatelům naslouchat a návrh zákona odmítnout”, říká Anna Lívia Arida z organizace HRW. V dalším vývoji budou zásadní roli hrát říjnové prezidentské volby.
Poznámky
[1] Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu se zakotvuje právo původního obyvatelstva žít podle svého tradičního způsobu života.
[2] Na mezinárodní úrovni probíhá dlouhodobě debata o možnosti zařazení ekocidy mezi zločiny dle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu.
Fotografie
[1] Pochod brazilského původního obyvatelstva. MarchaDasMulheresIndigenas MarchaDasMulheresIndigenas Marcha das Mulheres Indígenas - 10 a 14 09 2019 - Brasília (DF) (48568162646), autor: Aqib Comunicação, 14. srpna 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.
Zdroje
Brazil's Constitution of 1988 with Amendments through 2017
https://www.constituteproject.org/constitution/Brazil_2017.pdf?lang=en
EP. Usnesení Evropského parlamentu o situaci obránců původních obyvatel a životního prostředí v Brazílii, včetně zabití Doma Phillipse a Bruna Pereiry (2022/2752(RSP)). Evropský parlament, 6. července 2022
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/RC-9-2022-0348_CS.pdf
France24. Brazil's Bolsonaro accused of 'crimes against humanity' at ICC. France24, 12. listopadu 2021
Hanbury, Shanna. Politicized Indigenous affairs agency puts Brazil’s uncontacted groups at risk. MONGBAY, 9. února, 2022.
HRW. Brazil: Reject Anti-Indigenous Rights Bill. Human Rights Watch, 24. srpna 2021
https://www.hrw.org/news/2021/08/24/brazil-reject-anti-indigenous-rights-bill
ILO. C169 - Indigenous and Tribal Peoples Convention, 1989 (No. 169). International Labour Organization, 7. června 1989
Sousa, Natálie. Ekocida a genocida. Původní obyvatelé Brazílie žalují prezidenta. Seznam Zprávy, 24. ledna 2021
UN. Brazil: Supreme Court must uphold indigenous land rights – UN expert. United Nations, Human Rights, Office of the High Commissioner, 23. srpna 2021
Verdum, Ricardo. Bolsonaro's strategy to make Indigenous Peoples disappear in Brazil. IWGIA, 14. června 2022
https://www.iwgia.org/en/news/4838-bolsonaro-s-strategy-to-make-indigenous-peoples-disappear-in-brazil.html
Vrbata, Aleš. Ekocida jako příznak zhoršující se brazilské demokracie. Ústav mezinárodních vztahů, 2. srpna 2021
https://www.iir.cz/ekocida-jako-priznak-zhorsujici-se-brazilske-demokracie
