V období od února do dubna proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině nebo v Afghánistánu. Rada přijala rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, proti které vedle Ruské federace hlasovala ještě Eritrea.

Rada OSN pro lidská práva (dále jen „Rada“) se skládá ze 47 členů, které pravidelně volí Valné shromáždění OSN na období tří let. Jedním ze členů byla Ruská federace, Valné shromáždění ale na začátku dubna rozhodlo o přerušení jejího členství kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině a Rusko se následně mandátu vzdalo. Česká republika, jejíž poslední členství skončilo v roce 2021, na začátku května nahradila uvolněné místo. Nynější složení Rady lze nalézt na stránkách Rady.[1]

Rada přijala na svém 49. zasedání celkem 35 rezolucí. Některé se týkaly lidskoprávní situace v konkrétní zemi, další se vztahovaly ke specifickým lidskoprávním oblastem, např. ke svobodě náboženského vyznání či k právům lidí náležejících k národnostní, etnické, náboženské nebo jazykové menšině. Na analyzovaném zasedání nejvíce rezonovala lidskoprávní situace na Ukrajině.

Situace na Ukrajině před vpádem ruských vojsk

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (Office of the UN High Commissioner for Human Rights, dále jen jako „OHCHR“) vypracoval zprávu o situaci na Ukrajině v období od 1. srpna 2021 do 31. ledna 2022.[2] Během sledovaného období OHCHR zaznamenal celkem 49 civilních obětí, z toho 11 zabitých a 38 zraněných. 

Ozbrojené střety, konkrétně ostřelování, střelba z ručních palných a lehkých zbraní a výbušná zařízení shazovaná z bezpilotních letounů, si vyžádaly 32 obětí. K 78 % z nich došlo na na území kontrolovaném samozvanou Doněckou a Luhanskou republikou (dohromady dále jen jako „samozvané republiky“) a zbytek nastal na území kontrolovaném ukrajinskou vládou. 

Kvůli incidentům spojeným s minami a manipulací s výbušninami zemřelo či bylo zraněno 11 lidí. Další civilní oběti byly důsledkem každodenní přítomnosti ozbrojených aktérů mezi civilním obyvatelstvem. Například opilý příslušník ozbrojených sil zastřelil tři civilisty při náhodném násilném střetu.

Ve srovnání s předchozími 6 měsíci počet obětí klesl o 21 %. Celkově od poloviny dubna 2014 OHCHR zaznamenal již 3 405 úmrtí a přes 7 000 zranění, ke kterým došlo v souvislosti s konfliktem.

Dále se OHCHR věnoval například svévolnému zadržování, mučení a špatnému zacházení. Poukázal na nedostatečně účinné vyšetřování obvinění z mučení a špatného zacházení, v nichž měli být pachateli příslušníci Služby bezpečnosti Ukrajiny, ukrajinské civilní rozvědky. Vyšetřování často nebyla zahájena, byla uzavřena pro nedostatek důkazů nebo se léta táhla bez pokroku.

OHCHR zdokumentoval případy svévolného zadržování a mučení na území samozvaných republik. V jednom případě na území kontrolovaném samozvanou Doněckou lidovou republikou byl muž zadržován po dobu 7 dnů, aniž by jeho rodičům byly poskytnuty informace. Ti se o jeho zatčení dozvěděli, až když jej přivezli domů kvůli domovní prohlídce. Muž měl na obličeji stopy po bití, což vyvolává vážné obavy ze špatného zacházení nebo mučení.

Rada odsoudila ruskou agresi a ustavila vyšetřovací komisi

Rada přijala rezoluci, ve které odsuzuje porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, které jsou důsledkem agrese proti Ukrajině ze strany Ruské federace. Vyzvala Ruskou federaci k okamžitému ukončení tohoto porušování a k urychlenému stažení ruských vojsk a Ruskem podporovaných ozbrojených skupin z celého území Ukrajiny.

Vyzvala také k zajištění přístupu k humanitární pomoci a k ochraně humanitárních pracovníků. Dále zdůraznila důležitost přístupu k internetu a kritizovala opatření, která mu brání.

Rada rovněž rozhodla o zřízení nezávislé mezinárodní komise složené ze tří odborníků na lidská práva, která bude mimo jiné vyšetřovat údajná porušení lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a trestných činů souvisejících s agresí proti Ukrajině.

Proti přijetí rezoluce hlasovala vedle Ruské federace ještě Eritrea. Zdržely se Arménie, Bolívie, Cameron, Čína, Kuba, Gabon, Indie, Kazachstán, Namibie, Pákistán, Súdán, Uzbekistán a Venezuela. Ostatní členové Rady rezoluci podpořili.

Environmentální nespravedlnost a obětované zóny

V říjnu roku 2021 Rada přijala rezoluci, ve které poprvé označila „bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné“ životní prostředí za lidské právo. Ta by měla vést k tomu, aby toto právo bylo všeobecně uznáno v ústavách, národních legislativách a regionálních smlouvách o lidských právech, a měla by přispět k urychleným opatřením k řešení globální environmentální krize.

Na tuto rezoluci navazuje Rada novými dokumenty, ve kterých se zabývá environmentální nespravedlností a tzv. obětovanými zónami (sacrifice zones). Tyto dva pojmy spolu úzce souvisí: obětované zóny jsou místa, ve kterých obyvatelé trpí ničivými následky na fyzickém a duševním zdraví kvůli kontaminaci prostředí. Nejvíce nebezpečná zařízení se přitom obvykle nacházejí v těsné blízkosti chudých a marginalizovaných komunit a 92 % úmrtí souvisejících se znečištěním se vyskytuje v zemích s nízkými a středními příjmy.

V Evropě jde například o město Bor ve Srbsku, ve kterém se těží a taví měď, což vede k vypouštění obrovského množství znečišťujících látek a k tak vysoké koncentraci oxidu siřičitého, že občas překračuje rozsah měření monitorovacích zařízení. Borská řeka je natolik kontaminovaná těžkými kovy, že ji odborníci označili za řeku beze stop života. Dělníci mají ve vlasech a moči vysoké hladiny arsenu a téměř 80 % z nich trápí v průměru dvě chronická onemocnění.

V Česku tímto problémem trpí regiony, ve kterých se nacházejí uhelné doly, uhelné elektrárny a související infrastruktura. Uhelné elektrárny se zpravidla vyskytují v regionech s vyšším podílem etnických menšin a lidí s nižším vzděláním, jejich obyvatele sužuje vyšší kojenecká úmrtností a nižší střední délka života. Nejhůře je na tom Ostrava, která je nejznečištěnějším městem v zemi a jedním z nejznečištěnějších v Evropské unii.

Rada uzavřela příspěvek tím, že současný přístup selhává a porušuje lidská práva. Státy by měly tento stav napravit různými způsoby. Měly by se zbavit znečištění v obětovaných zónách a zabránit vytváření nových, odstranit environmentální nespravedlnost, uzavřít znečišťující zařízení, zajistit sanaci kontaminovaných míst a lékařskou péči. 

Jedním z opatření by mohlo být i přemístění poškozených komunit, pokud s tím tyto souhlasí a pokud jim státy nabídnou odpovídající kompenzaci. Další kroky by se měly týkat úpravy legislativy například v oblasti odpovědnosti za vyčištění a revitalizaci kontaminovaných míst. Státy by také měly naplňovat právo na informace, zajistit výzkumy ohledně účinků chemikálií na zdraví a životní prostředí a vytvořit registr úniků a přenosů znečišťujících látek.

Afghánistán po převzetí moci Tálibánem

Dalším tématem, které na zasedání rezonovalo, byla situace v Afghánistánu. Poté, co Spojené státy a Severoatlantická aliance začaly ze země stahovat své jednotky, se začalo stupňovat napětí. Tálibán se postupně fakticky zmocnil kontroly nad Afghánistánem a v srpnu 2021 padl Kábul. Geopolitická situace má obrovský vliv na životy civilistů.

Po většinu roku 2021 byl Afghánistán jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. OHCHR a Asistenční mise OSN v Afghánistánu (United Nations Assistance Mission in Afghanistan, dále jen „UNAMA“) v období od 1. ledna do 30. listopadu 2021 zdokumentovaly nejméně 8 300 civilních obětí, z toho nejméně 2 400 mrtvých a 5 900 zraněných. Nejčastější příčinou civilních obětí byly pozemní boje, následované improvizovanými výbušnými zařízeními, cíleným zabíjením a leteckými údery.

UNAMA a OHCHR přičítají 57 % civilních obětí ve sledovaném období protivládním složkám (zejména Tálibánu a Islámskému státu v Iráku a Levantě - Chorásán) a 19 % provládním silám (Afghánským národním obranným a bezpečnostním silám a mezinárodním vojenským silám). Zbývajících 24 % civilních obětí bylo způsobeno incidenty, které nelze připsat žádné ze stran.

Řešilo se také využívání dětí v bojích. Ozbrojené síly naverbovaly nejméně 47 chlapců, z toho 24 má na svědomí Tálibán, 16 provládní milice a 7 Afghánská národní policie. Problematika dětí v řadách Tálibánu je od převzetí kontroly více na očích. To vede k dojmu, že se nábor dětí zvýšil, mnoho jich ale pravděpodobně bylo naverbováno již dříve.

Bylo zaznamenáno znásilnění a sexuální násilí na nejméně 8 dětech, z toho na jedné dívce a 7 chlapcích. Zneužití jednoho dítěte bylo připsáno Tálibánu, 6 Afghánské národní policii a jednoho společně Afghánské národní armádě a Afghánské národní policii. Šest dětí bylo nuceno stát se bačabazi, což je praktika, při níž bohatí nebo mocní muži zneužívají chlapce pro zábavu. Jde zejména o tanec a sexuální aktivity.

Před převzetím moci Tálibánem dosáhla afghánská vláda pokroku v oblasti zlepšení genderové rovnosti. Byla například zřízena Vysoká rada žen (High Council of Women), která má dohlížet na vládní opatření související s ženskými právy, legislativní výbor vlády schválil zákaz tzv. testování panenství, pokroku se dočkaly také připravované zákony, které měly odstranit násilí na ženách.

Po převzetí moci Tálibánem byly dočasně zastaveny veškeré osvětové aktivity, semináře a rozhlasové pořady o právech žen. Aktivisté a aktivistky za práva žen se obávali o svůj život a mnozí z nich buď uprchli ze země nebo se skrývají. Politika, která omezuje afghánské ženy a dívky v jejich základních právech a svobodách (právo na práci, vzdělání, svobodu pohybu a pokojné shromažďování), znamená (dočasný) konec těžce vydobytého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů.

 

Poznámky

[1] Membership of the Human Rights Council for the 16th cycle, 1 January - 31 December 2022. (2022). United Nations Human Rights Council. Získáno z https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/current-members.

[2] Zpráva vychází z Monitorovací mise OSN na Ukrajině, která byla na území státu vyslána v roce 2014, aby kontrolovala a hodnotila lidskoprávní situaci na Ukrajině se zvláštním zřetelem na oblast východní Ukrajiny, Autonomní republiku Krym a Sevastopol.

Zdroje

Česko se stalo členem Rady OSN pro lidská práva, nahradilo Rusko. (2022, duben 10). České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesko-se-stalo-clenem-rady-osn-pro-lidska-prava-nahradilo-rusko/2203881

Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Afghanistan, and technical

assistance achievements in the field of human rights, A/HRC/49/90. Získáno z https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G22/004/41/PDF/G2200441.pdf?OpenElement

Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Ukraine stemming from the Russian aggression, A/HRC/RES/49/1. Získáno z https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G22/277/44/PDF/G2227744.pdf?OpenElement

Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Ukraine: 1 August 2021 to 31 January 2022, A/HRC/49/CRP.5. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/2022-03/A_HRC_49_CRP.5.docx.

Human Rights Council. (2022). The right to a clean, healthy and sustainable environment: non-toxic environment, A/HRC/49/53. Získáno z https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G22/004/48/PDF/G2200448.pdf?OpenElement.

O členství ČR v Radě OSN pro lidská práva by se mohlo rozhodnout do měsíce. (2022, duben 24). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/o-clenstvi-cr-v-rade-osn-pro-lidska-prava-by-se-mohlo-rozhodnout-do-mesice/

Special Rapporteur on human rights and the environment. (2022). Additional sacrifice zones, Annex 1 to A/HRC/49/53. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/2022-03/Annex1_to_A_HRC_49_53.pdf

UN Human Rights in Ukraine. Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights. Získáno z https://www.ohchr.org/en/countries/ukraine/our-presence.

Fotografie

[1] Vzdělání dívek za vlády Tálibánu bude komplikované. Afghanistan, autor: Direct Relief, 12. března 2007, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace. ořez.