Členské státy Rady Evropy se zavázaly, že se dle článku 46 Úmluvy budou řídit konečnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve všech případech, jejichž jsou stranami. Nedávný, v řadě již celkem osmnáctý, report Výboru ministrů ukazuje, jak jednotlivé členské státy dostávají tomuto závazku. Nejnovější výsledky ukazují, že přibližně 40 % nevykonaných rozsudků je proti Ruské federaci, Česká republika má ke konci roku 2024 celkem 12 nevykonaných rozsudků. Jak ale tedy samotný výkon rozhodnutí ESLP probíhá?

Povaha rozsudků ESLP

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je klíčovou institucí na poli regionální ochrany lidských práv v Evropě a dalších státech. Za dobu své existence od roku 1959 vydal ESLP více než 69.000 rozsudků. Aby však byla ochrana lidských práv garantovaných Evropskou úmluvou o lidských právech (Úmluva) efektivní, je zapotřebí existence nástrojů zajišťující řádný výkon rozhodnutí. 

Rozsudky ESLP jsou pro členské státy závazné; podle článku 46 Úmluvy se totiž členské státy zavazují k tomu, že se budou řídit konečnými rozsudky ESLP, a to ve všech případech, jejichž jsou stranami.  Dohled nad výkonem rozhodnutí poté vykonává Výbor ministrů, který každoročně vydává také souhrnný report týkající se výkonu rozsudků v jednotlivých členských státech Rady Evropy. 

Zastupování České republiky v řízení před ESLP

Českou republiku v řízení před ESLP zastupuje Kancelář vládního zmocněnce, coby jeden z odborů Ministerstva spravedlnosti České republiky, v jejímž čele stojí vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před mezinárodními orgány ochrany lidských práv; současným Vládním zmocněncem je od ledna 2023 Mgr. Petr Konůpka. Postavení Vládního zmocněnce je podrobně upraveno tzv. Statutem vládního zmocněnce, obsaženým v příloze k usnesení vlády č. 420 ze dne 14. června 2023. Mimo řízení před ESLP zastupuje Vládní zmocněnec Českou republiku také v  řízení před Evropským výborem pro sociální práva či před příslušnými výbory Organizace spojených národů. 

Jednou z hlavních činností Vládního zmocněnce je především zajištění výkonu rozhodnutí mezinárodních orgánů ochrany lidských práv, tedy mimo jiné také zajištění výkonu rozsudků ESLP vynesených proti České republice. K tomu Vládnímu zmocněnci napomáhá od roku 2015 jako poradní orgán také Kolegium expertů pro výkon rozsudků, jehož hlavním úkolem je analyzovat rozhodnutí ESLP a dalších institucí a formulovat příslušným orgánům doporučení k přijetí obecných opatření k provádění těchto rozhodnutí. Cílem těchto doporučení by mělo především být zabránění opakování porušení Úmluvy a dalších mezinárodních smluv o ochraně lidských práv a základních svobod v budoucnu. 

Jak probíhá samotný výkon rozsudků ESLP?

Samotný výkon rozsudků ESLP je zpravidla dvojí povahy, a to individuální či obecné. Individuální opatření k nápravě směřuje zpravidla k odškodnění konkrétního poškozeného jedince a zpravidla zahrnuje povinnost státu zaplatit stěžovateli přiznané spravedlivé zadostiučinění nebo povinnost obnovy původního stavu. Na druhou stranu obecné opatření k nápravě představuje povinnost státu k přijetí takových opatření, která zabrání porušování Úmluvy v budoucnu.

Dohled nad výkonem rozsudků provádí dle článku 46 odst. 2 Úmluvy Výbor ministrů Rady Evropy, který se skládá ze zástupců všech členských států. Výboru ministrů členské státy v průběhu výkonu rozsudků předkládají také tzv. akční plány a akční reporty, specifikující jaká opatření k nápravě daný stát přijme či přijal, které Výbor ministrů vyhodnocuje. 

Dohled nad výkonem rozsudků Výbor ministrů provádí buď na základě písemné komunikace, jde-li o běžný postup, nebo na základě ústních projednání, jde-li o rozsudky, které jsou součástí tzv. posíleného dohledu; v rámci něj Výbor ministrů zpravidla dohlíží na  rozsudky, které vyžadují složitá systémová řešení, nebo u nichž výkon neprobíhá tak, jak by měl. 

Pokud jsou přijatá opatření k nápravě ze strany státu dostačující, Výbor ministrů dohled nad rozhodnutím uzavře vydáním závěřené rezoluce. V opačném případě je členský stát prostřednictví tzv. zatímní rezoluce vyzván k přijetí příslušných opatření a dohled nad výkonem rozhodnutí pokračuje, dokud Výbor ministrů neshledá, že přijatá opatření jsou dostatečná. 

Výkon rozhodnutí dle Reportu Výboru ministrů

V rámci svého dohledu, Výbor ministrů nedávno zveřejnil svůj, v řadě již celkem osmnáctý, report týkající se výkonu rozhodnutí ESLP ze rok 2024 (dále jen “Report”). Za uplynulý rok bylo vůči České republice vyneseno celkem osm rozsudků konstatující porušení Úmluvy, což značí drobný nárůst oproti roku 2022 a roku 2023. Z celkem 250 rozhodnutí proti České republice jich bylo ke konci roku 2024 více než 95 % vykonáno a stále probíhá dohled ze strany Výboru ministrů nad celkem 12 rozhodnutími. 

Nejvíce nových rozhodnutí bylo za rok 2024 vydáno ve vztahu k Ukrajině, vůči které bylo vyneseno celkem 151 nových rozsudků podléhajících dohledu Výboru ministrů, a Maďarku, vůči kterému Výbor ministrů vykonává dohled nad rovnými 100 novými rozsudky. Ukrajina rovněž čítá z členských států nejvíce nevykonaných rozsudků, kterých má od přistoupení k Úmluvě více než 840. Druhým státem v pořadí je poté Turecko s 440 nevykonanými rozsudky a na třetím místě je Rumunsko, čítající 411 nevykonaných rozsudků.

Výkon rozsudků proti Ruské federaci

Postavení Ruské federace ve vztahu k rozsudkům ESLP je poněkud odlišné od ostatních členských států Rady Evropy. Členství Ruské federace v Radě Evropy bylo totiž v důsledku agrese na Ukrajině ukončeno ke dni 16. března 2022, a to v souladu s článkem 8 Statutu Rady Evropy; od Úmluvy Ruská federace odstoupila v září roku 2022. Nicméně, i přes to Výbor ministrů stále dohlíží nad výkonem rozsudků vynesených za doby členství Ruské federace v Radě Evropy. Dohledu výboru ministrů tak ke konci roku 2024 i nadále podléhá více než 2.600 nevykonaných rozsudků, což je přibližně 40 % všech nevykonaných rozsudků ESLP ke konci roku 2024. 

Ačkoliv se toto číslo může zdát vysoké, podle Oddělení pro výkon rozsudků ESLP členství v Radě Evropy významně pomohlo ochraně lidských práv v Ruské federaci; konec jejího členství tak může potenciálně znamenat opětovné zhoršení tohoto stavu.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že výkon rozsudků ESLP je klíčovým prvkem zajišťujícím efektivní ochranu lidských práv v členských státech Rady Evropy. Přestože většina států závazky dle Úmluvy plní, nejnovější Report Výboru ministrů za rok 2024 ukazuje, že některé členské státy stále čelí velkým výzvám. Mezi největší patří množství nevykonaných rozsudků vůči Ruské federaci, které tvoří přibližně 40 % všech nevykonaných případů, a vysoký počet nových rozhodnutí vůči Ukrajině a Maďarsku. Česká republika si pak v porovnání s ostatními vede relativně dobře s více než 95% úspěšností výkonu rozhodnutí, i když Výbor ministrů stále vykonává dohled nad výkonem 12 rozsudků.

 

Zdroje

Council of Europe. Russian Federation. Získáno z https://www.coe.int/en/web/execution/russian-federation.

Council of Europe. The supervision process. Získáno z https://www.coe.int/en/web/execution/the-supervision-process#%7B%2214997657%22:[],%2214997692%22:[],%2259551776%22:[1]%7D.

Council of Europe. (2025). Supervision of the execution of judgments of the European Court of Human Rights 2024. Dostupné z https://rm.coe.int/gbr-2001-18e-rapport-annuel-2024/1680b4d77d.

Mezisoudy. Evropský soud pro lidská práva. Získáno z https://mezisoudy.cz/vykon-rozsudku-eslp-a-rozhodnuti-dalsich-mezinarodnich-lidskopravnich-organu/evropsky-soud-pro-lidska-prava-1.

 

Fotografie

Dohled nad výkonem rozsudků provádí Výbor ministrů. Committee of Ministers: Meeting on 10 September 2015, autor: Congress of local and regional authorities, 10. září 2015, zdroj: Flickr, CC BY-ND 2.0.