Ihned po začátku útoku vojsk Ruské federace na Ukrajinu 24. února Česká republika odsoudila agresora a postavila se za Ukrajinu. Bezprecedentní vojenská agrese však přirozeně dopadá a bude dopadat i na nás. Jaký je přístup České republiky k ruské invazi? Jak Ukrajině pomáhá? A jakým výzvám v souvislosti s válkou na Ukrajině čelí?
Agrese Ruska odsouzena napříč politickým spektrem
K jinak vzácné shodě spočívající v odsouzení ruské invaze došlo mezi českými politickými špičkami. Již 24. února odsoudil předseda vlády Petr Fiala postup ruského prezidenta Vladimira Putina a označil vpád ruských vojsk na Ukrajinu za „akt agrese vůči suverénnímu státu“.[1]
Téhož dne vyjádřili podporu Ukrajině poslanci. Na mimořádné schůzi přijala Poslanecká sněmovna usnesení,[2] kterým odsoudila „barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska proti Ukrajině“ a podpořila „územní celistvost a svrchovanost“ Ukrajiny. Na znění usnesení se shodly všechny poslanecké kluby a pro jeho přijetí hlasovalo všech 166 přítomných poslanců. Následující den vyjádřili podporu Ukrajině i senátoři, kdy Senát přijal obdobné usnesení.[3]
V projevu k občanům České republiky odsoudil jednání Ruska prezident Miloš Zeman.[4] “Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru”, uvedl. Na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina pak pronesl, že „šílence je třeba izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale také konkrétními opatřeními“. Proti Miloši Zemanovi však na počátku března vystoupilo osm bývalých politiků a signatářů Charty 77 a kvůli jeho dlouholeté podpoře „putinovské diktatury“ jej vyzvali k abdikaci.[5]
Boje na diplomatické frontě: zmrazení vztahů s Ruskem
Již před vpádem ruských vojenských sil na Ukrajinu a po ruském uznání nezávislosti samozvaných lidových republik v Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny byl na Ministerstvo zahraničních věcí předvolán ruský velvyslanec v České republice, aby vyslyšel český nesouhlas nad porušením mezinárodního práva.
Česká republika též odvolala souhlas s provozem generálních konzulátů v Brně a v Karlových Varech a preventivně pozastavila provoz svých konzulátů v Jekatěrinburgu a Petrohradu. Tyto kroky měly podle předsedy vlády Petra Fialy nejen praktické dopady, ale zároveň i symbolický význam, neboť ukazovala „jasně postoj české vlády a českého státu“.[6]
Po začátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu musela být z bezpečnostních důvodů evakuována české ambasáda v Kyjevě, později byl evakuován i český generální konzulát ve Lvově. Na počátku března byla po těžkém raketovém ostřelování Charkova poškozena budova českého honorárního konzulátu.
Tým českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly se do České republiky vrátil koncem února, avšak prozatímní diplomatická pomoc je zajištěna na nově zřízených konzulárních jednatelstvích ve slovenských Košicích a v polské Přemyšli. V současnosti usiluje česká diplomacie o obnovení úřadovny v západoukrajinském Užhorodu.
Podpora Ukrajiny na mezinárodním poli
Na přelomu února a března se v New Yorku uskutečnilo mimořádné zvláštní zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Česká republika s dalšími 140 členskými státy OSN hlasovala pro přijetí rezoluce odsuzující agresi Ruska proti Ukrajině a požadující stažení ruských vojsk z Ukrajiny. Česká republika s dalšími 38 smluvními stranami Římského statutu taktéž podala společné oznámení k Mezinárodnímu trestnímu soudu.[7] Ruská agrese byla Českou republikou prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského odsouzena též na ministerském jednání Severoatlantické aliance na počátku února.
Poté, co na konci února podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přihlášku Ukrajiny do Evropské unie, vyjádřili tomuto kroku podporu jak členové vlády, tak i prezident Miloš Zeman. Společně s prezidenty sedmi dalších členských států Evropské unie v otevřeném dopise vyzval její členské státy, aby byl Ukrajině okamžitě udělen status kandidátské země a aby došlo k zahájení procesu přístupových jednání.[8]
Česká republika se pak jako členský stát Evropská unie připojila ke čtyřem balíkům ekonomických sankcí, které byly na Rusko, ale i na Bělorusko, od začátku invaze uvaleny. Nejnovější balík sankcí, která Evropská unie schválila v polovině března, spočívá v zákazu vývozu luxusního zboží do Ruska, zákazu investic do ruského energetického sektoru či zákazu dovozu oceli a železa z Ruska do Evropské unie.
Dne 16. března podnikl předseda vlády Petr Fiala společně s premiéry Slovinska a Polska Janezem Janšou a Mateuszem Morawieckim a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim bezprecedentní diplomatický počin, kdy se vydal na vlastní pěst do válkou zmítaného Kyjeva (paradoxně v den výročí okupace Československa nacistickým německem a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava). Zde se potkali s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Ukrajiny Denysem Šmyhalem. Cílem cesty bylo především vyjádřit evropskou podporu Ukrajině.
Podpora Ukrajiny v České republice
Při náhradním předávání státních vyznamenání v březnu udělil prezident Miloš Zeman prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému nejvyšší české státní vyznamenání – Řád bílého lva. Podle Miloše Zemana proto, že „ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost. A třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu“.[9]
Nejen politici vyjadřovali Ukrajině podporu. Na řadě míst napříč Českou republikou se na podporu Ukrajiny vyvěšovaly ukrajinské státní vlajky a pořádaly demonstrace. Největší z nich svolal na pražské Václavské náměstí spolek Milion chvilek pro demokracii, zúčastnily se jí tisíce až desetitisíce lidí. Na pět tisíc lidí se účastnilo demonstrace na brněnském Dominikánském náměstí.
Uprchlická vlna výzvou pro Českou republiku i českou společnost
Ze strany české vlády se Ukrajině dostalo podpory. Stejně tak se vlna solidarity vzedmula v české společnosti. Nezastupitelnou roli v pomoci ukrajinským občanům na Ukrajině i těm před válkou prchajícím do České republiky mají neziskové organizace, do pomoci se zapojili i jednotlivci.
V souvislosti s uprchlickou vlnou vyhlásila na počátku března vláda nouzový stav, urychlila se tak například registrace příchozích Ukrajinců. Na pomoc Ukrajině vyčlenila vláda v novém státním rozpočtu 1,8 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy by mělo být použito na pomoc 5 000 ukrajinských uprchlíků v České republice, zbylých 300 milionů pak má být využito na humanitární pomoc na Ukrajině. Tyto částky se však nemusí ukázat být dostatečnými. Podle údajů ministerstva vnitra již do České republiky přišlo přes 270 tisíc osob.[10]
V současnosti jsou ukrajinským uprchlíkům podávány pomocné ruce ze všech stran. Tuto nebývalou vlnou solidarity je třeba ocenit. Nicméně válka na Ukrajině bude mít pro Českou republiku důsledky dlouhodobé, a to nejen ty ekonomické. Výzvu bude představovat nejen urychlené sociální začlenění Ukrajinců, kteří projeví vůli v ČR zůstat, ale též možné snížení životní úrovně, které dopadne na všechny jako jsou rostoucí ceny benzínu či nedostatek bydlení. Počítat je třeba i s logickým opadnutím prvotní vlny solidarity a chutí pomáhat. Stejně jako boj s pandemií covid-19 nebude vypořádání se s důsledky války na Ukrajině během na krátkou vzdálenost, ale spíše maratonem.
Poznámky
[1] Vyjádření předsedy vlády Petra Fialy v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, 24. února 2022. 24. únor 2022. Vláda České republiky. https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/komentar-predsedy-vlady-k-aktualni-situaci-na-ukrajine--24--unora-2022-194503/
[2] Usnesení Poslanecké sněmovny č. 109 ke stanovisku Poslanecké sněmovny k ruské agresi proti Ukrajině (24. února 2022). 24. únor 2022. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=204814
[3] Usnesení Senátu č. 381 k aktuální situaci na Ukrajině (25. února 2022). 25. únor 2022. Senát Parlamentu České republiky. https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/102699/86157
[4] Seznam Zprávy. Dokument: Projev prezidenta Zemana k občanům České republiky. 24. únor 2022. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-dokument-projev-prezidenta-zemana-k-obcanum-ceske-republiky-190083
[5] ČTK. Bývalí politici a signatáři Charty 77 vyzvali Zemana k abdikaci. Vadí jim jeho dlouhodobá podpora Ruska. 1. březen 2022. ČT24. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3449324-byvali-politici-a-signatari-charty-77-vyzvali-zemana-k-abdikaci-vadi-jim-jeho
[6] ČTK. Česko už nestojí o ruské konzuláty ve Varech a v Brně. Velvyslance z Moskvy a Minsku stahje na konzultace. 24. únor 2022. ČT 24. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3447096-cesko-uz-nestoji-o-ruske-konzulaty-ve-varech-a-v-brne-velvyslance-z-moskvy-a-minsku
[7] Referral letter submitted in coordination with 38 States Parties. 2. březen 2022. International Criminal Court. https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/ukraine/Article-14-letter.pdf
[8] Ovčáček, Jiří. Otevřený dopis prezidentů na podporu kandidatury Ukrajiny do Evropské unie. 28. únor 2022.Pražský hrad. https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/otevreny-dopis-prezidentu-na-podporu-kandidatury-ukrajiny-do-evropske-unie-16315
[9] Seznam Zprávy. Projev prezidenta Miloše Zemana při předávání státních vyznamenání. 7. březen 2022. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-projev-prezidenta-milose-zemana-pri-predavani-statnich-vyznamenani-192415
[10] Informativní počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky. https://www.mvcr.cz/clanek/informativni-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?fbclid=IwAR1-qCnmud7v8LTqpntlCC1ra1u4AEHHBSUMWmTQoAFC0JRs2j-LWpJVBas
Zdroje
Velvyslanec: Cesta z Ukrajiny trvala 67 hodin, fronty na hranicích i pumpách. (2022, březen 7). České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/velvyslanec-cesta-z-ukrajiny-trvala-67-hodin-fronty-na-hranicich-i-pumpach/2173496.
Zelenskyj podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU. Zeman a další doporučují udělit zemi status unijního kandidáta. (2022, únor 28). ČT24. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3448598-fiala-podporuje-snahu-ukrajiny-o-vstup-do-eu-jsme-v-nestandardni-situaci-rika.
European Comission. (2022, březen). Ukraine: EU agrese to extend the scope of sanctions on Russia and Belarus [tisková zpráva]. Získáno z https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_1649
Gijs, C. Leaders of Poland, Czech Republic, Slovenia to visit kyiv on Tuesday. (2022, březen 15). Politico. Získáno z https://www.politico.eu/article/leader-poland-czech-republic-slovenia-visit-kyiv/.
MZV. (2022, březen). Česko hlasovalo pro rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující agresi Ruska proti Ukrajině a požadující stažení ruských vojsk z Ukrajiny [tisková zpráva]. Získáno z https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/cesko_hlasovalo_pro_rezoluci_valneho.html.
MZV. (2022, březen). Ministři zahraničí NATO potvrdili v Bruselu jednotný postoj proti ruské agresi [tisková zpráva]. Získáno z https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/ministri_zahranici_nato_potvrdili_v.html.
MZV. (2022, únor). MZV ČR si předvolalo ruského velvyslance k situaci ve východní Evropě [tisková zpráva]. Získáno z https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/mzv_cr_si_predvolalo_ruskeho_velvyslance.html.
MZV. (2022, březen). Prohlášení MZV k zasažení Honorárního konzulátu ČR v Charkově [tisková zpráva]. Získáno z https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/prohlaseni_mzv_k_zasazeni_honorarniho.html.
Sněmovna schválila státní rozpočet. (2022, březen 10). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Získáno z https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=15650.
Fotografie
[1] Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny na Hlavním nádraží v Praze.Refugee help at the Prague main station 01, autor: Jan Beránek, 2. březen 2022, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.
