Letos uveřejněné zprávy  organizací Freedom House a The Economist Intelligence Unit, jež mají za cíl posoudit stav demokracie a svobody ve světě za rok 2021, přináší nepřiznivá zjištění o demokratickém směřování a stavu svobody v jednotlivých zemích světa. I kvůli stále probíhající pandemii COVID-19, čínskému vlivu a nestálosti demokratických zemí si demokracie a svoboda vedou nejhůř za posledních 16 let. 

Jak se posuzují demokracie a svobody ve světě? 

The Economist Intelligence Unit (dále EIU) ve své zprávě „Demokratický index 2021“ posuzuje celkem 167 zemí, a to na základě 60 indikátorů rozdělených do pěti oblastí: volební proces a pluralismus, občanské svobody, fungování vlády, politická participace a politická kultura. Celkový index se vyhodnocuje z průměru jednotlivých kategorií na škále mezi 0 až 10. Hodnoty indexu se poté využívají k určení politického režimu v posuzovaných zemích. V režimu plnohodnotné demokracie jsou země s hodnotami nad 8, nedokonalé demokracie s hodnotami v rozmezí 6-8, hybridní režimy s hodnotami 5-6, a autoritativní režimy s hodnotami 1-4. 

Freedom House ve zprávě „Svoboda ve světě 2022“ analyzuje úroveň 195 zemí a 15 oblastí za  uplynulý  rok. [1] Každá země se posuzuje na základě 25 kritérií, ve kterých lze získat až 4 body. Celkové skóre tak může dosáhnout až 100 bodů. Kritéria jsou rozdělena do kategorií politická práva, s možností získání až 40 bodů, a občanské svobody, s nejvyšším možným počtem 60 bodů. Na základě získaných bodů jsou země hodnoceny jako svobodné, částečně svobodné, nebo nesvobodné. Kritéria se odvozují od Všeobecné deklarace lidských práv a zaměřují se na jednotlivce a jejich práva a svobody.

Zpráva The Economic Intelligence Unit

Podle zjištění EIU je demokratické směřování zemí za rok 2021 stejně jako v předchozím roce 2020 spíše v úpadku (viz Bulletin červen 2021, s. 3). Okolo 45 % světové populace žije v jednom ze 74 států s nějakou z forem demokracie. Oproti roku 2020 se počet osob v demokratických zemích snížil téměř o 4 %. V jednom z 21 plnohodnotných demokratických států pak žije pouze 6,4 % obyvatel. I zde je zaznamenán pokles o 2 % oproti roku 2020 poté, co se Chile a Španělsko propadly do kategorie nedokonalých demokracií. Více než 37 % světové populace se nachází v jedné z 59 zemí s autoritářským režimem, přičemž většinu z toho tvoří obyvatelé Číny. Pro 34 států ze 167 posuzovaných je pak charakteristický hybridní režim, který kombinuje demokratické a autoritářské prvky.

Celkový stav demokracie se přitom pozvolna zhoršuje. Průměrné skóre všech posuzovaných zemí se v roce 2020 snížilo z 5,37 na 5,27 bodů. K tak výraznému snížení došlo naposledy v roce 2010, kdy se svět potýkal s následky finanční krize z roku 2008. Od prvního vydání Demokratického indexu v roce 2006 se tedy opět jedná o nejhorší skóre. 

Zpráva Freedom House

Ani zjištění Freedom House o světovém vývoji demokracie a svobod nejsou pozitivní. Z celkových 195 zemí a 15 oblastí lze považovat pouze 83 států a 1 oblast za plně svobodné. Dalších 56 zemí a 10 teritorií je přitom zcela nesvobodných. Mezi 3 nejlepší státy se řadí Norsko, Švédsko a Finsko se 100 body. Nejhůře se umístily Jižní Súdán a Sýrie s jedním bodem. Jako třetí nejhorší skončil Turkmenistán se dvěma body. Oproti roku 2020 se v roce 2021 nejvíce zhoršil stav demokracie v Myanmaru a Afghánistánu, kteří se na žebříčku posunuli o 19 a 17 bodů níže. Své skóre pak nejvíce vylepšil Ekvádor a Pobřeží slonoviny. Tyto země poskočily o 4 a 5 bodů výše. 

Freedom House také poukazuje na to, že pouze dva lidé z deseti žijí ve svobodném prostředí. Zbytek se v poměru zhruba půl napůl nachází buď v částečně svobodných, nebo nesvobodných státech. Oproti roku 2005 se počet obyvatel žijících svobodně snížil o 2,5 na každých deset osob. Stále více lidí se tak ocitá v nesvobodě a podíl autoritářských států se postupně zvyšuje. Stav demokracie a svobod je navíc nejhorší od roku 1997 a že posledních 16 let země s upadající demokracií svým počtem převyšují ty, které naopak demokratické cítění kultivují a zlepšují. 

Stav svobody a demokracie v České republice

Česká republika se za loňský rok s celkovým výsledkem 7,74 umístila v demokratickém indexu EIU na 29. místě. Navzdory zlepšení o 2 příčky se stále řadí mezi nedokonalé demokracie. I tentokrát získala největší počet bodů kategorie volební proces a pluralismus (9,58). Česká republika se také zlepšila v oblasti fungování vlády, a to o zhruba půl bodu na hodnotu 6,43 (viz Bulletin červen 2021, s. 3). Freedom House pak s celkovým počtem 91 bodů (36 bodů politická práva, 55 bodů občanské svobody) považuje Českou republiku za svobodnou. 

V hlavní roli pandemie

Již druhým rokem nesou dopady probíhající koronavirové pandemie hlavní podíl na oslabování demokratických hodnot i dodržování lidských práv a svobod napříč všemi státy a regiony. Dle závěrů EIU pandemie vyústila v omezování občanských svobod nejen ve státech s autoritářskými režimy, ale také v rozvinutých demokraciích, a to v takovém měřítku, které nemá obdoby. 

Většina států začala zavádět nouzové stavy, lockdowny, a jiná omezení. Mimoto pak došlo k zavedení přísných cestovních restrikcí, což vedlo k omezení svobody pohybu. Mnohé země, jako například Německo, Francie, Itálie a Kanada, začaly také podmiňovat účast obyvatelstva na veřejném životě tzv. zelenými pasy, které vyžadovaly podstoupení očkování proti Covidu-19 nebo prodělání nemoci. Kvůli takovým opatřením tak podle zprávy EIU hrozí nebezpečí narušení jednoho ze základních pilířů demokracie - rovnost práv pro všechny. V rámci boje s pandemií vedlo jednání vlád v mnohých zemích k normalizaci nouzového stavu i vládních zásahů do každodenního veřejného i osobního života obyvatel. Některé z těchto nařízení přitom platí dodnes. Tato situace pak, mimo jiné, vyústila v prohlubování střetů mezi příznivci a odpůrci státních postupů a preventivních opatření.  

Na druhou stranu je namístě říci, že účelem mnoha opatření bylo zamezit šíření viru a tím chránit právo na život a na zdraví. Lidskoprávní situaci za řešením koronavirové krize tak nelze vidět pouze černobíle. 

Čínská výzva pro demokracii

Na pozadí pandemie se pak nadále umocňuje vliv nedemokratických režimů ve světě. Především u Číny je znát silný ekonomický a geopolitický vliv na mezinárodní scéně, který za poslední tři desetiletí skokově narostl. 

Čínská komunistická strana a její představitelé si jsou vědomi svého vlivu na světovou ekonomiku, na jehož základě se pak snaží ukazovat svou nadřazenost nad liberálními demokraciemi a zeměmi západního stylu života, což bylo patrné i během pandemie COVID-19. Čína považuje své „vypořádání” se s pandemií za důkaz o své nadřazenosti a poukazuje na selhání demokratických zemí, které dle ní nezvládly řešení koronavirové krize. Kvůli tomu pak viní západní země ze zbytečných ztrát milionů lidských životů. 

Tento postoj Čína zastává i přes fakt, že má virus původ v čínském městě Wuhan a  souvislosti jeho vzniku a rozšíření se i nadále snaží zastírat. Čína navíc nevarovala svět o blížícím se nebezpečí až do doby, kdy již bylo pozdě. To doplňuje selhání varovat svět o blížícím se nebezpečí. V přímém protikladu s čínským postojem o své nadřazenosti je i čínská politika nulové tolerance vůči COVID-19, která uvrhává miliony Číňanů do těžkých lockdownů a mnohdy si vynucuje dodržování drakonických opatření kvůli ojedinělým případům nákazy. Svou ekonomickou silou a politickým tlakem však Čína pomalu ale jistě podkopává konsensus západních zemí, že jedinou cestou pro prosperitu i bezpečí lidí je demokracie.

Demokracie v zániku?

K úpadku liberálních demokracií ale často přispívají i samotné demokratické státy. Mimo loňské vtrhnutí podporovatelů Donalda Trumpa do amerického Kapitolu se tento trend odráží například na jednání demokraticky zvolených představitelů Brazílie a Indie, kteří  začali postupně podnikat nedemokratické kroky ve svých zemích. Brazilský prezident, Jair Bolsonaro, například požadoval odstoupení dvou soudců Nejvyššího soudu poté, co došlo k vyšetřování údajného šíření dezinformací jeho zastánci. Zároveň také zpochybňoval důvěrnost brazilského elektronického volebního systému. Indický premiér, Narenda Modi, a jeho hindu-nacionalistická strana Bharatyia Jarata Party, zase otevřeně vyzývají k intoleranci a sektářství vůči ostatním náboženským menšinám v zemi. Postupný rozpad sdílených hodnot, které se odvíjejí ze základních pilířů demokracie, vede k čím dál většímu oslabování demokratických hodnot.   

Blednouci situaci, ve které se nachází současný stav demokracie, pak doplňuje výrazné přitvrzování v rámci již existujících autokratických režimů. Obzvláště je to pozorovatelné na nedávném vývoji v Rusku, které systematicky odstraňuje nejen jakoukoliv formu státního pluralismu, ale taktéž svobodu médií. I proto jsou mnohá nezávislá média, lidskoprávní organizace a další nepohodlné zdroje informací označována jako zahraniční agenti. Na základě toho pak ruský režim zakazuje jejich činnost v zemi.

K tomu dále přispívají prosincová rozhodnutí Státní dumy z roku 2020, která prosadila utažení již tak přísných omezení politické opozice a protivládních demonstrací, se odrazila nejen na nedemokratickém průběhu ruských parlamentních voleb v září 2021, ale taktéž na zacházení ruského režimu s vůdcem místní opozice Alexejem Navalným. Ten je následkem vykonstruovaného soudního procesu vězněn dodnes. Ruská hrozba demokracii a svobodě je pak nejvíce zřejmá na současné válečné situaci na Ukrajině, kterou zapříčinila ruská invaze vpád do země. 

Vzhledem ke stupňování ruské i čínské agrese ve světě, nestálosti mnohých demokratických států i doznívání pandemie lze v nejbližší budoucnosti jen těžko očekávat významnější zlepšení jak stavu demokracie, tak i ochrany lidských práv a svobod.  

 

Poznámky

[1] Oblast v tomto významu značí territorium, které (zatím) není uznáno jako samostatná země. Ve zprávě Freedom House mezi oblasti spadají Abcházie, Krym, Východní Donbas, pásmo Gazy, Hong Kong, indický Kašmír, Náhorní Karabach, Severní Kypr, pákistánský Kašmír, Somaliland, Jižní Osetie, Tibet, Podněstří, Západní břeh Jordánu a Západní Sahara.

Zdroje

Countries and Territories (2022). Freedom House. Získáno z:

https://freedomhouse.org/countries/freedom-world/scores. 

Freedom House (2022). Freedom in the World 2022: The Global Expansion of Authoritarian Rule. Dostupné z: https://freedomhouse.org/sites/default/files/2022-02/FIW_2022_PDF_Booklet_Digital_Final_Web.pdf.  

The Economist Intelligence Unit (2022). Democracy Index 2021: The China challenge. Dostupné z: 

https://pages.eiu.com/rs/753-RIQ-438/images/eiu-democracy-index-2021.pdf?mkt_tok=NzUzLVJJUS00MzgAAAGCnJs9uskkbN2fkqn5ZGKrVgGATHEu97nbN2GgO5zJk8kv8X1ASp622iP8PmwdERVgXK4OutNK512XCxOT-RYo1LEF4BNTb-DPl14kEwoHLkamzw

Fotografie

[1] Protestující za demokracii. Ilustrační foto, autor: Fred Moon, 25.září 2019, zdroj: Unsplash, CC0, editace: ořez.