Citujete na svém zpravodajském portálu kritický názor epidemiologa, že skutečné počty nakažených novým typem koronaviru mohou být až dvacetkrát vyšší, než jaká uvádějí oficiální statistiky Ministerstva zdravotnictví? A že komunikace ministerstva ohledně pandemie není úplně transparentní? Pak se připravte, že provoz stránek může být ze dne na den ukončen.

Právě to se stalo íránskému online deníku Jahane Sanat. Obdobný zásah do svobody projevu médií od vypuknutí koronavirové pandemie není vůbec ojedinělý. Více než čtyři sta jich po celém světě napočítal Mezinárodní tiskový institut od jara do října 2020, odborné odhady ale hovoří o mnohem vyšších číslech. Jedná se o civilní i trestní obvinění či zatčení novinářů, omezování přístupu k informacím, cenzuru, příliš širokou regulaci potírání falešných zpráv a dezinformací, ale také slovní nebo fyzická napadení.

Například rumunská vláda hned v březnu schválila řadu nouzových opatření dotýkajících se svobody projevu. Povoluje úřadům vydávat rozhodnutí o stažení článků či úplné blokaci webových stránek, pokud šíří falešné informace o pandemii. Obdobně Maďarsko a Rusko zvýšily trestní sazbu odnětí svobody až na pět let pro kohokoliv, kdo šíří falešné zprávy o koronaviru, za stejný čin mohou média v Rusku dostat pokutu až 120 tisíc dolarů. Podobně přísná vládní nařízení nebo zákony schválily i státy jinde po světě, například v Bulharsku, Alžírsku, Bolívii, Uzbekistánu či na Filipínách.

Potírání zavádějících informací o koronaviru může být do jisté míry chvályhodnou aktivitou orgánů státní moci tehdy, pokud se zaměřuje na skutečnou podstatu problému, třeba na vyvracení vysoce nebezpečných mýtů pro zdraví lidí. Vlády ale často svá nařízení formulovaly tak široce, že umožňují omezit i jinak nepohodlné informace nebo média. Novináři si mnohdy u vágně psaných právních předpisů nemohou být jisti, za které informace hrozí postih (a případně jak přísný), což nahrává známému chilling effectu, kdy dochází k určitému novinářskému sebeomezení kvůli vyhnutí se případnému trestu.

Neposkytování informací a blokace webů jako přiměřené opatření?

Přestože svobodu projevu lze za určitých podmínek omezit, taková opatření mají být úzce vymezená a uchýlit se k nim mají státy zcela výjimečně. Mezi veřejnými zájmy je totiž třeba vyvažovat nejenom zájem ochrany veřejného zdraví, ale také chránit nezávislá média, aby o situaci mohla svobodně a kriticky informovat. Nastalý střet v aktuální pandemii ovšem není jednoduché posoudit. Pro rozhodnutí je vždy především třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem a teprve pak uvážit, které z práv v daném případu převáží nad tím druhým.

Omezení svobody projevu je přípustné tehdy, pokud je stanovené zákonem a přiměřené sledovanému legitimnímu cíli, v aktuální situaci tedy ochraně veřejného zdraví. Záleží pak na orgánech států, aby zajistily, že každé takové omezení, – ať už jej založí na odstoupení od závazků dle čl. 15 Evropské úmluvy o lidských právech („Úmluva“), či nikoliv –, splňuje tyto požadavky a je cíli skutečně přiměřené. Přestože představitelé některých (především západních) evropských států vystoupili proti odstupování od závazků plynoucích z Úmluvy, rozhodnutí záleží na každé členské zemi Rady Evropy.

V takových případech je pak oprávněn derogace přezkoumávat Evropský soud pro lidská práva (více viz Bulletin květen 2020, s. 20). Upozorňuje však, že státy mají v této oblasti široký prostor pro uvážení (margin of appreciation) a vnitrostátní soudci obvykle budou v přiléhavější pozici k přezkoumání chování státu než štrasburský soud. Na druhou stranu informační dokument Rady Evropy adresovaný státům v době pandemie upozorňuje, že výrazná omezení běžných společenských činností, ať už jde o náboženská střetávání, veřejná setkání nebo svatební a pohřební obřady mohou vést k hájitelným stížnostem podle článků 8 až 11 Úmluvy.

Rada Evropy dále zdůrazňuje potřebu transparentnosti a volného pohybu informací v souladu s Úmluvou o přístupu k úředním dokumentům (Tromsø Convention). Apeluje na státy, aby zveřejňovaly nejenom důležité dokumenty k podpoře informované diskuze o opatřeních veřejného zájmu, ale zároveň aby oficiální komunikace nebyla tou jedinou povolenou. To by nutně vedlo k cenzuře a potlačení vyjadřování legitimních obav od novinářů, zdravotníků, občanských aktivistů i celé společnosti. 

Jakékoliv předchozí blokace určitých témat, online platforem nebo médií tedy žádají velkou opatrnost, nejpřísnější přezkum a jsou ospravedlnitelné pouze za zcela výjimečných okolností. Pro zabránění manipulacím s veřejným míněním a pro vyzdvižení důvěryhodných zdrojů zpráv a informací Rada Evropy místo omezování naopak doporučuje státům spíše s online platformami a sdělovacími prostředky spolupracovat.

Střední a jihovýchodní Evropa: ze zelené na oranžovou

Na webových stránkách přístupných pouze editorům, ale nikoliv manažerskému vedení, se zelená barva („nezávislost“) v jednu chvíli změnila na oranžovou („v ohrožení“). Řeč je o maďarském zpravodajském portálu Index.hu, donedávna nejčtenějším nezávislém online deníku v zemi, kde na protest proti vyhození šéfredaktora a z obav před politickými zásahy do chodu redakce většina novinářů ohlásila výpověď.

Podobnou změnou barev na semaforu by se dala popsat situace v celé střední a jihovýchodní Evropě: na Slovensku vznikly pochybnosti ohledně plně osvobozujícího verdiktu nad Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou v procesu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Zhoršila se situace pro nezávislou novinařinu v Bulharsku či Srbsku, vyhrocená politická situace nepřeje médiím v Polsku, Rumunsku ani ve Slovinsku, nebezpečnou oligarchickou koncentraci vlastnictví médií je třeba stále připomínat v České republice. Málo známý, ale o to výstražnější je případ postřelení novinářky Olivery Lakićové z Černé Hory, které jí mělo být varováním před ještě násilnějším řešením, bude-li ve své investigativní práci zaměřené na rozplétání korupce pokračovat.

Celé situaci nepomáhá ani koronavirová pandemie, – v níž společnost nutně potřebuje kvalitní, kritické a nezávislé zpravodajství –, která zhoršila již tak vypjatou ekonomickou situaci médií na malých národních trzích a ukázala, jak zranitelné jsou téměř všechny obchodní modely mediálních domů. Lépe se obecně daří těm médiím, za nimiž stojí kapitál bohatých vlastníků. Jejich novinářskou nezávislost lze ale někdy zpochybnit.

Horší situaci řeší ostatní média, často závislá na příjmech z inzerce, kdy zadavatelé reklam ke škrtání výdajů za inzerci sahají mezi prvními. V takové situaci záleží hodně na čtenářích, která média svými předplatnými či dary podpoří, a která se ztratí v propadlišti covidových dějin. Přiškrcení rozpočtů následně v redakcích směřuje ke škrtání větších a nákladnějších projektů, často přitom ale důležitých, investigativních počinů.

Vlády nepřehledné situace využily ve svůj prospěch, kdy spoléhají na to, že nepopulární opatření zakryjí naléhavostí řešení kritické zdravotnické situace. V některých zemích (například Česká republika, Slovinsko, Bosna a Hercegovina) dostala přístup na tiskové konference jen vybraná média s odůvodněním nutnosti menšího počtu účastníků. Ostatním médiím nebylo při některých online přenosech umožněno reagovat na právě vyřčené informace a své dotazy musela posílat předem, přičemž tak samozřejmě neměla zaručeno, že na jejich dotaz někdo odpoví; osobně konfrontovat představitele vlády nemohli.

Konec dobrý, všechno dobré?

Časy krize naštěstí neodhalily jen postranní úmysly některých vládnoucích stran či představitelů státu, ale také velkou sílu občanské společnosti směřující vůči médiím. Sedmdesát bývalých redaktorů a redaktorek maďarského portálu Index.hu obratem založilo nový nezávislý zpravodajský portál Telex.hu a podařilo se jim vybrat dostatečné množství finančních prostředků na první měsíce provozu. Příspěvek na podporu portálu ve výši 200 tisíc eur přislíbil i český mediální dům Economia.

O svém fungování či svých finančních potížích se ale učí se svými čtenáři komunikovat i zaběhlá média a díky novým jednoduchým možnostem spolufinancování jim výrazně narůstají příspěvky z předplatného. To je příklad úspěšného španělského portálu eldiario.es, jemuž jenom mezi březnem a dubnem 2020 narostla předplatitelská základna o dvacet tisíc nových čtenářů. „Naším klíčem k úspěchu je osobní přístup, pokora a čestnost,“ dodala novinářka María Ramírez, která stojí za strategií portálu známého kvalitní investigativní prací a informováním o důležitém veřejném dění.

Na druhou stranu pandemie zvýraznila několik dříve nenápadných nešvarů států ohledně svobody médií a informací. Prvním negativním trendem je snaha politických vůdců omezit dostupnost informací především v online světě. Znemožnění přístupu k nezávislým médiím nebo zatýkání nepohodlných novinářů se skrývá za neurčité tvrzení, že došlo k šíření falešných zpráv, ačkoliv jsou to mnohdy samy vlády nebo oficiální zdroje, které rozšiřují zavádějící, neúplné nebo nepravdivé informace s cílem odvést pozornost od skutečnosti, že situaci nemají pod kontrolou nebo zavedená opatření nefungují. Některé státy také omezily dostupnost internetu pro marginalizované skupiny, čímž ještě prohloubily rozdíly ve společnosti.

Vlády pandemii dále využily k rozšíření svých sledovacích pravomocí a rozvoji nových technologií. Druhé zmíněné by samo o sobě nebylo ničím špatným, kdyby jej ovšem státy využívaly k dobrým účelům, vyvažovaly užití proti zásahům do jiných práv a garantovaly záruky proti zneužití. Namísto toho se technologie často využívají v nejcitlivějších oblastech lidského života, jako je například rozhodování o zdraví, ale chybí transparentnost, nezávislý dohled a možnosti dovolat se nápravy. 

Posledním jevem je nenápadné štěpení internetu z jednoho sdíleného prostoru směrem k závodu o kybersuverenitu, kdy každá vláda zavádí svá vlastní opatření k omezení volného toku informací v online prostředí. Ačkoliv tedy internet vytvořil společné prostředí pro komunikaci napříč miliardami lidí, zůstává ještě dlouhá cesta k tomu, aby šlo o prostor dostatečně svobodný bez přespříliš silných regulatorních státních zásahů. 

 

Zdroje

Rada Evropy. 2020. Statement on Freedom of expression and information in times of crisis by the Council of Europe’s Committee of experts on media environment and reform (MSI-REF). Štrasburk: Council of Europe Portal (https://www.coe.int/en/web/freedom-expression/statement-on-freedom-of-expression-and-information-in-times-of-crisis-by-the-council-of-europe-s-committee-of-experts-on-media-environment-and-reform-msi-ref-).

ÚOOÚ. 2020. Dokument Rady Evropy: Respekt k demokracii, právnímu státu a lidským právům během pandemie COVID-19. Praha: ÚOOÚ (https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=44703).

Verseck, Keno. Media in Central and South-East Europe: Danger level yellow. Deutsche Welle, 2020 (https://www.dw.com/en/media-in-central-and-south-east-europe-danger-level-yellow/a-54539580).  

International Press Institute. 2020. COVID-19: Number of Media Freedom Violations by Region. B. m.: International Press Institute (https://ipi.media/covid19-media-freedom-monitoring/).

Rada Evropy.  2020. Respecting democracy, rule of law and human rights in the framework of the COVID-19 sanitary crisis: A toolkit for member states. Štrasburk: Council of Europe Portal (https://rm.coe.int/sg-inf-2020-11-respecting-democracy-rule-of-law-and-human-rights-in-th/16809e1d91).

Friedrich-Ebert-Stiftung. 2020. A lockdown for independent media?. Budapest: Office Budapest Friedrich-Ebert-Stiftung (https://www.fes-budapest.org/fileadmin/user_upload/dokumente/pdf-dateien/A_Lockdown_for_Independent_Media_Report_Final.pdf).

Granger, Jacob. Personal approach and honesty' are the secret to membership success during the coronavirus pandemic. Journalism.co.uk. 17. září 2020 (https://www.journalism.co.uk/news/what-is-the-secret-to-eldiario-s-membership-success-during-the-coronavirus-pandemic/s2/a761185/).

Rada Evropy. 2020. Guidelines of the Committee of Ministers of the Council of Europe on protecting freedom of expression and information in times of crisis. Štrasburk: Rada Evropy.

Shahbaz, Adrian a Funk, Allie. Freedom on the Net 2020: The Pandemic's Digital Shadow. FreedomHouse. 2020 (https://freedomhouse.org/report/freedom-net/2020/pandemics-digital-shadow). 

Fotografie

Svoboda médií v EU (2020). Svoboda tisku a omezení kvůli koronaviru, autor: Reportéři bez hranic, 2020, zdroj: europarl.europa.eu.