Od loňského roku vystupovala venezuelská opozice sjednoceně s cílem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura. Bojkotuje volby, podporuje protesty, a dokonce i mezinárodní sankce, avšak doposud bez viditelného úspěchu. Proto se dva opoziční lídři rozhodli od opozice odpojit a účastnit se nadcházejících parlamentních voleb.

Venezuelu v současné velmi nestabilní době čekají 6. prosince parlamentní volby. Země se již několik měsíců ocitá v hluboké politické i ekonomické krizi, kterou ještě zhoršuje současná pandemie způsobená virem COVID-19. Dosavadní prezidentské „dvojvládí“ Nicoláse Madura a Juana Guiadóa rozděluje nejenom politické spektrum, ale také celou společnost. 

Opozice v čele s Guaidém více než rok vystupovala sjednoceně a vyzývala občany k protestům proti současnému režimu. Zároveň proti opozici a také proti protestujícím tvrdě zasahuje Madurův režim. Do současnosti bylo uvězněno více než 900 opozičních politiků. Důležité je také zmínit, že právě opozice drží většinu v Národním shromáždění, posledním venezuelském demokraticky voleném tělesu. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám teď před opozicí stanula složitá otázka – účastnit se či neúčastnit parlamentních voleb?

S ohledem na  neexistující záruku svobodných, férových a nezmanipulovaných voleb se opozice rozhodla volby bojkotovat. Začátkem září však bývalý prezidentský kandidát Henrique Capriles a Iván Stalin González, významný opoziční zákonodárce, oznámili, že chtějí prolomit politickou patovou situaci a voleb se účastnit. V sázce je podle nich záchrana posledních pozůstatků demokracie, která sklouzává k militarizované vládě jedné strany.

Tento krok nezůstal bez odezvy. Ihned byli obviněni ze zrady Venezuely a lidí bojujících proti režimu prezidenta Madura a také opozice a jejího amerického spojence. Na druhou stranu se k výzvě změnit strategii opozice přidala také venezuelská katolická církev. Ta patří mezi nejmocnější instituce stojící proti vládě a jejich podpora Caprilese a Gonzáleze odráží hloubku nespokojenosti uvnitř opoziční aliance.

Podivnosti před volbami

S ohledem na blížící se parlamentní volby ustanovil začátkem července venezuelský Nejvyšší soud dočasné vedení  tří opozičních stran a jmenoval do něj příznivce prezidenta Madura. Jednalo se například o stranu Voluntad Popular, jejímž členem je i předseda Národního shromáždění, J. Guaidó. Vedení bylo také obměněno ve stranách Acción Democrática a Movimiento Primero Justicia. Dle rozhodnutí soudu mohou tyto strany u voleb nadále využívat svůj název a logo.

Stejně tak byli jmenováni pouze vládní příznivci do Národní volební rady. Tato instituce by měla být nezávislá a jejím posláním je záruka a dohled nad transparentností všech voleb a referend konaných ve Venezuele. Těmito kroky byla zpochybněna nezávislost Nejvyššího soudu a zároveň se jednalo o první náznaky narušení práva na svobodné a spravedlivé volby. Výměna lídrů opozičních stran a jmenování příznivců režimu do Národní volební rady tak vzbuzuje závažné podezření z manipulace na nejvyšších politických postech několik měsíců před volbami.

Začátkem září pak prezident Maduro udělil milost více než 100 politickým vězňům, včetně členů Národního shromáždění. Ačkoliv J. Guaidó označil tento krok za pouhý trik, který má legitimizovat nadcházející volby, mnozí zahraniční vysocí činitelé propuštění přivítali. Pozitivně se vyjádřila například Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová nebo Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Josep Borrell. Ten ještě minulý měsíc požadoval odložení voleb s tím, že neexistují „podmínky pro transparentní, inkluzivní, svobodný a spravedlivý volební proces“. Neexistovaly ani dostatečné záruky, „aby Evropská unie mohla vyslat volební pozorovatelskou misi…“ [1].

Nicméně po propuštění politických vězňů oznámil venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, že byl zaslán oficiální dopis již výše zmíněnému Josephu Borrellovi a generálnímu tajemníku OSN, Antoniu Guterresovi, v němž jsou uvedeny dohodnuté volební záruky pro nadcházející volby. Navíc vyzval tyto činitele k vyslání nezávislých pozorovatelských misí Evropské unie i OSN. Joseph Borrell označil propuštění vězňů za velmi dobrou zprávu a zároveň podmínku, bez které by nemohla pokračovat příprava svobodných a transparentních voleb. 

EU však uvedla, že venezuelská vláda doposud nesplnila „minimální podmínky“ pro vyslání pozorovatelské mise. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek času, jelikož EU není schopna v tak krátkém horizontu zajistit a vyslat členy mise do země. Navrhla tedy odklad voleb. Iván Stalin González, jeden z opozičních politiků, který se rozhodl voleb účastnit, označil návrh EU na odložení voleb za nejlepší možné řešení. Venezuela by podle něj měla nejdříve splnit podmínky pro vyslání pozorovatelské mise. Poslední události ve Venezuele týkající se parlamentních voleb tak budí významné pochybnosti o férovosti a transparentnosti nadcházejících voleb. 

 

Zdroje

Armas, Mayela a Emmott, Robin (2020, 11. září). EU says 'time is too short' to send observers for Venezuela's December vote. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-venezuela-politics-idUSKBN2622I4.

Ellsworth, Brian a Sequera, Vivian (2020, 10. března). Venezuelan police halt protest march led by opposition leader with teargas. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-venezuela-politics/venezuelan-police-halt-protest-march-led-by-opposition-leader-with-teargas-idUSKBN20X16X.

France24 (2020, 3. září). Venezuela's Maduro invites UN, EU observers to December elections. https://www.france24.com/en/20200903-venezuela-s-maduro-invites-un-eu-observers-to-december-elections.

Human Rights Watch. (2019). Venezuela – Events of 2019. https://www.hrw.org/world-report/2020/country-chapters/venezuela.

Martínez, Mariana a Kurmanaev, Anatoly (2020, 6. září). Venezuela’s Opposition Splits Over Taking Part in Coming Elections. The New York Times.  https://www.nytimes.com/2020/09/06/international-home/venezuela-elections-maduro.html.

Alexandra Sharp (2020, 20. června). Venezuela is committing crimes against humanity. Genocide Watch. https://www.genocidewatch.com/single-post/2020/06/20/Venezuela-is-committing-crimes-against-humanity.

Toro, Francisco (2020, 5. září). Venezuela’s opposition splinters again, and the U.S. is drawn into the squabble. The Washington Post.  https://www.washingtonpost.com/opinions/2020/09/05/venezuelas-opposition-splinters-again-us-is-drawn-into-squabble/.

Fotografie

Protesty v Caracasu proti diktatuře. Marcha-Caracas-02-02-2019-Juan-Guaido-Presidente-Interino-Venezuela-Por-AlexCocoPro (123) copy, autor: Alexcocopro, 4. února 2019, zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.