V dubnu 2020 bylo v německém městě Koblenz zahájeno soudní řízení proti bývalým syrským vojenským důstojníkům obviněným ze spáchání údajných zločinů proti lidskosti. Jedná se o zcela první mezinárodní proces vedený vůči představitelům syrského režimu v rámci univerzální jurisdikce.

Pozadí případu

U Vrchního krajského soudu ve městě Koblenz zasedl soud kvůli obvinění z dohledu nad mučením 4 000 lidí v Sýrii. Celý proces je průlomový z hlediska použití právního konceptu tzv. univerzální jurisdikce, která dává vnitrostátnímu soudu pravomoc zabývat se závažnými trestnými činy, přestože nebyly spáchány na území dané země (více viz Bulletin květen 2020, s. 17).  Na základě této zásady může Německo stíhat zločiny podle mezinárodního práva. A jelikož se Sýrie nepřipojila k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu (MTS), jedná se tak o významnou možnost, jak se právně zabývat zločiny spáchanými v Sýrii.

Hlavním obžalovaným ze spáchání údajných zločinů proti lidskosti na je Anwar Raslan, jenž je bývalým syrským plukovníkem. Raslan pracoval pro syrskou zpravodajskou službu téměř do konce roku 2012 a byl během občanské války v zemi zodpovědný za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. V polovině února 2019 byl v Berlíně zatčen a od té doby je držen v německém vězení. Dalším obžalovaným je Eyad al-Gharib, který měl pracovat pod plukovníkem Raslanem. Právě Raslanův případ je považován za velmi významný, jelikož je na něj, jako vysokého vojenského zpravodaje, častokrát nahlíženo jako na zástupce vlády syrského vůdce Bašára al-Asada.

V minulosti již existovaly pokusy o vytvoření mezinárodního tribunálu či o postoupení situace v Sýrii k MTS, avšak ty narazily na veta ze strany Ruska a Číny v Radě bezpečnosti. Nicméně OSN vytvořilo Mezinárodní nestranný a nezávislý mechanismus pro Sýrii (International, Impartial and Independent Mechanism for Syria, známý také jako IIIM) za účelem shromažďování a uchovávání důkazů o trestných činech právě pro účely jejich pozdějšího využití u soudu. Vedoucí IIIM Catherine Marchi-Uhel uvedla že: „Německo v tomto případu nabízí naději, že i když v Sýrii existuje zdánlivě rozsáhlá beztrestnost, tato beztrestnost bude pouze dočasná.“

Počátek soudního procesu

Podle německých státních zástupců bylo na syrské vojenské zpravodajské službě v Damašku, kde Anwar Raslan pracoval, od dubna 2011 do září 2012 zaznamenáno mučení nejméně 4 000 vězňů. To zahrnovalo bití, sexuální napadení nebo úrazy za použití elektrického proudu, během čehož zemřelo nejméně 58 lidí. Zadrženým bylo odepřeno lékařské ošetření a častokrát i strava. Cely byly přeplněné, přičemž lidé někdy neměli možnost si sednout, natož lehnout. Podle žaloby měl Raslan jako vedoucí vyšetřovací jednotky rozhodovat a zároveň dohlížet na provádění brutálního mučení. 

Jedním z cílů obžaloby je prokázat prostřednictvím případu přímou účast státu na vraždách a systematickém mučení. Podle prohlášení soudu se Anwar Raslan nacházel v Německu od roku 2014 a Eyad al-Gharib od roku 2018. Tento proces je prvním soudním řízením, které je vedeno proti významným zástupcům Asadova režimu. Oba muži však obvinění popírají a trvají na tom, že se zaměřovali pouze na teroristy, nikoli na pokojně demonstrující obyvatelstvo. Pokud dojde k jejich odsouzení, Anwar Raslan čelí trestu doživotí, kdežto Eyad al-Gharib by ve vězení mohl strávit pouze 3 až 15 let.

Přestože na výsledku nepochybně záleží, tak za úspěch je považováno již samotné soudní řízení, kdy nemalá zásluha je přičítána, kromě právníků a vyšetřovatelů, také převážně syrským sběratelům důkazů, kteří pašovali statisíce vládních dokumentů z válečných zón. Důkazy proti Raslanovi vychází z nahromaděné práce několika nezávislých organizací či syrských skupin v Evropě, včetně Syrského centra pro právní výzkum a studium (Syrian Center for Legal Research and Studies) v Berlíně, Evropského centra pro ústavní a lidská práva (European Center for Constitutional and Human Rights, dále pouze ECCHR) nebo také Komise pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (Commission for International Justice and Accountability, dále jen CIJA), která shromáždila 800 000 důkazů ze syrského konfliktu.

Wolfgang Kaleck, německý právník a zakladatel ECCHR, vyjádřil svou víru, že obvinění budou u soudu prokázána. Nicméně ani počátek procesu neminula koronavirová opatření, kvůli kterým se řada svědků a obětí nemohla dostavit na první jednání.

Význam případu

Vyšetřování zločinů syrského režimu, především tedy systematického mučení, je podle ECCHR pouhým začátkem. Existují samozřejmě i další vysoce postavení představitelé Asadova režimu, kteří mohli najít dočasné útočiště v jedné z evropských zemí. Právě proto pracuje CIJA na podpoře v pokračování dalších podobných stíhání.[1] 

Důležitost procesu rovněž spočívá v použití principu univerzální jurisdikce, což je jedním z důvodů, proč je Raslanův soud tak ostře sledován. Německý zákoník o zločinech proti mezinárodnímu právu (Code of Crimes against International Law) existuje od června 2002 a umožňuje německým státním zástupcům stíhat kohokoli, kdo páchá zločiny podle mezinárodního práva kdekoli na světě, ať jsou oběti nebo pachatelé německého původu, či nikoli. Na tomto případu spolupracovalo Německo společně s Francií a byl tak uveden do pohybu hlavní potenciál univerzální jurisdikce – stíhat ty nejzávažnější zločiny ve třetích zemích.

Žalobci do procesu vkládají velké naděje, přičemž důkazní materiál použitý v tomto soudním řízení může být v budoucnu klíčový pro obdobné případy, ať již budou vedeny v Evropě či mimo ni. Předpokládá se, že soud bude trvat až dva roky. 

 

Poznámky

[1] Podle zásady univerzální jurisdikce vydaly německé úřady také zatykač na Jamila Hassana, vedoucího syrské zpravodajské služby.

Zdroje

Cornish, Chloe a Erika Solomon. High-profile Syrian war crimes trial begins in Germany. Financial Times. 23. duben 2020. Dostupné: (https://www.ft.com/content/12db3573-b2e8-4f7c-835d-77169a69ce9b).

Human Rights Watch. Germany: Syria Torture Trial Opens. 23. duben 2020. Dostupné: (https://www.hrw.org/news/2020/04/23/germany-syria-torture-trial-opens).

Karadsheh, Jomana. Germany opens landmark trial of Syrian regime officers accused of crimes against humanity. CNN. 23. duben 2020. Dostupné: (https://edition.cnn.com/2020/04/23/middleeast/syria-germany-trial-intl/index.html).

Middle East Eye and agencies. Syrian torture trial opens in Germany under universal jurisdiction law. Middle East Eye. 23. duben 2020. Dostupné: (https://www.middleeasteye.net/news/first-syrian-state-torture-trial-opens-germany-under-universal-jurisdiction-law).

Schaer, Cathrin. Alleged Syrian war criminals face landmark trial in Germany. Aljazeera. 23. duben 2020. Dostupné: (https://www.aljazeera.com/indepth/features/alleged-syrian-war-criminals-face-trial-germany-200421085132322.html?fbclid=IwAR2vsEHIywjIdUgqAtJBDkx3ZckSPw2MrBuPgIQv1Z8SHQHq1aTHm7aCdxg).

Šikorská, Jana. Univerzální jurisdikce ve světě: Tajemství úspěchu je v harmonizaci a ochotě stíhat. Bulletin lidských práv 4. číslo, XII. ročník, květen 2020. Dostupné: (https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin_kveten2020.pdf).

Fotografie

Syrský prezident Bašár al-Asad. Bashar al-Assad, autor: Fabio Rodrigues Pozzebom / ABr, 1. červenec 2010, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 3.0 BR, editace: ořez.