Dalo by se označit za paradox, že zatímco již existující autoritářské režimy se snaží nebezpečí hrozící ze strany koronaviru bagatelizovat, skrytí autoritáři napříč světem se naopak rizika pandemie snaží co nejvíce nafouknout. 

Nouzový stav, který byl v uplynulém měsíci zaveden ve většině evropských zemí – a v mnoha z nich poprvé za několik desetiletí – není pro obyvatele Maďarska žádnou novinkou. Krizové zákony udělující vládě, a zejména pak jejímu předsedovi Viktoru Orbánovi, „mimořádné pravomoci“, totiž v rámci nouzového stavu platí již pět let od uprchlické krize v roce 2015. A protože není příliš obtížné, aby maďarské občany epidemie ohrožovala více než zanedbatelný počet uprchlíků, kteří se nacházejí v bezprostřední blízkosti Panonské pánve, nezdráhá se Orbán využít současné celosvětové paniky k tomu, aby své pravomoci ještě posílil – a to opět na tak dlouho, jak se jemu samotnému bude hodit.  

Nouzový stav skončí, až řekne vláda

Po vyhlášení nouzového stavu 11. března tak o dva týdny později schválil maďarský parlament, v němž drží 67% většinu nacionalistická strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, zákon svěřující vládě mimořádné pravomoci. Zatímco do konce března platilo, že parlament musel veškerou legislativu dodatečně schválit do 15 dnů od jejího přijetí, nyní je konec účinnosti veškerých krizových zákonů odložen až do konce nouzového stavu, jehož vyhlášení bylo schváleno na dobu omezenou jen a pouze vůlí vlády.  Do odvolání nouzového stavu jsou pak odloženy i všechny volby, referenda či zasedání parlamentu (které ovšem může svolat jedna pětina poslanců) a vláda může vládnout přímo prostřednictvím dekretů, které nepodléhají schválení žádné další instituce. Jedná se tedy o další ránu maďarskému právnímu státu poté, co v druhé polovině března převzala většinu klíčových firem ve státě pod svou kontrolu armáda.[1]

Je však třeba podotknout, že maďarská veřejnost se nezdá být s postupem vlády a strany, která získala v posledních parlamentních volbách méně než polovinu hlasů a ústavní většiny dosáhla pouze zásluhou velmi neproporčního volebního systému, nespokojená. To však může být vysvětlitelné i novelizací trestního zákoníku, ke které došlo v nedávné dpbě právě prostřednictvím vládního dekretu. Nyní je tedy v Maďarsku možné udělit trest až 5 let vězení komukoliv (ale zejména novináři), kdo by svými články a vyjádřeními mařil snahu vlády chránit obyvatelstvo či je znepokojoval „nepravdivými informacemi“. Nemožnost veřejně protestovat kvůli vyhlášené karanténě by pak mohla být další alternativou vysvětlující současnou maďarskou „spokojenost”.

Orbánův sen je evropskou noční můrou

Lze si snadno představit, že Viktor Orbán by si nikdy neodpustil, pokud by současnou situaci, kterou ke zvýšení svých pravomocí využívají nejen autoritáři napříč světem, nevyužil k přiblížení se svým snům. Maďarsko je však členským státem Evropské unie a jako takové se zavázalo k respektování principů, mezi které patří i podpora právního státu. Je tedy otázkou, zda by evropské instituce neměly zasáhnout. Nacházejí se však ve spletité situaci - jakkoliv je může tlačit morálka či veřejné mínění v západních členských státech,[2] zakládací smlouvy jim příliš velký manévrovací prostor neposkytují.

Evropská komise se tak doposud zmohla pouze ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyen na vyjádření, že si je vědoma nebezpečí, které hrozí, pokud by se někteří nejmenovaní politici pokusili současnou krizi zneužít, odsoudila zavádění cenzury a také upozornila Viktora Orbána, že situace v Maďarsku „bude monitorována“. Nezapomněla však zdůraznit, že si uvědomuje složitost situace, v níž se státy nyní ocitly, a v níž je velmi obtížné vybalancovat všechny zájmy hodné ochrany. Konkrétně na Maďarsko se pak ve své dřívější kritice zaměřili poslanci Evropského parlamentu. 

Zda se některá z evropských institucí v budoucnu odhodlá i k rozhodnějšímu upozornění, je zatím ve hvězdách. A tak zatím nezbývá než souhlasit se zmíněným stanoviskem Evropské komise – vyvážit ochranu všech chráněných zájmů je vskutku složité, zvláště pak, když se někdo o jejich ochranu či rovnováhu ani nesnaží. 

 

Poznámky

[1] Coronavirus: Military Control Staff to Key Companies. Hungary Today. 19. 3. 2020 https://hungarytoday.hu/coronavirus-hungary-military-army-strategic-companies/, seznam společností převzatých v první vlně je zde: https://honvedelem.hu/cikk/hetvenegy-vallalatnal-kezdtek-el-a-munkat-a-honvedelmi-iranyito-torzsek/.

[2] Třináct vlád nich vydalo samostatné prohlášení k ohrožení vlády práva během koronavirové krizi a podpořily tak Evropskou komisi: https://bbj.hu/coronavirus/13-eu-members-issue-statement-on-rule-of-law-in-context-of-covid-19-crisis_180804.

Zdroje

Gebrekidan, Selam. For Autocrats, and Others, Coronavirus Is a Chance to Grab Even More Power. NY Times. 30. 3. 2020 (https://www.nytimes.com/2020/03/30/world/europe/coronavirus-governments-power.html).

Harzer, Filip. Rozhodnuto. Orbán povládne pomocí dekretů a sám určí, na jak dlouho. Seznam Zprávy. 26. 3. 2020. (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/neplette-se-do-toho-vzkazuje-orban-vysvetlujeme-jak-chce-posilit-moc-95790).

Hungary govt seeks to extend special powers amid coronavirus crisis. Reuters. 21. 3. 2020 (https://www.reuters.com/article/health-coronavirus-hungary-legislation/hungary-govt-seeks-to-extend-special-powers-amid-coronavirus-crisis-idUSL8N2BE0U2).

Statement by President von der Leyen on emergency measures in Member States. European Commission. 31. 3. 2020 (https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_20_567).

EP stands up for democracy in Hungary during COVID-19. European Parliament. 24. 3. 2020 (https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200324IPR75702/ep-stands-up-for-democracy-in-hungary-during-covid-19).

Fotografie

Premiér Viktor Orbán. Viktor Orbán, autor: European People's Party, 7. března 2014, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.