V květnu 2024 podal žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan žádost o vydání zatykačů na vrchní představitele Izraele a hnutí Hamás. Po více než půl roce, ve čtvrtek 21. listopadu, soud žádosti vyhověl a zatykače vydal. Proč rozhodnutí trvalo tak dlouho a co vydání zatykačů znamená?
Dění okolo vyšetřování situace izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy v posledních měsících a dnech doznalo mnohých změn. Ty jsou zajímavé jak z pohledu mezinárodní trestní spravedlnosti, tak z pohledu světové politiky.
Již v květnu 2024 požádal žalobce Karim A. A. Khan přípravný senát Mezinárodního trestní soudu (MTS) [1] o vydání zatykačů na tři vůdce hnutí Hamás (Jahjá Sinvára, Ismáíla Haníjua a Mohammeda Diab Ibrahim Al-Masriho) a dva vrchní představitele Izraele (Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta). Svou žádost odůvodnil důkazním materiálem získaným během vyšetřování v Pásmu Gazy a Izraeli, na jehož základě pojal důvodné podezření, že jsou tyto osoby trestně odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané na území Izraele a Pásma Gazy nejméně od 7. října 2023.
Zveřejnění této žádosti téměř okamžitě vyvolalo reakce představitelů států více či méně zainteresovaných do dění na Blízkém východě. Mnozí světoví politici kritizovali srovnávání demokraticky zvolených představitelů Izraele s představiteli hnutí Hamás, jiní hájili Izrael a jeho právo na sebeobranu, někteří zase volali po nutnosti nezávislého vyšetřování. Politický tlak na přípravný senát MTS tak rostl.
Touto kritikou se však přípravný senát nenechal ovlivnit a konečně ve čtvrtek 21. listopadu 2024, více než půl roku po podání žádosti, vydal rozhodnutí, v němž vyhověl žádosti žalobce o vydání zatykačů.
Průtahy v rozhodování o vydání zatykačů
Pro rozhodnutí o vydání zatykačů nemá přípravný senát žádný časový limit. Obvykle se tak však stane do několika měsíců od podání žádosti. V aktuální situaci to však trvalo více než půl roku. Možných důvodů pro tyto průtahy je více, některé jsou čistě právní, jiné zcela politického charakteru.
Co se právních důvodů týče, přípravný senát se musel vypořádat s námitkami ze strany Izraele. Ten na základě článku 19 odst. 2 Římského statutu [2] namítal nedostatek jurisdikce MTS. Jurisdikce je však podle přípravného senátu dána teritoriální jurisdikcí Palestiny, na jejímž území měly být dané zločiny spáchány, a která smluvní stranou Římského statutu je. Dále MTS uvedl, že námitka nedostatku jurisdikce předcházela rozhodnutí o vydání zatykačů a je tak podle čl. 19 předčasná.
Ve své druhé námitce Izrael tvrdil, že nebyl informován o zahájení vyšetřování, jak to předpokládá čl. 18 odst. 1 Římského statutu. Tuto námitku přípravný senát odmítl s tím, že vyšetřování v Izraeli a Palestině probíhá již od roku 2021, kdy byl Izrael řádně upozorněn na zahájení vyšetřování. Toto vyšetřování nyní pokrývá také události po 7. říjnu 2023. Dále se soud musel vypořádat s vlnou podání amici curiae [3], která přišla poté, co toto podání povolil Velké Británii v červnu 2024.
Neméně zajímavé jsou jistě důvody politické, které mohly vést k oddálení vydání zatykačů. Je zřejmé, že MTS stojí na důvěře svých členských států. Jeho jurisdikci neuznávají zdaleka všechny státy, příkladem je např. právě Izrael nebo USA. Smluvních států Římského statutu je 124, i ty se však mohou z této mezinárodní smlouvy vyvázat. Není proto divu, že na MTS působí silné politické tlaky.
O to více vyhrocená je situace v případě Palestiny a Izraele, kdy soud poprvé od svého založení v roce 2002 směřuje své vyšetřování proti „spojenci Západu“. Do nedávna totiž platilo, že MTS vyšetřoval a soudil případy zejména z afrických zemí.
Někteří mezinárodní aktéři na žádost o vydání zatykačů proto reagovali oznámením, že jejich případné vydání nebudou respektovat. Dvanáct senátorů z USA zaslalo žalobci MTS dopis, v němž ho varovali, že pokud budou zatykače na izraelské představitele vydány, budou na něj, a na úředníky MTS a jejich rodiny, uvaleny sankce. Podobná situace se stala již v minulosti, kdy bylo odepřeno udělení amerických víz bývalé žalobkyni MTS Fatou Bensoudové. Sám izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém prohlášení vyzval politiky, aby zastavili počínání MTS proti právu Izraele na sebeobranu všemi nástroji, kterými disponují.
Na straně druhé se však 93 smluvních států Římského statutu rozhodlo dopisem vyjádřit MTS svou podporu. Přípravný senát se podle nich musí postavit pokusům o narušení a politizování mezinárodní trestní spravedlnosti.
Dalším faktorem, který mohl rozhodnutí o vydání zatykačů zbrzdit, může být i nařknutí žalobce MTS Karima Khana ze sexuálního obtěžování bývalé kolegyně, které se objevilo těsně před podáním žádosti o vydání zatykačů. Toto obvinění prokurátor odmítá a v současné době probíhá v této záležitosti externí vyšetřování. Několik představitelů MTS prohlásilo, že i toto obvinění může být pokusem o diskreditaci soudu a podkopání vyšetřování situace v Palestině.
Co vydání zatykačů znamená?
Smluvní státy Římského statutu jsou povinny osobu, na níž je zatykač vydán a která se nachází na jejich území, zadržet a předat MTS. Zda však tento svůj závazek všechny státy dodrží, není jisté. Z minulosti známe například případy nerespektování zatykače na Vladimira Putina Mongolskem (viz Bulletin listopad 2024, str. 9), nebo nezadržení súdánského prezidenta Al-Bašíra Jihoafrickou republikou. I nyní se objevují politici, kteří veřejně toto rozhodnutí MTS odmítají. Maďarský prezident Viktor Orbán například prohlásil, že zatykač respektovat nebude a hodlá Benjamina Netanjahua do Maďarska pozvat.
Podobné reakce jsme mohli zaznamenat i u českých politiků. Vydání zatykačů ostře kritizují například europoslanec za ODS Alexandr Vondra nebo poradce prezidenta Petr Kolář. Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová říkají, že rozhodnutí vydat zatykače na představitele Izraele oslabuje autoritu MTS v jiných případech. Mluvčí ministerstva zahraničí však uvedl, že Česká republika bude dodržovat své mezinárodněprávní závazky.
Prakticky tak zatykač znamená především omezení možnosti vycestování a možné narušení některých diplomatických styků. Samotné vydání zatykačů však není bezvýznamné a představuje zprávu pro oběti porušení mezinárodního práva, že spravedlnost platí pro všechny. Představa, že by měli být představitelé Izraele v nejbližší době předáni do Haagu, je však spíše naivní.
Poznámky
[1] Mezinárodní trestní soud se skládá z přípravného, projednacího a odvolacího senátu. Úkolem přípravného senátu je zejména na žádost žalobce MTS vydávat nařízení a příkazy potřebné pro vedení vyšetřování a připravit tak případ pro předložení projednacímu senátu.
[2] Zakládací smlouva Mezinárodního trestního soudu.
[3] „Amicus curiae“ neboli přítel soudu. Jedná se o institut, kdy třetí osoba, která není stranou sporu, nabídne soudu informaci o svém právním posouzení věci.
Zdroje
Ambos, K. (2024, srpen). Complementarity and the german amicus curiae submission in the palestine arrest warrant proceedings. Ejil: Talk!. Získáno z: https://www.ejiltalk.org/complementarity-and-the-german-amicus-curiae-submission-in-the-icc-palestine-arrest-warrant-proceedings/
Anderson, J. (2024, říjen). Pressure mounts on the ICC. Justice info. Získáno z: https://www.justiceinfo.net/en/137454-pressure-mounts-icc.html
Mariniello, T. (2024, leden). The ICC prosecutor’s double standards in the time of unfolding genocide. Opinio Juris. Získáno z: https://opiniojuris.org/2024/01/03/the-icc-prosecutors-double-standards-in-the-time-of-an-unfolding-genocide/
Mezinárodní trestní soud. (2024, květen). Statement of ICC prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation of the State of Palestine. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-karim-aa-khan-kc-applications-arrest-warrants-situation-state
Mezinárodní trestní soud. (2024, listopad). Situation in the state of Palestine: ICC pre-trial chambre I rejects the state of Israel’s challenges to jurisdiction and issues warrants of arrest for Benjamin Netanyahu and Yoav Gallant. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/news/situation-state-palestine-icc-pre-trial-chamber-i-rejects-state-israels-challenges
Nessa, J. (2024, říjen). Delays interference and espionage: the ICC’s struggle with arrest warrants in the situation in the state of palestine. Opinio Juris. Získáno z: https://opiniojuris.org/2024/10/11/delays-interference-and-espionage-the-iccs-struggle-with-arrest-warrants-in-the-situation-in-the-state-of-palestine/
