Výroční zpráva BIS za rok 2024 upozorňuje na pokračující hrozby přicházející zejména ze strany Ruska i Číny. Podle české kontrarozvědky se rizika soustřeďují především v oblasti vlivových operací, kybernetiky a obcházení sankcí. Zpravodajci zároveň varují před novými metodami nepřátelských aktérů například náborem takzvaných „telegramových agentů“ a upozorňují na znepokojivý trend radikalizace mladistvých v online prostředí.

Bezpečnostní informační služba známá pod zkratkou „BIS“ je kontrarozvědná zpravodajská služba, která působí na území České republiky. Jejím hlavním úkolem je ochrana státu před špionáží a jinými nepřátelskými aktivitami cizích mocností nebo organizací. Činnost BIS, její postavení a působnost upravuje zákon o zpravodajských službách ČR a zákon o Bezpečnostní informační službě. 

Rusko jako přetrvávající hrozba

Podle výroční zprávy BIS vliv Ruské federace představuje stejně jako v předchozích letech riziko pro Českou republiku. Jejím cílem je jednak destabilizovat země EU, ale také narušit důvěru v instituce, na kterých demokratická společnost stojí. Příkladem ruských aktivit na našem území je působení běloruské občanky Natallie Sudliankové. Ta v Česku dlouhodobě pobývala jako azylantka a věnovala se žurnalistice zaměřené na ruskojazyčné publikum žijící v ČR.

Když v roce 2021 došlo k vyloučení ruských subjektů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, byla Běloruska zásadní osobou v oblasti prosazování zájmů ruského podniku Rosatom. Ve svých textech také kritizovala české nevládní organizace a poskytování pomoci Ukrajině. Aktivity novinářky v této oblasti řídil a financoval příslušník ruské vojenské rozvědky GRU Aleksej Šavrov. V roce 2024 se Natallie Sudlianková zaměřila na údajnou neoprávněnost sankcí EU uvalených na ruského oligarchu Ališera Usmanova, který podporuje válku vedenou Ruskem. Kvůli svým aktivitám byla v dubnu 2025 Natallia Sudliankova zařazena na český vnitrostátní sankční seznam a dostala lhůtu 30 dní k opuštění země. 

Rekrutace na Telegramu

Jedním z cílů Ruska je oslabení soudržnosti evropské společnosti v otázce podpory Ukrajiny. Z toho důvodu Rusko přišlo s novou taktikou a začalo najímat osoby, které sice nejsou přímo napojeny na ruskou státní moc, ale jsou určeny k páchání útoků na vytipované cíle. Inzerát na takovou práci, který se nejčastěji objeví na sociální síti Telegram, blíže nespecifikuje druh práce, za to slibuje snadný výdělek. Takoví „telegramoví agenti“ například fotí a natáčí citlivé objekty, jako jsou vojenské základny či překladiště vojenské pomoci na Ukrajinu, nebo páchají žhářské útoky. V České republice došlo k více incidentům. Jedním z nich bylo zapálení autobusu v pražském depu Klíčov. Tento útok měl na svědomí kolumbijský občan zlákaný finanční odměnou, kdy v podobných operacích Rusko cílí především na migranty z ekonomicky slabších zemí.

Obcházení sankcí vůči Ruské federaci

Rok 2024 rovněž potvrdil snahu některých českých firem obcházet sankce vůči Rusku. I přes trvající válečnou agresi Ruska na Ukrajině se i loni některé české firmy snažily najít způsob, jak do Ruské federace dodávat zboží, a to i přes uvalené sankce. Nejčastěji k tomu využívali reexport přes třetí strany. BIS zaznamenala případ českého výrobce, který vývoz svého zboží směřující do Ruska nejprve poslal do země, která je členem Eurasijské hospodářské unie, následně do Číny a až poté zboží doputovalo do Ruska. 

BIS k sankcím dodává, že jejich smyslem není úplná izolace ruského trhu, ale spíše zvýšení nákladů při získávání evropského zboží. To totiž musí putovat skrytě a delšími cestami, což celý proces zdražuje a komplikuje rozšiřování ruských výrobních kapacit. Přesto Moskva nachází otevřenou podporu u Číny, Íránu a KLDR.

Radikalizace mladistvých na sociálních sítích

Vedle zahraničních hrozeb BIS upozorňuje také na vnitřní problém – narůstající radikalizaci mladistvých v online prostředí, který úzce souvisí s fenoménem sociálních sítí. V roce 2024 BIS evidovala zhruba dvě desítky osob ve věku 13 až 21 let, převážně chlapců české národnosti. Jejich radikalizace se projevovala vyhledáváním a šířením islamistických či pravicově extremistických materiálů na internetu. Klíčovou roli hrála fascinace násilím a snaha být součástí komunity podobně smýšlejících jedinců, zatímco ideologie samotná byla až vedlejší. Většinou šlo o jedince sociálně izolované nebo pocházející z komplikovaných rodinných poměrů. 

Zatímco radikalizace často probíhala autonomně bez přímé vazby na radikální organizace, BIS zaznamenala i případ 21letého českého občana, který byl ve spojení s aktéry Islámského státu (IS). Dále BIS monitorovala pravicově extremistickou skupinu mladistvých, kteří inklinovali k myšlenkám militantního akceleracionismu a kultuře SIEGE, která interpretuje fašismus a nacionální socialismus tím nejvíce extrémním způsobem. Největším reálným rizikem pak byla výzva k teroristickému útoku na pochodu Pride v Bratislavě. Policie proti skupině zakročila a s hlavním aktérem zahájila trestní stíhání.

Inklinace k extremismu často souvisí s osobní izolací, nedostatkem sociálních vazeb a zájmu okolí. Deradikalizace je tedy možná skrze multidisciplinární přístup zahrnující rodiče, školu, sociální službu, nebo v krajních případech také bezpečnostní složky. BIS v této věci vybízí společnost, aby na osoby vykazující známky rizikového chování upozornila BIS přes e-mail prevence@bis.cz.

Čínská investice v moravském Vlkoši

Bezpečnostní riziko pro ČR nepředstavuje pouze Ruská federace, ale také Čína. Jednou z významných rizikových aktivit čínských subjektů v Česku byla investice společnosti Emposat k vybudování pozemní satelitní stanice. Čínská společnost Emposat ve spolupráci s českým partnerem zprovoznila na pozemku v obci Vlkoš u Kyjova satelitní anténu určenou pro komunikaci, řízení a sběr dat ze satelitů nad střední Evropou. Cílem bylo navázat komunikaci se satelitní sítí Jilin, kterou spravuje čínská, státem vlastněná společnost Chang Guang Satellite Technology, zařazená na sankční seznamy EU a USA za poskytnutí satelitních snímků ruské Wagnerově skupině, která působí na Ukrajině.

Při posuzování projektu byla detekována řada bezpečnostních rizik. Čínské společnosti jsou zákonem vázány ke spolupráci s čínským státem, což představovalo reálné riziko využití satelitního zařízení pro vojenské či zpravodajské účely. To je zcela jistě v rozporu s českými bezpečnostními a zahraničně-politickými zájmy. Rizika byla identifikována v oblastech obrazového a signálového zpravodajství, ohrožení signálové komunikace a kybernetické bezpečnosti.

Případ splňoval definici rizikové zahraniční investice, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo proces prověření. Na základě zjištěných rizik Český telekomunikační úřad neudělil Emposatu povolení k využívání rádiových kmitočtů. Konec roku 2024 zastihl případ Emposat stále v řešení, avšak v květnu 2025 došlo k odstranění satelitní stanice v souladu s rozhodnutím MPO navazujícím na vládní usnesení o zákazu trvání této investice. BIS tento případ řešila jako první svého druhu v Česku. 

Závěr

Rok 2024 byl ve znamení pokračujících a nově se vyvíjejících hrozeb přicházejících zejména z východních velmocí. Vedle tradičních vlivových operací a kybernetických útoků se objevily nové formy ohrožení, jako verbování telegramových agentů nebo pokusy o kontrolu satelitní infrastruktury. Závažným tématem byla také instrumentalizace umělé inteligence pro dezinformační kampaně a rostoucí radikalizace mladistvých na sociálních sítích.

 

Zdroje

BIS. 2024. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2024. Dostupné z: https://www.bis.cz/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-bezpecnostni-informacni-sluzby-za-rok-2024-323084ca.html.

Lee, Ben. (2022). What is Siege Culture? Získáno z: https://crestresearch.ac.uk/comment/what-is-siege-culture/. 

Fotografie

[1] Budova BIS na ulici Nárožní. Autor: Aneta Cermanová, 18. srpen 2025.