Uplynutím ledna 2021 vešla v platnost Úmluva OSN o zákazu jaderných zbraní. V porovnání s jinými mezinárodními instrumenty jako první jaderné zbraně přímo zakazuje. Generální tajemník OSN a nevládní organizace vnímají tuto událost jako významný krok v odzbrojování. Jak vznikla a jak se k ní staví jaderné státy?

Zbraně hromadného ničení jsou zbraně s vysoce destruktivními účinky, které mohou usmrtit velké množství lidí, způsobit rozsáhlé škody na majetku a mít negativní dopad na životní prostředí. Řadíme mezi ně jaderné, biologické a chemické zbraně. Jakožto nástroje, které při svém použití mají ničivý dopad na lidské životy a způsobují humanitární katastrofy, se mezinárodní společenství shodlo jejich používání zakázat.

Jako první byla přijata Úmluva OSN o zákazu biologických zbraní, která vstoupila v platnost v roce 1975. Zhruba o dvacet let později, v roce 1997, ji následovala Úmluva o zákazu chemických zbraní. Přijetí regulace k zákazu jaderných zbraní, jakožto posledního zbývajícího typu, bylo tedy jen otázkou času.

Zákaz jaderných zbraní

V rámci Konference OSN k vyjednávání právně závazného instrumentu k zákazu jaderných zbraní směřujícího k jejich úplné eliminaci („Konference“), došlo v červenci 2017 k přijetí Úmluvy OSN o zákazu jaderných zbraní (The Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons, „TPNW“), která má za cíl zakázat vývoj, testování, produkování, získávání, držení, skladování, používání či vyhrožování použití jaderných zbraní.

Členské státy jsou nadále zavázané jak k negativním tak k pozitivním povinnostem vyplývajícím z této úmluvy. Jedná se například o zákaz rozmisťování či jakéhokoliv používání jaderných zbraní na svém území či na území jiného státu nebo napomáhání jiným státům v zakázaných aktivitách.

Mezi pozitivní povinnosti států se řadí například závazek aktivně chránit osoby a území spadající pod jejich jurisdikci a v případě zasažení užitím jaderné zbraně jsou státy nuceny poskytnout adekvátní pomoc a náhradu.

Vznik úmluvy

S úmyslem podpořit a zesílit závazky států k jadernému odzbrojení a celkovému zákazu těchto zbraní rozhodlo Valné shromáždění OSN o svolání Konference k vyjednávání úmluvy k zákazu jaderných zbraní. Během dvou substantivních jednání Konference došlo za podpory 122 hlasů ke schválení TPNW úmluvy.

Do hlasování ani vyjednávání podmínek úmluvy se nezapojily hlavní jaderné státy ani státy NATO, s výjimkou Nizozemska. To se podílelo na vyjednáváních během Konference, při hlasování však bylo proti z důvodu dodržení svých závazků v rámci NATO.

Jak stanoví čl. 15 této úmluvy, platnost má nastat 90 dnů po ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení k úmluvě padesátým státem v pořadí. K tomu došlo ratifikací státem Honduras v říjnu 2020 a úmluva následně vstoupila v platnost dne 22. ledna 2021.

Vazba na smlouvu o nešíření jaderných zbraní

Myšlenka regulace jaderných zbraní, jakožto posledního typu zbraní hromadného ničení, jejichž odstranění není přesně regulováno, se objevuje již v předchozí Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons, „NPT“), která vstoupila v platnost v roce 1970.

Mezi 191 členských států, které k ní přistoupily, se řadí i jaderná pětka, jež disponuje jaderným arzenálem (USA, Čína, Rusko, Velká Británie a Francie). Nečlenské státy, které také vlastní jaderné zbraně, jsou Indie, Pákistán, Izrael a KLDR.

Na základě této úmluvy mělo převážně dojít k nešíření jaderných zbraní a technologií. Následně pak k odzbrojení států, které vlastní jaderné zbraně, a zároveň u států, které je ještě nevlastní, mělo dojít k zastavení pokusů o jejich získání. Definice a rámec jaderného odzbrojení v NPT nebyl konkrétně stanoven a tudíž nedochází k účinnému naplňování tohoto cíle tak, jak by si nejaderné státy a další aktéři představovali.

Reakce jaderných států

Na rozdíl od NTP, ke které většina jaderných zemí přistoupila, TPNW prozatím takové štěstí neměla. Od počátku procesu vystupovali USA, Velká Británie, Francie, Čína, Rusko a NATO spojenci s kritickou pozicí, ve které zpochybňovali účelnost a pozitivní dopad této úmluvy. Vnímají úmluvu jako kolizní a podrývající smysl NPT. NATO dodalo, že vlastnictví takového arzenálu představuje určitý prvek bezpečnosti ve smyslu jaderného odstrašování.

Předseda hodnotící konference NPT upozornil na to, že nová úmluva musí respektovat a být v souladu s NPT a zpochybnil její účinnost v případě neratifikování státy, jež reálně vlastní jaderné zbraně.

Globální význam úmluvy

Nejaderné státy a nevládní organizace se však domnívají, že chladný přístup jaderných států nemusí vést k okamžitému odsouzení efektivnosti této úmluvy. Oba právní instrumenty, TPNW i NPT sledují stejný cíl.

Argumentují i tím, že v případě smluv o zákazu nášlapných min nebo kazetové munice nedošlo k jejich ratifikaci všemi státy, a přesto měly nepřímý vliv na jejich chování a další kroky, které byly v souladu s obsahem smluv.

Oslavné reakce se úmluvy dostalo i ze strany samotného generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Platnost úmluvy označil jako výsledek globálního nátlaku na reflektování humanitárních katastrof, které jaderné zbraně způsobují. Vnímá tento moment jako důležitý závazek k úplnému odstranění jaderných zbraní, které nadále zůstává prioritou OSN.

Zdroje

Aljazeera. Treaty banning nuclear weapons to enter into force. 25. října 2020 (https://www.aljazeera.com/news/2020/10/25/un-treaty-banning-nuclear-weapons-to-enter-into-force).

Erästö, Tytti. The NPT and the TPNW: Compatible or conflicting nuclear weapons treaties? sipri. 6. března 2019 (https://www.sipri.org/commentary/blog/2019/npt-and-tpnw-compatible-or-conflicting-nuclear-weapons-treaties).

Jan. Co psala světová média o Severoatlantické alianci: NATO odmítá smlouvu OSN zakazující jaderné zbraně. natoaktual.cz. 16. prosince 2020 (https://www.natoaktual.cz/v-mediich/nato-smlouva-osn-jaderne-zbrane.A201216_164649_na_media_m02).

Rajagopalan, Rajeswari Pillai. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons Set to Enter Into Force, On January 22, 2021 the TPNW will enter into force. But will it matter?. The Diplomat. 5. listopadu 2020 (https://thediplomat.com/2020/11/treaty-on-the-prohibition-of-nuclear-weapons-set-to-enter-into-force/).

The Guardian. Treaty to ban nuclear weapons made official with 50th UN signatory. 25. října 2020 (https://www.theguardian.com/world/2020/oct/25/treaty-banning-nuclear-weapons-made-official-with-50th-un-signatory).

UN News. UN treaty banning nuclear weapons set to enter into force in January. 25. října 2020 (https://news.un.org/en/story/2020/10/1076082).

UN Office for Disarmament Affairs. Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons (NPT). (https://www.un.org/disarmament/wmd/nuclear/tpnw/).

UN Office for Disarmament Affairs. Treaty on the prohibition of nuclear weapons. (https://www.un.org/disarmament/wmd/nuclear/tpnw/).

Ústav mezinárodních vztahů Praha. 2017. Je sjednávaná úmluva zakazující jaderné zbraně v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT)? Praha (https://www.iir.cz/article/je-sjednavana-umluva-zakazujici-jaderne-zbrane-v-rozporu-se-smlouvou-o-nesireni-jadernych-zbrani-npt).

Fotografie

[1] Generální tajemník OSN. António Guterres in London - 2018 (41099390345) (cropped), autor: Foreign and Commonwealth Office, 2. května 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.