OSN zveřejnila v dubnu letošního roku World Social Report 2025, stěžejní publikaci týkající se celosvětového sociálního rozvoje. Zpráva představuje kritickou reflexi současného stavu, upozorňuje na prohlubující se sociální krizi a apeluje na nutnost přijetí nové sociální dohody, která by zajistila rovnost, ekonomické zabezpečení a solidaritu.

Základním východiskem zprávy je konstatování, že svět sice v posledních desetiletích dosáhl významného pokroku ve snižování extrémní chudoby, avšak tento pokrok zůstává velmi nerovnoměrný a křehký. Výrazně se liší mezi regiony, státy či sociálními skupinami. Téměř 2,8 miliardy lidí v současnosti žije na pokraji chudoby, s příjmem mezi 2,15 a 6,85 americkými dolary denně (tedy mezi 47 a 151 českými korunami). Takoví lidé se nacházejí v situaci, kdy jakýkoliv ekonomický otřes může znamenat jejich okamžitý pád do extrémní chudoby.

Zpráva tak poukazuje na to, že materiální nejistota je dnes globálním problémem, který podkopává nejen ekonomickou stabilitu, ale i důvěru občanů v demokratické instituce, jejich legitimitu a schopnost reagovat na potřeby společnosti.

Nerovnost a nedůvěra jako hrozby pro demokracii 

Ruku v ruce s ekonomickou nejistotou jde stále rostoucí sociální nerovnost. Ve dvou třetinách zemí světa se příjmové rozdíly od 90. let 20. století prohloubily. Nejbohatší jedno procento světové populace vlastní více majetku než 95 % populace dohromady. Tato extrémní koncentrace bohatství v rukou úzké globální elity přispívá k sociální frustraci, zvyšuje polarizaci společnosti a podkopává principy rovnosti příležitostí.

Světová sociální zpráva varuje, že takto narušené socioekonomické podmínky přímo ohrožují demokratickou soudržnost a posilují extremismus. Společnosti, v nichž velká část obyvatel ztrácí víru ve spravedlivé rozdělení příležitostí či ve schopnost institucí zabezpečit základní životní jistoty, se stávají náchylnějšími k radikalizaci.

Dalším klíčovým prvkem sociální krize je hluboká eroze důvěry. Podle průzkumů má více než polovina obyvatel planety jen minimální důvěru ve svou vládu. Tento trend je zvláště silný u mladé generace, která často pociťuje, že ani demokratické instituce nedokážou řešit její problémy, ať už jde o klimatickou krizi, nedostatek pracovních příležitostí nebo dostupné bydlení. 

Začarovaný kruh sociální krize

Zpráva tvrdí, že tyto tři faktory –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejistota, nerovnost a nedůvěra –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se vzájemně posilují a vytvářejí začarovaný kruh, který oslabuje nejen ekonomickou stabilitu, ale i samotné základy občanské společnosti. Zdůrazňuje, že současný globální řád selhává, a to zejména v ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Kritická je situace zejména u dětí, etnických menšin či obyvatel regionů sužovaných konflikty a změnami klimatu.

Aby bylo možné tento vývoj zvrátit, přichází zpráva s návrhem nové sociální dohody stojící na třech pilířích - rovnosti, ekonomickém zabezpečení pro všechny a solidaritě. Rovnost je podle autorů dokumentu klíčem k obnově společenské soudržnosti. Zpráva v tomto ohledu navrhuje především investice do veřejných služeb, jako je vzdělání, zdravotnictví nebo sociální péče, ale i progresivní zdanění a přerozdělování příjmů.

Ekonomické zabezpečení pak zahrnuje vytvoření stabilních systémů sociální ochrany poskytujících jistotu v krizových obdobích. Třetí pilíř, solidarita, má jak národní, tak mezinárodní rozměr. Zahrnuje podporu komunitní soudržnosti, důraz na participaci občanů při rozhodování a mezinárodní spolupráci při řešení krizí, zejména krize klimatické a krize migrační.

Výzva k novému myšlení

Zpráva apeluje jak na vlády, tak na občanskou společnost. Zdůrazňuje nutnost překonat krátkozraké politické strategie a potřebu zaměřit se na dlouhodobé cíle. Autoři zdůrazňují, že změna je nezbytná. Výchozí podmínky pro ni však již existují, zejména v podobě Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj [1] a Kodaňské deklarace o sociálním rozvoji [2].

Světová sociální zpráva 2025 je výzvou k hlubšímu zamyšlení. Upozorňuje na to, že bez zásadní změny v přístupu k sociální politice se budou globální nerovnosti dále prohlubovat, a to potenciálně na úkor stability, míru a lidských práv. Závěrem upozorňuje rovněž na nadcházející Světový summit o sociálním rozvoji, který se uskuteční v listopadu tohoto roku v katarském Dauhá.

 

Poznámky:

[1] Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj je globální rámec přijatý všemi členskými státy OSN v roce 2015, který stanovuje 17 Cílů udržitelného rozvoje, jež mají být dosaženy do roku 2030. Jejím cílem je ukončit chudobu, chránit planetu a zajistit blahobyt pro všechny v rámci udržitelného rozvoje.

[2] Kodaňská deklarace o sociálním rozvoji je klíčový mezinárodní dokument, který byl přijat na Světovém summitu pro sociální rozvoj v březnu 1995 pod záštitou OSN. Jejím cílem je zlepšit kvalitu života lidí po celém světě prostřednictvím sociální spravedlnosti, solidarity, rovnosti a lidských práv. Deklarace zdůrazňuje, že sociální rozvoj je nedílnou součástí udržitelného rozvoje.

Zdroje:

United Nations. (2025, duben). A New Policy Consensus to Accelerate Social Progress. Dostupné z: https://desapublications.un.org/sites/default/files/publications/2025-04/250422%20BLS25022%20UDS%20UN%20World%20Social%20Report%20WEB.pdf.

Ministerstvo životního prostředí. (2025). Agenda 2030. Dostupné z: https://mzp.gov.cz/cz/agenda/udrzitelny-rozvoj/agenda-2030.