Počátkem prosince 2019 zveřejnila žalobkyně Fatou Bensouda v pořadí již devátou výroční zprávu o tzv. předběžných šetřeních prováděných úřadem žalobkyně Mezinárodního trestního soudu. V rámci předběžných šetření žalobkyně zvažuje, v kterých situacích otevřít vyšetřování. Zpráva pokrývá události v devíti zemích.

Obecný přehled zprávy o předběžných šetřeních za rok 2019

Ve sledovaném období od prosince 2018 do konce listopadu 2019 obdržel úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) 795 sdělení podle čl. 15 Římského statutu (Statut), který uvádí, že žalobkyně přezkoumá závažnost obdržených informací, přičemž může na základě vlastní iniciativy zahájit vyšetřování. 

Předběžná šetření (preliminary examinations), tedy posuzování toho, ohledně kterých událostí otevřít skutečná vyšetřování, probíhá ve čtyřech fázích. Zaprvé se jedná o prvotní posouzení všech sdělení. Ve druhé fázi se hodnotí, zda jsou splněny předpoklady jurisdikce MTS. Ve třetí fázi se zkoumá, zda jsou splněny podmínky přípustnosti ve smyslu komplementarity a závažnosti. Ve čtvrté a poslední fázi před případným zahájením vyšetřování se zkoumají tzv. zájmy spravedlnosti.

V průběhu roku 2019 úřad žalobkyně (Úřad) pokračoval v předběžných šetřeních událostí v Kolumbii, Guineji, Iráku/Spojeném království, Nigérii, Palestině [1], Filipínách a na Ukrajině. Všechny tyto případy se nacházejí ve třetí fázi, a to posuzování přípustnosti. Zároveň je sledována situace ve Venezuele, která se zatím nachází ve fázi druhé, a to posouzení předmětné jurisdikce. V listopadu 2019 Úřad ukončil předběžné šetření týkající se údajné nucené deportace obyvatel z řad menšiny Rohingů z Myanmaru do Bangladéše a zahájil vyšetřování celé situace. Úřad současně podal odvolání proti rozhodnutí přípravného senátu z dubna 2019, který zamítl žádost o zahájení vyšetřování situace v Afghánistánu. 

Předběžná šetření ve fázi 2: posouzení jurisdikce

Venezuela

Venezuela je posuzována kvůli údajným zločinům proti lidskosti podle čl. 7 Statutu. Situace v zemi je předmětem předběžného šetření od února 2018, přičemž se týká zločinů, které měly být údajně spáchány od února 2014. V té době začaly protivládní protesty kvůli krizové ekonomické situaci v zemi, během kterých docházelo k násilným střetům bezpečnostních složek s demonstranty. Další silná vlna nepokojů přichází společně s dubnem 2017. Úřad předpokládá, že posouzení předmětné jurisdikce by mělo být ukončeno počátkem roku 2020.

Předběžná šetření ve fázi 3: posouzení přípustnosti

Kolumbie

Úřad žalobkyně se zaměřuje na údajné zločiny proti lidskosti, které měly být v Kolumbii spáchány od listopadu 2002, a na válečné zločiny údajně spáchané od listopadu 2009. K událostem mělo dojít v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi vládními silami, polovojenskými a povstaleckými skupinami. Situace v Kolumbii je předběžně šetřena již od června 2004. V průběhu roku 2020 bude Úřad pokračovat v posuzování přípustnosti případu.

Guinea

V souvislosti s protesty na Den nezávislosti v září 2009 je Guinea prošetřována pro údajné zločiny proti lidskosti, ke kterým mělo dojít při násilně potlačeném shromáždění opozičních příznivců na stadionu v Conakry. Předběžné šetření bylo zahájeno v říjnu 2009. Na národní úrovni byla zřízena Komise národního nezávislého průzkumu, která si klade za cíl vyšetřit celou událost a potrestat odpovědné osoby. Nejpozději v červnu 2020 by měl v Guineji začít soud, na který bude úřad žalobkyně dohlížet.

Irák/Spojené království

Úřad prošetřuje údajné válečné zločiny spáchané vojenskými jednotkami Spojeného království v souvislosti s mezinárodním ozbrojeným konfliktem v Iráku v letech 2003-2008.[2] Původně bylo předběžné šetření tohoto případu v únoru 2006 ukončeno, ale v květnu 2014 bylo znovu obnoveno.[3] 

Úřad žalobkyně aktivně spolupracuje s orgány Spojeného království, které přijalo vnitrostátní právní předpisy, kvůli kterým musí Úřad zvážit potenciální dopad na schopnost Spojeného království vnitrostátně vyšetřovat a stíhat zločiny spadající do jurisdikce MTS. Žalobkyně se zaměřila na splnění standardů přípustnosti podle čl. 17 Statutu, a to na posuzování nečinnosti a skutečnosti (genuineness) vedení vnitrostátního stíhání. Během roku 2020 bude úřad žalobkyně zjišťovat, zda obvinění z nedostatku skutečnosti vedení vnitrostátního stíhání mohou být důvodnými, čímž by Úřad mohl dospět ke konečnému rozhodnutí ohledně této fáze předběžného šetření.

Nigérie

Nigérie čelí podezření kvůli údajným zločinům proti lidskosti a válečným zločinům, které měly být spáchány na jejím území v rámci ozbrojeného konfliktu mezi islamistickou skupinou Boko Haram a nigerijskými bezpečnostními silami. Úřad zkoumá období od roku 2009 do začátku roku 2019, přičemž předběžné šetření bylo oznámeno v listopadu 2010. Celkem bylo identifikováno deset možných druhů zločinů spadajících pod zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.

Filipíny

Úřad prověřuje situaci na Filipínách od začátku července 2016 v souvislosti s trestnými činy spáchanými v rámci kampaně „válka proti drogám“, která byla zahájena prezidentem Rodrigem Duterte. Předběžné šetření bylo zahájeno v únoru 2018.[4] Při policejních protidrogových operacích v zemi měly být údajně zabity tisíce lidí. V průběhu roku 2020 bude Úřad usilovat o dokončení této fáze předběžného šetření.

Ukrajina

Předběžné šetření situace na Ukrajině probíhá od dubna 2014.[5] Pozornost úřadu žalobkyně se ubírá k událostem na Krymu a možnému spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Druhá situace se přímo týká ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem, proruskými separatisty a Ukrajinou, který probíhá na východě jejího území. V rámci tohoto případu byly spáchány údajné válečné zločiny podle čl. 8 Statutu. V průběhu letošního roku se Úřad bude snažit dokončit posouzení přípustnosti daných případů.

Dokončená předběžná šetření

Bangladéš/Myanmar 

Úřad rovněž prošetřuje situaci údajné nucené deportace nejméně 600 000 obyvatel menšiny Rohingů z Myanmaru do Bangladéše.[6] Jelikož Myanmar není smluvní stranou Římského statutu, ale Bangladéš ano, v dubnu 2018 Úřad předložil přípravnému senátu žádost, aby rozhodl o otázce, jestli může MTS vykonávat územní jurisdikci v souvislosti s daným případem. V září 2018 přípravný senát pravomoc MTS potvrdil a bylo zahájeno předběžné šetření.[7]

Počátkem července 2019 žalobkyně požádala přípravný senát o povolení zahájit vyšetřování zločinů, které bylo uděleno v polovině listopadu 2019. Podle Úřadu existuje důvodné podezření, že došlo ke spáchání zločinů nucené deportace a pronásledování, včetně rozsáhlého nebo systematického násilí proti obyvatelům etnika Rohinga. Vzhledem k jejich povaze byly klasifikovány jako zločiny proti lidskosti. Vyšetřování se týká údajných zločinů spáchaných od června 2010, tedy v době, kdy Statut vstoupil v platnost pro Bangladéš.

 

Poznámky

[1] Situace v Palestině je v rámci tohoto čísla Bulletinu zpracována v samostatném článku.

[2] Irák není smluvní stranou Statutu a nepodal ani prohlášení podle čl. 12 odst. 3 Statutu, kterým lze přijmout jurisdikci MTS. V souladu s čl. 12 odst. 2 písm. b) Statutu má však MTS jurisdikci vůči zločinům, které na území nesmluvní strany spáchal občan strany smluvní. Údajně spáchané zločiny  britskými vojáky na území Iráku MTS tedy vyšetřovat může.

[3] K obnovení předběžného šetření došlo na základě podání podle čl. 15 Statutu, které bylo společně předloženo organizacemi Evropské centrum pro ústavní a lidská práva a Právníci veřejného zájmu.

[4] Filipíny se připojily k Římskému statutu 30. 8. 2011 a jurisdikce MTS pro ně vstoupila v platnost od 1. 11. 2011. Odstoupení Filipín od Statutu bylo oznámeno 17. 3. 2018 a účinnosti nabylo přesně o rok později. Podle čl. 127 odst. 2 Statutu si MTS ponechává svou pravomoc nad zločiny spáchanými během doby, ve které byl stát smluvní stranou Statutu, a může tuto jurisdikci vykonávat i poté, co odstoupení vstoupilo v platnost. Tudíž jurisdikce MTS nad Filipínami zahrnuje období mezi 1. 11. 2011 a 16. 3. 2019.

[5] Ukrajina byla dříve vyšetřována i v souvislosti s údajnými zločiny proti lidskosti spáchanými v rámci protestů na náměstí Majdan, které probíhaly od 21. 11. 2013 do 20. 2. 2014. Ukrajinské bezpečnostní síly měly během potlačování protestů dopustit hrubého násilí, přičemž došlo k zabití desítek lidí. V roce 2015 však úřad žalobkyně shledal, že disponuje nedostatkem informací, které by podporovaly závěr, že by útoky vedené proti demonstrantům byly spáchané v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku. To je předpokladem naplnění skutkové podstaty zločinů proti lidskosti. Nicméně od té doby bylo Úřadu doručeno dalších sedm sdělení podle čl. 15 Statutu, které vyžadují další přezkum a posouzení.

[6] Případ je v rámci tohoto čísla Bulletinu podrobněji zpracován v sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva. Nicméně na celou situaci nahlíženo optikou případu Gambie v. Myanmar probíhajícího u Mezinárodního soudního dvora.

[7] Přípravný senát shledal, že MTS může vykonávat jurisdikci nad zločiny nucené deportace, které byly spáchány v zemi, jež není smluvní stranou Statutu a byly dokončeny ve státě, jenž je smluvní stranou Statutu, a případně i nad jinými zločiny, pokud alespoň některý znak skutkové podstaty daného zločinu byl spáchaný na území smluvní strany Statutu.

Zdroje

International Criminal Court. ICC judges authorise opening of an investigation into the situation in Bangladesh/Myanmar. 14. listopad 2019. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1495).

International Criminal Court. Preliminary Examination: The Philippines. 20. leden 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/philippines).

International Criminal Court. Preliminary Examination: Ukraine. 20. leden 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/ukraine).

International Criminal Court. Rome Statute of the International Criminal Court. 20. leden 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/resource-library/documents/rs-eng.pdf).

International Criminal Court. Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Fatou Bensouda, following judicial authorisation to commence an investigation into the Situation in Bangladesh/Myanmar. 22. listopad 2019. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=20191122-otp-statement-bangladesh-myanmar).

Office of the Prosecutor. Report on Preliminary Examination Activities 2019. International Criminal Court. 5. prosinec 2019. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/191205-rep-otp-PE.pdf).

Office of the Prosecutor. The Prosecutor of the International Criminal Court, Fatou Bensouda, issues Report on Preliminary Examination Activities (2019). International Criminal Court. 5. prosinec 2019. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=PR1504).

Fotografie

[1] Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensouda, zdroj: ICC-CPI