Na konci června tohoto roku zveřejnila OSN zprávu o cílech udržitelného rozvoje (The Sustainable Development Goals Report 2024). Zpráva přináší aktuální informace, jak se světu daří v plnění všech 17 stanovených cílů udržitelného rozvoje. Článek se ovšem zaměří pouze na vybrané cíle, a to rovnost mužů a žen, klimatickou akci a oblast míru, spravedlnosti a silných institucí.

Cíle udržitelného rozvoje představují součást programu rozvoje světa na období od roku 2015 do roku 2030. Tento program je výsledkem tříletého jednání, které bylo zahájeno na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v brazilském Riu de Janeiru. Rozsáhlá jednání probíhala mezi členskými státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce, jakož i občanů ze všech kontinentů. Program se skládá ze 17 cílů, které se věnují nejrůznějším oblastem a jejich kritickým problémům [1]. 

Dalšími cíli jsou konec chudoby a s ním související konec hladu, dobré zdraví a kvalitní život, kvalitní vzdělávání či pitná voda a kanalizace. Mezi cíle s hospodářským zaměřením patří důstojná práce a ekonomický růst, rozvoj v oblasti průmyslu, inovací a infrastruktury, či odpovědná výroba a spotřeba. Do této oblasti lze zařadit i dostupné a čisté energie či udržitelná města a obce.

OSN se zaměřuje samozřejmě i na ochranu životního prostředí a mezi cíle řadíme i klimatická opatření, život ve vodě a život na souši. V neposlední řadě nechybí ani obecnější cíle, které jsou vymezeny jako mír, spravedlnost a silné instituce či partnerství ke splnění cílů. OSN i v tomto roce zveřejnila další Zprávu OSN o cílech udržitelného rozvoj za rok 2024, jak si svět vede na cestě k jejich dosažení.

Rovnost mužů a žen

Ze zprávy za rok 2024 vyplývá, že svět i nadále zaostává ve snaze dosáhnout rovnosti mezi muži a ženami. Ženy se i nadále účastní politického života pouze omezeně. Zatímco v roce 2015 ženy získaly 22,3 procent křesel v národních parlamentech, v roce 2024 zaujímají až 26,9 procent míst. Zvýšení o 4,6 procenta za devět let je ovšem nutno vnímat jako nedostatečné.

Pouze v 6 zemích světa ženy dosáhly rovného nebo dokonce vyššího zastoupení než muži. Jednalo se o Andorru, Kubu, Mexiko, Spojené státy americké, Nikaraguu a překvapivě i Rwandu. Na opačné straně žebříčku se potom nachází Jemen a Omán, kde ženy nemají žádnou pozici ani v dolní, ani případně v horní komoře tamních parlamentů.

Mezi úspěšné země přitom nepatří ani Česká republika, a ani se k tomu neblíží. Po posledních volbách je v české poslanecké sněmovně 50 žen, tedy jen 25 procent z celkových 200 členů zákonodárného sboru. Ještě horší je stav v senátu, kde ženám po posledních volbách v roce 2024 náleží pouze 17 z 81 křesel. Oproti situaci po volbách v roce 2022 se tak z 15 jedná o posun, avšak pouze nepatrný. Ani zde Česko tedy nedosahuje celosvětového průměru, když ženy zde tvoří toliko 21 procent.

Obrovským celosvětovým problémem zůstává otázka postavení žen při rozhodování o jejich sexuálním a reprodukčním zdraví, a to i přes pozitivní kroky některých zemí, které však nejsou dostatečné. Zpráva v tomto směru poskytuje data ze 69 zemí světa, z nichž vyplývá, že 44 procent vdaných žen ve věku 15 až 49 let o těchto otázkách rozhodovat nemůže. Nejhorší situace je v subsaharské Africe.

Klimatická opatření

Stěžejním cílem je i tzv. klimatická akce, která se zaměřuje na podporu ochranu klimatu. Zpráva upozorňuje, že v minulém roce byly překonány klimatické rekordy. Rostoucí teploty neustoupily a množství globálních emisí skleníkových plynů se nadále zvyšuje. Následky lze jednoduše vnímat na změně počasí, na různých přírodních katastrofách a extrémním počasím.

I přes různé snahy se množství globálních emisí skleníkových plynů neustále – až na mírné výkyvy – v posledních letech zvyšuje. Zatímco v roce 2000 činilo množství globálních emisí skleníkových plynů 41,8 giga tun ekvivalentu CO2 [2], v roce 2010 tato hodnota činila už 51,6 giga tun ekvivalentu CO2 a v roce 2022 až 57,4 giga tun. Jedná se tak o další nárůst oproti roku 2020, kdy tato hodnota poklesla.

I nadále zůstává největším znečišťovatelem energetický sektor. Ten odpovídá až za 86 procent množství světových emisí CO2, a to zejména díky výrobě elektřiny z uhlí a plynu. Právě i dotace na fosilní paliva dosáhla v roce 2023 svého maxima. Do této oblasti putovalo až 1,5 bilionů dolarů, v roce 2021 přitom tato částka činila pouze 372,9 miliard dolarů.

Česká republika na začátku tohoto roku aktualizovala Politiku ochrany klimatu. Ta přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Cílem Ministerstva životního prostředí je rozvoj obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti.

S ochranou klimatu úzce souvisí i ochrana života na souši a pod vodou obecně. Zpráva upozorňuje, že dochází k dalšímu odlesňování. Za posledních 20 let došlo ke ztrátám na čistě lesní půdě o více než 100 milionů hektarů. Odlesňování je výsledkem procesu expanze zemědělské půdy, když tato způsobila až 90 procent tohoto úbytku.

Svět rovněž čelí hrozbě zániku rodové rozmanitosti. V současné době je ohroženo více než 44 tisíc druhů živočichů, což představuje 28 procent známých druhů. Negativně na živočichy působí jak  změna klimatu, tak i právě úbytek přirozeného prostředí, jež je způsoben růstem zemědělské půdy.

Mír, spravedlnost a silné instituce

Další z cílů nese označení mír, spravedlnost a silné instituce. V této zkoumané oblasti je nutno kriticky hodnotit nárůst civilních obětí v ozbrojených konfliktech. Minulý rok byl v tomto směru velmi tragický, když nárůst oproti roku 2022 v počtu civilních obětí činil až 72 procent. V roce 2023 tak bylo zabito více než 33 tisíc civilistů. Podle dostupných informací 7 z 10 civilistů zemřelo na území Izraele a okupovaných palestinských oblastech.

OSN u tohoto cíle upozorňuje i na to, že při výzkumu ve 138 státech světa v období od roku 2015 do roku 2022 bylo zjištěno, že v posledních 12 měsících každý pátý člověk zaplatil nebo byl požádán o zaplacení úplatku osobě ve veřejné správě. Nejhorší byla situace v Oceánii, kde bylo požádáno o úplatek až 29,7 procent dotazovaných, nejlépe dopadla Evropa a Severní Amerika s 10,1 procenty.

Obavy budí i množství osob ve vězení. Zatímco v roce 2015 tvořilo vězeňskou populaci 11,1 milionů osob, v roce 2022 to bylo již 11,5 milionů. Z dat dostupných ve zprávě OSN rovněž vyplývá, že každá pátá země využívá věznice až na 150 procent své původně zamýšlené kapacity. To vyvolává rozsáhlé obavy o podmínkách vězňů, ochraně jejich základních práv a zejména zdraví.

Z dat dostupných v minulém roce vyplývá, že v polovině dubna byly české věznice obsazeny z 98 procent. Celkově se v nich nacházelo  až 19 700 vězňů. Na ukázku lze uvést, že celosvětově bylo ve vězeních 144 osob na 100 tisíc obyvatel, v České republice potom bylo mezi 180 a 200 osobami na 100 tisíc obyvatel. Česká republika tak značně převyšuje celosvětový průměr.

Hledání správného kurzu

Zpráva se ovšem detailně věnuje i dalším cílům a jejím problematickým otázkám, které vyžadují naléhavou akci. Celkově ukazuje, že pouze 17 procent stanovených cílů je na cestě k jejich dosažení. Ve zbylých případech dochází pouze k nedostatečnému pokroku, nebo se naplňování cílů úplně pozastavilo.

Ve zlepšování výrazně brání i dnes stále přetrvávající dopady pandemie COVID-19. Svět tíží dopady ozbrojených konfliktů v oblasti Gazy a Ukrajiny, ale i jiných oblastech. Nelze pominout i další geopolitická napětí.

K napravení tohoto nepříznivého stavu musí dojít k významným změnám. Pomoci k tomu má i Summit budoucnosti, který se konal 22. až 23. září v New Yorku. Výsledkem se stala shoda na Paktu pro budoucnost, Deklaraci o budoucích generacích či  Globálním digitálním paktu.

Poznámky

[1] V minulém roce jsme rozsáhleji představili pátý cíl, kterým je rovnost mezi muži a ženami, a desátý cíl, jenž je věnován všem formám nerovností (viz Bulletin duben 2023, str. 31).

[2] Množství skleníkových plynů se udává v tunách ekvivalentu CO2. Některá odvětví jako energetika, doprava či jiné produkují přímo emise CO2, naopak v zemědělství a odpadovém hospodářství jde o emise metanu (CH4) či oxidu dusného (N2O). Tyto se potom přepočítávají na množství oxidu uhličitého, které by bylo potřeba ke stejnému oteplujícímu efektu.

Zdroje

Černý, P (2023, květen 23). Je věznice hotelem? STATISTIKA&MY. Získáno z https://statistikaamy.csu.gov.cz/je-veznice-hotelem.

Fórum 50 %. Fórum 50 %. Senát PČR Získáno z https://padesatprocent.cz/cz/statistiky/zastoupeni-zen-a-muzu-v-politice/senat-cr.  

MŽP aktualizovalo Politiku ochrany klimatu v ČR (2024, únor 7). Deník veřejné správy. Získáno z https://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6950378.

Otevřená data o klimatu. Fakta o klimatu. Získáno z https://faktaoklimatu.cz/temata/emise.  

Otevřená data o klimatu. (2023). Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů. Dostupné z https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/emise-eu-detail.pdf.

Silver, M. (2024, říjen 4). What about Grandmas? Global thinkers assess the U.N. 'Summit of the Future'. Dostupné z https://www.npr.org/sections/goats-and-soda/2024/10/04/g-s1-25439/summit-for-the-future-united-nations 

The Sustainable Development Goals Report 2024 (2024, červen 28). reliefweb. Získáno z https://reliefweb.int/report/world/sustainable-development-goals-report-2024-enarruzh.

UN. (2024). The Sustainable Development Goals Report 2024. Dostupné z https://unstats.un.org/sdgs/report/2024/. 

Fotografie

Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem jednání zahájených v Rio de Janeiru v roce 2012. Rio de Janeiro, Brazil -21, autor: Wilfredo Rafael Rodriguez Hernandez, 3. červen 2023, Wikimedia Commons, CC0 1.0 DEED.