Členské státy Rady Evropy přijaly Kišiněvskou deklaraci o migraci
SDEU: Itálie se dopustila nepřímé diskriminace v přístupu k sociální pomoci a k zaměstnání
ESLP přijal dvě nové žádosti o poradní stanoviska
Gruzie dle ESLP neporušila svobodu projevu udělením sankce za urážlivé video na TikToku
Členské státy Rady Evropy přijaly Kišiněvskou deklaraci o migraci
Výbor ministrů Rady Evropy přijal na svém 135. zasedání v Kišiněvě politické prohlášení, které reaguje na migrační výzvy současnosti. Dokument s názvem Kišiněvská deklarace vyzdvihuje nepopiratelnou svrchovanost států rozhodovat o vstupu a pobytu cizinců na svém území a provádět vlastní imigrační politiku. Deklarace upozorňuje, že neschopnost států efektivně vyhostit či vydat osoby obviněné nebo odsouzené ze závažných trestných činů přímo ohrožuje veřejnou a národní bezpečnost.
Deklarace se podrobně zaměřuje na výklad článků 3 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech (Úmluva) v kontextu vyhošťování. Přestože státy potvrzují absolutní povahu zákazu mučení a nelidského zacházení podle článku 3, zdůrazňují, že minimální úroveň závažnosti pro naplnění tohoto článku musí zůstat vysoká a konstantní, aby se zamezilo zbytečným překážkám při deportacích. V rámci článku 8 Úmluvy (právo na soukromý a rodinný život) pak deklarace připomíná široký prostor pro uvážení (margin of appreciation) národních orgánů, které mají primární roli při vyvažování individuálních práv vůči důležitému veřejnému zájmu a národní bezpečnosti.
SDEU: Itálie se dopustila nepřímé diskriminace v přístupu k sociální pomoci a k zaměstnání
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v rozsudku ze dne 7. května 2026 ve věci C-747/22 (KH proti INPS) rozhodl, že Itálie se dopustila nepřímé diskriminace v přístupu k sociální pomoci a k zaměstnání. Jednalo se o případ cizince z třetí země s přiznanou doplňkovou ochranou, kterému byl odňat tzv. občanský příjem (sociální dávky spojené s programem pracovního začlenění) poté, co správní kontrola zjistila, že nesplňuje podmínku alespoň desetiletého pobytu v zemi stanovenou italským právem. Ten toto rozhodnutí zpochybnil před italským soudem, který se obrátil na SDEU, zda uvedená podmínka stanovená italským právem nepředstavuje nepřímou diskriminaci cizích státních příslušníků.
SDEU dospěl k závěru, že na přiznání občanského příjmu se vztahuje zásada rovnosti mezi osobami požívajícími mezinárodní ochrany a vlastními státními příslušníky, a to jak z hlediska přístupu k zaměstnání, tak z hlediska práva na minimální příjem. I když se tato podmínka uplatňuje na všechny stejným způsobem, dotýká se především cizinců. Toto rozdílné zacházení není možné odůvodnit tím, že přiznání občanského příjmu podle italské vlády představuje značnou administrativní a ekonomickou zátěž. SDEU proto uzavřel, že v daném případě šlo o unijním právem zakázanou nepřímou diskriminaci.
ESLP přijal dvě nové žádosti o poradní stanoviska
Protokol č. 16 k Úmluvě s účinností od 1. srpna 2018 umožňuje nejvyšším soudům a tribunálům smluvního státu požádat Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o poskytnutí poradních stanovisek k zásadním otázkám týkajícím se výkladu nebo uplatňování práv a svobod definovaných v Úmluvě nebo v protokolech k ní. Této možnosti nyní využily (a to poprvé) hned dvě nejvyšší instance ze dvou zemí.
Dne 11. května 2026 ESLP přijal dvě žádosti o poradní stanoviska. Zaprvé se jedná o žádost slovinského nejvyššího soudu, ve které byl ESLP požádán o poskytnutí poradního stanoviska ohledně toho, zda možnost vydat stavební povolení a zahájit výstavbu dálnice, aniž by nejprve došlo k vyvlastnění dotčených pozemků, představuje neodůvodněný zásah do vlastnických práv vlastníků pozemků, která jsou chráněna článkem 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě a článkem 33 Ústavy Slovinska.
Druhá žádost doputovala z lucemburského ústavního soudu. Žádost byla podána v kontextu kárného řízení vedeného proti bývalé advokátce lucemburské advokátní komory, jež byla v červenci 2023 doživotně vyškrtnuta ze seznamu advokátů. Advokátka se proti tomuto rozhodnutí odvolala, nicméně na jednání se následně osobně nedostavila. Vzhledem k tomu, že se osobně nedostavila, bylo vydáno rozhodnutí v nepřítomnosti (in absentia), bez možnosti požádat o nové projednání věci. Lucemburská žádost se týká slučitelnosti s ustanoveními Úmluvy, zejména s článkem 6 (právo na spravedlivý proces), pokud jde o povinnost advokátů čelících kárnému řízení dostavit se osobně před kárný senát a o nemožnost požádat o nové projednání věci v případě, že proti nim bylo rozhodnuto v jejich nepřítomnosti (in absentia).
Gruzie dle ESLP neporušila svobodu projevu udělením sankce za urážlivé video na TikToku
ESLP dne 19. května 2026 vydal rozsudek ve věci Miladze proti Gruzii (stížnost č. 41585/23), ve kterém konstatoval, že nedošlo k porušení článku 10 Úmluvy (svoboda projevu). Tento rozsudek přináší důležité vodítko pro posuzování hranic svobody projevu v prostředí sociálních sítí. Případ se týkal administrativního trestu pro gruzínského občana Irakliho Miladzeho, který v prosinci 2022 zveřejnil na sociální síti TikTok krátké video. V něm kritizoval novou dopravní politiku v Tbilisi a poukazoval na údajná pochybení ze strany města a jeho úředníků, avšak učinil tak za použití extrémně vulgárních urážek adresovaných starostovi města a úředníkům. Video se stalo virálním a dosáhlo více než 100.000 zhlédnutí. Gruzínské soudy následně v květnu 2023 uznaly stěžovatele vinným z „narušování veřejného pořádku“ a uložily mu minimální zákonnou pokutu (v přepočtu cca 180 €).
Štrasburský soud zdůraznil, že národní orgány provedly pečlivé vyvážení protichůdných zájmů a správně rozlišily mezi legitimní, byť ostrou politickou kritikou, a nepřátelským osobním očerňováním, které Úmluva nechrání. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní soudy lépe znají tamní kulturní a lingvistický kontext, zohlednily brutální tón projevu, jenž v Gruzii hraničí s verbálním násilím a postrádá jakýkoliv politický, společenský či stylistický podtext. Soud rovněž poukázal na to, že autorovo varování před vulgárním obsahem nezabránilo algoritmickému zobrazování videa nezletilým uživatelům na TikToku. Přiměřenost zásahu státu navíc podtrhl fakt, že video nebylo smazáno, stěžovatelovy účty nebyly zablokovány, nebylo proti němu vedeno trestní řízení a uložená pokuta byla na nejnižší možné hranici.
Zdroje
Rada Evropy (2026). Council of Europe foreign ministers adopt political declaration on the ECHR and migration. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/portal/-/council-of-europe-foreign-ministers-adopt-political-declaration-on-the-echr-and-migration.
Rada Evropy (2026). Kišiněvská deklarace. Dostupné z: https://rm.coe.int/pdf/09125948802bc2cc.
Soudní dvůr Evropské unie (2026). Tisková zpráva č. 68/26. Dostupné z: https://curia.europa.eu/site/upload/docs/application/pdf/2026-05/cp260068en.pdf.
Soudní dvůr Evropské unie (2026). Rozsudek Soudního dvora EU ve věci INPS (C-747/22) ze dne 7. května 2026. Dostupné z: https://infocuria.curia.europa.eu/tabs/jurisprudence?sort=DOC_DATE-DESC&searchTerm=%22C-747%2F22%22&publishedId=C-747%2F22.
Evropský soud pro lidská práva (2026). Press release ze dne 12. května 2026 – žádost slovinského Nejvyššího soudu o poradní stanovisko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre-press#{%22itemid%22:[%22003-8531046-12113539%22]}.
Evropský soud pro lidská práva (2026). Press release ze dne 12. května 2026 – žádost lucemburského Ústavního soudu o poradní stanovisko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre-press#{%22itemid%22:[%22003-8531626-12114565%22]}.
Evropský soud pro lidský práva (2026). Rozsudek ESLP č. 41585/23 ve věci Miladze proti Gruzii ze dne 19. května 2026. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/#{%22itemid%22:[%22001-250113%22]}.
Fotografie
[1] Ilustrativní fotografie. Evropský soud pro lidská práva, autor: Kryštof Urban, 6. 9. 2024, zdroj: vlastní archiv autora.
