Jmenování vlády a střet zájmů Andreje Babiše 

Pořádková pokuta od Ústavního soudu za použití AI  

Nález Ústavního soudu k nedobrovolné hospitalizaci

 

Jmenování vlády a střet zájmů Andreje Babiše 

Od voleb do poslanecké sněmovny, v nichž s většinovým ziskem 34,51 % hlasů, zvítězilo politické hnutí ANO vedené právě Andrejem Babišem, uplynulo již několik měsíců. V mezidobí se mediální pozornost soustředila zejména na osobu Filipa Turka, jehož působení je dlouhodobě provázeno kontroverzemi. Přesto se politické hnutí Motoristé sobě, jehož je Turek předsedou, pokoušelo prosadit jej na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

V polovině prosince roku 2025 proběhlo na Pražském hradě jmenování nové vlády České republiky. Prezident republiky Petr Pavel jmenoval do funkce předsedy vlády Andreje Babiše, který se tak opět ujal vedení výkonné moci v České republice. Do funkce prvního místopředsedy vlády byl jmenován Karel Havlíček. dále například funkci ministra zahraničních věcí a ministra životního prostředí převzal Petr Macinka a ministryní financí byla jmenována Alena Schillerová.

Ještě výraznějším a systémově závažnějším tématem se však stal střet zájmů Andreje Babiše vyplývající z jeho postavení ve vztahu ke společnosti Agrofert. Prezident republiky Petr Pavel ještě před volbami zdůraznil, že jmenování předsedy vlády bude podmíněno jasným a nezpochybnitelným řešením tohoto střetu zájmů. Navzdory této skutečnosti Andrej Babiš k řešení této otázky po několik týdnů nevyjadřoval, přičemž veřejně deklaroval, že svůj střet zájmů vyřeší v zákonné lhůtě.

V prosinci oznámil záměr vložit akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím eliminoval problém přímého vlastnictví. Kritici upozorňují, že závazek předsedy vlády odstranit střet zájmů stále čeká na plné a nevratné provedení, a že některé státní instituce uzavřely smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, což podle některých právních analýz může představovat pokračující riziko střetu zájmů v praxi.

Pořádková pokuta od Ústavního soudu za použití AI  

Ústavní soud v prosinci 2025 uložil advokátovi pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se advokát takto závažného pochybení dopustil poprvé a že vady podání bylo stále možné odstranit, uložil Ústavní soud pokutu při dolní hranici zákonného rozpětí.

Advokát podal jménem svého klienta ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu, v níž mimo jiné odkazoval na dvanáct rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Podstatná část těchto rozhodnutí však vůbec neexistovala, případně byla advokátem zásadně dezinterpretována. Umělá inteligence totiž při přípravě právní argumentace často vytváří fiktivní judikaturu, nebo, i při práci s reálně existujícími rozhodnutími, není schopna správně identifikovat jejich podstatné závěry. Místo toho se zaměřuje na marginální pasáže, případně si obsah rozhodnutí zcela vymýšlí. Právě k takovým excesům došlo i v argumentaci advokáta Kehla, kdy některá citovaná rozhodnutí neexistovala vůbec, jiná sice existovala, avšak byla výrazně zkreslena či jim byl přisouzen zcela smyšlený obsah.

Ústavní soud ve svém usnesení zdůraznil, že není rozhodné, s čí pomocí, a to ať již osob či nástrojů, advokáti svá podání připravují. Rozhodující je, že jako profesionálové nesou za obsah podání plnou odpovědnost. Jsou proto povinni nést i následky podání, která neodpovídají základním kvalitativním parametrům. Podle Ústavního soudu advokát soud uvedl v omyl, čímž hrubě ztížil průběh řízení před Ústavním soudem. Na základě těchto skutečností Ústavní soud advokátovi uložil pořádkovou pokutu a současně jej vyzval k odstranění vad podání. 

Nález Ústavního soudu k nedobrovolné hospitalizaci

Ústavní soud vydal v polovině ledna roku 2026 nález, v němž se vyjádřil k otázce rozhodování soudů o přípustnosti převzetí osoby k nedobrovolné hospitalizaci. V rámci tohoto nálezu se zabýval případem ženy, která byla v listopadu roku 2022 nedobrovolně hospitalizována po dobu šesti dnů, a tím i odloučená od svého stále ještě kojeného dítěte. Ačkoli byla následně propuštěna, setrvala na přezkumu rozhodnutí obecných soudů, které dospěly k závěru, že nedobrovolná hospitalizace byla v souladu se zákonem, neboť stěžovatelka vykazovala známky duševní poruchy a představovala ohrožení svého okolí, přičemž tyto důvody pro omezení její osobní svobody měly trvat po celou dobu hospitalizace. Stěžejní pro posouzení věci Ústavním soudem byla zejména skutečnost, že obecné soudy své závěry opíraly především o zdravotnickou dokumentaci, výpovědi lékařů a znalecký posudek. 

Ústavní soud ve svém nálezu totiž zdůraznil, že posuzování zákonnosti nedobrovolné hospitalizace nemůže být založeno výlučně na znaleckých posudcích či lékařských závěrech. Dále konstatoval, že soudy jsou povinny hodnotit veškeré provedené důkazy, a to včetně výpovědí a tvrzení samotné hospitalizované osoby. V projednávaném případě se obecné soudy řádně nevypořádaly s předloženými nahrávkami zachycujícími kontakt stěžovatelky se záchranáři a průběh její hospitalizace. Obvodní soud sice provedl přepis těchto nahrávek jako důkaz, jejich obsahu však nevěnoval náležitou pozornost a ve svém odůvodnění se s nimi řádně nevypořádal. Skutečností, že se soudy přiklonily k odborným závěrům a opomenuly důkazy předložené stěžovatelkou, došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu, spravedlivý proces a osobní svobodu.

Rozhodnutí obecných soudů byla proto zrušena a věc se vrací k dalšímu řízení před Obvodní soud pro Prahu 8, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu.

 

Zdroje

Čemusová, T. (2025, prosinec). Od prvního rozsudku po ‚nevratné‘ řešení. Jak během jednoho roku vygradoval střet zájmů Andreje Babiše. iROZHLAS. Získáno z https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/stret-zajmu-andrej-babis-agrofert-nevratne-reseni-rozsudky-soudu_2512311200_tec 

Nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 2026, sp. zn.  I. ÚS 1114/25. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2026/1-1114-25__AN_1.pdf

Stuchlíková, L & Kučerová, B &  Dolejší, V. (2025, říjen). Kdo povede Česko? Takto se rýsuje nová vláda Andreje Babiše. Seznam Zprávy. Získáno z https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-kdo-povede-cesko-takto-se-rysuje-nova-vlada-andreje-babise-288466

Usnesení Ústavního soudu ze dne 1. prosince 2025, sp. zn. I.ÚS 3004/25. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3004-25_1

Volby do Poslanecké sněmovny 2025 Česká republika. (2025). Seznam Zprávy. Získáno z https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2025/parlamentni-volby 

Vláda České republiky. Členové vlády. Získáno z https://vlada.gov.cz/cz/vlada/clenove-vlady/#

Fotografie

Strakova akademie - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR, autor: Jan Barnet, 19. ledna 2026.