Společnost Meta má za sebou dost náročný březen, kdy prohrála dva přelomové případy za sebou. Damoklův meč však nad společností visí dál. Prohrané bitvy totiž vyvolaly precedent, který může ukončit současnou podobu sociálních sítí a přinést období přísné regulace těchto platforem. O co v případech šlo a jak to přesně ovlivní platformy do budoucna?

 

Sexuální predátoři na platformách Mety 

První průlomový případ pro společnost Meta pochází z Nového Mexika, kde ji porota dne 24. března 2026 uznala vinnou z toho, že nedokázala ochránit uživatele svých aplikací před predátory a vystavila děti sexuálně explicitnímu materiálu i kontaktu s těmito predátory. Soud přitom dospěl k závěru, že zdravotní a bezpečnostní rizika, které sociální sítě společnosti Meta přinášejí, jasně převažují nad přínosy – ať už pro samotné uživatele, nebo pro konkurenci. 

Od poroty za to Meta dostala mimořádnou pokutu – 375 milionů amerických dolarů. Tato částka nevznikla náhodou. Porota shledala společnost Meta vinnou z cca 75 000 případů porušení zákona. Za jedno porušení pak stanovila pokutu 5 000 dolarů, čímž se celková částka razantně vyšplhala do finální výše. 

To je ovšem jen první fáze případu. Druhá fáze začala 4. května a neprobíhá již před porotou, ale už jen před samosoudcem. Stát v ní požaduje aby byla Meta označena za narušitele veřejného pořádku a žádá tak odškodné 3,7 miliardy dolarů. Státní zástupce dále požaduje zavedení náležitých změn v rozhraní aplikací jako například nutné ověření věku pro přístup k platformám.

Odkrývání predátorů pomocí falešných účtů: Případ dcery a matky

Jedním z hlavních bodů žaloby jsou zjištění vyšetřovatelů ohledně přístupnosti dětské pornografie, explicitního obsahu snadno dosažitelný nezletilým osobám a obchodování s lidmi na platformách provozovaných Metou – Instagram a Facebook. Na Instagramu vyšetřovatelé velmi jednoduše identifikovali nespočet profilů, které explicitně prodávaly dětskou pornografii, nebo ji dále šířily. Algoritmus Instagramu pak vyšetřovatelům doporučoval profily se stejnou tématikou, čímž je prokazatelná registrace těchto profilů algoritmem sociální sítě.  

V další části vyšetřovatelé založili několik falešných profilů na platformě Facebook. První z nich byl profil 40 leté ženy, která podle falešných příspěvků chtěla implicitně obchodovat s lidmi a to přesně se svojí 13letou dcerou. Sdílela její fotky, na kterých byl jasně uveden věk dcery. Během tří dnů bez jakékoli propagace získala 5 000 přátel (což je limit na Facebooku) a 3 000 sledujících. 

Její fiktivní 13 leté dceři vyšetřovatelé rovněž založili profil, přičemž sdíleli příspěvky a imitovali jednání nezletilé dívky, která již byla dříve obětí obchodu s lidmi. Účet byl vytvořen pod falešným datem narození tak, aby se vyhnuli nutnosti vytvoření dětského profilu. Jak ukázalo vyšetřování, algoritmus Mety ve skutečnosti její reálný věk rozpoznal, jelikož jí začal cíleně doporučovat obsah pro její věkovou skupinu.

Když profil dívky brzy dosáhl maximálního limitu přátel a více než 6 700 sledujících, z nichž drtivou většinu tvořili dospělí muži, začal Facebook aktivně doporučovat, aby si založila “profesionální účet“, a mohla tak lépe svůj profil zpropagovat. Společnost se tak zranitelnou dívku pokusila v tomto nebezpečném prostředí komerčně vytěžit. Systém jí nabídl možnost přijímat od svých sledujících virtuální dárky. 

Když začala sdílet obsah naznačující mentální problémy či fakt, že byla obětí obchodu s lidmi, Facebook nekontaktoval příslušné orgány, ba naopak využil tyto informace k reklamě právnické firmy, která se zabývá oběťmi obchodu s lidmi.

Ledy byly prolomeny pro soukromoprávní žaloby 

Druhý průlomový případ pro Metu vynesla porota v Los Angeles, kde byla firma 25. března 2026 po boku společnosti Google uznána vinnou z vadného designu svých platforem. Zde se jednalo o tzv. bellwether proces, což znamená, že byl testovací či ukázkový pro další ohromné množství žalob [1]. 

Žalující strana se zaměřovala na samotný design sociálních sítí, který podle ní cíleně využívá návykové prvky (např. automatické přehrávání videí, algoritmická doporučení či nekonečnou možnost scrollování) k vyvolání závislosti u uživatelů. Tato účelově vyvolaná závislost pak u uživatelů zhoršuje jejich mentální zdraví. 

V daném případě se jednalo o dvacetiletou ženu (v soudních dokumentech označovanou jako K.G.M.), která začala tyto platformy používat již v útlém dětství - YouTube od šesti let a Instagram od devíti let. V důsledku toho si na nich vytvořila silnou závislost, což u ní následně vyvolalo úzkosti, deprese a tělesnou dysmorfii [2]. 

Porota v tomto případě musela vyplnit tzv. verdict form [3], ve kterém vyjádřila souhlas nebo nesouhlas na sedm položených otázek, týkající se společností; jeden verdict form pro Meta, druhý pro Youtube. Podstatou těchto otázek bylo zhodnotit, zda technologičtí giganti projevili nedbalost při samotném návrhu a provozu svých platforem a zda vědomě selhali ve varování uživatelů před riziky. Porota se shodla, že ano, přičemž pouze dva členové byli proti.

Firmám tak byla v poměru 70 % pro Metu a 30 % pro Youtube vyměřena pokuta 6 milionů dolarů. Je nutné konstatovat, že zde není tak důležitá vyměřená částka, ale samotný precedent, který otevírá dveře dalším soukromoprávním sporům v tomto odvětví. 

Otázky budoucnosti sociálních sítí 

Oba spory tak v zásadě míří na stejný problém – současný design sociálních sítí je pro uživatele nebezpečný a je třeba jej řešit. Případ K.G.W je pak často porovnáván s přelomovým procesem s tabákovými společnostmi z 90. let [4]. Nejpravděpodobněji se tak jedná o konec “divokého západu” sociálních sítí a dá se tak předpokládat, že platformy začnou implementovat zásadní změny v designu aplikací zaměřené hlavně na děti. 

To, jestli se změny opravdu dočkáme, však není jisté. Skepticky k tomu přistupuje profesor a expert na první dodatek USA Stuart Benjamin. Ten se na začátku března vymezil proti shledání odpovědnosti společností provozující sociální média. Poukazuje přitom na to, že dokud jsou do tvorby a fungování algoritmů jakkoliv zapojeni lidé ze strany platforem, soudy tyto algoritmy pravděpodobně budou považovat za chráněný editorský projev, na který se vztahuje první dodatek o svobodě slova. 

Zůstává tak nedořešenou otázkou, jak k problematice přistoupí odvolací instance.

 

Poznámky

[1] Na projední čeká cca 10 000 obdobných žalob napříč USA.

[2] Tělesná dysmorfická poruch je duševní porucha, při které se jedinec upne na domnělý či nepodstatný nedostatek vlastního zjevu.

[3] Verdict forms jsou standardizované dokumenty, prostřednictvím kterých porota formálně vynáší svůj rozsudek – vinný nebo nevinný.

[4] Tehdy byly čtyři největší tabákové firmy zažalovány 46 státy USA a firmy byly nuceny zaplatit 206 miliard dolarů v období 25 let.

 

Zdroje

AICerts.ai. (2026). Meta faces $375m child safety ruling after New Mexico jury verdict. Získáno z: https://www.aicerts.ai/news/meta-faces-375m-child-safety-ruling-after-mexico-jury-verdict/

Allyn B. (2026). Jury finds Meta and Google negligent in social media harms trial.

 PBS NewsHour. Získáno z: https://www.pbs.org/newshour/nation/instagram-and-youtube-found-liable-in-landmark-social-media-addiction-trial-in-california 

Benjamin, S. (2026, březen). Why lawsuits challenging social media addiction may fail. Duke Law. Získáno z: https://law.duke.edu/news/professor-stuart-benjamin-why-lawsuits-challenging-social-media-addiction-may-fail

Benson, A. (2022). Verdicts. EBSCO. Získáno z: https://www.ebsco.com/research-starters/law/verdicts 

Crowell. (2026). Verdict Form – Meta (Social Media Addiction Litigation). Získáno z: https://www.crowell.com/a/web/b3HgCKaRwDn5JSu1FVt4Vg/verdict-form-meta.pdf 

Crowell. (2026). Verdict Form – YouTube (Social Media Addiction Litigation). Získáno z: https://www.crowell.com/a/web/dDeD9AxfxqDSy7X2L3d3n5/verdict-form-youtube.pdf 

Green, T., McCormick, L., Maxwell, D. (2026, duben). Alerter: Stop scrolling – first social media addiction trial concludes in US. Henderson Chambers. Získáno z: https://www.hendersonchambers.co.uk/2026/04/02/alerter-stop-scrolling-first-social-media-addiction-trial-concludes-in-us-by-tim-green-kc-lucy-mccormick-douglas-maxwell/ 

Kang C., Mac R., Tan E. (2026, březen). Meta and YouTube Found Negligent in Landmark Social Media Addiction Case. The New York Times. Získáno z: https://www.nytimes.com/2026/03/25/technology/social-media-trial-verdict.html 

McQue K. (2026, březen). Meta ordered to pay $375m after being found liable in child exploitation case. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/technology/2026/mar/24/meta-new-mexico-jury 

McQue K. (2026, květen). New Mexico proposes $3.7bn fine for Meta and sweeping changes to its social platforms. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/technology/2026/may/05/new-mexico-meta-court-fine 

National Association of Attorneys General. (1998, listopad). Master Settlement Agreement. California Office of the Attorney General. Získáno z: https://oag.ca.gov/sites/all/files/agweb/pdfs/tobacco/1msa.pdf 

New Mexico Office of the Attorney General. (2023, prosinec). State of New Mexico v. Meta Platforms, Inc. et al. – Complaint (Redacted). [hyperlink nepřiložen z důvodu ochrany soukromí obětí]

Terapio (2025, červen). Tělesná dysmorfie: Když obraz těla neodráží realitu. Získáno z: https://www.terapio.cz/blog/telesna-dysmorfie