Nikaragujci již téměř čtyři měsíce protestují proti současnému prezidentu Danielu Ortegovi. V rámci policií násilně potlačovaných protestů doposud zahynulo více než 300 osob.

Důchodové reformy prezidenta Ortegy

Ačkoli je dle Světové banky Nikaragua zemí s jedním z nejnižších HDP na hlavu v Latinské Americe, donedávna byla považována za zemi relativně stabilní. Bylo tomu tak proto, že se jí na rozdíl od El Salvadoru, Hondurasu a blízké Guatemaly vyhnulo násilí spojené s drogovými gangy, s nímž se tyto tři země dlouhodobě potýkají. Nikaragua proto donedávna nebyla zemí, jejíž občané by často žádali o azyl v jiných státech. Dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky počet žádostí Nikaragujců o azyl v posledních měsících exponenciálně narostl. Například v sousední Kostarice úřady od poloviny dubna tohoto roku zaznamenaly přibližně 23 tisíc žádostí Nikaragujců o azyl.  

Protesty začaly jako odpor proti zavedení důchodových reforem prezidentem Danielem Ortegou. Na potřebu změn v systému důchodového pojištění upozorňoval Mezinárodní měnový fond. Ortegova vláda se však uchýlila k reformám spočívajícím ve zvýšení měsíčních povinných plateb na důchodové pojištění a současném snížení starobního důchodu, což vzhledem k již panující nespokojenosti v zemi s Ortegovou autoritativní politikou vyvolalo okamžitou reakci občanů.

Násilné potlačení protestů

Protesty, které v prvních dnech probíhaly pouze v hlavním městě Managua, byly násilně potlačeny státní policií a provládními polovojenskými a jinými ozbrojenými skupinami. Zejména intenzivní byl zákrok policie a dalších ozbrojených sborů proti protestujícím studentům a učitelům na půdě Národní univerzity strojního inženýrství a Národní autonomní nikaragujské univerzity.

Důchodové reformy byly po šesti dnech Ortegovou vládou zrušeny. V reakci na násilné státní zásahy, které vedly k desítkám mrtvých a stovkám zraněných a nezákonně zadržených, se však i přesto během několika dnů protesty rozšířily po celé zemi a došlo k další eskalaci násilí. Častým terčem policejních a jiných skupin potlačujících protesty jsou novináři, studenti, ochránci lidských práv, představitelé církve, lékaři poskytující ošetření zraněným protestujícím a osoby, které se snaží násilné jednání těchto skupin zaznamenat. Dále také dochází k perzekuci rodin účastníků protestů.

Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), autonomní lidskoprávní orgán Organizace amerických států (OAS), se k situaci v Nikaragui vyjadřovala ve zprávě z května 2018. Uvedla, že ze strany vlády dochází vůči opozici k častému nezákonnému použití síly, k využívání polovojenských složek, ke svévolným nezákonným zadržením, k mučení a jinému nelidskému a ponižujícímu zacházení. Státní orgány se rovněž dopouští vyhrožování a jiného zastrašování organizátorů protivládních shromáždění a úmyslného kladení překážek v přístupu k první pomoci v případě zranění při protestech. Navíc úmrtí a zranění protestujících nebývají řádně vyšetřena. Dále také komise kritizovala výskyt propagandy a cenzury v zemi.  

Zhoršování situace

Vedle mírových protestů postupně na některých místech začalo docházet i k protestům násilným. Od dubna do července 2018 byly zaznamenány případy rabování ve vládních budovách, únosy, mučení a zranění členů státních ozbrojených sborů a příznivců vlády prezidenta Ortegy. Dále došlo také k nejméně dvaceti úmrtím policistů. IACHR ve své květnové zprávě připomněla, že ochrany Americké úmluvy o lidských právech požívá pouze právo na pokojné shromažďování, nikoli shromažďování za použití násilí. Na druhou stranu ani užití násilí protestujícími neopravňuje státní moc k nepřiměřeným zásahům a k porušování práva na život a ochranu osobnosti.  

Ačkoli se četnost procesů postupně snížila, míra zastrašování opozice ze strany vlády a porušování lidských práv stále narůstá a situace v zemi se po několikerých pokusech o nalezení mírového řešení zdá být stále více bezvýchodná. O zprostředkování dialogu se pokusili zástupci římskokatolické církve v Nikaragui. Od té doby začaly být útoky provládních ozbrojených skupin namířeny i proti nim. IAHCR od dubna do července v souvislosti s nepokoji zaznamenala přes 300 úmrtí a více než 2000 zraněných. Protestující požadují, aby se konaly předčasné prezidentské volby v roce 2019 na místo v roce 2021, což Ortega odmítá.

Daniel Ortega v nikaragujské politice

V současné době je Daniel Ortega nikaragujským prezidentem počtvrté. Ortega se poprvé dostal k moci po skončení pravicové diktatury Somozů v roce 1979. Vedl tehdy levicové partyzánské hnutí - Sandinisty. Prezidentem byl zvolen v prvních porevolučních volbách v roce 1984. V následujících volbách v roce 1990 však byl poražen a znovu se stal prezidentem až v roce 2006 a následně poté v roce 2011, i když nikaragujská ústava opakované zvolení zakazovala.

V roce 2014 pak byla ústava novelizována. Kontroverzní novela uvolnila Ortegovi cestu ke třetímu zvolení v řadě, k němuž došlo v roce 2016. Navíc byla touto novelou zrušena 35% hranice pro vítězství již v prvním kole prezidentských voleb. Další změnou, nabourávající systém ústavních brzd a protivah a umožňující Ortegovi ještě větší upevnění moci, bylo uzákonění nové prezidentovy pravomoci vydávat dekrety se silou zákona.

V červenci navíc parlament, v němž Ortegova strana Sandinistická fronta národního osvobození disponuje většinou, schválil nový zákon proti terorismu a legalizování výnosů z trestné činnosti. Úřad Vysokého komisaře OSN (OHCHR) pro lidská práva ohledně tohoto zákona vyjádřil obavy, že by vzhledem k široké definici terorismu, kterou zákon obsahuje, mohl být zneužit ke stíhání vládních odpůrců. OHCHR vyzvala Nikaraguu, aby učinila nezbytné kroky a dostála své povinnosti zajistit na svém území ochranu práva na život, práva shromažďovacího a práva na svobodu slova.

Reakce Organizace amerických států

IACHR od své květnové návštěvy Nikaraguy do začátku července 2018 přijala předběžná opatření ve prospěch 67 osob, jež se nachází v ohrožení života v souvislosti se současnou politickou situací. Předběžná opatření přijímá IACHR na žádost osoby, která má důvody se obávat, že jí bude způsobena nenapravitelná újma. IACHR tak ukládá konkrétnímu státu, aby podnikl kroky k ochraně dané osoby. V případě Nikaraguy IACHR do začátku července ani jednu žádost o přijetí předběžných opatření neodmítla.

V červnu 2018 navíc IACHR ustavila ad hoc orgán, který má monitorovat implementaci doporučení adresovaných Nikaragui v květnové zprávě vypracované IACHR. Dále má také orgán dohlížet nad respektováním zmíněných předběžných opatření a napomáhat při vedení národního dialogu o řešení situace.

OAS dále na začátku  srpna vytvořila další ad hoc orgán - Pracovní skupinu pro Nikaraguu. Účelem tohoto orgánu má být přispění k hledání mírového řešení situace prostřednictvím konzultací s nikaragujskou vládou a jeho účastí na národním dialogu o východiscích ze současné krize. Také má za úkol zjistit míru porušování lidských práv v zemi. Prezident Ortega však o zřízení pracovní skupiny prohlásil, že se jedná o vměšování OAS do vnitřních záležitostí Nikaraguy a že tato skupina nemá žádnou legitimitu a nebude na nikaragujské území puštěna. Generální tajemník OAS, Luis Almagro, prohlásil, že orgán byl zřízen zcela legitimně a že jeho nevpuštění do země může mít následky.

Vyjádření Evropského parlamentu

Evropský parlament (EP) v květnu 2018 vydal usnesení odsuzující brutální zásahy proti protestujícím a zastrašování opozice nikaragujskou vládou a vyzval k vyšetření situace, aby mohly osoby odpovědné za porušování lidských práv být potrestány. Dále EP vyjádřil znepokojení nad odklonem od demokracie a vlády práva v Nikaragui za posledních deset let a nad korupcí a nepotismem v Ortegově vládě. EP také kritizoval Ortegovo třetí zvolení prezidentem, které je dle něj v rozporu s nikaragujskou ústavou.

EP v usnesení vyzval obě strany k upuštění od použití násilí a apeloval na nikaragujskou vládu, aby propustila všechny nezákonně zadržené, zanechala perzekuce zúčastněných na protestech a umožnila svobodu slova. Dále EP zdůraznil nutnost reformy volebního systému a také brzkého konání demokratických voleb.

V neposlední řadě EP upozornil, že pokud porušování lidských práv ze strany nikaragujské vlády neustane, může vůči zemi ze strany EU dojít k uplatnění politických a ekonomických sankcí.

 

Zdroje

Comisión Interamericana de Derechos Humanos. 2018. Graves violaciones a los derechos humanos en el marco de las protestas sociales en Nicaragua. Washington, DC: Organización de Estados Americanos (http://www.oas.org/es/cidh/informes/pdfs/Nicaragua2018-es.pdf).

European Parliament. 2018. European Parliament resolution of 31 May 2018 on the situation in Nicaragua. Strasbourg: EU Publishing (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-…).

Naciones Unidas. 2018. “La nueva ley antiterrorista en Nicaragua podría usarse para criminalizar protestas pacíficas.” Noticias ONU. 17. července 2018 (https://news.un.org/es/story/2018/07/1438032).

Office of the High Commissioner for Human Rights. 2018. Act now to end violence, Zeid urges Nicaraguan authorities. Geneva: United Nations (https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=23335…).

Fotografie

[1] Daniel Ortega, autor: Fundscion Ong DE Nicaragua, 2012, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.