Právní úprava úřední změny pohlaví prošla na přelomu června a července letošního roku zásadními změnami. Od 1. července 2025 již neplatí podmínka, podle které by pro úřední změnu pohlaví byl nutný chirurgický zákrok. Ta byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Jasná právní úprava postupu úřední změny pohlaví však v Česku stále chybí. Jak své rozhodnutí Ústavní soud odůvodnil? Jak vypadá nová právní úprava a jak tedy úřední změna pohlaví probíhá nyní v praxi?
Rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud se zabýval protiústavností podmínky u úřední změny pohlaví již podruhé. Tento zákonný požadavek umožňoval úřední změnu pohlaví pouze po předchozím chirurgickém zákroku, který znemožňoval reprodukční funkci a přeměňoval pohlavní orgány. Poprvé rozhodoval Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 2/20. Jednalo se o případ nebinární navrhovatelky, která se u správních orgánů domáhala změny rodného čísla. Po neúspěšném snažení u správních orgánů a soudů podala navrhovatelka ústavní stížnost, v níž navrhovala, mimo jiné, zrušení ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, které právě onu podmínku zakotvovalo. Její návrh však Ústavní soud shledal nedůvodným, jelikož se navrhovatelka necítila být ani mužem ani ženou a neusilovala o změnu pohlaví, ale pouze o změnu rodného čísla. V tomto případě tedy nedošlo k věcnému přezkumu zákonných podmínek změny pohlaví.
Druhý případ již vedl k věcnému přezkumu a nakonec i ke zrušení podmínky chirurgického zákroku. Skutkově byl od prvního odlišný právě zejména v tom, že navrhovatelem byla trans osoba – muž, který se narodil s ženskými biologickými znaky, byl úředně evidován jako žena, procházel procesem úřední změny pohlaví, ale nehodlal podstoupit chirurgický zákrok. Správní orgán řízení o jeho žádosti na změnu pohlaví bez chirurgického zákroku zastavil. Následná žaloba a kasační stížnost navrhovatele byly zamítnuty s odkazem, mimo jiné, právě také na výše uvedený nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20. Navrhovatel proto podal ústavní stížnost, v níž opět navrhoval zrušení právní úpravy, vyžadující podstoupení chirurgického zákroku jako podmínku úřední změny pohlaví. Před Ústavní soud se tak tato otázka dostala znovu. Tentokrát se jí však již musel věcně zabývat.
Ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 Ústavní soud dovodil, že bývalá právní úprava statusové změny pohlaví byla zásahem do práva na ochranu tělesné integrity spolu s zásahem do práva na sebeurčení a osobní autonomii trans lidí. Právo na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie však není absolutní a lze je omezit, a to v případě, že omezení sleduje legitimní cíl a je přiměřené. Takovým legitimním cílem podle Ústavního soudu může být zajištění právní jistoty a zabránění svévolným změnám pohlaví. Ústavní soud však dále uvádí, že nutná podmínka chirurgického zákroku je nepřiměřeným zásahem do práva na ochranu tělesné integrity, osobní autonomie a práva na sebeurčení trans lidí. Uvedeného legitimního cíle právní jistoty lze totiž dosáhnout i šetrnějšími způsoby. Nadto je tento zásah v rozporu se základním právem na ochranu lidské důstojnosti.
Česká republika byla do nedávna jednou z mála evropských zemí, které buďto změnu pohlaví neumožňovaly vůbec, nebo ji stavěly na požadavku chirurgického zákroku. Takový požadavek byl také dlouhodobě v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ústavní soud k tomuto uvádí: “Uvedená nečinnost zákonodárce je neudržitelná za situace, kdy Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek chirurgického zákroku pro změnu pohlaví přetrvává (...) Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné „katalyzovat“ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční.”. A právě této úlohy se Ústavní soud chopil a dal zákonodárci prostor, aby podmínky úřední změny pohlaví upravil důstojným a ústavně souladným způsobem.
Co se tedy změnilo a jaký je postup pro úřední změnu pohlaví dnes?
Zákonodárce bohužel zatím nepřijal komplexní úpravu úřední změny pohlaví. Aktuální právní úprava proto jednoduše vynechala podmínku chirurgického zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce pro úřední změnu pohlaví. To je pro trans osoby jistě pozitivní zpráva. Bohužel ale v této věci stále neexistuje pevný, zákonem stanovený postup.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo pro tento postup metodický pokyn. Absence zákonné úpravy s sebou však nese nedostatek právní jistoty pro adresáty norem. Úprava postupu metodickým pokynem ministerstva přináší obavy a nejistotu v tom smyslu, že se můžou poměrně jednoduše měnit pravidla pro úřední změnu pohlaví v závislosti na obsazení ministerstva, změně vlády nebo jiných politických důvodech.
Statusová změna pohlaví je dnes v České republice možná dvěma způsoby - bez chirurgického zákroku a s chirurgickým zákrokem. Zvolí-li žadatel cestu bez chirurgického zákroku, musí být nejdříve v odborné péči sexuologa. Ten, většinou v rozmezí 6-12 měsíců, může stanovit diagnózu transsexualismu.[1] Po stanovení diagnózy lékař vystaví potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví, na jehož základě matriční úřad změní jméno, příjmení i úřední pohlaví žadatele.
Cesta zahrnující chirurgický zákrok zůstává nadále stejná jako doposud. Žadateli je nejdříve stanovena diagnóza transsexualismu. Poté musí podstoupit minimálně 12 měsíců hormonální terapie. Dále prochází tzv. real life experience testem, kdy po dobu minimálně 12 měsíců zkouší, zda dokáže žít v roli opačného pohlaví. Před zákrokem musí žadatel ještě získat souhlasné stanovisko komise ministerstva zdravotnictví.
Změny, jimiž právní úprava úřední změny pohlaví v posledních měsících prošla jsou jistě zlomové a zásadní. Stále však v této problematice zůstávají některé problémy, které život trans lidí zbytečně komplikují. Zásadní je zejména nejistota spojená s neexistencí zákonem stanoveného postupu pro úřední změnu pohlaví. Budeme si proto muset počkat na to, jak se zákonodárce k tomuto problému postaví.
Poznámky:
[1] Nové názvosloví podle mezinárodní klasifikace používá termínu genderová dysforie nebo genderový nesoulad.
Zdroje:
Beránková, A. (květen, 2024) Chirurgický zákrok jako podmínka úřední změny pohlaví neobstál před Ústavním soudem. právo21.cz. dostupné z: https://pravo21.cz/pravo/chirurgicky-zakrok-jako-podminka-uredni-zmeny-pohlavi-neobstal-pred-ustavnim-soudem/#_ftn1
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Metodický pokyn pro poskytovatele zdravotnických služeb o postupu při vydávání potvrzení pro úřední změnu pohlaví trans osob. Dostupné z: https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2025/06/Metodicky-pokyn_finalni.pdf
Nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2025, Sp. Zn. Pl. ÚS 52/23, dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2024/Pl-52-23_AN_s_disenty.pdf
Nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, Sp. zn. Pl. ÚS 2/20, dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2022/Pl._US_2_20_vcetne_disentu.pdf
Seznam zprávy. (červen, 2025). Pro úřední změnu pohlaví už nebude potřeba operace či hormony. seznamzpravy.cz. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-operace-ci-hormony-nebudou-podminkou-uredni-zmeny-pohlavi-280329
Transparent. (2025). Úřední změna pohlaví od července již bez kastrace: jak správně postupovat ve zdravotnictví i na úřadech. jsmetransparent.cz. Dostupné z: https://jsmetransparent.cz/uredni-zmena-pohlavi-od-cervence-jiz-bez-kastrace-jak-spravne-postupovat-ve-zdravotnictvi-i-na-uradech/
