Na začátku července 2026 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Ubeda a ostatní proti Itálii, který potvrzuje důležitý trend posledních let: ochrana obětí domácího a sexuálního násilí nestojí jen na dobrých zákonech. Stejně důležité je, aby orgány činné v trestním řízení dokázaly odložit genderové stereotypy a reagovaly na oznámení násilí rychle, citlivě a bez předsudků.

Kauza Audrey Ubedy začala v roce 2021, kdy oznámila italským orgánům, že ji její bývalý partner dlouhodobě vystavoval fyzickému a psychickému násilí, opakovaně ji znásilňoval a dopouštěl se násilí také vůči jejich dětem. Přestože byla spolu s dětmi umístěna do azylového domu a vyšetřování bylo zahájeno poměrně rychle, brzy se ukázalo, že problém tohoto případu nebude jen v délce celého procesu, ale především v přístupu státních orgánů.

Vyhrožování nožem jako „špatný vtip“?

Mediální pozornost vzbudilo především chování italské státní zástupkyně [1], která záhy navrhla věc odložit. Ta mimo jiné označila jako „špatný vtip“ incident, při němž bývalý partner Audrey Ubedy přiložil nůž k jejímu krku. Zároveň násilí vůči dětem bagatelizovala jako běžný výkon rodičovské autority. Při posuzování opakovaných znásilnění navíc uvedla, že bylo obtížné prokázat, zda si muž byl vědom nesouhlasu partnerky, protože je prý „normální“, že žena při sexu zpočátku klade určitý odpor a muž jej musí překonat. [2] 

Právě tato formulace vedla Evropský soud pro lidská práva (ESLP) k mimořádně ostré kritice. Podle něj nejde o neobratně zvolená slova, ale o výroky odrážející zakořeněné genderové stereotypy, které vedly k další viktimizaci stěžovatelky. Takové stereotypy nejen zlehčují domácí a sexuální násilí, ale současně vytvářejí prostředí, které může odrazovat další oběti od oznámení trestných činů. ESLP proto připomněl, že podobné úvahy nemají v rozhodování orgánů činných v trestním řízení žádné místo.

Ochrana nesmí zůstat jen na papíře

Rozsudek nicméně nekritizuje pouze obsah odůvodnění. Soud zároveň zdůraznil, že v případech domácího násilí je čas jedním z nejdůležitějších faktorů ochrany a italské orgány pochybily, když neprovedly rychlé, důkladné a efektivní vyšetřování, jak vyžadují pozitivní závazky státu podle článků 3 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech (Úmluva); čili porušili stěžovatelčino právo na účinné vyšetřování.[3] Podle ESLP totiž průtahy v trestním řízení vážně ohrožují účinnost soudní ochrany obětí, neboť mohou významně ovlivnit reálnou možnost dosáhnout rozhodnutí o trestní odpovědnosti pachatele.

Ani ochranná opatření přijatá v tomto případě totiž nefungovala tak, jak by měla. Stěžovatelka a její děti strávily více než tři roky v utajeném azylovém zařízení, aniž by soudy průběžně hodnotily, zda je tak dlouhé omezení jejich života skutečně nezbytné nebo zda existují i jiné možnosti. Výsledkem bylo paradoxní uspořádání, v němž hlavní břemeno celé situace nesly právě osoby, které měly být chráněny.

ESLP proto dospěl k závěru, že Itálie porušila články 3 a 8 Úmluvy, a nařídil Itálii zaplatit Audrey Ubedě a jejím dětem částku 60 000 EUR. Stát podle něj nezajistil účinné vyšetřování oznámeného násilí ani dostatečnou ochranu stěžovatelky a jejích dětí. Zároveň kritizoval, že rozhodování vnitrostátních orgánů bylo ovlivněno genderovými stereotypy, které jsou v případech domácího a sexuálního násilí nepřijatelné.

Právě tento druhý aspekt činí z případu Ubeda a ostatní proti Itálii (Ubeda) důležitý milník. ESLP totiž stále zřetelněji dává najevo, že ochrana před domácím a sexuálním násilím nespočívá pouze v existenci trestněprávní úpravy. Stát musí vytvořit prostředí, v němž se oběť nemusí obávat, že při kontaktu s policií, státním zastupitelstvím nebo soudy narazí na bagatelizaci svého prožitku, zpochybňování své výpovědi nebo předsudky, které mohou ovlivnit průběh a také samotný výsledek řízení.

Nejde přitom o zcela nový přístup. Již v průlomovém rozsudku Opuz proti Turecku z roku 2009 ESLP zdůraznil, že domácí násilí nelze považovat za soukromou rodinnou záležitost, do níž stát zasahuje pouze výjimečně. Naopak, „selhání státu chránit ženy před domácím násilím porušuje jejich právo na rovnou ochranu zákona, a to i tehdy, není-li takové selhání úmyslné.“ [4]

Justice může zraňovat podruhé 

Na tuto judikaturu navázal v roce 2021 případ J.L. proti Itálii, který se poprvé více zabýval takzvanou sekundární viktimizací. Tento pojem představuje újmu, kterou oběť neutrpí přímo trestným činem, ale následně např. v důsledku přístupu institucí nebo jednotlivců, od nichž očekává ochranu či pomoc.

ESLP zde poprvé zdůraznil, že újmu může oběť utrpět nejen samotným násilím, ale i tím, jak s ní zachází justice. Odvolací soud tehdy při hodnocení věrohodnosti poškozené rozebíral její oblečení, sexuální orientaci, partnerské vztahy nebo předchozí sexuální zkušenosti. ESLP přitom jednoznačně konstatoval, že podobné úvahy nejsou pro posouzení trestní odpovědnosti relevantní a pouze reprodukují stereotypní představy o tom, jak se má „skutečná oběť“ chovat.

Rozsudek Ubeda na tuto judikaturu navazuje, ale také ji posouvá o krok dál. Zatímco ve věci J.L proti Itálii. byly stereotypy přítomny především v soudním rozhodnutí, ve věci Ubeda se objevily již ve fázi vyšetřování. ESLP tím vyslal důležitý signál, že požadavek na zacházení bez genderových předsudků dopadá na všechny orgány činné v trestním řízení, nikoliv pouze na soudce.

Ochrana obětí znamená víc než dobré zákony

Rozhodnutí ve věci Ubeda tak nepřináší zcela nová pravidla, ale důsledně rozvíjí dosavadní judikaturu ESLP. Potvrzuje zároveň, že pozitivní závazky států při ochraně obětí domácího a sexuálního násilí zahrnují nejen účinnou právní úpravu a rychlé vyšetřování, ale také povinnost zajistit, aby rozhodování orgánů veřejné moci nebylo ovlivněno genderovými stereotypy. Právě ty totiž mohou vést k bagatelizaci násilí, sekundární viktimizaci obětí a oslabení důvěry v justici.

Význam případu proto přesahuje hranice Itálie. Je dalším připomenutím, že přístup k obětem domácího a sexuálního násilí je otázkou ochrany základních lidských práv a že odpovědnost státu nekončí přijetím kvalitních zákonů. Stejně důležité je, jakým způsobem tyto zákony uplatňují policisté, státní zástupci a soudci. Jen justice, která rozhoduje bez předsudků a respektuje důstojnost obětí, může zajistit skutečně účinnou ochranu před domácím a sexuálním násilím.

 

Poznámky

[1] Zajímavostí je, že totožnost státní zástupkyně, která problematické výroky pronesla, zůstává neznámá – její jméno není uvedeno ani v samotném rozsudku, ani v žádných médiích. Některé zdroje dokonce chybně hovoří o státním zástupci. Že šlo o ženu, víme mimo jiné díky samotné Audrey Ubedě, která uvedla, že ji šokovalo zjištění, že autorkou výroků byla právě žena. Tuto skutečnost potvrzují i italská média, která ji označují jako „un pm donna della Procura di Benevento“, tedy státní zástupkyni z prokuratury v Beneventu. 

[2] Bod 10 rozsudku Ubeda a ostatní proti Itálii. 

[3] Tyto závazky státům ukládají nejen chránit jednotlivce před nelidským a ponižujícím zacházením a respektovat jejich soukromý a rodinný život, ale také na oznámení domácího a sexuálního násilí reagovat účinným vyšetřováním a přiměřenými ochrannými opatřeními. 

[4] Bod 191 rozsudku Opuz proti Turecku. 

 

Zdroje 

Doporučení Rec (2006)8 Výboru ministrů členským státům ohledně pomoci obětem trestných činů. Získáno z: https://rm.coe.int/16805afa5c.  

Girardini, S. (2021, prosinec 14). JL v Italy: The ECtHR is finally recognising victim blaming in cases of sexual violence [příspěvek na blogu]. Získáno z: https://www.humanrightshere.com/post/jl-v-italy-the-ecthr-is-finally-recognising-victim-blaming-in-cases-of-sexual-violence. 

Giuffrida, A. (2026, červenec). Italy ordered to compensate woman after allegations of rape by partner dismissed as ‘normal’. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/world/2026/jul/06/italy-ordered-compensate-woman-rape-allegations-echr.  

Ilieva, M. S. (2021, září 6.) J.L. v. Italy: A survivor of trivictimisation – Naming a Court’s failure to fully (recognize and) acknowledge judicial gender-based revictimisation [příspěvek na blogu]. Získáno z: https://strasbourgobservers.com/2021/09/06/j-l-v-italy-a-survivor-of-trivictimisation-naming-a-courts-failure-to-fully-recognize-and-acknowledge-judicial-gender-based-revictimisation/.  

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci J. L. proti Itálii, ze dne 27. května 2021, č. 5671/16, dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22002-13282%22]}.   

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Opuz proti Turecku, ze dne 9. června 2009, č. 33401/02, dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22001-92945%22]}.  

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ubeda a ostatní proti Itálii, ze dne 2. července 2026, č. 9993/24, dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/#{%22fulltext%22:[%22italy%22],%22sort%22:[%22kpdate%20Descending%22],%22documentcollectionid2%22:[%22GRANDCHAMBER%22,%22CHAMBER%22],%22itemid%22:[%22001-251247%22]}. 

Santoro, M. (2026, červenec). La Cedu condanna l'Italia per la decisione della pm di Benevento: «Approccio sessista e stereotipato». Salerno. Získáno z: https://salerno.corriere.it/notizie/cronaca/26_luglio_05/nell-approccio-con-la-donna-l-uomo-deve-vincere-la-sua-resistenza-la-cedu-accusa-una-pm-di-benevento-di-approccio-sessista-4e50fc2a-803c-4297-86e9-14dc0c539xlk_amp.shtml. (přeloženo pomocí AI)

Savino, Ch. (2026, červenec). European Court Condemns Italy Over Sexist Handling of Domestic Violence Allegations. Human Rights Research Center. Získáno z: https://www.humanrightsresearch.org/post/european-court-condemns-italy-over-sexist-handling-of-domestic-violence-allegations.   

Secondary Victimisation. European Institute for Gender Equality. Získáno z: https://eige.europa.eu/publications-resources/thesaurus/terms/1248.   

The European Court of Human Rights condemns Italy: slow investigations and sexist motivations from the prosecutor, compensation for woman and children (2026, červenec 5). La Sicilia. Získáno z: https://en.lasicilia.it/news/italy-world/3055101/the-european-court-of-human-rights-condemns-italy-slow-investigations-and-sexist-motivations-from-the-prosecutor-compensation-for-woman-and-children.html.  

Who is Audrey, the woman who made Italy convicted for sexism by a prosecutor (2026, červenec 6). La Sicilia. Získáno z: https://en.lasicilia.it/news/news/3055267/who-is-audrey-the-woman-who-made-italy-guilty-of-sexism-by-a-prosecutor.html. 

 

Fotografie 

Skutečná ochrana obětí začíná tam, kde končí stereotypy. Konstantinův oblouk v Římě, autor: Lucie Pirklová, 30. března 2024.