Zpráva organizace Human Rights Watch pro rok 2026 varuje před drastickým úpadkem lidských práv v západoafrickém Sahelu. Vojenské junty v Mali, Nigeru a Burkině Faso upevňují svou moc, odkládají demokratické volby a zneužívají protikoloniální rétoriku k potlačování opozice. Pod záminkou boje proti islamistickému extremismu dochází za asistence ruských žoldnéřů k brutálnímu mučení, únosům kritiků a masovým popravám civilistů. Region se tak ocitá v nebezpečném paradoxu, kdy se samozvaní ochránci stali pro vlastní obyvatelstvo stejnou hrozbou jako samotní teroristé. 

Vojenský útlak a krvavá realita v srdci Sahelu

Organizace Human Rights Watch (HRW) ve své zprávě pro rok 2026 varuje před rostoucím útlakem v západní Africe. Vojenské junty v oblasti Sahelu, zejména v Nigeru, Mali a Burkině Faso, v regionu dále upevňují svou moc. Dochází k prodloužení přechodných období k demokracii, zákazům politických stran a zrušení limitů pro prezidentská období. Bývalí lídři a opoziční představitelé pak čelí bezdůvodnému zatýkání a vykonstruovaným politickým procesům. 

V regionu zároveň dochází k brutálním útokům na civilní obyvatelstvo. Islamistické ozbrojené skupiny hromadně zabíjejí lidi v Burkině Faso, Mali, Nigeru i Nigérii. K nezákonným popravám civilistů však dochází také ze strany vládních armád a jejich spojenců, včetně ruské žoldnéřské skupiny Wagner [1] (nyní vystupující pod názvem Africa Corps). 

 

Zneužívání protikoloniální rétoriky k upevnění moci 

Vojenské junty si sice získaly počáteční podporu veřejnosti kvůli frustraci z neschopnosti předchozích vlád zastavit násilný extremismus, nicméně jejich současná rétorika slouží především k legitimizaci vlastní moci. Vůdci záměrně obracejí hněv obyvatelstva směrem k vnějšímu nepříteli, Francii a bloku ECOWAS [2] (Hospodářské společenství západoafrických států).

Pod rouškou boje za dekolonizaci zakrývají fakt, že odkládají demokratické volby, potlačují opozici, zakazují politické strany a umlčují kritiky. Tyto argumenty junty sice staví na reálných historických základech, jako je kritika francouzské měnové kontroly nebo selhání francouzské protiteroristické operace Barkhane, ve skutečnosti však dekolonizační ideály zneužívají pouze jako nástroj k upevnění vlastních autoritářských pozic.

 

Krvavá čistka v Mali: Armáda a ruští žoldnéři likvidují etnikum Fulbů

Organizace HRW přinesla v roce 2025 mrazivé svědectví o masových popravách a únosech v Mali. Tamní vládní armáda společně s ruskými žoldnéři ze skupiny Wagner systematicky terorizuje civilní obyvatelstvo. 

Jejich hlavním terčem se stali muži z etnika Fulbů (Fulani), které junta paušálně obviňuje ze spolupráce s islamistickými teroristy napojenými na Al-Káidu. Zatímco islamisté verbují své lidi i mezi Fulby, vládní síly přestaly rozlišovat mezi ozbrojenci a civilisty. Výsledkem jsou brutální čistky v sahelských vesnicích, kde vojáci bez milosti střílejí prchající lidi, upalují starce v jejich domovech a rabují dobytčí trhy. 

Bývalý prodavač Ahmed popsal BBC, jak ho žoldnéři brutálně mučili topením ve vodě (tzv. waterboarding) a drželi v nelidských podmínkách na vojenské základně, aby z něj vynutili informace. Ruští bojovníci před jeho očima uřízli hlavu dvěma dalším zajatcům, kočovnému Tuaregovi a Arabovi. Jedno z bezhlavých těl pak přitáhli přímo k Ahmedovi, aby ho pach čerstvé krve zastrašil a donutil mluvit. Ahmedovi se nakonec podařilo s rodinou uprchnout do sousední Mauritánie. 

Další z uprchlíků, pastevec Júsuf, popsal, jak ho žoldnéři bezdůvodně zmlátili kovovými tyčemi. Když ztratil vědomí, nastartovali mu u obličeje motorku a do nosu mu pouštěli výfukové plyny, aby ho probrali. Podle uniklých zpráv z uzavřených telegramových kanálů sami ruští bojovníci pravidelně sdíleli stovky fotek a videí zachycujících mučení, znásilňování, kanibalismus a znesvěcování mrtvých těl. 

Brutální taktika ruských sil vyhnala do uprchlického tábora M'berra v Mauritánii už téměř 50 tisíc lidí. Místní obyvatelé jsou traumatizovaní pouhým vyslovením jména Wagner. Malijští představitelé v anonymních rozhovorech přiznávají, že ruské jednotky jsou pro zemi ještě ničivější než dřívější francouzské síly a že se země s jejich příchodem dostala „z bláta do louže“.

Cílené útoky se staly běžnou součástí protipovstaleckých operací a svědectví přeživších popisují brutální chování vládních sil. Ve vesnici Kobou vojáci popravili spoutané starce se zavázanýma očima střelou do týla a vypálili desítky domů. V obci Farana zbyly po zásahu armády na břehu řeky jen kaluže krve a lidské ostatky. Největší útok se odehrál v Sebabougou, odkud vojáci odvezli zhruba 100 mužů. Příbuzní později v okolí vojenského tábora našli desítky rozkládajících se těl. 

 

Burkina Faso a Niger: Stejný scénář, jiné oběti

Podobně kritická situace panuje v Burkině Faso, kde vojenská vláda odložila volby až na rok 2029. Místní vojenské jednotky a civilní milice provádějí masové popravy civilistů podezřelých ze spolupráce s džihádisty, což dokládá například masakr v Karmě, kde bylo zavražděno nejméně 156 lidí. 

V Nigeru vedl převrat z roku 2023 k vlně násilí ze strany přívrženců junty, zatčení vysokých představitelů svržené vlády a k dlouhodobému zadržování prezidenta Mohameda Bazouma. Ze strany ECOWAS byly na zemi uvaleny tvrdé ekonomické sankce a padly i hrozby vojenskou intervencí, což situaci běžných obyvatel ještě více zhoršilo a posílilo protizápadní nálady. Niger navíc čelí humanitární krizi na svých hranicích poté, co Alžírsko do země deportovalo tisíce migrantů. 

 

Únosy odpůrců režimů na denním pořádku

Místní režimy systematicky umlčují jakoukoli kritiku. Novináři, aktivisté a odpůrci režimu jsou protiprávně zatýkáni, unášeni nebo nuceně odváděni do armády. Terčem jsou i soudci a právníci. V Nigérii úřady stíhají občany i za pouhé příspěvky na sociálních sítích. 

Scénář únosů bývá stejný. Ozbrojení muži, kteří se často ani neidentifikují, odvezou vytipované oběti v neoznačených autech z ulice nebo z jejich domovů. Drží je týdny v neoficiálních prostorech, bez zatykače a bez možnosti spojit se s rodinou či právníkem. Místní úřady posléze jakoukoliv spojitost s jejich zmizením popírají. 

Cílem těchto nezákonných metod je vyvolat v občanské společnosti strach. V Burkině Faso navíc režim zavedl novou drsnou taktiku, unesené novináře a aktivisty nuceně odvádí do armády a posílá je přímo na frontu bojovat proti islamistům. Mezi oběťmi jsou i čelní představitelé Asociace novinářů Burkiny Faso. 

Celý region se tak ocitá v nebezpečném paradoxu: junty, které slibovaly občanům bezpečí a suverenitu, vytvořily režimy, jež jsou pro vlastní obyvatelstvo stejně nebezpečné jako teroristická hrozba, proti které původně přišly bojovat. Situaci pro oběti bezpráví zásadně zhoršuje fakt, že Mali, Niger a Burkina Faso vystoupily ze západoafrického bloku ECOWAS a oznámily vystoupení z Mezinárodního trestního soudu. HRW proto naléhavě vyzývá Africkou unii a mezinárodní společenství k většímu tlaku na ochranu lidských práv v regionu.

 

Poznámky

[1] Wagner (nyní známý jako Africa Corps) je ruská soukromá vojenská skupina, která působí v několika afrických zemích. Podílí se na vojenských operacích, ochraně vlád a získávání vlivu pro Rusko.

[2] ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států) je organizace založená v roce 1975, která sdružuje státy západní Afriky. Jejím cílem je podpora hospodářské spolupráce, volného obchodu, míru a politické stability v regionu.

 

Zdroje

Calcagno, S. (2025, červenec 18). Military Coups in the Sahel: A Step Forward for Decolonization and a Step Backwards for Human Rights. Human Rights Research Center. Získáno z:  https://www.humanrightsresearch.org/post/military-coups-in-the-sahel-a-step-forward-for-decolonization-and-a-step-backwards-for-human-rights.

Human Rights Watch. (2026). World Report 2026. Získáno z:  https://www.hrw.org/world-report/2026. 

Human Rights Watch. (2026, únor 4). West Africa: Further Crackdowns by Military Juntas. Získáno z: https://www.hrw.org/news/2026/02/04/west-africa-further-crackdowns-by-military-juntas. 

Human Rights Watch. (2025, červenec 22). Mali: Army, Wagner Group Disappear, Execute Fulani Civilians. Získáno z: https://www.hrw.org/report/2025/07/22/mali-army-wagner-group-disappear-execute-fulani-civilians. 

Naadi, T. (2025, listopad 26). Russian mercenaries accused of cold-blooded killings in Mali – BBC speaks to eyewitnesses. BBC News. Získáno z:  https://www.bbc.com/news/articles/crmx7x3yjyko. 

RFI. (2025, červenec 23). Malian army and Wagner Group abduct and execute Fulani civilians, NGO claims. Získáno z:  https://www.rfi.fr/en/africa/20250723-malian-army-and-wagner-group-abduct-and-execute-fulani-civilians-hrw-claims. 

Sivieude, M. (2025, duben 30). Enforced disappearances as a means of repression by military authorities in West Africa. Amnesty International. Získáno z: https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/04/enforced-disappearances-west-africa/.