Strana Fidesz Viktora Orbána měla zneužít své pozice vládní strany během maďarských parlamentních voleb v dubnu 2022, které následně vyhrála počtvrté v řadě. Strana údajně využila k politickému marketingu osobní údaje obyvatel odevzdané vládě pro účel přístupu k veřejným službám. Stav právního státu v Maďarsku dlouhodobě kritizuje Evropská unie.

Zpráva Human Rights Watch publikovaná 1. prosince 2022 uvádí, že maďarská vláda před parlamentními volbami v dubnu 2022 sbírala osobní údaje svých obyvatel, kteří použili veřejné služby, jako například registrace k očkování proti Covid-19 či přihlášení se k daňovým úlevám. Tyto údaje, poskytnuté vládě pro účel specifický pro dané veřejné služby, byly poté použity pro jiný účel, a to volební kampaň vládnoucí strany. Obyvatelé, kteří takto vládě poskytli své osobní údaje, začali obdržovat politický marketing strany Fidesz, která parlamentní volby nakonec vyhrála počtvrté v řadě. 

Problémy pro demokracii

Využívání osobních údajů tímto způsobem stírá hranici mezi vládou a politickou stranou, která vládu tvoří. Tato hranice je však nezbytná pro demokratické volby, které se vyznačují spravedlivou soutěží mezi jednotlivými stranami. Pochyby ohledně demokratičnosti voleb v Maďarsku byly mezinárodními pozorovateli vzneseny již těsně po volbách v dubnu 2022, stejně jako během předchozích parlamentních voleb v roce 2018. Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v roce 2022 konkrétně zmínila stírání hranice mezi vládou a vládní stranou, nedostatek transparentnosti ve financování kampaní a nedostatek nestrannosti ze strany médií. 

Nerovné pozice politických stran jsou pouhou součástí vleklého sporu Maďarska s Evropskou unií ohledně jeho nedostatků v oblasti právního státu, což zahrnuje kontrolu strany Viktora Orbána nad velkou částí médií, podrývání nezávislosti justice a útoky na neziskové organizace. 

Porušení práva na soukromí a ochranu osobních údajů?

Zneužívání osobních údajů pro volební kampaň strany Fidesz má však i jiný rozměr než pouze demokratický deficit - porušení práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Dle principu účelového omezení pod čl. 5 odst. 1 písm. b) GDPR musí být osobní údaje „shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný“. 

Slučitelnost potenciálního nového účelu zpracování osobních údajů, v tomto případě volební kampaň vládní strany, s původním účelem, tedy přístupu k veřejným službám, může být posouzena dle kritérií v čl. 6 odst. 4 GDPR. Ta zahrnují například vazbu mezi těmito účely, okolnosti, za nichž byly osobní údaje shromážděny, povahu osobních údajů a možné důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů. 

Přes názor maďarského úřadu pro ochranu osobních údajů (NAIH), že dotčení obyvatelé souhlasili na stránce pro registraci na očkování s tím, aby byli dále kontaktováni (bez bližší specifikace k jakému účelu), účel zpracování musí být určitý, výslovně vyjádřený a legitimní (čl. 5 odst. 1 písm. b GDPR), a souhlas subjektů údajů ke zpracování musí být svobodný, konkrétní a informovaný (čl. 4 odst. 11 GDPR). 

Human Rights Watch tedy vyzvala maďarskou vládu, aby se ve zpracovávání osobních údajů řídila principem účelového omezení a vymazala údaje shromážděné bez dostatečného účelového omezení, včetně těch, které by mohly být použity pro politický marketing.

Podobné taktiky opozičních stran

Zpráva Human Rights Watch také uvádí, že v Maďarsku nezneužívala osobní údaje pouze vládnoucí strana - jiné strany se například uchylovaly k nevyžádaným telefonním hovorům a politickým reklamám na sociálních sítích, k čemuž došlo sdílením údajů o navštěvování webových stránek třetími stranami. 

Tento způsob využívání osobních údajů jinými stranami postrádal dle Human Rights Watch mimo jiné transparentnost. Na rozdíl od strany Fidesz, která k politickému marketingu využívala data, která byla odevzdána vládě, ne straně, a která tedy ostatním stranám nebyla přístupná, však ostatní strany nezneužily pozice vládní strany. Využívání osobních údajů jinými politickými stranami tedy bylo problematické z hlediska ochrany osobních údajů, ale neprohlubovalo stejným způsobem nevyváženost ve volebním procesu. 

Ve své zprávě organizace Human Rights Watch vyzvala maďarskou vládu, aby napravila chyby týkajících se využívání osobních údajů pro politické kampaně a zajistila nezávislost a nestrannost státních aparátů.

 

Zdroje

Bayer, L. (4. dubna 2022). Hungarian election wasn’t a fair fight, observers say. POLITICO. Získáno z: https://www.politico.eu/article/hungary-election-level-playing-field-fair-observer/. 

Evropský parlament a Rada EU (2016). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP). Získáno z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R0679.  

Human Rights Watch (1. prosince 2022). Hungary: Data Misused for Political Campaigns [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.hrw.org/news/2022/12/01/hungary-data-misused-political-campaigns. 

Human Rights Watch (2022). Trapped in a Web: The Exploitation of Personal Data in Hungary’s 2022 Elections. Získáno z: https://www.hrw.org/report/2022/12/01/trapped-web/exploitation-personal-data-hungarys-2022-elections. 

Fotografie

Viktor Orbán, premiér Maďarska a předseda vládní strany Fidesz. EPP Political Assembly, March  20, 2019, autor: European People’s Party, 20. březen 2019, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, úpravy: ořez.