[1] Ilustrační obrázek loga České televize. Česká televize, autor: JUDr. Michala Plachká, LL.M, 2026.

Plánovaným přechodem od koncesionářských poplatků k přímému financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu se vytváří riziko ztráty jejich politické nezávislosti. Navržený zastropovaný příspěvek znamená pro obě instituce pokles příjmů o 1,4 miliardy korun. Tento krok navíc naráží na požadavky Evropského aktu o svobodě médií. V tomto článku se zaměříme na průběh prvního čtení této novely, hlavní rizika spojená s nařízením EMFA i na to, jakým způsobem redakční autonomii efektivně chrání vybrané zahraniční modely.

Od varování k nočnímu hlasování 

V březnovém vydání náš lidskoprávní bulletin podrobně rozebíral evropské modely financování veřejnoprávních médií a varoval před riziky přímého napojení na státní rozpočet. Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, jak snadno lze přes finanční toky oslabit redakční nezávislost. 

Maďarská centralizace financí pod politicky řízený fond MTVA (Fond na podporu mediálních služeb a správu majetku) i slovenské bleskové snížení zákonného příspěvku z 0,17 % na 0,12 % HDP prostou parlamentní většinou potvrdily, že bez ústavních pojistek je rozpočtový model vůči politickým zásahům extrémně zranitelný.

24. října se však varovné scénáře staly politickou realitou také v České republice. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů zařadila na program Poslanecké sněmovny návrh na projednání novely zákona, která ruší dosavadní koncesionářské poplatky. Vládní návrh počítá s nahrazením poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu a stanovuje celkový roční příspěvek pro ČT a ČRo ve výši 7,8 miliardy korun, tedy na hodnotu, která odpovídá období mezi lety 2005 a 2008, kdy došlo k poslednímu zvýšení poplatků. Od té doby reálná hodnota této sumy klesla vlivem inflace přibližně na polovinu. Média navíc už nebudou disponovat rezervami, které ještě v roce 2024 měla. Jen ČT tak poklesne rozpočet o dalších 463 milionů. Stejně tak médiím veřejné služby zaniká zákonem garantovaná úprava pro média veřejné služby na odpočet DPH, kvůli čemuž ČT přijde o cca 400 milionů. Celkový pokles rozpočtů se tak blíží 20 %. 

Tento krok pro obě instituce znamená souhrnný pokles příjmů o přibližně 1,4 miliardy korun. Přestože Andrej Babiš, Tomio Okamura a Oto Klempíř mluví o garanci výdajů v zákoně a inflační valorizaci, zástupci obou médií (Hynek Chudárek a René Zavoral) označují tyto škrty za likvidační a mimořádně nebezpečné. 

Průběh procedurálního projednávání v Poslanecké sněmovně

Samotné projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně probíhalo ve zrychleném procedurálním režimu. Na návrh předsedy Sněmovny Tomia Okamury byl ihned na začátku projednávání stanoven pevný čas závěrečného hlasování na sobotu 24. října přesně ve 4:36 ráno. 

Současně s pevným časem odhlasovala koalice zkrácení celkové rozpravy na devět hodin a omezení řečnické doby jednotlivých poslanců. V důsledku toho se k vystoupení vůbec nedostalo 65 řádně přihlášených zákonodárců. Neobvyklé bylo také to, že se na předsednickém křesle střídali pouze zástupci vládní koalice (obvykle se střídají ve vedení jednání Sněmovny místopředsedové napříč stranami) a že nebyla opozičním poslancům umožněna přestávka na jednání poslaneckých klubů.   

Jednání provázela napjatá atmosféra i mimo samotnou jednací síň, zatímco před budovou na Malostranském náměstí protestovaly stovky lidí. Během nočního zasedání předsedající nechal z pořadových důvodů vyvést skupinu občanů z balkonu pro veřejnost. Příchozí občané totiž z galerie rozvinuli transparent na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií a pískotem doplňovali noční jednání na protest proti vládnímu návrhu. 

Opozice neuspěla s návrhy na zamítnutí novely ani na její vrácení vládě k přepracování, když pro obě varianty hlasovalo jen 81 ze 177 přítomných poslanců. Návrh tímto postoupil do druhého čtení a byl přikázán Výboru pro média a kulturu jako garančnímu výboru. Další snahy opozice o širší projednání předlohy v dalších 14 orgánech, včetně rozpočtového výboru či výboru pro vědu a vzdělávání, vládní většina zamítla. 

Finanční úleva nebo politická závislost? 

Rušení koncesionářských poplatků bývá veřejnosti prezentováno především jako finanční úleva pro rodinné rozpočty, které dosud hradily 150 Kč za televizní a 55 Kč za rozhlasový poplatek měsíčně. Roční úspora pro domácnosti by tak byla 2 460 Kč, ale náklady na provoz veřejnoprávních médií tím nezmizí, pouze se přesunou z přímých plateb občanů do všeobecného daňového systému. 

Vládní návrh tedy pouze přesouvá financování na stát s již zmiňovanou zastropovanou částkou 7,8 miliardy korun, z níž má ČT získat 5,74 miliardy a ČRo 2,065 miliardy korun. Pro srovnání je průměrný roční poplatek v zemích Evropské unie přibližně 116 EUR, tedy zhruba 2 830 Kč ročně. Česká domácnost tak platí o cca 15% méně, než je průměr EU. A co víc, vzhledem k deficitnímu rozpočtu ČR bude muset být rozpočet pro média financován navýšením dluhu. Samotná obsluha takového dluhu vyjde Českou republiku každoročně na cca 400 milionů korun. 

Převod financování na státní rozpočet tak vytváří strukturální závislost médií na vládní většině. Pokud o objemu rozpočtu rozhodují politici, vzniká trvalé riziko nepřímého tlaku na zpravodajství a publicistiku. Příslib vládní koalice, že výše příspěvku bude garantována zákonem a navázána na inflaci, nabízí jen částečnou jistotu. Jelikož by se z rozpočtu médií stal valorizovaný mandatorní výdaj, snížení financí pro média by pro politiky představovalo lákavý způsob, jak ulevit napjatému státnímu rozpočtu.

Jakýkoliv zákonný koeficient totiž může prostá parlamentní většina v budoucnu kdykoliv snížit, jak ukázala nedávná zkušenost ze Slovenska. Touto zkušeností se myslí nedávné snížení koeficientu státního příspěvku pro STVR (Slovenská televize a rozhlas) prostým hlasováním na 0,12 % HDP, čímž rozpočet médií skokově klesl o téměř 30 %. Hlavním rozdílem je absence přímého vztahu mezi občanem a médiem. U koncesionářského poplatku každý přesně ví, jakou částkou veřejnou službu podporuje, a jakákoliv úprava financování se může promítnout do veřejné debaty. Pokud se však finance skryjí v zákoně jako běžný výdaj státní pokladny, tato bezprostřední občanská kontrola se vytratí.

Udržitelný model financování tak vyžaduje nastavení, které oddělí finanční toky od krátkodobého politického rozhodování. Bez těchto garancí zůstává redakční autonomie vystavena opakovaným zásahům ze strany státní moci. 

Evropský akt o svobodě médií: Kde naráží vládní návrh na unijní právo?

Zásadním právním mantinelem pro chystanou změnu financování je Evropský akt o svobodě médií (EMFA) (nařízení EU 2024/1083). Toto unijní nařízení je od srpna 2025 přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti převodu do národního práva. 

Pro veřejnoprávní vysílání je klíčový článek 5 EMFA, který státům ukládá povinnost garantovat redakční i funkční autonomii médií. Zejména čl. 5 odst. 3 striktně vyžaduje, aby postupy financování vycházely z napřed stanovených, transparentních a objektivních kritérií. Tato pravidla musí médiím zajistit přiměřené, udržitelné a předvídatelné zdroje chránící redakční nezávislost. 

České republice navíc z čl. 5 odst. 4 plyne povinnost zřídit nezávislý orgán, který bude plnění těchto garancí veřejně monitorovat. V rámci přípravy prováděcího zákona Ministerstvo kultury počítá se svěřením této role Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Odborníci však upozorňují, že jelikož členy RRTV volí Poslanecká sněmovna a Senát podle stranického klíče, takové řešení plně nenaplňuje požadavek EMFA na orgán zcela prostý politického vlivu. 

Na rizika spojená s novým českým návrhem výslovně reagoval i mluvčí Evropské komise, který potvrdil, že Komise schválení zákona v prvním čtení i celkový vývoj velmi pečlivě sleduje. Mluvčí také připomněl, že uplatňování EMFA je pro Brusel prioritou a český model musí garantovat dostatečné i předvídatelné prostředky bez politického vměšování. 

Zásadní pochybnosti o souladu s unijním právem veřejně formuloval generální ředitel ČRo, René Zavoral. Upozornil, že nahrazení poplatků financováním ze státního rozpočtu bez pojistek nahrazuje předvídatelný systém modelem pod neustálým politickým tlakem, což přímo protiřečí článku 5 EMFA. Výhradu vznesly také mezinárodní organizace, Reportéři bez hranic či Media Freedom Rapid Response, podle nichž škrt 1,4 miliardy korun bez konzultace s vysílateli představuje riziko porušení unijních standardů. 

Rozpor s požadavkem na „objektivní a transparentní kritéria” doplňuje i oficiální vypořádání vládních připomínek. Ministerstvo financí požadovalo věcný výpočet a odůvodnění navržených částek pro ČT a ČRo, předkladatelé odpověděli, že suma je výhradně „výsledkem jednání koaliční rady”. 

Stanovení rozpočtu politickou dohodou namísto exaktního výpočtu však naráží i na článek 21 EMFA, který vyžaduje, aby všechna národní opatření ovlivňující mediální trh byla řádně odůvodněna, objektivní a nediskriminační. Také dle expertní analýzy odborníků z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého dosavadní český poplatkový systém s automatickou valorizací požadavky EMFA plně naplňoval, zatímco vládnímu návrhu chybí transparentní výpočetní metodika. 

Zahraniční inspirace: Jaké evropské modely by v české realitě mohly fungovat?

Při hledání udržitelné reformy nabízí evropská praxe několik osvědčených systémů, které efektivně propojují finanční stabilitu s dělící čarou od politické moci. Tyto modely ukazují, že opuštění tradičních poplatků nemusí nutně znamenat ztrátu nezávislosti. 

Inspirativní je německý model KEF, kde o finančních potřebách médií rozhoduje nezávislá komise složená z odborníků. Němečtí politici tak nemohou svévolně určovat výši rozpočtu na základě politických sympatií, ale musí respektovat věcné expertízy. V české realitě by zřízení podobného nezávislého expertního orgánu zabránilo tomu, aby se rozpočet ČT a ČRo stával předmětem politických dohod u koaličního stolu. 

Další životaschopnou cestou je finský a švédský model samostatné mediální daně. Tato daň je odstupňována podle příjmů občanů a firem, což přináší vyšší sociální spravedlnost. Klíčové však je, že vybrané prostředky nesměřují do všeobecné státní pokladny, ale do samostatného fondu, ke kterému exekutiva nemá přímý přístup. 

Dánská a norská zkušenost ukazuje také nutnost víceletých finančních rámců. Zákony schvalované na 4 až 8 let fixují rozpočet přes volební období. Kdyby byly tyto rámce v Česku chráněny jako tzv. organické zákony vyžadující souhlas Senátu, zabránilo by to situaci, kdy prostá sněmovní většina ze dne na den ořeže rozpočet médií.

Budoucí vývoj a občanská společnost

Postoupení novely do druhého čtení otevírá šedesátidenní lhůtu pro jednání ve sněmovních výborech. Opoziční strany plánují předložit řadu pozměňovacích návrhů a zvažují i podání stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli procedurálním pochybením při nočním jednání. 

Současně se formuje silný odpor napříč společností. Kromě celodenní stávky zaměstnanců ČT a ČRo vyhlášené na 3. listopadu vyjádřily podporu nezávislým médiím také univerzity, odborná veřejnost, církve i kulturní asociace. 

Z hlediska systémové ochrany zůstává klíčové prosadit víceleté finanční plánování a zapojení Senátu do schvalování mediální legislativy. Bez těchto garancí hrozí, že se financování veřejnoprávních médií stane trvalým předmětem politických bojů při každé změně vládní většiny. 

O budoucnosti svobodného vysílání v ČR tak nerozhodne pouze hlasování v Parlamentu, ale i schopnost občanské společnosti obhájit nezávislé instituce jako základní pilíř demokratického státu. 

Zdroje

Belzová, K. (2026, říjen 23). O zrušení poplatků ČT a ČRo se jednalo i v noci. Návrh prvním čtením prošel. Stisk online. Dostupné z: https://stisk.online/a/pRHfx/o-zruseni-poplatku-ct-a-cro-se-jednalo-i-v-noci-navrh-prvnim-ctenim-prosel.

Brogi, E., Blagojev, T., Bleyer-Simon, K., Borges, D., Carlini, R., Kermer, J., Nenadić, I., Palmer, M., Trevisan, M. & Verza, S. (2026). Research for CULT Committee – Implementation of the European Media Freedom Act. Bruselský parlament: Policy Department for Citizens, Equality and Culture. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2026/780202/IUST_STU(2026)780202_EN.pdf.

Brusel zbystřil kvůli České televizi. Vláda chce zrušit poplatky, ve hře je nezávislost médií (2026, říjen). Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2026/10/brusel-televize-rozhlas-vlada-poplatky/.

Česká televize chystá protest, který diváci nepřehlédnou. Zasáhne i hlavní zprávy (2026, říjen). e15.cz. Dostupné z: https://www.e15.cz/domaci/ceska-televize-chysta-protest-ktery-divaci-neprehlednou-zasahne-i-hlavni-zpravy-1436805.

Český rozhlas. (2026). MgA. René Zavoral – generální ředitel Českého rozhlasu. Dostupné z:  https://informace.rozhlas.cz/rene-zavoral-5001114.

Digitální a informační agentura. (2026). Zamítněte zrušení poplatků. Veřejnoprávní média i Sněmovna patří lidem. Dostupné z: https://portal.gov.cz/e-petice/2173-zamitnete-zruseni-poplatku-verejnopravni-media-i-snemovna-patri-lidem.

EU Awareness Centre. (2026, duben). The European Media Freedom Act (2024): A Common Framework for Media Pluralism and Independence. Dostupné z: https://euawareness.org/analytics/the-european-media-freedom-act-2024-a-common-framework-for/.

Evropský akt o svobodě médií a jeho dopady na českou mediální legislativu (2026, říjen). Právní prostor. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/mezinarodni-a-evropske-pravo/evropsky-zasah-do-medii-co-ceka-cesko.

Evropský parlament a Rada (EU). (2024). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024 o zřízení společného rámce pro mediální služby ve vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě médií). Dostupné z:  https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1083/oj/ces.

Koaliční rada rozhodla zrušit poplatky. Kde je zdůvodnění? (2026, říjen). Liberecké listy. Dostupné z: https://libereckelisty.cz/ruseni-poplatku-koalicni-rada-zduvodneni/.

Konec koncesionářských poplatků je blíž. Sněmovna zažila dvacetihodinovou bitvu (2026, říjen). Newstream. Dostupné z: https://www.newstream.cz/politika/konec-koncesionarskych-poplatku-je-bliz-snemovna-zazila-dvacetihodinovou-bitvu.

Krcháková, I. (2026, říjen). Už žádný symbolický protest, tentokrát to diváci poznají. ČT a ČRo chystá další stávku. Marketing & Media. Dostupné z: https://www.mam.cz/novinky/media-a-trh/2026-10/do-rana-ve-snemovne-do-noci-v-ulicich-ruseni-poplatku-ct-a-cro-jde-dal/.

Ministerstvo kultury České republiky. (2026). Rozhlasové a televizní poplatky. Dostupné z: https://www.mk.gov.cz/rozhlasove-a-televizni-poplatky-cs-488.

Najman, P. (2026, říjen). AKTUÁLNĚ: Sněmovna rozhoduje o zrušení koncesionářských poplatků Téma.21. Dostupné z: https://tema21.cz/clanek/zruseni-koncesionarskych-poplatku/.

Odhlasováno. Koalice v prvním kole protlačila zrušení poplatků (2026, říjen). Seznam Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-odhlasovano-koalice-v-prvnim-kole-protlacila-zruseni-poplatku-318652.

Ohrožení demokracie, říká Fiala k postupu o zrušení poplatků. Podle Okamury jsou voliči nadšeni (2026, říjen). CNN Prima NEWS. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/ohrozeni-demokracie-rika-fiala-k-postupu-o-zruseni-poplatku-podle-okamury-jsou-volici-nadseni-525371.

Opozice chystá strategii proti vládě. Sází i na tlak veřejnosti (2026, říjen). Novinky.cz. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-opozice-chysta-strategii-proti-vlade-sazi-i-na-tlak-verejnosti-40605060.

Plníme sliby, lidé to časem pochopí. Vládní poslanci o zrušení poplatků (2026, říjen). Rádio Impuls. Dostupné z: https://www.impuls.cz/zpravy/domaci/verejnopravni-media-snemovna-premier-koalice-zakon/.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. (2026). Detail poslankyně / poslance. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=6105.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. (2026). Sněmovní tisk 231/0: Návrh zákona o zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=277415.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. (2026). Výbor pro média a kulturu. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4100.

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat (2026, říjen). ČT24. Dostupné z:  https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/iniciativa-verejnopravne-k-projednavani-zruseni-poplatku-za-ct-a-cro-378956.

Studenti vyhlásili stávku kvůli rušení poplatků pro ČT a ČRo (2026, říjen). ČT24. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/studenti-vyhlasili-stavku-kvuli-ruseni-poplatku-pro-ct-a-cro-379086.

Sýkorová, K. (2026, březen). Financování médií veřejné služby v evropském kontextu. Lidskoprávní Bulletin. Centrum pro lidská práva a demokracii. Dostupné z:https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulle….

Šedová, N. (2026, říjen). Sněmovna poslala dál zrušení poplatků za ČT a Český rozhlas. Opozice varuje před větší závislostí na státu. Dostupný advokát. Dostupné z: https://dostupnyadvokat.cz/blog/zruseni-poplatku-za-ct-a-cesky-rozhlas.

Urbániková, M., Smejkal, K., Němcová Tejkalová, A., Waschková Císařová, L., Klimeš, D. & Hanáčková, A. (2026). Jak financovat média veřejné služby: Expertní analýza evropských modelů a jejich fungování v praxi. Praha: FSV UK & FSS MU. Dostupné z: https://science.fsv.cuni.cz/wp-content/uploads/2026/04/Jak-financovat-media-verejne-sluzby-1.pdf.

Vláda České republiky. (2026). Členové vlády: Oto Klempíř. Dostupné z: https://vlada.gov.cz/cz/vlada/clenove-vlady/oto-klempir-223983/.

Vláda České republiky. (2026). Životopis premiéra: Andrej Babiš. Dostupné z: https://vlada.gov.cz/cz/vlada/clenove-vlady/premier/zivotopis/andrej-babis-223989/.

Vojtěchovská, M. (2026, říjen 23). Česká televize a Český rozhlas vstoupí v úterý 3. listopadu do stávky. MediaGuru. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/ceska-televize-a-cesky-rozhlas-vstoupi-v-utery-3-listopadu-do-stavky.

Zrušení poplatků pro ČT a rozhlas prošlo prvním čtením, návrh míří do výborů (2026, říjen). Médiář. Dostupné z:  https://www.mediar.cz/zruseni-poplatku-pro-ct-a-rozhlas-proslo-prvnim-ctenim-navrh-miri-do-vyboru/.

Fotografie

Ilustrační obrázek loga České televize. Česká televize, autor: JUDr. Michala Plachká, LL.M, 2026.