Mezinárodní trestní soud na začátku prosince částečně potvrdil obvinění proti Mahamatu Saidu Abdelu Kanim. Ten je podezřelý, že se během občanské války ve Středoafrické republice dopustil zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Said je třetím obviněným, který bude v Haagu souzen v souvislosti se sektářským násilím, které zemi sužovalo v letech 2012–2014.

Počátek násilí a vzestup Séléky

Občanská válka ve Středoafrické republice začala koncem roku 2012, kdy skupina muslimských rebelů jménem Séléka zahájila útoky proti tehdejšímu křesťanskému prezidentovi Francoisi Bozizému. Cílem Séléky bylo jeho svržení. Séléka postupovala směrem k hlavnímu městu Bangui a během postupu útočila na všechny, které podezřívala z podpory prezidenta.

V reakci na eskalující násilí bylo v lednu 2013 uzavřeno příměří mezi Sélékou a vládou. Navzdory tomu pokračovala Séléka s útokem na hlavní město, které se rebelům podařilo v březnu 2013 dobýt. Prezident Bozizé uprchl do exilu a za nového prezidenta se prohlásil vůdce Séléky Michel Djotodia.

Po ovládnutí Bangui začala Séléka s hledáním a pronásledováním skutečných i domnělých podporovatelů Bozizého. Tito lidé byli unášeni, zatýkáni, vězněni a mučeni. Neznámý počet obyvatel Bangui byl v souvislosti s hledáním prezidentových podporovatelů zavražděn. Během hledání též docházelo ke znásilněním, která v některých případech končila smrtí obětí. 

Pronásledování se týkalo hlavně lidí z určitých společenských skupin. Nejčastěji se jednalo o křesťanské muže z Bangui. Útoky byly také vedeny proti zaměstnancům vlády, či příslušníkům kmene Gbaya, ze kterého Bozizé pocházel. Kromě toho docházelo k systematickému drancování domovů pronásledovaných.

Vznik a postup Anti-balaky

V reakci na svržení prezidenta se z lidí věrných Bozizému zformovalo ozbrojené hnutí, které se pojmenovalo Anti-balaka. Oproti muslimské Séléce byli příslušníky Anti-balaky převážně středoafričtí křesťané. Jejími cíli byly návrat Bozizého zpět do úřadu a vyhnání Séléky ze Středoafrické republiky.

Anti-balaka začala postupovat směrem k Bangui, které bylo pod vládou Séléky, a v prosinci 2013 se ho pokusila dobýt. Dobývání nebylo úspěšné a vedlo k násilí a krutostem, které páchaly obě strany na lidech, které podezřívaly z podpory protivníka. Jen den následující po útoku na Bangui bylo ve městě zabito odhadem tisíc lidí.

Po mezinárodním tlaku a v reakci na neutuchající násilí v zemi rezignoval v lednu 2014 prezident Djotodia a nová prozatímní prezidentka Samba-Panza bezprostředně po svém zvolení vyzvala obě strany ke složení zbraní. V květnu téhož roku požádaly středoafrické orgány žalobkyni Mezinárodního trestního soudu (MTS) o vyšetřování zločinů spáchaných na jejím území od druhé poloviny roku 2012.

Mahmat Said Abdel Kani během občanské války

Během války získal Said hodnost plukovníka Séléky a zastával pozici velitele detenčního zařízení s názvem Centrální úřad pro potlačování zločinu (Office Central de Répression du Banditisme, OCRB), a poté operačního velitele Mimořádného výboru pro obranu demokratických hodnot (Comité Extraordinaire pour la Défense des Acquis Démocratiques, CEDAD), který měl sloužit jako tajná služba.

Podle Úřadu žalobce začal Said po svém jmenování do čela OCRB svévolně zatýkat osoby podezřelé z podpory Bozizého, jež byly drženy v extrémně špatných podmínkách. Tísnily se v temných horkých přeplněných podzemních celách bez dostatku jídla, vody a lékařské péče.

Said měl své podřízené instruovat, aby zadržené mučili, což probíhalo řadou krutých způsobů. Kromě bití bylo několik zadržených rovněž svázáno metodou „arbatachar“ při které se lokty mučeného přivazují za zády k chodidlům. Said měl arbatachar označovat za nejlepší způsob získání doznání. Žalobce MTS nazval OCRB „přehledem bídy“.

CEDAD se měl zabývat národními bezpečnostními hrozbami. Jeho sídlo ovšem bylo také využíváno jako základna Séléky a tajná věznice. A Said se stal jeho operativním velitelem.

V čele CEDAD začal Said údajně vydávat příkazy k zatčení domnělých podporovatelů prezidenta a sám se zatýkání aktivně účastnit. Vytvořil zde tým ze členů Séléky, který v CEDAD působil jako stráž. Kromě hlídání vězňů je tento tým mučil. Said měl o mučení nejen vědět, ale přímo k němu vybízet, a dokonce se na mučení vězňů i sám podílet.

Podmínky v detenčním zařízení CEDAD byly podobné podmínkám v OCRB. Desítky vězňů se zde tísnily v celách 4x4 metry. Vězni zde k sobě byli i několik týdnů připoutáni, kromě bití a arbatacharu zde mělo docházet i k waterboardingu. Vězňům taktéž nebyl oznámen důvod zadržení a jejich rodinám o nich nebyly podávány žádné zprávy.

Saidův případ před MTS

Poté co v roce 2014 převzal Úřad žalobce MTS vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice během občanské války, konstatoval, že je zde důvodné podezření, že se obě strany dopustily zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Zatykač na Saida byl vydán na začátku roku 2019 a v lednu 2021 se Said vzdal středoafrickým úřadům. Následně byl převezen do Haagu, kde došlo k přípravnému řízení. Said je prvním příslušníkem Séléky souzeným MTS.

Výše popsanými činy se Said údajně dopustil zločinů proti lidskosti věznění, nebo jiné závažné formy zbavení osobní svobody v rozporu se základními pravidly mezinárodního práva; mučení; persekuce; nedobrovolného mizení osob a jiných nelidských činů. Dále se měl dopustit válečných zločinů; násilných činů proti životu a osobě, krutého zacházení a mučení.

Jednání o potvrzení obvinění

V polovině října 2021 došlo před MTS k jednání o potvrzení obvinění. Byly předneseny řeči žalobce, právního zástupce obětí a obhajoby. Saidova obhájkyně zvolila zajímavou strategii s tím, že prokáže neexistenci válečného konfliktu v předmětné době ve Středoafrické republice. „Žádný konflikt znamená žádný válečný zločin,“ dodala.

Na začátku prosince 2021 vydal MTS své rozhodnutí. Podle Soudu existuje důvodné podezření, že Said, v pozici velitele OCRB, spáchal činy, které jsou mu kladeny za vinu v souvislosti s jeho působením v této organizaci.

Soud naopak zamítl obvinění z činů, kterých se měl Said dopustit z pozice operačního velitele CEDADu. Žalobce svá tvrzení zakládal především na svědectvích obětí, nicméně žádná z nich nezmínila přímo Saida jménem, ani na něj jinak neodkázala. Jiné osoby, které s nimi špatně zacházely ovšem oběti jmenovat dokázaly. Podle MTS se žalobci tudíž nepodařilo prokázat potřebnou souvislost mezi tvrzenými skutečnostmi a Saidem.

Nyní bude nařízeno hlavní líčení, ve kterém budou projednávána potvrzená obvinění.

Násilí ve Středoafrické republice v letech 2012 – 2014 před MTS v současnosti

V současné době se ve vazbě MTS nachází všichni obvinění, na které byl vydán zatykač v souvislosti s občanskou válkou ve Středoafrické republice. Kromě Saida jsou zde ještě souzeni dva bývalí velitelé Anti-balaky: Patrice Ngäissona a Alfred Yekatom. V jejich případě byla obvinění již potvrzena (viz Bulletin červen 2020, s. 14) a v současné době probíhá hlavní líčení.

Bývalá žalobkyně Fatou Bensouda v reakci na zatčení Saida prohlásila, že Úřad žalobce bude vyvíjet veškeré úsilí, aby odpovědní za zločiny spáchané během občanské války byli pohnáni k zodpovědnosti, bez ohledu na to, na jaké straně konfliktu stáli. Dá se tudíž předpokládat, že Said není posledním souzeným MTS v souvislosti s občanskou válkou ve Středoafrické republice.

 

Zdroje

BBC News. 2014. Central African Republic MPs elect Catherine Samba-Panza: https://www.bbc.com/news/world-africa-25811250.

BBC News. 2020. François Bozizé: CAR accuses former president of 'attempted coup': https://www.bbc.com/news/world-africa-55376322.

Mezinárodní trestní soud. 2014. Central African Republic II. Haag: https://www.icc-cpi.int/carII.

Mezinárodní trestní soud. 2018. Case Information Sheet: Situation in Central African Republic II The Prosecutor v Alfred Yekatom and Patrice-Edouard Ngaïssona ICC-01/14-01/18. Haag: https://www.icc-cpi.int/CaseInformationSheets/yekatom-nga%C3%AFssonaEn.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2019. Public Redacted Version of ‘Warrant of Arrest for Mahamat Said Abdel Kani. Haag: https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_01345.PDF.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Public with Public Annex A and Confidential Annex B Corrected Version of “Public Redacted Version of ‘’Document Containing the Charges. Haag: https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_09494.PDF.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Public redacted version of Decision on the confirmation of charges against Mahamat Said Abdel Kani. Haag: https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_11432.PDF.

Mezinárodní trestní soud. 2021. ICC concludes confirmation of charges hearing in Said case. Haag: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1618.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Said Case: Pre-Trial Chamber II partially confirms the charges and commits the suspect to trial. Haag: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1635.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Case Information Sheet: Situation in Central African Republic II The Prosecutor v. Mahamat Said Abdel Kani ICC-01/14-01/21. Haag: https://www.icc cpi.int/CaseInformationSheets/saidEng.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Fatou Bensouda, following the arrest and transfer of a third suspect in the situation of the Central African Republic. Haag: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=210125-prosecutor-statement-said.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Karim A.A. Khan QC, at the opening of the confirmation of charges hearing in the case against Mahamat Said Abdel Kani. Haag: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=2021-10-14-prosecutor-statement-said.

Quell, Molly. War crimes without a war? Rebel leader’s defense tries to minimize hostilities. Courthouse News Services. 14. 10. 2021. https://www.courthousenews.com/war-crimes-without-a-war-rebel-leaders-defense-tries-to-minimize-hostilities/.

Fotografie

[1] Mahamat Said Abdel Kani během jednání o potvrzení obvinění, zdroj: ICC-CPI, editace: ořez.