Diskutovaná novela trestního zákoníku, která si primárně klade za cíl zefektivnění ukládání trestů a ulehčení trestním soudům a věznicím, nabyla účinnosti 1. října. Jaké změny a novinky tato novela přináší? 

Obsáhlou novelu trestního zákoníku a trestního řádu schválil Parlament letos v létě. Účinnosti nabyla začátkem října. 

Novela reaguje na poznatky z praxe a přináší některé novinky, zejména pokud jde o ukládání peněžitých trestů. To mimo jiné znamená, že počet ukládaných peněžitých trestů by se měl zvýšit  (ukládaných vedle jiného trestu, jakož i samostatných trestů). Soudy doposud upřednostňovaly odnětí svobody. Trestní zákoník nyní výslovně uvádí, že při stanovení druhu a výměry trestu „soud zejména zváží uložení peněžitého trestu“.

K častějšímu ukládání peněžitých trestů se přikláněly v posledních letech především Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství. V konečném důsledku by změny zákona měly vést k efektivnějšímu trestnímu řízení, především při volbě druhu a výše sankce u individuálních případů.

David Stříž, advokátní koncipient, ve svém článku uvádí následující:„V tomto směru například došlo ke zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, rušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v oblasti zahlazení při odsouzení k tomuto trestu.“[1,2] Zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody tedy znamená zrušení možnosti jeho přeměny v náhradní trest domácího vězení či obecně prospěšné práce. 

Placení peněžitých trestů

Nově se prodlužují lhůty pro zaplacení peněžitého trestu - na měsíc od výzvy předsedy senátu (samosoudce). Současně už okamžikem zaplacení se na pachatele bude hledět, jako by nebyl odsouzen a soudce je oprávněn na žádost odsouzeného povolit odklad zaplacení až o jeden rok, případně trest rozdělit do měsíčních splátek. 

V situaci, kdy odsouzený není dlouhodobě schopen zaplatit peněžitý trest nebo jeho zbytek z důvodu vnějších okolností či pokud by zaplacení vážně ohrozilo výživu či výchovu osob, o které je odsouzený povinen pečovat, soud od zaplacení upustí.

Zvýšení hranic škody 

Jednou z nejpodstatnějších změn je zvýšení hranice škody nutné pro naplnění jednotlivých skutkových podstat trestných činů. Pro škodu nikoliv nepatrnou se dosavadní hranice 5 tisíc Kč zdvojnásobuje. 

Touto novelou tak dochází k úpravě majetkových trestných činů, například v § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (přečin krádeže), kterého se pachatel mohl dopustit i způsobením škody do 10 tisíc Kč. Novelou však dojde k zániku trestnosti - přečin krádeže v této výši již není trestným činem a zmíněné případy tak budou projednávat správní orgány v rámci přestupkového řízení. 

Zdvojnásobeny byly i další částky, jež určují závažnost trestných činů. Například škody velkého rozsahu, jako nejzávažnější majetková kriminalita, budou muset dosahovat deseti milionů Kč (oproti stávajícím pěti milionům). 

Jde o určité zohlednění ekonomického vývoje v zemi. Za dosavadních výší hranic škod docházelo ke kriminalizaci i bagatelních jednání, která by mohla být (a dříve byla) posuzována jako přestupek proti majetku, a tím byla nadužívaná trestní represe.

Dohoda o vině a trestu 

Procesní institut dohody o vině a trestu byl do trestního řádu zaveden novelizací v roce 2012. Jedná se o způsob vyřízení věci mimo hlavní líčení. Největší výhodou tohoto institutu je rychlost a efektivita řešení sporu mezi státem při výkonu trestní spravedlnosti na straně jedné a osobou obviněnou ze spáchání trestného činu na straně druhé. Výsledkem je uložení trestu soudem, to však probíhá ve zvláštním řízení s procesními odlišnostmi. Institut dohody v českém právu by po novele měl být srovnatelný se zahraniční právní úpravou.

Po vzoru Slovenska je zavedeno tzv. prohlášení viny, „kdy obžalovaný tak může před soudem prohlásit, že je vinný spácháním skutku uvedeného v obžalobě a souhlasí s právní kvalifikací. Pokud soud prohlášení přijme, nebude muset provádět související dokazování.“[3]

Letošní novelou došlo k rozšíření možnosti aplikace dohody o vině a trestu. Nově může obviněný uzavřít se státním zástupcem dohodu i po zahájení hlavního líčení. Rovněž je novelou zavedena možnost sjednání dohody o vině a trestu i v řízení o zvlášť závažném zločinu. Doposud byla aplikace umožněna pouze na přečiny a zločiny. V řízení ve věcech mladistvých a řízení proti uprchlému novela změnu nepřinesla. Jde tak o jediné dva případy, kdy není možné dohodu o vině a trestu sjednat. 

Argumenty pro tuto změnu byly jasné: není zde legitimní důvod, proč by nemohlo dojít k uzavření dohody i u (nej)závažnějších trestných činů, pokud jsou skutkové okolnosti případu dostatečně objasněny a obviněný se dozná, že čin skutečně spáchal. 

Nutná obhajoba u dohody o vině a trestu

Důležitou změnou u výše uvedeného institutu je zrušení nutné obhajoby. Tedy nutné obhajoby při samotném sjednávání dohody o vině a trestu. Tato změna byla zavedena především z toho důvodu, že nutnost ustanovení obhájce obviněnému pro sjednávání dohody způsobovalo neochotu státních zástupců o aplikaci tohoto institutu uvažovat. V jednoduchých případech záleží na obviněném, zda chce mít při sjednávání dohody o vině a trestu zastoupení nebo je schopen o uzavření dohody rozhodovat sám. 

Důvody nutné obhajoby přetrvávají, když je omezena svoboda obviněného, v případech závažnějších nebo v situaci, kdy to považuje státní zástupce za nutné (v přípravném řízení). 

Další změny

Nově se prodlužuje promlčecí doba z 20 na 30 let u zvlášť závažných zločinů a u činů spojených s privatizačními projekty. Rozšiřuje se i možnost podmíněného propuštění po odpykání jedné třetiny trestu u některých zvlášť závažných zločinů, doposud bylo nutné vykonání poloviny trestu. Úprava tedy bude mnohem benevolentnější, i tak obsahuje řadu výjimek, kdy podmínečné propuštění možné není.

Novela také vymezuje, za jakých podmínek může soud u odsouzených právnických osob podmíněně upustit od výkonu zbývajícího trestu zákazu činnosti, zákazu účasti ve veřejné soutěži, zákazu plnění veřejných zakázek či zákazu přijímání dotací. Zabývá se i zmírněním pravidel pro zahlazení odsouzení právnických osob.

 

Poznámky

[1](pozn. autorky - jedna denní sazba nezaplaceného peněžitého trestu bude odpovídat dvěma dnům trestu odnětí svobody)

[2] Stříž, David, Dohoda o vině a trestu ve světle novelizace trestního zákoníku, 3. 9. 2020, epravo.cz (https://www.epravo.cz/top/clanky/dohoda-o-vine-a-trestu-ve-svetle-novelizace-trestniho-zakoniku-111800.html)

[3] Česká justice (čtk), Krádež je ode dneška trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun, 1.10. 2020, ceska-justice.cz (https://www.ceska-justice.cz/2020/10/kradez-ode-dneska-trestnym-cinem-az-od-spachani-skody-nejmene-10-000-korun/?fbclid=IwAR1Q6bf41KtKK8jjBv87YJ5kOmXcocGRseENUG-lrkYmKW5zUZ-Y8LoNvnM)

Zdroje

Stříž, David, Dohoda o vině a trestu ve světle novelizace trestního zákoníku, 3. 9. 2020, epravo.cz (https://www.epravo.cz/top/clanky/dohoda-o-vine-a-trestu-ve-svetle-novelizace-trestniho-zakoniku-111800.html)

Česká justice (čtk), Krádež je ode dneška trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun, 1.10. 2020, ceska-justice.cz (https://www.ceska-justice.cz/2020/10/kradez-ode-dneska-trestnym-cinem-az-od-spachani-skody-nejmene-10-000-korun/?fbclid=IwAR1Q6bf41KtKK8jjBv87YJ5kOmXcocGRseENUG-lrkYmKW5zUZ-Y8LoNvnM)

Důvodová zpráva k zákonu č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk č. 453. 

Fotografie

[3] Ilustrační fotografie. Shone through, autor: Mindsay Mohan, datum pořízení: 22. ledna 2006, zdroj: Flickr, CC BY-ND 2.0, editace: ořez.