Maďarský právní řád osobám odsouzeným na doživotí umožňuje řízení o podmíněném propuštění až po vykonaných 40 letech trestu. Maďarsko kvůli tomu opakovaně stojí před Evropským soudem pro lidská práva, který i v novém případě shledal porušení práv stěžovatelů.

Otázka trestu odnětí svobody na doživotí bez možnosti podmíněného propuštění patří v lidskoprávním prostoru k závažným problémům týkajícím se trestního práva. Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve své ustálené judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že i pachatel nejzávažnějších trestných činů musí mít alespoň určitou „naději na propuštění“ a možnost přezkumu uloženého trestu. Bez existence takového mechanismu může být doživotní trest považován za neslučitelný s článkem 3 Úmluvy, který zakazuje mučení a nelidské či ponižující zacházení nebo trest.

Právě touto problematikou se ESLP zabýval i v případu Éberling a ostatní proti Maďarsku v němž padlo rozhodnutí letos v dubnu. Skupina sedmi stěžovatelů napadla maďarskou právní úpravu, podle níž může být řízení o možnosti propuštění z doživotního trestu zahájeno až po čtyřiceti letech jeho výkonu. Podle stěžovatelů takový systém neodpovídá standardům vyplývajícím z předchozí judikatury ESLP, a protože jsou tresty fakticky nesnížitelné („de facto irreducible“), porušují článek 3 Úmluvy.

Kdo byli stěžovatelé?

Případ se týkal sedmi stěžovatelů vykonávajících v Maďarsku trest doživotního odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění. Všichni byli odsouzeni za zvlášť závažné násilné trestné činy, především za vraždy či pokusy o vraždu spáchané za přitěžujících okolností.

Společným znakem všech případů bylo, že stěžovatelé čelili trestu doživotního odnětí svobody bez standardní možnosti podmíněného propuštění. Jedinou potenciální cestou ke zkrácení trestu tak zůstal zvláštní mechanismus prezidentské milosti, který mohl být zahájen až po čtyřiceti letech výkonu trestu. Právě tato skutečnost se stala klíčovým bodem sporu před ESLP.

Stěžovatelé nehledali pomoc před ústavním soudem

Vláda namítala nepřijatelnost stížnosti, protože stěžovatelé nevyužili řízení před ústavním soudem. Podle ESLP však nedokázala přesvědčivě vysvětlit, že tento prostředek účinný. Navázal na rozhodnutí Sándor Varga a ostatní proti Maďarsku, v němž již obdobnou argumentaci maďarské vlády odmítl.

Zdůraznil, že samotná možnost uložit trest doživotního odnětí svobody bez podmíněného propuštění je výslovně zakotvena v maďarském ústavním pořádku. maďarský ústavní soud navíc dovodil, že vyloučení podmíněného propuštění představuje legitimní součást ústavního pořádku. Podle ESLP proto ústavní stížnost nemohla představovat efektivní prostředek nápravy a stížnosti jsou přijatelné.

Doživotní tresty v Maďarsku jako opakující se problém

Není to poprvé, co se Soud zabývá tématikou doživotních trestů a jeho faktickou „nesnížitelností“ specificky ve vztahu k Maďarsku. Ve své judikatuře došel v minulosti již několikrát k závěru, že Maďarsko čl. 3 Úmluvy porušuje, a to právě tím, jak danou problematiku upravuje právní řád.

ESLP připomněl svůj dřívější rozsudek ve věci T. P. a A. T. proti Maďarsku, v němž podrobně hodnotil maďarský systém doživotních trestů i mechanismus povinného řízení o milosti po čtyřiceti letech výkonu trestu. Již tehdy dospěl k závěru, že samotná skutečnost, že možné propuštění může být poprvé posouzeno až po uplynutí této lhůty, neodpovídá požadavku „reálné snížitelnosti“ trestu, který požaduje článkem 3 Úmluvy. Vedle délky této lhůty Soud kritizoval také nedostatečné procesní záruky v navazující fázi rozhodování před prezidentem republiky.

V projednávané věci Soud výslovně uvedl, že argumentace maďarské vlády je v zásadě totožná s argumentací, kterou již v minulosti přezkoumal a odmítl, přičemž vláda nepředložila žádné nové skutečnosti, jež by odůvodňovaly změnu dosavadní judikatury.

Lidskoprávní aspekt doživotních trestů

Rozsudek ve věci Éberling proti Maďarsku je relativně krátký. Vlastní posouzení Soudem má pouhých 5 odstavců. Soud totiž v rozhodnutí z velké části připomíná zásady a závěry, ke kterým došel ve své judikatuře v minulosti. Velká část této judikatury se přitom týká stejného problému v Maďarsku. ESLP výslovně upozornil na rozsudky ve věci Kruchió a Lehóczki proti Maďarsku, Coman a ostatní proti Maďarsku, Pápics a ostatní proti Maďarsku nebo László Magyar proti Maďarsku.

ESLP odkazoval především na svou ustálenou judikaturu, která upravuje obecné zásady, které reflektuje například novější rozsudek ve věci Hutchinson proti Spojenému království.

Z obecných zásad týkajících se lidskoprávního rozměru doživotních trestů vyplývá, že jeho uložení není samo o sobě v rozporu s článkem 3 Úmluvy. Je ovšem problematické, pokud je trest fakticky nesnížitelný a odsouzenému neposkytuje reálnou možnost přezkumu a případného propuštění. ESLP dlouhodobě zdůrazňuje, že i osoba odsouzená za nejzávažnější trestné činy musí mít „právo na naději“.

Trest nesmí odsouzeného předem definitivně zbavit jakékoli perspektivy propuštění na svobodu. Přezkumný mechanismus musí být podle ESLP dostatečně jasný, předvídatelný a založený na objektivních kritériích. Odsouzený musí již od počátku výkonu trestu vědět, za jakých podmínek může být jeho další věznění přehodnoceno a co musí udělat pro to, aby měl šanci na propuštění.

Porušení článku 3 Úmluvy a dohled Výboru ministrů

Právě optikou těchto zásad ESLP posuzoval i maďarskou právní úpravu, a to již po několikáté v řadě. Dle jeho závěru možnost prvního přezkumu až po čtyřiceti letech výkonu trestu a současná absence dostatečných procesních záruk neodpovídají standardům ochrany vyplývajícím z článku 3 Úmluvy, a proto shledal i v tomto případě porušení práv stěžovatelů.

Výbor ministrů se výkonem výše citovaných rozsudků, které se týkají tohoto problému v Maďarsku, zabýval naposledy v červnu 2025. Důrazně vyzval tamní orgány, aby bez dalšího odkladu uvedly svou legislativu do souladu s judikaturou ESLP a aby posílil dialog s Radou Evropy s cílem dosáhnout plného výkonu rozsudků. Maďarsko vyzval k předložení aktualizovaného akčního plánu do prosince 2025 s tím, že pokud do června 2026 nedojde k hmatatelnému pokroku, Výbor zváží přijetí nových opatření k zajištění toho, aby žalovaný stát splnil své mezinárodní závazky.

 

 Zdroje

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Éberling a ostatní proti Maďarsku, č. 19002/20, 14. 4. 2026, dostupné z: hudoc.echr.coe.intv

Rozsudek Evropského soudu pro  lidská práva ve věci Hutchinson proti Spojenému království, č. 57592/08, 17. 1. 2017, dostupné z: hudoc.echr.coe.int

Thematic Factsheet, Trest doživotí, Oddělení výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, květen 2023, dostupné z: https://rm.coe.int/thematic-factsheet-life-imprisonment-eng/48800fe6c6

Rozhodnutí Výboru ministrů ze dne 12. 6. 2025; Dokumenty k výkonu rozsudků ESLP – skupina Lászlo Magyar proti Maďarsku, č. 73593/10, 20. 5. 2014,, dostupné z: hudoc.exec.coe.intv

 

Fotografie

[1] Právo na naději opět před ESLP. Mříž, autor: Anna Slezáková, 26. 5. 2026, zdroj: vlastní archiv autora.