Poslední lednový den byl ve Štrasburku zahájen nový soudní rok Evropského soudu pro lidská práva. Slavnostnímu zasedání pléna předcházel odborný seminář o živoucím nástroji jako jednom ze základních interpretačních principů Úmluvy. Jak slavnostní zahájení probíhalo? Jaké otázky v rámci něj vyvstaly?

Rok v číslech

Soudní statistiky ukazují, že v roce 2019 došlo k nárůstu počtu stížností, a to primárně z důvodu přílivu případů z Bosny a Hercegoviny, Ruska, Turecka a Ukrajiny. Tento 3% nárůst je však zanedbatelný v porovnání s počtem stížností v roce 2017, jichž bylo 63 400, zatímco v roce 2019 jen 44 500. 

Zároveň došlo k poklesu počtu případů komunikovaných vládám, a to o 16 % (z 7 646 na 6 442). Evropský soud pro lidská práva (dále jen „Soud“) vynesl rozhodnutí o 2 187 stížnostech, což představuje 20% pokles oproti předchozímu roku. S každým soudním rozhodnutím narůstá počet precedentů, na druhou stranu se Soud neustále potýká s novými případy, ve kterých je nutné rozhodnout.

Za zmínku stojí, že v roce 2019 nevydal Soud jediné rozhodnutí proti České republice, zatímco v předchozích dvou letech jich bylo osm (za rok 2017) a čtrnáct (za rok 2018). 

Předseda Soudu: loňské zásadní kauzy se týkaly migrace, dětí a životního prostředí

Slavnostní zasedání pléna Soudu tradičně zahájil předseda Soudu, Řek Linos-Alexandre Sicilianos. Předseda Soudu se ve své řeči zabýval primárně aktuálními problémy, které Soud řeší. Prvním z nich je Protokol č. 16 k Úmluvě, který nejvyšším soudům umožňuje požádat Soud o vydání posudku k zásadním otázkám týkajícím se výkladu nebo uplatňování práv a svobod stanovených Úmluvou a Protokoly k ní. Ten zatím ratifikovalo čtrnáct smluvních států a v praxi jej jako první využila Francie v otázce surogátního mateřství.

Druhou otázkou, kterou předseda Soudu tematizoval, byla vymahatelnost Úmluvy pomocí řízení o porušení dle čl. 46 odst. 4 Úmluvy. Ten stanoví pro případy, kdy se  smluvní strana odmítá řídit konečným rozsudkem vydaným proti ní, možnost Výbor ministrů obrátit se na Soud s otázkou, zda tato strana plní své povinnosti. Toto ustanovení Soud poprvé použil v uplynulém roce v řízení proti Ázerbajdžánu, kdy Soud potvrdil, že Azerbajdžán nesplnil povinnosti vyplývající z rozsudku Ilgar Mammadov z roku 2014.

Předseda na závěr zmínil několik klíčových kauz uplynulého roku. Ty se týkaly nejlepšího zájmu dítěte (Strand Lobben a ostatní proti Norsku), migrace (Z.A. a ostatní proti Rusku, Ahmed proti Maďarsku a H.A. proti Řecku) a životního prostředí (Cordella a ostatní proti Itálii). Sicilianos zároveň vyzdvihl význam judikatury Soudu pro normotvorbu Rady Evropy – na základě případu Opuz proti Turecku byla vytvořena Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (tzv. Istanbulská úmluva), kterou ratifikovalo 34 států Rady Evropy.

Slavnostního zahájení se zúčastnil také čestný host, předseda irského Nejvyššího soudu Frank Clarke. Účastnila se také generální tajemnice Rady Evropy Chorvatka Marija Pejčinović Burić a předsedové a předsedkyně všech 86 nejvyšších a ústavních soudů jednotlivých členských zemí Rady Evropy.

Odborný seminář: Úmluva jako živoucí nástroj i 70 let od svého vzniku? 

Tak jako při každém zahájení nového soudního roku se i letos konal odborný seminář. Ten letošní nesl název „The European Convention on Human Rights: Living Instrument at 70“, tedy 70 let Evropské úmluvy o ochraně lidských práv jakožto živoucího nástroje. Tato doktrína Soudu umožňuje vykládat Úmluvu ve světle současných podmínek, nikoliv tak, jak vypadala společnost a právní řády jednotlivých zemí i normy mezinárodního práva v době přijetí Úmluvy. Jak řekl předseda Soudu ve své úvodní řeči: „Autoři Úmluvy měli vizi lidských práv, která nejsou statická nebo snad zamrzlá, ale práv dynamických, která směřují do budoucna.“

Jelikož význam konsenzu pro soudní rozhodování a limity evolutivního výkladu se již v rámci zahájení soudních let v minulosti diskutovaly, letošní seminář se zaměřil na otázku, jak je koncept živoucího nástroje užíván k udržování účinnosti Úmluvy. Seminář se tedy zaměřil na tři tematické bloky, které do velké míry obsahově odrážely významné kauzy roku 2019: genderovou rovnost, životní prostředí a vědu a technologie. Ze semináře vznikl třicetistránkový souborný materiál, který je volně dostupný na internetu.[1]

Závěr

Tímto slavnostním dnem byl zahájen nový soudní rok Evropského soudu pro lidská práva. Podle stávajícího vývoje může Soud očekávat přes 40 000 stížností, z nichž přibližně 300 bude z České republiky. Vzhledem ke květnovému rozhodnutí Parlamentního shromáždění o znovupřiznání hlasovacích práv Ruské federace v rámci Rady Evropy lze nadále očekávat, že většina, tedy až čtvrtina všech stížností, bude přicházet právě z Ruské federace.

Výzvou pro efektivní ochranu lidských práv v prostoru Rady Evropy zůstává dohled nad implementací závazků, které pro jednotlivé státy vyplývají z rozsudků proti nim. Řešením může být nejen zmiňovaný článek 46 odst. 4 Úmluvy, ale i analýza dat o stavu ochrany lidských práv v jednotlivých zemích a na to reagující politický nátlak.

 

Poznámky

[1] ECHR. Judicial Seminar 2020. The Convention as a Living Instrument at 70. Background document. https://www.echr.coe.int/Documents/Seminar_background_paper_2020_ENG.pdf

Zdroje

Chart of signatures and ratifications of Treaty 214 Protocol No. 16 to the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms Status as of 13/02/2020 https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/214/signatures?p_auth=MjoRum1N

ECHR. Analysis of statistics 2019. January 2020. Dostupné z:  https://www.echr.coe.int/Documents/Stats_analysis_2019_ENG.pdf.

ECHR. The French Court of Cassation has submitted to the ECHR the first request under Protocol No. 16, seeking an advisory opinion on the question of surrogacy. ECHR 352 (2018), 23. 10. 2018. https://hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf?library=ECHR&id=003-6233787-8102842&filename=First%20request%20for%20an%20advisory%20opinion%20under%20Protocol%20No.%2016.pdf

Havlíček, Pavel. Rusko je zpátky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. A co my teď s tím? Asociace pro mezinárodní otázky. 16. 10. 2019. Dostupné z: https://www.iir.cz/article/rusko-je-zpatky-v-parlamentnim-shromazdeni-rady-evropy-a-co-my-ted-s-tim. 

Sicilianos, Linos-Alexandre. Solemn hearing on the occasion of the opening of the judicial year. 31 January 2020.

Tyrer proti Velké Británii, stížnost č. 5856/72, rozsudek ze dne 25. dubna 1978.

Fotografie

Paper file - April 2011, autor: Sebastien Wiertz, 16. duben 2011, Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.